Lidi se neradi hrabou ve své kupce hnoje — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Lukáš 14. 1. 2015 16:47 +16
Vážený pane doktore, tenhle Váš rozhovor mi sem "přihrál" nejspíš někdo, kdo tušil, že se Vás chci zeptat na pár věcí, které s tím rozhovorem mezi řádky trochu souvisí ... Tedy první dotaz: Pokud má člověk rodiče, jednoho parkinsonika a druhého s alzheimerem kombinovaným s bipolární poruchou - má se sám taky ke stáru "na co těšit," nebo má šanci, že ho tyhle choroby minou? Co si myslíte o dědičnosti u těchto diagnóz? Dotaz druhý: Oba rodiče byli dlouhodobě vystaveni stresům v zaměstnání. Tedy, souvisí tyto choroby se stresovými vlivy? Může být u těchto chorob stres jejich spouštěčem, například? Třetí dotaz: dělal někdo třeba statistiku a zjišťoval, zda choroby jako parkinson a alzehimer mají častěji lidi pracující duševně a fyzicky pracujících se tyto choroby tolik netýkají? Ptám se na to proto, že pokud vím, zatím asi nikdo moc pořádně nevyzkoumal, co přesně tyto choroby způsobuje. Je to kombinace více faktorů? PS: Četl jsem Vaši knížku o vyhoření a moc se mi líbila, chystám se na některou z Vašich dalších knih. Asi to bude ta s titulem "Všichni žijeme v blázinci," neboť tam už sám název v sobě skrývá jednu velikou pravdu. :-) ... Ještě musím napsat, že mám občas problémy s tvrzením některých anotací na Psychologii.cz. Tady například, cituji: " .. stačí ze svého života vypustit některé lidi ..." Vypustit můžu třeba holuby z holubníku, nebo ovce z ohrady, ale některé lidi vypustit ze života prostě jen tak lehce nejde." ... a děkuji za Vaši případnou odpověď.
Dalinv 14. 1. 2015 17:03 +20
Naše firma čítá asi 400 zaměstnanců. Pořád do nás vedení hustilo, že se máme společně k sobě chovat, jako kdyby jsme byla jedna velká rodina a musíme být spolu velcí přátelé, kamarádi a tak se nám bude pracovat nejlépe:-) Je to něco přes rok, kdy jsem v práci ze svého okruhu vypustil dost lidí, se kterými jsem si normálně neměl co říct, nerozuměl jsem si s nima, tudíž se s nima bavím jen "pracovně" a v "nouzi" ..a jak je mi od té doby dobře..hezky se mi dýchá i na pracovišti;-)
raho 14. 1. 2015 17:06 +24 v reakci na Lukáš 14. 1. 2015 16:47
Jedinou správnou odpověď na Vaše otázky vyslovil již před tisíciletími Sókratés a já ji tedy zopakuju: nevím. U Alzheimera sice fungují nějaké geny, ale hypotéz je tolik, že si můžete vybrat dle chuti. Spíš bych sčítal rizikové faktory vzhledem k tomu, že předpokládám, že nejste žena, jeden Vám odpadá. Ale ani to nic neříká o Vašem budoucím osudu. Prožijete šťastné manželství a v stáří budete trpět chorobou jater, praví jasnovidec a netuší, že bude za půl hodiny přejet autobusem (Saturnin) Na Alzheimerovi usilovně pracuje dříve PCP Praha, které co se přešupačilo do Klecan se taky přejmenovalo, nevím jak. Tam Vám udělají testy, změří rpaslíky v mozku (čím menší, tím lepší) a pozvou Vás za rok, abyste zjistil, jak jste stačil zmoudřet nebo zblbnout. O Parkinsonu e toho ví pokud možno ještě méně. Vyprdněte se na to a pusťte si tuhle krásnou holku, s níž vzpomínám na své mládí: https://www.youtube.com/wat... Radkin Honzák
raho 14. 1. 2015 17:18 +15 v reakci na Dalinv 14. 1. 2015 17:03
Jste příkladem ASERTIVNĚ jednajícího člověka. Jasně stanovené hranice. Gratuluju.
