Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Když vyhoří partnerský vztah

Setrvávat v mrtvém vztahu znamená stát se zahořklou obětí svého vlastního života.

Lucie Konigová

Lucie Konigová

9. 4. 2013

Syndrom vyhoření známe především v souvislosti s profesním životem. Stejný proces však může nastat i v oblasti partnerství, když se jeden z partnerů (někdy i oba dva) ve vztahu cítí psychicky a emocionálně nenasycený.

Syndrom vyhoření, vyprahlosti neboli tzv. burn-out syndrome bývá odborně charakterizován jako ztráta zájmu a osobního zaujetí. V partnerském světě začíná pocity nenaplnění, ztrátou činorodosti, zklamáním z partnerského soužití, hořkostí při pohledu do minulosti.

Člověk cítí, že žije ve vztahu, který ho nenaplňuje pocitem radosti, užitečnosti a smysluplnosti. Emočně strádá. Fyzicky chřadne.

V hlavách partnerů vznikají pocity zmaru a ztráty nadějí, což přechází do vztahové únavy. Stereotypy partnerského života a rutina všedních dní negeneruje novou energii. Vztah se nerozvíjí. Partneři ze zvyku vedle sebe jen přežívají.

Začátek konce

Vývoj syndromu vyhoření bývá plíživý – může trvat měsíce i celé roky. Jaké jsou nejčastější příčiny partnerského vyhoření?

Partnerský stereotyp

Počáteční nadšení ze vzájemného poznávání a objevování je pryč a vztah se dostal do všedních, zajetých kolejí. Partneři nic společně dál nebudují, každý si jede jen po svém. To je začátek cesty k vyhoření.

Dokončené partnerské cíle

Partneři si dali za cíl postavit dům, pořídit chatu nebo procestovat Ameriku. Urputně dřeli, aby svůj plán uskutečnili. Nic jiného je nezajímalo. Zaměřili se jen na svůj cíl a věnovali mu všechnu energii. Jakmile svého cíle s vypětím všech sil dosáhnou, sedí vedle sebe a nevědí, jak s volným časem dál naložit. Nevidí společně další smysl společné cesty.

Jak si představujete šťastný život v následujících pěti až deseti letech? Jste si jistí, že chcete s vaším stávajícím partnerem jít další roky vedle sebe?

Odrůstající děti

Smyslem života byla rodina a výchova dětí. Partneři si vedle této hodnoty nepěstovali nic společného. Většinou na nic dalšího ani nebyl čas. Děti odrostly a partneři nyní nevědí, jak bez nich, sami, pokračovat a růst dál. Nevěnovali se žádnému společnému partnerskému zájmu. Nemohou najít nic, co by jim pomohlo k přechodu do další vztahové etapy.

Něco společně rozvíjet

Jak z toho ven? Jak vůbec partnerskému vyhoření předejít? Především je nutné

  • včas identifikovat rizika,
  • komunikovatnavrhnout změny,
  • vnést do svého života zavčasu novou energii.

Pro začátek bych vám doporučila, abyste si každý za sebe sepsali, jak si představujete šťastný život v následujících pěti až deseti letech. Jste si jistí, že chcete s vaším stávajícím partnerem jít další roky vedle sebe?

Partnerství je vztah dvou lidí, tudíž je potřeba, aby na něm pracovali oba dva.

Pokud si odpovíte ANO a shodnete se v klíčových oblastech, jste v kompatibilním vztahu. Je potřeba něco společného budovat, tvořit a rozvíjet. Něco, na čem se oba shodnete a baví vás to. Protože taková aktivita vztah vzájemně obohacuje a dává mu smysl.

Partnerství je vztah dvou lidí, tudíž je potřeba, aby na něm pracovali oba dva. Pokud chybí vůle, chuť nebo zájem jednoho z partnerů, je lepší si poděkovat za společný čas a jít ze vztahu pryč. Nejhorší je držet ho za každou cenu. Dělat zásadní kompromisy. Trpět v něm a stát se tak zahořklou a smutnou obětí svého vlastního života.

Buďte sami sebou a věřte, že vnímání a sdílení vašich vnitřních potřeb bude to nejlepší, co můžete udělat pro sebe i své blízké.

Diskuse 0