Marný boj maminčina mazánka — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Jan Majer 13. 5. 2013 08:49 +16
Zajímalo by mě, jaké důsledky může mít dnes velmi častý model, kdy se po rozpadu manželství osaměle žijící otec podobným způsobem upíná na dítě. Veškerý volný čas přizpůsobuje, aby byli spolu, dítě je pro něj jediným zdrojem opětovaných citů...
asdf 13. 5. 2013 09:46 +30
"Když bojuje s drakem, bojuje v podstatě se svým kastračním komplexem coby součástí Oidipova komplexu – musí drakovi useknout hlavy (tj. v řeči psychoanalýzy ho vykastrovat) dřív, než bude sám vykastrován (potrestán otcem za to, že touží po své matce)." Nevím nevím, ale tyhle teorie mi připadají extrémně za vlasy přitažené...
Oldřich Dotovský 13. 5. 2013 12:01 +4 v reakci na asdf 13. 5. 2013 09:46
Jsem rád, že v tom nejsem sám. :-)
Johny 13. 5. 2013 12:23
Jsem rád za závěr článku kde je naznačeno že symbiotický vztah rodiče s dítětem lze pomocí psychoterapeuta oslabit na snesitelnou podobu. Já sám jsem žil s partenrkou která byla z úplné rodiny ale měla tuto vazbu na svojí matku. Předpokládal jsem že tato vazba je celoživotní a nelze se z toho vymanit. Pokusím se přesvědčit jí k návštěvě odborníka a pokusit se odstranit flustraci z toho když svojí matku několik týdnů nevidí.
Marin 13. 5. 2013 12:33 +2
Nj taky jsem mazánek a vadí mi to. Jsem druhorozený syn a proto mám předpoklady k mazánkovství od obou rodičů. Ti mě měli vždy hrozně rády i když jsem nic nedokázal, furt mě za vše chválí ale já se mám za hrozného tupce. Přirozeně mě to mozek nebere a tak si říkám že jsou mimo. Jenže jsem se moc nenaučil "chodit" ve společnosti a teď mi dělá problém se v ní cítit bezpečně, jelikož to není toplo domova kde vše dostanu a nemusím hnout brvou. Tak si říkám že je lepší mít o něco přísnější rodiče, než abych byl k ničemu, se strachy z neznámejch situací ( to bych mohl vyprávět ). A ještě musím napsat, že máma je hodně stresu podléhající člověk. Jak jsem dospělí, sleduju co vše ji rozhodí. Takřka každý můj "odlet z hnízda". Myslím si že na mě přenesla nechtic její stres a naučila mě mu. Nemáte nějakou radu ? Asi vystavovat se neznámím situacím, že ano ? :)
TerezaL 13. 5. 2013 13:09 +12 v reakci na Marin 13. 5. 2013 12:33
Moje rada zní: odstěhovat se a převzít zodpovědnost sám za sebe. Už to Vás posílí ;)
PE 13. 5. 2013 13:15 +1 v reakci na asdf 13. 5. 2013 09:46
Ty teorie mají něco do sebe, stejně jako výklad pohádek podle nich. Ve většině pohádek existuje nějaké království, kde mužská nebo ženská autorita musí být nahrazena, buď syn odjede hledat ženský element. Nebo naopak král zemře a ženský element přichází vládnout (žít) po boku muže. Další symboly jako prsten, poklady, draci, víly mají různé výklady, podobně jako ve snech. Jung například doporučuje si sny zapisovat a pokoušet se o jejich interpretaci. Myslím, že je to při nejmenším zajímavé, když už to třeba přímo nepomůže vyřešit problém. Přece jen sny vychází nějakým způsobem z nás.
martina 13. 5. 2013 13:28 +5 v reakci na Johny 13. 5. 2013 12:23
neviem, ale zas nevidiet rodica cele tyzdne, ked je navyknuty na casty kontakt s nimi, mi pride pochopitelne, ak citi frustraciu, to by som poslala partnera skor ja k odbornikovi, keby ma s tym hnal na terapiu, nic v zlom, kazdy ma individualny vztah, a to ze niekto je navyknuty nevidiet rodica cele tyzdne, neznamena, ze opak je nenormalny
Petr Sakař 13. 5. 2013 13:52 +1 v reakci na Jan Majer 13. 5. 2013 08:49
Zdravím vás Honzo a nabízím stručnou odpověď na položenou otázku. Pokud by šlo o komplementární dvojici (otec - dcera), pak se domnívám, že by vliv mohl být zcela obdobný (viz článek). Taková dívka by mohla mít např. potíže s odchodem od otce, s navazováním a udržením partnerských vztahů. S negativními dopady na sociální fungování dítěte jsem se setkal také v případech neseparovaných dvojic matka - dcera. Já sám se neporovnatelně častěji setkávám právě s chlapci (vychovávanými většinou pouze matkami), kteří strádají v důsledku zabržděného separačního procesu. Ale to může být dáno tím, že jsem psycholog - muž a že s podobně trpícími dívkami chodí rodiče za kolegyněmi :-) Ve výčtu chybějící dvojice otec-syn je pro mne neznámou. Nemohu se upamatovat, zda jsem takový případ někdy pomáhal řešit.
Petr Sakař 13. 5. 2013 13:59 +5 v reakci na asdf 13. 5. 2013 09:46
Třebaže ve své práci z psychoanalýzy vycházím, psychoanalytické výklady pohádek mě také k srdci nepřirostly. Na druhou stranu teorie, které kolegyně zmiňuje v článku, ať mohou znít jakkoli podivně, byly a jsou znovu a znovu potvrzovány v klinických praxích nespočtu psychoanalytiků a psychoterapeutů. Také díky nim lépe rozumíme mysli našich klientů a pacientů.
Martin® 13. 5. 2013 16:39 +6
Mám 29 rokov a som bez partnerky. Sme traja súrodenci, ja som najstarší, a musím povedať, že rodičia so mnou vždy viac sympatizovali, mali a majú ma radšej než mojich mladších súrodencov. Je to zrejme aj tým, že som najstarší. Bol som v detstve rozmaznávaný, ale keď som si to asi v 20-tke začal plne uvedomovať a aj dosah mojej matky na mňa (neustále kontroly) tak som to začal obmedzovať. Určité stopy vo ešte sú, ale nie sú patologické. Niektoré potenciálne partnerky to u mňa takto vidia, že som sám preto, lebo som mamičkin maznáčik. Mám dobrú sebakritiku, dokázal by som si to priznať, ak by to bola pravda. To, že žijem s rodičmi má pre mňa určité výhody, napr. proste v zamestnaní človek zarobí viac, pretože sa nestará o bývanie. Ale veľmi dobre viem, že takýto model sa ženám nepáči, pretože to nie je dosť dospelé :-) ...Proste len uvažujem racionálne, predsa nevyhodím 300-400 euro za nájomné, ušetrím veľký prd, ale hlavné bude, že budem sebestačný a dospelácky. Jasné, že donekonečna sa takto žiť nedá. No bohužiaľ, zatiaľ ma žiadna žena nepresvedčila, že by to bolo výhodnejšie ja inak. Tiež treba podotknúť, že takýto ľudia sú určite viac egoistickejší, samotárskejší, a preto im vyhoduje takýto spôsob života, ktorý sa prekrýva so spôsobom " mamičkinho maznáčika ", avšak je to omyl. Sami rodičia mi vravia jedno, ako aj bratom, že jedine kým budete u nás, tak máte možnosť čo-to našetriť, po osamostatnení už prakticky nič nenašetríte, resp. málo a bude to dlho trvať. Q.E.D.