mmm 14. 1. 2015 17:19 +6
Lékaři by měli zkusit ordinovat spokojenost. Aspoň 2x denně 5 minut. Jak? Věřím, že pan Honzák by i věděl. :)
Lukáš 14. 1. 2015 17:58 +8 v reakci na raho 14. 1. 2015 17:06
Díky. Rozhodně příjemnější rozjímání - mezi Doris Day a Yvettou Simonovou. Ćest la vie, kdo může své příští znát ... nechám to koňovi, ten má větší hlavu.
raho 14. 1. 2015 18:06 +33 v reakci na mmm 14. 1. 2015 17:19
Jak stojí v poslední knize Trapkové a Chvály: Místo toho, aby byli spolu šťastní, běhají lidi po doktorech. Což o to, já to naordinuju, leč pacienti jsou neukáznění!
Kristina 14. 1. 2015 18:17 +29
Mne se moc libi, jak funguje zdravotnictvi ve Svedsku. Treba kdyz tehotna zena chodi do poradny, tak soucasti kazde navstevy je povidani... jak se citi, jake ma zkusenosti z predeslych porodu, jestli nekdy prozila nasili, protoze se vi, ze v tehotenstvi se muzou vzpominky vracet... Kdyz muj muz skoncil po autonehode v nemocnici, tak jedna z otazek zdravotniku byla, jestli ma deti a jak jsou stare. A rekli mu, jak pravdepodobne budou deti na jeho stav reagovat a jak se ma chovat on, aby je nevydesil. Je to moc fajn! :-)
rintintin 14. 1. 2015 19:58 +1
rintintin: vo verbálnom a tvorivom prejave ti najvtipnejsi, najoriginalnejsi, najprisposobivejsi, atd., su pre nas "najzaujimavejsi", no zaroven charakterovo takpovediac so znacnymi vyhradami. v pripade, ze si toto pravidlo uvedomim, uznam ( vnutorne ) tymto momentom hodnotu "nudnych" ludi?
Hanča 14. 1. 2015 20:09 +1 v reakci na Lukáš 14. 1. 2015 17:58
Lukáši, gratuluji Vám. Konečně jste dostal dost dobrou a pravdivou odpověď na to, co Vás tíží. Omlouvám se, milý pane doktore, ale tohle bez smajlíka prostě nedám. :-) Hezký večer.
Lukáš 14. 1. 2015 21:38 +4 v reakci na rintintin 14. 1. 2015 19:58
Myslím si, že se to nedá generalizovat. Z excelentního komika může být zítra dost nudný pantáta a z nevýrazného suchara se časem může stát poučený optimista. Nebo k tomu stačí třeba momentální gastroenteritida. Ta i z nejoriginálnějšího a nejvtipnějšího barda udělá rázem škarohlída. Takže je to všechno velmi relativní srovnávání ...
Lukáš 14. 1. 2015 21:40 +3 v reakci na Hanča 14. 1. 2015 20:09
No jo, no. Ale kde si od teďka budu stěžovat? Na nádraží?
raho 14. 1. 2015 21:58 +16 v reakci na Lukáš 14. 1. 2015 21:40
Můžete to zkusit u autorky rozhovoru, je to velice půvabná a milá mladá dáma. Já vůbec beru jako nespravedlnost, dokonce křiklavou, že sem strčili mou šerednou tlamu a ona, krásná víla, zůstala skryta v houštinách.
asdf 14. 1. 2015 22:02 +19
Jojo, hrozně rád bych vypustil dva lidi ze svého života - moje rodiče. Ale ono to bohužel není tak jednoduché.
Hanča 15. 1. 2015 06:26 +5 v reakci na Lukáš 14. 1. 2015 21:40
....umění žít v životní nejistotě, toť žřejmě cesta v prozření, možná tím umenšíme své trápení.... .....mě tak svého času běželo hlavou, když jsem smutná a nešťastná nevěděla kudy kam a životní nejistota se pomalu a jistě stávala mou životní jistotou.... Nejlépe asi - nestěžujte si. Ani na nádraží. :-) Tančete mezi všemi těmi kulkami. Někdy také tiše seďte v koutku o samotě a nabírejte sil. Píseň z you tube už máte. To je lepší varianta si myslím. Dokud to jde.
monikah 15. 1. 2015 11:08 +1 v reakci na Lukáš 14. 1. 2015 16:47
Dovolím se sem trochu vmísit: platí, že pokud na své kognici stále pracuje, jste aktivní fyzicky i psychicky (prý má dobrý preventivní efekt u poruch paměti učení se např. cizím jazykům), nasbíráte vyšší level paměťových, praktických, apod dovedností - při demenci "pak je z čeho ubírat", a nebudete nápadný :-) hned od začátku - snad jsem to napsala srozumitelně, prostě: kde nic není, ani smrt nebere..
