Kleptomanův orgasmus — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Aleš Blinka 20. 3. 2013 13:56 +1
Mě připadá, že kleptomanie znamená získat něco nedostupného. Dokázat si, že získám nedostunpou přízeň rodiče.
willis 20. 3. 2013 15:03 +2
http://youtu.be/KDRmL__uPgc 0:30 - Aj vy ste kleptoman? - Nie..., ruky bozkávam, som čelista. - Konečne sa môžem niekomu zveriť toto je vážna choroba - táto kleptománia. - To som nevedel. Mňa pre toto nikdy nebrali do nemocnice. 0:55
willis 20. 3. 2013 15:06
Myslím si že v ére socializmu bol akýsi masový kleptomanizmus rozkrádať "spoločný" majetok nikoho.
Oldřich Dotovský 20. 3. 2013 15:10 +6 v reakci na willis 20. 3. 2013 15:06
...který přetrval do dnešní doby.
Jana 20. 3. 2013 15:23 +4 v reakci na Oldřich Dotovský 20. 3. 2013 15:10
Tak to se svíjí v blažených orgasmech spousta našich spoluobčanů... Jen pochybuji, že se následně objeví stud a výčitky. O vracení nakradeného už nemůže být ani řeč :-) Že by jiná diagnóza?
raho 20. 3. 2013 18:24 +8
Kancelář pro uvádění vtipálkových příběhů na pravou míru píše: Pokud jde o tvrzení: "Kleptomani mohou krást proto, aby zažili dobrodružství,..." NENÍ PRAVDA - to nejsou kleptomani, ale asociální psychopati - dle dnešní terminologie jde o disociální poruchu osobnosti - vyhledávající "adrenalinové" zážitky když se nudí. Kleptoman (OCD) cítí úlevu od předchozího napětí, stejně jako ten, co si jde nutkavě umýt ruce, nebo zkontrolovat vodovodní kohoutek, leč žádný orgasmus.
sara 20. 3. 2013 19:21 v reakci na raho 20. 3. 2013 18:24
Takže je to obsese?
Petr 21. 3. 2013 14:18 +5
Je to věc názoru, ale s tvrzením psychologa Stantona Samenowa (jak je uvedeno v článku) nemohu souhlasit. Pracuji u Policie ČR a pokud máme výjezd na zadrženého pachatele/pachatelku např. při krádeži v nějakém obchodním domě, lidé se na kleptomanii nevymlouvají, ještě se mi to nikdy nestalo. Spíše pachatelé vždy říkají, že kradou poprvé, což samozřejmě pravda není...
raho 21. 3. 2013 16:38 +2 v reakci na sara 20. 3. 2013 19:21
Dnes se používá pro čin pojem KOMPULZE, pro poruchu pak OCD = obsedantně kompulzivní porucha (obssessive-compulsive disorder). Nejedná se patrně o jednu jedinou a typickou a mluví se o "OCD spektru". Problém je v narůstající úzkosti nebo jen nesnesitelném napětí a nutkavé myšlence, že nějaký čin úzkost rozpustí. Může jít o kontrolu zámků, vypínačů, kohoutků, ale také o potřebu rovnat věci do symetrických útvarů, počítat předměty, dotýkat se jich, ale také třeba vykřiknout. Trpící jedinec dlouho odolává, protože má zkušenost, že úleva je krátkodobá. Ale jak se s úzkostí pere, tak ji vlastně (cestou adrenergního nabuzování) "krmí" a ta narůstá až do nesnesitelné podoby a tak nakonec vyhoví vnitřnímu impulzu. Pak následuje úleva, ovšem jen krátkodobá. Léčení je jak farmakologické; nejčastěji se podávají antidepresiva (a nechť mi všichni jejich kritici vlezou na záda, oznamuji předem a diskutovat na to téma už nehodlám, protože mají více než 60% úspěch), nebo psychoterapie, nejčastěji kognitivně behaviorální (KBT), která - velice zjednodušeně řečeno - je jakýmsi trénováním, jak zaseklý systém oblafnout.