Honza 13. 5. 2013 17:27 +4
Vytvořit sociální vzory a pak nutit jedince kteří vybočují o nápravu je zvrácenost.
martina 13. 5. 2013 18:11 +19 v reakci na Martin® 13. 5. 2013 16:39
co sa tyka vyhadzovania penazi za vlastne byvanie, zalezi do akej miery clovek vnima hodnotu penazi, u mna podnajom tvori tretinu platu, fungujem siestym rokom a doteraz mi nie je luto ani jedneho centu, prejdete z ruk matky do ruk partnerky bez toho, ze by ste niekedy zazili co to znamena starat sa sam o seba so vsetkymi plusmi a minusmi vratane "prazdnej" chladnicky, ja osobne vnimam argumenty usetrenia penazi skor ako snahu ospravedlnit v sebe pohodlnost, samozrejme zalezi od platu, poznam ale ludi, co maju plat vyssi ner rodicia a uvazuju podobne, hlavne muzi su v tomto zvyknuti na full service, ktory maju doma kazda premyslajuca zena sa takymto partnerom vyhyba, vie preco
klara o. 13. 5. 2013 19:51 +5 v reakci na Marin 13. 5. 2013 12:33
Řekněte rodičům, ať vás víc prudí a vykašlou se na to porozumnění. Pils? Kdes byl? A v jedenáct doma! To se bude prchat samo.
monkey 13. 5. 2013 20:06 +16 v reakci na Martin® 13. 5. 2013 16:39
"Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán," a tak muž, o kterém autorka píše, může tvrdit cokoli, ale pokud fakticky žije s matkou ve 29 letech, a zejména pokud tvrdí, že ho "žádná nepřesvědčila, aby to změnil", je to prostě popisovaný muž. Muž, který obětoval vlastní mužnost za 400 eur...
monkey 13. 5. 2013 20:33 +2 v reakci na Petr Sakař 13. 5. 2013 13:59
"Teorie byly a jsou znovu a znovu potvrzovány... " - ale stejně jako tyhle Freudovy, tak i výrazně odlišné Jungovy a také spousta nástupnických teorií, vymezujících se proti oběma. Často jsou hájeny svými původci nebo zastánci jako "ty správnější" a mnohdy (skoro zpravidla) bývají prosazovány popíráním těch ostatních nebo aspoň vymezováním se vůči nim. Striktně freudovský přístup s jeho intelektuálně spekulativními obrazy kastračního komplexu, závisti penisu a jinými "podivnostmi", přístup postavený na existenci "špatných" impulsů nitra, které je třeba překonat, aby se člověk socializoval, sice poskytuje obraz, od kterého se nepochybně dá "odpíchnout" v terapii, ale je to obraz přece jen dost omezený Laplaceho poznatelností světa a vnímáním všeho jako mechanického stroje - tady zatlačíš, tam se to pohne. Ne - nejsem kompetentní k diskusi o přednostech různých teorií, jen jsem si dovolil připomenout, že co je psáno v článku, je jen jeden z do jisté míry ověřených pohledů, že nemusí vyhovovat všem a že ono "jsou potvrzovány" v tomto případě neznamená, že jiné modely jsou tím vyvraceny. Psychoanalýza v rámci striktních Freudových požadavků dokonce není ani nijak převažujícím modelem a když někdo řekne, že jeho terapeutická praxe (podle jiné teorie) Freudovy poznatky vyvrací, může mít zrovna tak "pravdu", jako když freudián svými poznatky vyvrací něco jiného. Asi jediná míra "pravdivosti" je nejspíš v tom, že "tomu pomůže to a tomu něco jiného".
martina 13. 5. 2013 20:36 +7 v reakci na monkey 13. 5. 2013 20:06
plus takyto muz vyvolava otazniky u potencialnych partneriek, ak mu je luto dat styristo eur na vlastne byvanie a radsej byva s rodicmi, co otazka dietata a vydavkov na neho rovna sa problem rovna sa ruky prec, nehovorim kazda zena, ale ak hlada stabilny vztah, vnima aj tieto veci
martin 13. 5. 2013 21:11 +5
Tento článok pekne ukazuje, prečo mám s freudovými teóriami problém a prečo to pokladám len za jedno z vysvetlení a to ešte málo podložené.
Dája 13. 5. 2013 21:52 v reakci na monkey 13. 5. 2013 20:33
Už jsem to tu nedávno psala, ale neodpustím si znovu: A nemají to Rogeriáni fakt nejjednodušší? ;-)
monkey 13. 5. 2013 22:28 +1 v reakci na Dája 13. 5. 2013 21:52
Pamatuji se. No ale když se podíváte na jejich výchozí filosofii, tak bych ani neřekl :-) Ale na druhou stranu - jednodušší než kdo? - vždyť humanistická nebo existenciální psychologie nepochybně patří mezi ony "spousty nástupnických teorií", které jsem zmínil. (Nástupnické přirozeně časově - vůči "otcům zakladatelům" - ono "otevření dveří" Freudovi a Jungovi už těžko kdo upře...)
monkey 13. 5. 2013 22:37 +3 v reakci na PE 13. 5. 2013 13:15
Jen snad - uvedená pohádková symbolika se mnohem lépe hodí k Jungově než k použitému Freudově konceptu. Text článku je tak trošku "kočička a pejsek vařili dort"...
Martin 13. 5. 2013 22:39 +2 v reakci na Jan Majer 13. 5. 2013 08:49
...je to asi můj případ...po rozpadu vztahu se ženou jsem se silněji upnul k dceři, která je v první třídě, nicméně v péči matky a o 30 km dále... ...je to někdy komplikované... ...když jsem pak neměl možnost rozvíjet vztah dcerou, ukázalo se, že nalézám uspokojení v péči a citové náklonosti k její kamarádce z domu, která vyrůstá v náhradní péči u starších lidí a chybí jí rodičovská láska a asi laskavý přístup jako takový, nicméně i zde je to komplikované, jelikož pro náš oboustraně kompenzační vztah samozřejmě nemáme vždy dost pochopení, zvláštěpak, že se jedná o sociálně slabší rodinu...v každém případě prožívám frustrace ze ztrát a neplnohodnotných vztahů - otec - dcera a náhradní otec - náhradní dcera. Zároveň přetrvává nedůvěra v partnerský vztah, avšak také touha po blízkém vztahu se ženou. Rozešli jsme se před více než rokem. Stále se účastním psychoterapie.
Petr Sakař 14. 5. 2013 08:29 v reakci na monkey 13. 5. 2013 22:37
Jak to myslíte Monkey? Autorka se drží psychoanalytických konceptů a používá je podle mě zcela přesně.
Petr Sakař 14. 5. 2013 08:38 +2 v reakci na monkey 13. 5. 2013 20:33
Jednoduše s vámi nesouhlasím. Takovou míru laciné relativizace nemohu akceptovat. Jsem přesvědčený, že psychoanalytická teorie je daleko nejpropracovanější, nejkonzistentnější a klinicky nejlépe doloženou teorií. Nezastavila se ve vývoji, což je to, co mnohým pochybovačům nebo kritikům nezřídka uniká. Protože by to bylo opravdu na dlouhé povídání, připojím pouze jednu poznámku, které se týká psychoanalytických teorií. Projděte si vývojové teorie a zjistíte, že ty psychoanalytické jednoznačně převažují a že jsou z husta využívány i neanalytiky. Podle mě další důvod, proč jít rovnou ke zdroji.
MartinM 14. 5. 2013 09:34 +6 v reakci na Martin® 13. 5. 2013 16:39
A kdy máte v plánu se odstěhovat? Až budete mít 100000€ ? Až si najdete práci v zahraničí? Až vás maminka nebude potřebovat? Až vás nějaká žena přesvědčí, že byste se měl odstěhovat (proč by Vás vůbec měla přesvědčovat a ne si najít někoho už přesvědčeného?) Pokud nemáte jasnou hranici, nejspíš neodejdete nikdy. A pokud ji jasnou máte - a je to třeba jedna z těch posledních dvou, pak zřejmě neodejdete také, protože k tomu nikdy nedojde. A nebo na férovku: Budete jenom prostě v rodném domě pouze čekat, než rodiče zemřou?
monkey 14. 5. 2013 18:16 +3 v reakci na Petr Sakař 14. 5. 2013 08:29
Možná jsem měl spíš napsat něco jako "freudovské pojmy ve spojení s pohádkou mi přijdou jako vaření pověstného dortu...". Ten text je vlastně docela fajn, když uvážím, z jakých ingrediencí vaří. A moje myšlenka? Archetypy (a tím pádem i ty ztvárněné v pohádkách) jsou v kmenovém základu analytické psychologie a "použít Junga na pohádku" je tedy velmi přirozené. Naproti tomu Freudova terminologie - byť samozřejmě - když se dá použít na život, dá se jistě použít i na pohádkové příběhy - jakoby s pohádkou neladí. Nedávno jsem četl něco o renomovaném psychoanalytikovi, zmiňoval se tam pacient (muž), který se bál otáčet zády a terapeut v tom viděl strach ze znásilnění otcem. Zkuste to aplikovat na typicky pohádkovou situaci "jdi, ale nesmíš se otočit" :-) Nevím, ale Jung mi s pohádkami ladí, kdežto Freudova terminologie je jaksi znásilňuje, popisuje intelektuálně vytříbenou terminologií něco, co v pohádce nezaznívá, zatímco jungiánské pojmy jakoby na pohádkové obrazy navazují, rozvíjejí to, co tam již je navazujícími termíny. Třeba "Když bojuje s drakem, bojuje v podstatě se svým kastračním komplexem" - co takhle popsat to jako "boj s mateřský drakem, se symbolickou pohlcující matkou" (jak se to ostatně často popisuje)? Tohle mám na mysli... (ale přiznávám - při vší úctě k otci-zakladateli - Freudův pohled mi ve světle dalšího vývoje terapeutických směrů připadá prostě již překonaný, možná plný nevyléčitelných "dětských nemocí", co já vím...