Lukáš 15. 1. 2015 16:36 v reakci na Hanča 15. 1. 2015 06:26
Hančo, já už to bral jako uzavřené vlákýnko debaty, ale když mě ještě odkazujete k odkazu přidám sem poslední vzkaz, jednoho chlapa, ať je tu taky něco pro ženy ... když je tu rozhovor uveden titulem: "Lidi se neradi hrabou ve své kupce hnoje." http://wwwyoutube.com/watch...
mmm 15. 1. 2015 17:36 +7 v reakci na asdf 14. 1. 2015 22:02
Pokud jste dítě, chápu, pokud jste dospělý, nechápu.
asdf 15. 1. 2015 17:44 +8 v reakci na mmm 15. 1. 2015 17:36
Asi protože vaši rodiče byly relativně normální a v pohodě a ne zakomplexovaní jedinci, kteří si museli a dodnes musí na svých dětech kompenzovat svoje psychologické problémy. PS. Dítě už dávno nejsem.
Hanča 15. 1. 2015 18:13 v reakci na Lukáš 15. 1. 2015 16:36
Lukáši, chyba při načítání stránky nebo tam naskakuje dotazník ke spokojenosti zákazníka prohlížeče Fireloxu nebo Google chromu. Tak nevím, kde soudruzi v NDR udělali chybu. Zkoušela jsem to ze dvou počítačů.
Oldřich Dotovský 15. 1. 2015 18:38 v reakci na Hanča 15. 1. 2015 18:13
Za www chybí tečka, takže jdete na úplně jinou doménu. Hlavně ten dotazník nevyplňujte. Zkopírujte odkaz, přidejte za www tečku a jste tam.
Lukáš 15. 1. 2015 19:06 v reakci na Hanča 15. 1. 2015 18:13
Nevím jak soudruzi, ale já jsem spokojený, když vyjdou na 100% všechny tečky, no snad zasáhne ruka místní redakce či admina a celý ten koment s odkazem vymaže nebo tu tečku opraví. Jan Werich si takové zacházení nezaslouží ...
Hanča 15. 1. 2015 19:07 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 1. 2015 18:38
Díky, Oldřichu, nejde to ani s tečkou, tečka z toho při vyhledávání znovu zmizí. Raději to nechám být. Dotazník jsem nevyplnila.
Atlaua 15. 1. 2015 20:50 +8 v reakci na asdf 15. 1. 2015 17:44
Tak potom aký máte problém, ako dospelý človek, vypustiť zo svojho života rodičov? Čo vám držia pri hlave devinu?
Sophia 16. 1. 2015 12:24 +14 v reakci na Atlaua 15. 1. 2015 20:50
Je mnohem snazsi vypustit ze sveho zivota kohokoli jineho nez blizke pribuzne. Ja tedy nemam extremne hrozne rodice, ale presto si myslim, ze kdyby moje mama byla treba jen sousedka/kamaradka/kolegyne, asi bych ji vypustila uz davno - hodne me psychicky vycerpava. Jako jeji dcera to ale beru tak, ze pres vsechny nekompatibility nasich povah me vychovala, hodne toho kvuli me obetovala a mam i ja vuci ni nejakou zodpovednost, treba ji nenechat na stari samotnou.