monkey 14. 5. 2013 19:10 +1 v reakci na Petr Sakař 14. 5. 2013 08:38
Co je laciného v klíčové větě "jen jsem si dovolil připomenout, že co je psáno v článku, je jen jeden z do jisté míry ověřených pohledů, že nemusí vyhovovat všem a že ono "jsou potvrzovány" v tomto případě neznamená, že jiné modely jsou tím vyvraceny"? Dokonce jsem podotknul, že zastánci jedné teorie často vyvrací ty druhé, ačkoli podstata je spíš v tom, nakolik daný koncept pomáhá. Řekl bych, že je to velmi smířlivý pohled. Asi nebudu počítat, kolik článků patří do té které kategorie, ale i nadále budu vidět inspiraci namátkou třeba v tak trochu odrodilé freudiánce Horneyové, jungiánce Kastové, Berne mi taky má co říct, Fromm byl možná pro rigidní freudisty heretik, ale to ho nedegraduje, doplnění Watzlawickem vůbec není na škodu, pokus Lewise Arona o smíření jeho vztahové psychoanalýzy s tou tradiční mi přijde srozumitelný (zatímco boj obou směrů komický podobně jako souboj freudistů a jungiánů) a třeba kritická psychologie v podání Dr. Vybírala je docela opora pro zpochybnění vyjádření "jen to moje je správné, nejlepší, nejdokonalejší". Možná je to laciné, ale mně dalo sakra práce to všechno vnímat, než abych vyloučil jedno, druhé nebo třetí, aspoň pokud to má určité renomé a zapadá to do mého obrazu světa. A kromě toho - vidět v každém hrbolku penis a v proláklině vaginu mně připadá trochu nudné... (nikoli však laciné - konec konců než se to kdo naučí, stojí to spoustu peněz :-)
Jana 14. 5. 2013 19:11 +2
Znám ze svého okolí takového jedináčka, je mu 38 let a žije jen s matkou. Žádnou partnerku nehledá. Z prvního vztahu má 9-ti letou Natálku a tím, jakoby vše zkončilo. Začal hledat ženy jen na pár dnů a za peníze, což si myslím, že je katastrofa.....
Ja 14. 5. 2013 19:15 v reakci na Marin 13. 5. 2013 12:33
Já také radím odstěhovat se hlavně se osamostatnit a je vyhráno!
Oldřich Dotovský 14. 5. 2013 19:36 +2 v reakci na Jana 14. 5. 2013 19:11
Takového pohrdání, co jste schopna vyjádřit ve čtyřech větách, a přitom ten člověk nedělá nic špatného, nikomu neubližuje, žije si svůj život tak, jak mu to vyhovuje, a ještě pravděpodobně pomáhá svojí již jistě stárnoucí matce. Myslím, že lidi by se měli víc starat o sebe a o to, jak žijí oni, a míň o druhé a jejich životy.
JanaB 14. 5. 2013 20:09 +4 v reakci na Oldřich Dotovský 14. 5. 2013 19:36
Zrovna od vás je to skutečně trefné...
Kristina 14. 5. 2013 20:21 +9 v reakci na Oldřich Dotovský 14. 5. 2013 19:36
Kdesi jsem cetla takovou myslenku, ze kdybychom vedeli o ostatnich, jake skutecne vnitrni bolesti a zraneni maji, co vsechno museli prozit, mebyla by nevrazivost a nesnasenlivost na svete. Mne to pripada trefny... :-)
Ulka 14. 5. 2013 20:23 +1 v reakci na JanaB 14. 5. 2013 20:09
Vy Oldřicha znáte osobně?
Kristina 14. 5. 2013 20:35 v reakci na Jana 14. 5. 2013 19:11
Zrejme ho zlomilo, ze mu vztah nevysel. Muzi to nekdy nesou hur, nez zeny. Chvili trva, nez clovek najde cestu ven z tohoto stavu a zkousi, jak by si odlehcil. To je muj navrh mozneho pohledu na nej... :-)
Hanka 14. 5. 2013 20:38 +10
Od mamánka rychle, rychle, rychle pryč!!!!!! Nemá pro vás místo po svém boku, ani v životě. Neumí být partner a ani neví, co to partnerství je. To není trojúhelník ani s milenkou, ani s alkoholem, ani s matkou. Budete osamělá vedle něj. Ať je mu 30 nebo 60. Když mu je 60, tak se začnou plést pojmy a z matky se stává navíc " chudák stará maminka" - vyšší level. To už vůbec nemáte šanci. Pryč pryč pryč, ať vaše citová investice bolí jen trochu. Mě bolí právě trochu víc, ale za to vím, jak dát svým dětem křídla a nepřipravit je o jejich život maminkovskou manipulací, opičí láskou a strachem neumět si zařídit vlastní život. Severské státy přispívají mladým dospělým lidem na odstěhování se od rodičů a osamostatnění. Zvyk je železná košile - v dobrém i špatném.
JanaB 14. 5. 2013 20:42 +2 v reakci na Ulka 14. 5. 2013 20:23
Ne. Dost mě překvapilo, jak včera reagoval na problém Simony v diskusi pod jejím dotazem. Ostatně myslíte, že on Janu nebo toho dotyčného, kterého Jana popisuje osobně zná?
Oldřich Dotovský 14. 5. 2013 20:54 v reakci na JanaB 14. 5. 2013 20:42
Tak jste se rozhodla, že se mi za to teď jakože pomstíte? Jak duchaplné. :-)
Oldřich Dotovský 14. 5. 2013 20:55 +2 v reakci na Hanka 14. 5. 2013 20:38
Hanko, mám pocit, že jste si ze svojí zkušenosti neodnesla to dobré, co jste si z ní odnést mohla.
JanaB 14. 5. 2013 21:00 +5 v reakci na Oldřich Dotovský 14. 5. 2013 20:54
Ne. Jenom jsem si to dovolila okomentovat. A pokusila jsem se Ulce vysvětlit, proč mi to zrovna od vás nesedělo. Označit to za pomstu se zrodilo z vaší duchaplnosti :-)
Hanka 14. 5. 2013 21:11 +2 v reakci na Marin 13. 5. 2013 12:33
Hanka: Marine, nabídnu Vám názor: což takhle si sám zajít na kafe, na pivo, promyslet si, jak byste chtěl žít a cítit se a pak, až si to sám se sebou všechno v sobě upřímně prodiskutujete a ujasníte, pak se klidně neváhat s matkou i otcem ve vší slušnosti pohádat a prásknout dveřmi. Může to být pro Vás očistná kúra, osvobození a začátek nového, jiného vztahu s rodiči. Nevadí, když po tom prásknutí bude pár dní ticho. Ticho léčí. A jinak- vlastní život je vlastní práce, vlastní bydlení, třeba pronájem, vlastní prachy, vlastní běžné obyčejné starosti, vlastní hrdost, vlastní partnerka, vlastní rodina, dobré zdravé vztahy s okolím. Život prožitý ve výčitkách je peklo zaživa. Držím palce a dodávám, že nevím, kolik je Vám let.
Ulka 14. 5. 2013 21:57 +4 v reakci na JanaB 14. 5. 2013 20:42
Aha, Vy tedy svou poznámku směřujete k příspěvkům Oldřicha u jiného článku. Já ji posoudila jen v kontextu k tomuto a přišla mi zbytečně útočící. Článek, na který odkazujete, jsem si přečetla až nyní, kdy na něj odkazujete. Nebudu se u tohoto článku vyjadřovat k výrokům u jiného, ale mám takový názor - když kdokoli napíše sem na web o radu, ví, jaký zde je princip. Že se mu dostane rady psychologa a pak "rad" laiků, tj. lidí, kteří se snaží nad problémem zamyslet. Je logické, že ta zamýšlení budou různá i protichůdná. Pokud se člověk rozhodne si sem psát o radu, měl by unést i ta negativní. Šel dopředu do boje, o němž věděl. A to platí u každého článku, u každé diskuze jak tady, tak běžně v životě. Diskuze nejsou spravedlivé. Ale je fajn, když pomohou si problém nahlédnout z co nejvíce stran.
Ulka 14. 5. 2013 22:06 +3 v reakci na Martin® 13. 5. 2013 16:39
A není přirozenou touhou člověka, když dosáhne určitého věku, se osamostatnit? Přes všechna neracionální fakta? Nepocítil jste to někdy?
Kristina 14. 5. 2013 22:19 +1 v reakci na Ulka 14. 5. 2013 21:57
Tak tak... navic myslim, ze ma u prispevku cenu hodnotit nazor a ne osobu, ktera jej napsala. (Ale je fakt, ze jsem si rikala, ze kdybych sem psala o svem problemu do poradny, do P.S. bych napsala: Oldrichu, setrte me! :-D ;-) )
Ulka 14. 5. 2013 22:26 +2 v reakci na Kristina 14. 5. 2013 22:19
:o) Jenže ony ty tvrdé ťafky právě tím, že Vás dokáží rozhodit, Vás také často donutí k větším zamyšlením než tzv. dobře míněné rady. I když těm ťafkám nakonec třeba za pravdu nedáte, pohled z jejich strany Vás většinou popostrčí. Pokud samozřejmě jde o zamyšlení (byť nepříjemné pro druhého) a ne vulgarismy a výkřiky do tmy.
Kristina 14. 5. 2013 22:29 +1 v reakci na Ulka 14. 5. 2013 22:26
Souhlas! :-D
JanaB 14. 5. 2013 22:34 +5 v reakci na Ulka 14. 5. 2013 21:57
Souhlasím, Ulko. Na druhou stranu mě komentáře Oldřicha přijdou často zbytečně tvrdé, jízlivé, nelaskavé, pohrdlivé... Je to o prezentaci názoru (byť klidně protichůdného). Když zde dnes mentoroval, přišlo mi to zrovna od něho nemístné. Vím že je to drobnost, ale všiměte si, jak reagoval na můj komentář. Včera jsem byla z jeho příspěvků do diskuse překvapená. Tak jsem to také v odpovědi Vám vyjádřila. Jeho dnešní komentář mi přišel nefér a tak jsem se k tomu vyjádřila. Oldřich si vydedukoval, že jsem byla vedena snahou se mu pomstít. A pak si nedovedl odpustit poznámku o duchaplnosti... Typické. Asi tak.
MartinM 14. 5. 2013 22:41 +2 v reakci na Hanka 14. 5. 2013 20:38
Naprostá většina mamánků bydlí "doma" ne proto, že by neměli na samostatný život (ani bych tak nenazýval někoho, kdo třeba studuje - pokud to není "věčný student" po třicítce), ale proto, že se jim tam líbí, a jinam se jim nechce. V tom žádný státní příspěvek nepomůže. Nicméně nemyslím, že by Češi obecně patřili mezi národy nějak výrazně fixované na rodiče. Ale co není, může v dalších generacích být.
Kristina 14. 5. 2013 22:42 v reakci na JanaB 14. 5. 2013 22:34
Jano, ono ale kdyz neokomentujete nazor, ale cloveka, ktery ho napsal, je to vzdycky trosku na nic, nevecne. Navic Janin prispevek je podle meho nazoru "nevyzraly"... o komentar si koledoval. Oldichuv vcerejsi prispevekmi mi prisel tvrdy, ale jakou "cocku" za nej schytal, to jsem zase ja koukala.
JanaB 14. 5. 2013 22:58 +2 v reakci na Kristina 14. 5. 2013 22:42
Vnímám, na co mě upozorňujete. Nevím, nakolik (a jestli vůbec) je Oldřich tvrdý, nelaskavý, pohrdavý a jízlivý a nikdy bych to proto takto nevyjádřila. Mé komentáře směřují k tomu, že mi taková přijde prezentace jeho názorů (ne vždy). Uznávám, že to tady bez kontextu působilo tak nějak "mimo mísu"..., na což právě zareagovala Ulka.
Kristina 14. 5. 2013 23:07 v reakci na JanaB 14. 5. 2013 22:58
Jasny, chapu... :-)
Oldřich Dotovský 14. 5. 2013 23:12 +2 v reakci na JanaB 14. 5. 2013 22:34
JanoB, je jeden podstatný rozdíl mezi včerejším příběhem Simony a dnešním příběhem bezejmenného pána, kterého zmiňovala Jana v příspěvku, na který jsem reagoval: Simona napsala svůj příběh do poradny a žádala o radu. Dostala radu od odborníka a dostala také spoustu komentářů. Ze 72 dvou komentářů (v době psaní tohoto příspěvku) však lze na prstech spočítat ty, které se doopravdy nějak zabývají jejím problémem. A ten můj, psaný přímo jí s plným přijetím rizika, že sklidí negativní reakci, je mezi nimi. (Mimochodem: vy sama jste se k příběhu Simony nevyjádřila vůbec, zato máte velmi vyhraněný názor na můj názor. To je taky zajímavý paradox.) 38letý pán žijící u mámy, aniž by hledal partnerku, však nečte (pravděpodobně) tento web a rozhodně nežádá nikoho, aby se zabýval jeho životem. A už vůbec si nezaslouží, aby ho někdo bez jeho vědomí anonymně někde pomlouval v nelichotivých souvislostech a jakoby škodolibě se vysmíval jeho situaci, když on sám nemá možnost se k tomu ani vyjádřit. Mohl bych zde nyní rozvíjet úvahu o tom, proč chápu, že je pro vás pojem čest při posuzování druhých méně důležitý než třeba pro mě, ale vám by se to nelíbilo a zřejmě bych se zase dozvěděl, že jsem zaujatý vůči ženám, takže se tomu v zájmu zachování přehlednosti diskuze raději vyhnu. Tímto zároveň vyjadřuji poklonu dámám Kristině a Ulce za to, že mě zřejmě chápou - není to zase tak častý jev, jak je možno pozorovat při podobných "přestřelkách". :-)
martina 14. 5. 2013 23:16 +2 v reakci na Ulka 14. 5. 2013 22:06
kiezby by bolo prirodzenou tuzbou, lenze to by neboli mamankovia, komfort, bezpecie vypinaju prirodzene tuzby to su obcas neuveritelne pribehy, podobne ako hore, styristo eur neotrieska do byvania, radsej do zazitkov typu koncerty, technicke hracky, restauracie, doma vzdy plna chladnicka, dokonca aj izba sa povysava, riad sa umyje, jedlo sa ohreje, pradlo sa vyperie verim, ze ani pre rodica to nie je jednoduche pustit dieta, ale dieta sa im vrati spokojnejsie a zodpovednejsie dalsia vec, napriklad rodicia v mrtvom vztahu a fixacia na potomkov, strach z opusteneho hniezda a neprijemna realita vztahu
JanaB 15. 5. 2013 06:51 +1 v reakci na Oldřich Dotovský 14. 5. 2013 23:12
Jak jsem se jiz snazila nekolkrat vyjadrit, nejde primarne o to, jake mate nazory, ale o to, jakym zpusobem je vuci tem druhym mnohdy prezentujete. Rada budu usetrena vasich uvah o tom, proc jizlivost a nelaskavost mi (narozdil od vas) prijde zbytecna... Zrejme mi chybi vase duchaplnost. Tohle je slepa ulice.
Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 08:23 v reakci na JanaB 15. 5. 2013 06:51
Rozhodnutí o tom, jakým způsobem budu prezentovat své názory, si s dovolením dál ponechám ve své kompetenci. Ostatně následky toho za mě taky nenesete vy.
Petr Sakař 15. 5. 2013 08:44 v reakci na monkey 14. 5. 2013 19:10
Tuším Monkey, že bychom si na dané téma dobře pohovořili, pokud bychom měli příležitost. Prodiskutovat s vámi psychoanalýzu, integraci v psychoterapii, přístup prof. Vybírala by jistě bylo zajímavé. K vaší reakci: Za laciné napovažuji vaše vyjádření, ale laciným jsem nazval naznačený, v současné době velmi populární relativismus. Jsem zkrátka přesvědčen, že mezi různými terapeutickými přístupy je zásadní, kvalitativní rozdíl, a že tedy lze v některých případech říci, že je některý přístup "lepší" než ten druhý. S pozdravem Petr Sakař
JanaB 15. 5. 2013 10:01 +1 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 08:23
Samozřejmě. A já si s dovolením ponechám právo se k tomu vyjádřit.
Ulka 15. 5. 2013 10:08 +4 v reakci na JanaB 14. 5. 2013 22:58
Kristina to vyjádřila naprosto trefně – měli bychom se tu hádat o názory, ne o to, kdo je vyřknul … a Vy jste zareagovala na osobu Oldřicha, ne jeho názor, i když za tím jste měla právě jeho názory, ale to, samozřejmě, ve Vaší reakci vidět nešlo. Co nám kdo řekne, a JAK, i v běžném životě, si musíme sami přebrat, nemůžeme tomu druhému zalepit hubu (pardon), aby mluvil jazykem, který nám je libý. To, co se nás dotkne, je o nás, ne o tom, kdo se nás dotknul:o) Jistě, můžeme mu to pak vytmavit a konfrontovat jeho názor.. ale jak spadneme do toho „ty jsi vůbec takový a makový“, místo abychom řešili konkrétní věc, je zaděláno na průser.