MartinM 17. 1. 2015 12:12 +13 v reakci na Sophia 16. 1. 2015 12:24
Upřímně, neměla náhodou vaše matka celý život čas na to, aby se začlenila do takové sociální struktury, aby na stáří samotná nebyla*? Pokud sázela pouze na jednu kartu - že odevzdá ("obětuje se", jak matky rády říkají, což je vůči dětem drsné, ty nejsou bohové a nevyžadují oběti) celý svůj život Vám, případně třeba manželovi/druhovi, který ji opustil, tak vsadila na jednu kartu, "špatná diverzifikace rizik", říkají ekonomové. Pravděpodobné je i to, že důvod, proč je či bude na stáří samotná je stejný, jako ten, proč Vás hodně psychicky vyčerpává. V nějaké fázi bylo potřeba ji nenosit ryby, ale naučit ji rybařit. Zřejmě si myslíte, že je na to už pozdě. Možná jo, možná ne, neznám ji ani Vás. A kdyby jo, tak hlavně neudělejte její chybu znovu. Je totiž primárně _Vaší_ starostí zajistit se, abyste nebyla na stáří osamocená. Ne vašich dětí. * Toto neplatí pokud je poslední přeživší z klanu kočičí packy, nebo byla před několika lety násilně přesídlena.
Jana 17. 1. 2015 18:00 +1 v reakci na Sophia 16. 1. 2015 12:24
Ono to není tak jednoduché. Moje máma má 83 let, je vdova, nabídla jsem jí, ať jde bydlet ke mně. Odmítla. Já jsem zvyklá tady, řekla mi. Špatně chodí, má problém si uvařit, ale charitu odmítá. Mého manžela dodnes oslovuje příjmením.
Ella 17. 1. 2015 18:06 +2 v reakci na asdf 14. 1. 2015 22:02
A kdoze pak vam nakecal,ze to neni tak jednoduche...? Bud je vypustte, nebo ne. Je to jen vase rozhodnuti a nikdo to za vas neudela. Posilam recepis:) min.3x denne cely tyden: https://www.youtube.com/wat...
Jana 17. 1. 2015 18:14 v reakci na Dalinv 14. 1. 2015 17:03
To znám. V naší firmě vedoucí jednu pracovnici propustil. Šířila nepravdy o všech. Pomlouvala lidi, ovlivňovala lidi. Teď máme klid a pohodu na práci.
angy1 18. 1. 2015 13:42 +1 v reakci na Jana 17. 1. 2015 18:00
Moje máma všem švagrům a švagrovým vykala. Dříve to tak prostě bylo. Ale je taky možné, že ji Váš manžel dodnes "nesedl". Je úplně jedno, že vy dva jste spolu mnoho desetiletí a že si rozumíte, může si třeba myslet, že jste si zasloužila "nějakého lepšího":)
Jonáš 20. 1. 2015 11:24 +3 v reakci na monikah 15. 1. 2015 11:08
Ano, je to srozumitelné. Já jsem si to dal do básničky: Když mám level ve své kognici tak překonám učením opici. Jonáš
asdf 23. 1. 2015 22:50 +1 v reakci na Atlaua 15. 1. 2015 20:50
Asi zřejmě svědomí. Prostě bych si připadal dost blbě se úplně vykašlat na rodiče, kteří mě navíc v některých věcech potřebují.
Lukáš 27. 1. 2015 14:40 v reakci na Hanča 15. 1. 2015 18:13
Hančo, ten odkaz tady byl na pohádku Jana Wericha, která shrnuje obsahy spousty článků tady. Jmenuje se to "O orlech a hovniválech" a dá se to najít na Youtubu i bez extra internetových adres. Chybějící tečka, která Vás odkázala k dotazníku je ona pověstná tečka, kterou jsem skončil komentování na stránkách psychologie, neboť dlouhé rozvahy, pokud už jsou vůbec potřeba, je lepší pořádat s hmatatelnými lidmi v běžném denním životě. Čím ž nechci říct, že stránky Psychologie.cz nejsou k ničemu, naopak - k ničemu bývá dlouhé vysedávání u kompu ... :-)
Imanuela 9. 4. 2015 22:26 v reakci na raho 14. 1. 2015 17:06
Hezký se mi čte názory všech,ale pořad nemohu pochopit,že se lidí - pídi :-) po věcech,které nikdo neovlivni - a to kdy a jaká nemoc mne může postihnout či nikoliv - přeci tohle ví jen BŮH -, zkoumejme tedy spíše Boží věcí -zkusmé číst Boží Slovo - ve kterém najdeme odpovědí na všechny otázky a náš život bude mít opravdový smysl života,kdy přijme radostí starostí včetně nemoci.... panu MUDr.Honákovi velmi děkují za modrá slova,plynoucí od srdce,která mne vždy povzbudila na cestě mého života :-) Imanuela