Ulka 15. 5. 2013 10:09 +2 v reakci na martina 14. 5. 2013 23:16
Ja to nechapu ze dvou stran – „decka“:o))) a rodice – uz v sedmnacti jsem si predstavovala, jake to bude, az vyletim z hnizda, za dva roky jsem to uskutecnila.. jisteze vse pak bylo slozitejsi, ale uzasne svobodne… ze strany rodice to nechapu take – videla-li bych kolem 25 let ditete, ze se nemá k tomu se nejak postavit na vlastní nohy, snazila bych se ho k tomu privest, třeba i tim, ze bych ho proste vysoupla z bytu, nebo v dome, kde je dost mista, by si platilo sve naklady na vse jako by zilo samo, a samozrejme, ze by si ze svých penez poridilo pracku, kterou by si zapinalo samo:o) rodic, co se povesi na sve dite, mu vlastne zlikviduje samostatny zivot.
Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 11:20 +2 v reakci na JanaB 15. 5. 2013 10:01
K tomu se vyjadřujte dle libosti. Ale u toho. Ne o den později u jiného článku. Když se tohle naučíte, pomůže vám to nejen v on-line komunikaci.
Tomáš 15. 5. 2013 13:10 +3 v reakci na JanaB 14. 5. 2013 22:34
Když mám k tématu co říci a myslím si, že jde o hodnotný příspěvěk, napíšu do diskuze. Komentáře Oldřicha najdete pod každým článkem. Mně prostě přijde, že si Oldřich něco řeší a nezdravě se zde upnul. S prominutím, jeho komentáře přeskakuji, protože mi nepřijde, že by měly co sdělit.
Kristina 15. 5. 2013 13:20 v reakci na Tomáš 15. 5. 2013 13:10
A co je komu do toho, jak sem druzi casto pisi a proc? Dikuse je pro vsechny a maximalni pocet prispevku neni stanoven. Take preskakuji nektere prispevky. Ale nechapu, proc bych mela druheho ztrapnovat a psat to sem. Kazdemu z nas holt sedi neco jineho.
Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 13:22 +1 v reakci na Tomáš 15. 5. 2013 13:10
Tomáši, lžete. 1) Pod každým článkem moje komentáře nenajdete. Například dnešní článek o vztahu matek s dcerami jsem nekomentoval vůbec. 2) Z logiky věci vyplývá, že kdybyste moje komentáře přeskakoval, nemohl byste vědět, zda mají či nemají co sdělit. Takže je pravděpodobné, že je čtete a nelíbí se vám.
A 15. 5. 2013 14:41 +4 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 10:09
To je proto, že máš vagínu, kterou poskytuješ hostitely za (minimum) střechu nad hlavou + jídlo a "něco" na kafčo s kamarádkama (lepší vagíny si vydělají na nové auto, "luxusní" dovolenou, "pracovní" pozici (vydřenou) na centrumu rozvojového poradenství a výkazu "pracovní" činnosti v jihočeském kraji). Je potřeba "vyletět z hnízda", tzn. udat vagínu za co nejvyšší cenu v omezeném (použitelném) okně cca 17-28 let a začít (co nejdřív) parazitovat (prostřednictvím vagíny). Říká se tomu "láska" a hostitel je "životní partner". Protože je to "životní" partner, změní se x krát za život. Maminčin mazánek
Ulka 15. 5. 2013 18:32 +1 v reakci na A 15. 5. 2013 14:41
a vyletět z hnízda u ženy znamená se na někoho pověsit?
Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 18:45 +7 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 18:32
Často ano. "A" to sice píše hodně hulvátsky, ale v podstatě má pravdu. Většina mužů se musí opravdu stavět na vlastní nohy - začínat od nuly nebo jen s malou podporou od rodičů. Většina žen má tu možnost udělat si dítě, pověsit se na partnera a všechny ty starosti s osamostatňováním se jaksi přeskočit. A pak tu máme davy vyspělých mladých matek, které s narozením dítěte jakoby sežraly všechnu moudrost světa, a které nejvíce pohrdají kluky, kteří ještě bydlí u rodičů, protože dělají všechno proto, aby až se postaví na vlastní nohy, měli nějak zajištěnou rozumnou životní úroveň pro sebe a jinou mladou matku, která bude pohrdat další generací "mamánků", a kafrat o tom, jak ona je dospělá a osamostatněná.
Ulka 15. 5. 2013 18:49 +2 v reakci na JanaB 14. 5. 2013 20:09
Chci to napsat k tomuto vláknu, takže jedu na začátek - mrzí mne, že poznámka JanyB, a stejně tak má reakce na ni, vyvolaly dle mne zbytečný svár několika diskutujících. Prosím, připomeňme si všichni, že konfrontovat se s názory - ano, a klidně "do krve", ale neútočme na sebe navzájem člověk na člověka. To už je skoro jak někde na účtárně:o)
Ulka 15. 5. 2013 18:57 +3 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 18:45
Ale nemůžete, jako A, generalizovat. Sám píšete často. A já se nepřu, také koukám kolem sebe, a v tom "často" Vám nejspíš dám za pravdu. Nicméně takto to není vždy, a jen kolem sebe mám několik žen, které to mají úplně jinak. Důvodem většinou byla přirozená touha se osamostatnit, přišlo to nějak samo. Někdy k tomu pomohly i sváry s rodiči, to je fakt. Ale ne vždy. A nejvíce se mi líbí, jak se zachovali rodiče mé kamarádky. Když jí bylo 26, byla dostudovaná a už vydělávala nějakou dobu, rodiče ji požádali, aby se postavila na vlastní nohy - splácela jim prvotní náklady na maličkatou garsonku a po asi třech letech jim sdělila, že jí jejich rozhodnutí velmi pomohlo. Rozum by měli mít i rodiče.
Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 19:39 +1 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 18:57
Však samozřejmě, že to nejde vztáhnout na všechny. Článek je o jednom častém jevu (mamánci), my s A jsme zmínili obdobný a rovněž častý jev (kdy se mladé ženy ihned upoutají na partnera a žádným osamostatněním de-facto taky neprocházejí). Toť vše.
Ulka 15. 5. 2013 19:48 +2 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 19:39
Jasně, já to beru. Akorát nějak nechápu, jak z mého příspěvku A vyvodil pověšení se na někoho.. možná tím, že jsem Ulka a ne nějaký Ulek, a tak se dá předpokládat, že mám vaginu...a já ji! fakt mám!:o) přesto můj odlet z hnízda ve scénáři nastíněném A rozhodně nebyl.
Kristina 15. 5. 2013 20:15 +1 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 19:48
Ja myslim, Ulko, ze to neni v pohlavi, ani v nejake muzske nebo zenske strategii, ale v charakteru. V jakesi snaze skutecne byt dospely, svobodny, samostatny. Je pravda, ze jsem si s rodici tezce nerozumela, ale odesla jsem z domova hned po stredni. Nasla si praci s ubytovnou a klidne jedla jen rohliky a pila kafe... :-) Zadneho kluka jsem nemela, na nikoho jsem se nevesela. To same muj partner. Odesel hned po stredni do zahranici a od te doby tam podnika. Zadne zdlouhave staveni se na vlastni hony. Proste akce ze dne na den.
Ulka 15. 5. 2013 20:21 v reakci na Kristina 15. 5. 2013 20:15
No však s tim pohlavim na to přišel A, ne já:o) Myslím, že to v je nastavení člověka, ve výchově a také v tom, jak je to mezi rodiči a dětmi, jak píšete. Já si jen pamatuji tu svou silnou touhu osamostatnit se, a proto se ptám, zda ji třeba Martin nepocítil, protože mne to zajímá - jsme každý tak jiný.
Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 20:29 +2 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 19:48
Víte, když jste chlap a horko těžko se na ty vlastní nohy nějak stavíte a vidíte všechny ty vaše vrstevnice, které mají prakticky ihned a bez námahy (teď to záměrně trochu přeháním) vysněný nový domov a rodinu, tak se vás to dotýká. A dotýká se vás to obzvlášť, pokud jste kluk, který si odpírá svobodu a raději ještě nějaký ten rok zůstává u rodičů, jen aby na tom pak byl líp, zatímco vás tu někdo propírá jako mamánka v ne zrovna lichotivých souvislostech. Proto tu reakci A chápu, byť nebyla stoprocentně místná.
Ulka 15. 5. 2013 20:35 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 20:29
Já ale nevím, proč se bavíme o ženách, které mají BEZ NÁMAHY A IHNED nový domov.. můj příspěvek takhle vyzněl? Pokud ano, nepovedlo se mi jej napsat, jak jsem myslela. Já jsem si na tento typ žen vůbec nevzpomněla, před očima jsem měla své zkušenosti mně a mého blízkého okolí...pokud se bavíme o ženách, co se pověsily na chlapa, dávám Vám za pravdu, ani mi osobně tyhle ženy nejsou sympatické, říká se jim zlatokopky? K tomu muži, který zůstává u rodičů, aby na tom pak byl líp - to se dá pochopit, ale tady je důležité najít tu mez ... jak dlouho je potřeba u nich zůstávat, aby bylo líp .. pak je důležité si stanovit to líp..
Kristina 15. 5. 2013 20:42 +1 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 20:21
Ja vim, ze s tim prisel A. Zarazi me ta mira nevrazivosti mezi pohlavimi, ktera se promitne snad do kazde diskuse.
martina 15. 5. 2013 20:51 +1 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 18:57
presne, keby aj neboli peniaze na kupu, stale sa da este podielat na najomnom este lepsie zacat dieta osamostatnovat poslanim na studium, stipendium do zahranicia, u mna cely proces nastartoval prave polrocny pobyt v zahranici, zrazu som objavila slobodu, dovtedy som si odchod nevedela vobec predstavit mne to pride obcas ako barlicka pre rodicov aj dieta, vystudoval, nasiel si pracu, spoluplati rezie domacnosti, je uz samostatny, setri si, ale prakticky je stale od nich bud citovo alebo ekonomicky zavisly, zmenil sa akurat status zo studenta na pracujuceho, inak prakticky nic
Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 20:52 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 20:35
Já jsem neřekl, že Váš příspěvek tak vyzněl. Snažil jsem se vysvětlit zkušenost, která může vést k příspěvku, jaký napsal A, včetně toho nevraživého tónu. To je jedno. Nechme to plavat. V podstatě se asi shodujeme.
Ulka 15. 5. 2013 21:02 +4 v reakci na Kristina 15. 5. 2013 20:42
Kristino, já jsem z ní trochu překvapená ... co to je? Stále častěji se tu ženské, mamánci a kdoví co ještě házejí do jednoho pytle. A přitom všichni víme, že jeden pytel není, že je jich milion, a proto asi vznikla psychologie...
Shylock 15. 5. 2013 21:03 +2
Je mi jasné, že v článku sa nepíše ani tak o vyletení z hniezda, ako hlavne o odpútaní sa od rodiča. Treba ale pripomenúť aj inú vec a tým by som rád reagoval na niektorých diskutujúcich. I v dnešnej dobe a teda aspoň v nasej spoločnosti, ked máme veľa emancipovaných žien, sa stále akosi prirodzene očakáva, že muž bude živiteľom rodiny, alebo bude aspoň tým kto zarába viac, tým kto to povedie. K ženám je spoločnosť akosi zhovievavejšia. Takže tlak na mužov je v tomto väčší, ženy sú zase väčšinou v pozícii tých ktoré očakávajú a hodnotia. To by bolo ešte v poriadku, tak to bude asi vždy a nezmení sa to. Ale taký drobný no myslím, že nezanedbateľný háčik je v tom, že spôsob života je stále nákladnejší, náročnejší. To je to čo sa mení, posúva. Takže tlak na mužov sa zvyšuje. Tak isto sa zvyšujú nároky žien ktoré kladú na mužov. Či sa to niekomu páči, alebo nie, je to skrátka tak a zatvárať pred tým oči nemá zmysel. Nehľadám výhovorky pre mužov ktorí bývajú s rodičmi, či už s jedným, alebo oboma, ale treba zohľadniť aj tieto fakty. Nečudoval by som sa potom, že niektorých mužov by mohla predstava nárokov partnerky, alebo predstava rodiny aj odradiť, priam znechutiť. Považujem za potrebné sa na to pozrieť aj z iných uhlov, pripomenúť aj iné príčiny, keď už hovoríme A povedzme aj B a môžme aj C aj D.
Ulka 15. 5. 2013 21:03 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 20:52
I kdybychom se neshodovali, neurážel jste mne ani já Vás, bavili jsme se o názoru a ne o tom, jaký jste Vy nebo jaká jsem já.
martina 15. 5. 2013 21:07 +1 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 18:45
dost zalezi na vychove doma ked napriklad je zena zvyknuta uz z domu na model, ze otec financuje vacsinu vydavkov vratane dolezitych, neda sa divit, ze podobny model hlada aj v partnerovi, nepozna ine fungovanie (samozrejme nie je to u vsetkych zien) a ciastocna chyba muzov je ta, ze ich v tom podporuju, napriklad aj tym, ze tahaju rozpocet domacnosti z vacsej casti oni, kolobeh pre mna napriklad je neprirodzeny pocit nechat sa zivit muzom, pretoze ma nevychoval otec, ale vsetko tahala (slobodna) matka, a rovnaky model mam vzity i ja, cvediet sa uzivit a mat natolko vysoky plat a uspory, aby som vedela v pripade potreby uzivit dieta, toto podla mnoho zien podcenuje, ide rovno zo skoly do materstva, bez praxe, spoliehajuc sa na muza a ked sa vztah rozpadne, zisti, ze je zle tam kde niektore zeny s uplnou doverou vrhnu do dietata bez toho, ze by premyslali na zadne vratka, ved je partner, ved su rodicia, tam naopak ine mozu mat prave blok mozno je to trochu nefer vnimanie voci partnerovi, ale je lepsie ratat so vsetkym
Shylock 15. 5. 2013 21:14 +3 v reakci na Kristina 15. 5. 2013 20:15
Musím súhlasiť, hoci to A nenapísal práve najslušnejšie, napísal to pravdivo. Isteže nezovšeobecňujem, ale veľmi veľa žien takto funguje a nie je na škodu si to pripomenúť. Ono to býva tak, že keď kritizujeme ľahšie sa nám odsudzuje, ľahšie sa nám to posudzuje jednostranne. Akonáhle začnú kritizovať nás, sme opatrnejší a keď už musíme uznať, že druhá strana má v niečom pravdu, tak aspoň budeme so vztýčeným ukazovákom upozorňovať aby sa nezovšeobecňovalo.
Hanka 15. 5. 2013 21:20 +2 v reakci na Oldřich Dotovský 14. 5. 2013 20:55
Myslím, že jsem v mém komentáři v tomto smyslu něco naznačila. Co myslíte, co dobrého jsem si mohla ještě odnést z mé zkušenosti žití s mamánkem? Nerozumím Vám.
Ulka 15. 5. 2013 21:22 v reakci na Shylock 15. 5. 2013 21:14
Ano, bráníte se, když Vám někdo, kdo Vás nikdy neviděl, tvrdí, že máte oči modré, protože všechny ženy, které kdy potkal, měly oči modré, zatímco Vy je máte zelené. Máte aspoň potřebu uvést věc na míru, kterou znáte jen Vy.
Shylock 15. 5. 2013 21:36 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 21:22
Veď ano, ale pointa mojej pripomienky bola v tom, že v prvom prípade, pokým nekritizujú nás, nám akosi nevadí, že odsudzujeme, zovšeobecňujeme, vnímame jednostranne a dopúšťame sa iných podobných neduhov.
Shylock 15. 5. 2013 21:37 +1 v reakci na Shylock 15. 5. 2013 21:36
Respektíve zabúdame sa pozrieť na vec aj z iných uhlov
martina 15. 5. 2013 21:38 +1 v reakci na Shylock 15. 5. 2013 21:03
aj tu spolocnost tvoria muzi rovnako ako zeny, ak sa nieco ma zmenit, musia aj muzi "usmerovat" zeny k tomu, aby boli samostatnejsie, cim by sa asi rozpadla aj ta druha polovica manzelstiev
MartinM 15. 5. 2013 21:39 +1 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 20:29
Vůbec se mě to nedotýká. A všechny mé vrstevnice-kamarádky buď pracují nebo studují, pokud už jsou ženaté a mají dítě, tak rozhodně od manžílka nedostaly vilku a Q7čku. Zřejmě jsem v sociální skupině, která takto neuvažuje. A možná proto se mě to vůbec nedotýká.
Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 21:46 +3 v reakci na martina 15. 5. 2013 21:38
To je velice jednoduché. Když zkusíte ženu takto usměrňovat, žena si rychle najde někoho, kdo naplní její potřeby. Myslím, že ani samy ženy si neuvědomují, jakou pandořinu skříňku s tou emancipací otevřely. Ale to je v pohodě, protože zatímco se v naší kultuře budou handrkovat muži se ženami a ženy s muži, nahradí nás silnější kultury.
Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 21:50 v reakci na MartinM 15. 5. 2013 21:39
Mám rozhled do různých sociálních skupin žijících v různém prostředí a částečně vám musím dát za pravdu - není to všude, je spousta žen, které to tak nemají. Ale taky je spousta těch, které ano.
Ulka 15. 5. 2013 22:16 +1 v reakci na Shylock 15. 5. 2013 21:37
Ano, určitě jsme citlivější na to, když se dotkne někdo nás osobně. Přesto nevnímám většinu příspěvků tady jako kritiku, zobecňování, ale spíš vyjádření vlastního názoru, samozřejmě ne každý příspěvek se takto dá vnímat.
JanaB 15. 5. 2013 22:35 +3 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 11:20
Proč jsem se k tomu vyjádřila až u tohoto článku, jsem podle mého názoru již jasně uvedla. Důvod byl ten, ze vaše mentorování o pohrdání v TÉTO diskusi mi přišlo v kontextu vašich často pohrdlivých a jízlivých komentářů (a to nejen těch včerejších) tristní. Snad jsem to tentokrát vysvětlila dostatečně.
Ulka 15. 5. 2013 22:41 +1 v reakci na martina 15. 5. 2013 21:07
Asi budeme označeny za příliš emancipované, ale sdílím s Vámi stejný názor - sama já si musím dostát svým závazkům, je-li to možné (tím nemožným myslím např. selhání zdraví) - a přesto mne těší společné budování hnízda v partnerství... a ještě důležitá informace, která asi vyvrací ten model z rodiny - ač máme obě k tématu podobný postoj, ale u nás doma to bylo jinak než Vás - tak nějak napůl - vydělávali jak máma, tak táta, táta o kousíček víc, ale bez mámina platu by to nešlo. Tak se teď ptám, co tedy utváří ty zlatokopky, které tak dráždí tuhle diskuzi?
martina 15. 5. 2013 23:05 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 22:41
myslim, ze prave pomohlo to, ze ste videli rodicov ako sa obaja podielaju na rozpocte, jeden bez druheho by to neslo, a mate to podobne vzite vychova, tam vsetko zacina
monkey 16. 5. 2013 00:11 +5 v reakci na Martin 13. 5. 2013 22:39
Ne rada, ale zkušenost. Měl jsem to 100 km. A měl jsem to štěstí, že mě nikdy nenapadlo to řešit jako mnozí, kdo rezignovali a stali se "cukrárenskými otci" (jednou za 14 dní, pak za 3 týdny, nakonec jen o Vánocích cukrárna). Ne snad protože bych to nepovažoval za nemorální, ale prostě proto, že jsem nechápal, proč by moje děti měly být méně moje jen proto, že nemohu žít s jejich matkou. A ono to nějak vyšlo. "Stýská se mi," napíšu "dítěti" (25 let), které je dnes 700 km daleko. "Mě taky," přijde odpověď a já se těším, že se za pár měsíců uvidíme. Prostě to jde. Rodičovství nemá meze, dané vzdáleností, pokud je ta vzdálenost aspoň trochu prakticky překonatelná. A časová omezení nemusí být něčím, co rodičovství degraduje, když rodič s dítětem tráví kratší čas natolik intenzivně, aby ten handicap překonal. Ale to je všechno zbytečně popisné a hodnotící - možná stačí se odvážit milovat i přesto, že k tomu nejsou nejlepší podmínky. Možná stačí se poddat přirozenému citu mezi rodičem a dítětem i přesto, že to nevypadá zrovna bezpečně a že člověk při odloučení riskuje bolest. Můj anděl mě prostě měl rád a dal mi sílu. Kéž vám ji dá i ten Váš...
Kristina 16. 5. 2013 00:46 +4 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 21:46
Vubec nechapu, koho popisujete. Nechapu, v cem vidite u drtive vetsiny zen problem. Osobne neznam zenu, ktera by byla ve vztahu s muzem a nepracovala by. Nektere zeny dokonce vydelavaji vic, nez jejich muzove. Cast paru, ktere znam, maji oddelenou kasu. Zeny, ktere maji k tomu deti, tak zvladaji starost o rodinu, o deti a jeste prinesou domu penize.
Kristina 16. 5. 2013 01:10 +3 v reakci na Kristina 16. 5. 2013 00:46
Navic... delate (na jinych mistech teto diskuse), jako by jen zeny byly zlatokopky. Slysel jste o muzich, kteri se ozenili proto, aby ziskali manzelciny penize? Nebo si spolecensky polepsili? I to se stava. Nemyslete si, ze v jinych (napr. muslimskych) kulturach vladnou hlavne a jen muzi. Mlada zena tam skutecne slovo nema, ale vekem se situace obraci a starsi zena je tou, ktera je hlavou rodiny.
Oldřich Dotovský 16. 5. 2013 07:30 v reakci na Kristina 16. 5. 2013 01:10
Kristino, tohle není diskuze kdo s koho. Nedělám, že jen ženy to a nedělám, že jen muži ono. Pouze jako protiváhu k diskuzi zaměřené na kritiku "neschopných závislých a zavrženíhodných" mamánků ukazuji pohled i do jiných kruhů, kde se zase vyskytují jiné podobně ne zrovna obdivuhodné úkazy, vůči kterým je však společnost z jakéhosi důvodu mnohem tolerantnější než vůči muži, který bydlí u rodičů.
Kristina 16. 5. 2013 09:15 +1 v reakci na Oldřich Dotovský 16. 5. 2013 07:30
Jasne. Chapu, ze chcete ukazovat protivahu, Je to zapotrebi. Jen mi pripada, ze zenska protivaha mamanka (ja to slovo nemam rada a nepouzivam ho, ale v textu je, tak ho take pouziji) je zena, ktera zije u rodicu a chova se tak, jako mamanek. Tech bude asi tolik, jako muzu. Zlatokopka je jiny druh a u me je na urovni vycuraneho chlapka, ktery si hleda bohate a spolecensky lepe postavene zeny.
Kristina 16. 5. 2013 09:22 +2 v reakci na Kristina 16. 5. 2013 09:15
Vadi mi toto: mluvi se o mamancich, coz je podle meho nazoru male procento muzu. Vy ale argumentujete tim, jake jsou zeny obecne. Ne take mala cast z nich. Takze mam pak pocit, ze uz je to trochu urazka nas vsech, ktere zijeme myslim a doufam cestne.
Oldřich Dotovský 16. 5. 2013 10:55 v reakci na Kristina 16. 5. 2013 09:15
Myslím si, že těch žen právě tolik není, protože mají jinou, podobně nenamáhavou a navíc společensky naprosto přijatelnou alternativu. A zlatokopka je opravdu jiný druh, ale o těch já vůbec nemluvím.
Kristina 16. 5. 2013 11:11 +2 v reakci na Oldřich Dotovský 16. 5. 2013 10:55
Nedavno jsem cetla, ze vek zeny, ktera si chce poridit dite, se v prumeru posunul na 34. rok. Duvod je, ze zeny studuji, delaji karieru. Coz myslim, ze by mohlo Vas nazor vyvracet.
Kristina 16. 5. 2013 11:18 v reakci na Oldřich Dotovský 16. 5. 2013 10:55
Jo, ale jo, uz Vam zacinam rozumet, jak to myslite... jasny.
Oldřich Dotovský 16. 5. 2013 11:23 +2 v reakci na Kristina 16. 5. 2013 11:11
Svět není jenom Praha a neskládá se pouze z vysokoškoláků.
Kristina 16. 5. 2013 11:29 v reakci na Oldřich Dotovský 16. 5. 2013 11:23
Jasny. Uz Vam rozumim a myslim, ze Vas nazor je trefny.
Jana 16. 5. 2013 18:24 v reakci na Hanka 14. 5. 2013 20:38
Hanko, já s Vámi souhlasím. Vyjádřila jste to naprosto přesně.
A 17. 5. 2013 14:34 +2 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 18:57
Konverzace v ducha alá "Máte pravdu a plně s Vámi souhlasím, ALE....blábláblá" v tomto případě - v tom "často Vám nejspíš dám za pravdu, nicméně takto to není vždy.Kluci mají penis a holky zase vagínu, to určuje vše. Kupčení s vagínou by preferovalo 100 % žen (max zisk za min času a práce), na trhu s vagínou existuje samozřejmě nabídka a poptávka, takže holky, které na to nemají dispozice, musí zvolit jinou strategii. Takže z fleku hodím číslo, 76 procent se takto chová (na rúzném stupni a dokud může- co se týče pouze bydlení, tak vypálím 54%), 4 procenta vyslovených šeredek které budou sami navždy a 20 procent profesionálek (šoubiznis až po full time pornoumění). V těch 76 procentech je tak cca čtvřtina bývalých pracovnic z privátu a amatérských pornohereček, které v 25 letech pověsily "práci" na hřebík a po vystudování (přenesení skript ze stolu na postel) Vš jdou s hranatými brýlemi, přebarvenými krepovými vlasy a inteligentním výrazem utvářet společnost na pozících jako konzultantka, sociální pracovnice, nebo učitelka. (psal jsem to už tu minule, pokud jsme třetí země v pornokšeftu světově, 10 miliónová země, tak se "herečky" musí někde rukrutovat) Vezmu v potaz tak 5 procent (z těch 76) žen, co vypadly z domu v 18letech(většinou kvůli nesnesitelným rodičum) co na ubytovně vychutnávají kafe a rohlík (a hlavně samostatnost a svobodu) a hledají vhodný objekt k přestěhování (např. podnikatel v zahraničí). A nebo uhání muže s barákem. Muž bez baráku se totiž neuhání...
A 17. 5. 2013 14:40 +3 v reakci na A 17. 5. 2013 14:34
Já mám penis, o který není na současném trhu penisů poptávka, nemám Q sedmičku, dům s bazénem a dřevěným přístřeškem na pozývání přátel (svobodné a samostatné bydlení s upsáním na 25 let) neválím na kytaru v punkové kapele a nebydlím po kamarádech a nejsem frikulín. O penis mého typu bude zájem tak v pětatřiceti, kdy svobodná maminka s dvěma špunty, 34 let, která v životě nic nedostala zadarmo bude hledat toleratního tatínka, který mám minulost vyřešenou a ví co chce od života. Hmm
Hanka 20. 5. 2013 23:06 v reakci na Oldřich Dotovský 14. 5. 2013 20:55
Pane Dotovský, HALÓOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOoooooooooooooooooooooooooo prosím o odpověď!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Mikk 12. 7. 2013 13:55 v reakci na martina 13. 5. 2013 18:11
Musím souhlasit s paní Martinou že se zatím vším skrývá ta mužská pohodlnost a taky samozřejmě vypočítavost. Zase na druhou stranu chápu Martina že s těma výdělkama na Slovensku moc člověk čarovat nemůže no a nad tím by se měla zamyslet spíše vláda té země že neumí dát lidem dostatečnou možnost k bydlení co se dá financovat z toho co vydělá. Jinak když je člověk v partnerství tak se to dá zvládnout a žit spokojeně spolu.
Iva 14. 10. 2013 12:59 v reakci na Hanka 14. 5. 2013 20:38
Souhlasím s Hankou..Krásně popsané, zažívám a zažila jsem to samé.
Spalovač 3. 9. 2014 16:53 v reakci na Kristina 16. 5. 2013 00:46
Dobrý den, mohla by jste mi prosím odpovědět, kde takovou NEzlatkopku najdu? Děkuji
Spalovač 3. 9. 2014 16:54 v reakci na Kristina 16. 5. 2013 01:10
Aha takže holku mi má vybrat matka nebo jsem to teď nějak nepobral.
spalovač 3. 9. 2014 17:00 +1 v reakci na Jana 14. 5. 2013 19:11
Naprosto toho borca chápu. Splodil dítě, zasadil strom, postavil barák. Co Víc si přát? Nikdo mu nekecá do toho na co se má dívat v televizi, kam jde v pátek večer apod... Já v tom vidím jen samé výhody... Ostatní jen závidí, protože příjdou dom a tam mají furt tu starou pixlu která jen vysává peněženku, do hospody ho nepustí a rušího při sledování fotbalu/hokeje/hororu imrveré nemýstníma poznámkama. Ještě že jsou borci co si umí sami uvařit, vyprat a vyžehlit bez ženských.
spalovač 3. 9. 2014 17:05 v reakci na Martin® 13. 5. 2013 16:39
Přesně tak, dokonce u mě se to otočilo tak, že rodiče teď bydlí u mě a to nebyla žádná darovací daň to byla cihla po cihle a pak jsem jim dovolil se ke mě nastěhovat. Rozpočtově to vychází báječně. Nemusím se bát že mi chcípne pes hlady apod... Má to jen samé výhody a teď si vemte že exituje ještě třetí druh které tady ty slečny neobjevili a to IT technik... nebo spíš IT pařan... takže máme mamánka - kterej využívá svou rodinu protože tak je naučenej. Pak tu máme chudého příbuzného - který prostě nemá na to aby se osamostatnil. A pak tu máme i pařana, kterej nejlíp zaleze k počítači, k nějaké hře a čau...
Spalovač 3. 9. 2014 17:15 +1 v reakci na martina 13. 5. 2013 18:11
takže Martina vesměs chce borca, kterej jí bude plnit ledničku... Jenže až takovýho najde tak za pár měsícu to bude už výpommoc nejen s ledničkou, ale i s chodem domácnosti, pak paušal na mobil, internet, doma vyměnit celej být novým nábytkem a to auto se kterým jsme jezdili když jsem tě potkala taky už není ono a ještě bych potřebovala novou kabelku, rtěnku a hadry a ty si choď klidně s holó prdeló a nemysli si že večer něco v posteli bude. Děti spí vedle v pokoji a nechci aby nás slyšeli. jahahahahaha ani náhodou slečno, tohle známe...
Spalovač 3. 9. 2014 17:18 v reakci na martina 13. 5. 2013 20:36
Koho se tady snažíte citově vydírat? Jen se podívejte na svoje kamarádky... to je samí kino, dovolená, bar, zábava, diskotéka... Koho by to přesvědčilo? Kdo na to má? Jeden manažer ze sta? Počítač vztah nepotřebuje, ten jede i bez vás slečny.
Spalovač 3. 9. 2014 17:20 v reakci na A 15. 5. 2013 14:41
Maminčin mazánek: PŘESNĚ TAK, LÍP BYCH TO NENAPSAL.
Spalovač 3. 9. 2014 17:20 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 18:32
u ženských ano.
Spalovač 3. 9. 2014 17:25 +2 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 20:21
osamostatním se hned jak jen to půjde. Akorát musím vydělat ještě x peněz. Víte ono dneska si pořídit byt za 10.000,-kč je celkem jednoduché, ale kde vzít tolik peněz každej měsíc? A do toho ještě partnerku s dítětem která třeba ještě studuje... no zdá se mi že tady příspivají jen sami zaopatření lidi s tučným kontem jinak nechápu kde berete ty keci. Vy jste se odstěhovali za dob komunismu kdy všechno bylo všech a kdy jste 1/3 svýho platu pokryli náklady. Dnes ty náklady na bydlení jsou okolo 90% alespoň u mě a to mě ještě chcete strašit dítětem. Fujtajbl.
Spalovač 3. 9. 2014 17:31 v reakci na Ulka 15. 5. 2013 20:35
No nenechám to plavat tady někdo vzpomenul 29 let. Borec je plodnej ještě v 50 ti a chci taky cestovat po světě aněco poznat, než cpát od rána do večera prachy děckám a na stáří se litovat že jsem nikde nebyl zato jsme vychoval x parchantů kteří úspěšně na mě serou. Mají svoje rodiny a já jsem ten zmrd kterej na ně byl vždycky zlej. Ještě vám mladým maminkám poradím jednu věc. Do kolika budete aktivni? do 60 ti dejme tomu? Tak si od 60 ti odečtěte svůj věk a vynásobte 365... dostanete počet dní jak dlouho máte času.... ale pozor, odečtěte ještě 1/3, protože tu prospíte a pak máte už jen číslo kolik doopravdicky aktivných dní vám zbývá. Tak aby těch dní bylo co nejmíň. Mě jich zbývá něco přes 7500... a zdá s emi to sakra málo, chtěl bych tak 90 000 ...
Spalovač 3. 9. 2014 17:33 v reakci na Oldřich Dotovský 15. 5. 2013 21:50
Nebo které rychle z té nižší skupiny přeběhnou sundáním kalhotek do vyšší skupiny.
Spalovač 3. 9. 2014 17:40 +1 v reakci na Martin 13. 5. 2013 22:39
Ty by ses měl jít hlavně léčit z pedofilie, protože nic jiného se z tvého článku nedozvím. Využít holku z chudých vrstev ke svému potešení. Nemáš partnerku a tlačí ti to na mozek. Je jen otázka času kdy začneš za tou chudou holkou dolejzat častěji než je zdrávo a za zlepšení životní úrovně jí nabídneš aby ti prokazovala protislužby. Rok dva si budeš uživat, pak se holka někde pochlubí, prokecne a už tě vezou na Mírov.... buď si najdi nějakou solidní kurvičku, se kterou strávíš par chvil. Nejlíp našetři si 1500 měsíčně na ni a uvidíš jak ti bude fajn. Pokud chodíš na psychoterapie tak bych ti doporučoval změnit terapeuta, protože ten nynější je dost slabej když tohle v tobě nepozná.