Mateřství je infekční — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Oldřich Dotovský 28. 6. 2013 07:14 +42
Pro autorku pohled z druhé strany: nezadržitelně se blíží doba, kdy všichni vaši přátelé (vyjma těch dvou stejně postižených kamarádek) začnou na Facebooku hojně využívat funkci "skrýt příspěvky tohoto uživatele".
Petra Klepačová 28. 6. 2013 09:35 +26 v reakci na Oldřich Dotovský 28. 6. 2013 07:14
Pardon, ale to je článek, jako deníček z mimibazaru, já chápu, že hormony jsou svině, ale radši to dávejte někomu číst před uveřejněním. nad článkem ale stojí: "Děkujeme našemu partnerovi: Primeros" Tak pokud je to promočlánek firmy Primeros, tak je to v pořádku a funguje to :)
Jan Majer 28. 6. 2013 09:47 +14 v reakci na Petra Klepačová 28. 6. 2013 09:35
Petro, myslím, že i psychologů se může týkat mimibazar :) Mně Olga baví a obohacuje, možná to souvisí s tím, že jsem chlap a období, o kterém píše, jsem prožil ze samčího pohledu před pár lety.
Julie 28. 6. 2013 10:08
Julie uz je taky ohrany,ale takova Juliana,to je extra super trida:))
Oldřich Dotovský 28. 6. 2013 10:11 v reakci na Julie 28. 6. 2013 10:08
Nebo Emanuela, Laura apod., že? :-)
raduse 28. 6. 2013 10:45 +1 v reakci na Oldřich Dotovský 28. 6. 2013 10:11
justyna byl mu favorit...:) trosku se nam zmeni pomer a uz nebudou jen mercedes lakatosove a emanuely olachove...
Sunčica 28. 6. 2013 10:58 +6 v reakci na Jan Majer 28. 6. 2013 09:47
Tak co, článek zatřásá konzervativní myslí hodně čtenářů. Mě se to líbí, je to odvážné a odhlehčující.
MartinM 28. 6. 2013 12:01 +10
To že má nějaká blízká skupina lidí děti ve stejném obodbí není náhoda, ale pravděpodobně obyčejný "peer pressure". PS: Pod jména Josefína si rozhodně nepředstavím okouzlující děvče s francouzským šarmem, na to jsme byl příliš ovlivněn Německou pornoprodukcí :D
Ulka 28. 6. 2013 12:14 +6
Tak v USA je běžné dávat jména dle názvů států, dálnic, míst a měst (jako Oklahoma apod.) ... takže pokud být opravdu nekonvenční, navrhuji Vysočina nebo Malá Strana:o) Ale Julie je mnohem hezčí!
Karolína 28. 6. 2013 12:31 +12 v reakci na Oldřich Dotovský 28. 6. 2013 07:14
Toto je jedním z důvodů, proč facebook nemám. Když už s někým diskutuji, tak chci diskutovat s ním, přitom se na mne z fotky dívá obličej nějakého mimina. Kdo je to? Je to recese? Dotyčný vě věku kojeneckém? A když je to jeho ratolest, proč si, ksakru, dává do profilu obličej jiného člověka, když je to jeho profil?
Karolína 28. 6. 2013 12:40 +5
Emimino hadr. Tam se taky člověk dočítá, jak "jsme to dítě neplánovali, no ale taky jsme se nijak nechránili, že teď stejně ještě těhotenství nepřijde, když jsem tolik let brala prášky..." Hrůza. Věta "... zároveň naivně věřit, že jsme se všechny pro mateřství svobodně rozhodly" s následným popisem přístupu k antikoncepci a plození dětí doufám nevykresluje skutečnou a reálnou situaci v populaci, že ne?
Ulka 28. 6. 2013 15:46 +5 v reakci na Karolína 28. 6. 2013 12:31
FB profil, a zejména příspěvky, o člověku prozradí víc, než by sám chtěl. Proto je i celkem zábavný, zbytečně se šidíte, Karolíno:o) Profily autorčiných kamarádek (a mnoha dalších) se zřejmě podobají stejně hrůzostrašné situaci, kdy na třídním srazu některé maminy vytáhnou VŠECHNA alba svých ratolestí, bříškatých tatínků stojících u bazénu z Mountfildu a rodinné poléhávání u Jadranu.
Ulka 28. 6. 2013 16:00 +6 v reakci na Sunčica 28. 6. 2013 10:58
Možná nejde o to, že psaní Olgy je odvážné a odlehčující. Opravdu je, a Olga, dle mne, je na psaní VELKÝ talent. I když mi zpočátku přišlo jako poplatné době tak před 10 lety (kdy zažíval tenhle styl svůj boom), stále je hravý a svým způsobem čtivý. Využiji této chvíle a zeptám se Olgy, proč své nadání neustále umořuje fláky o tom, jak dokonalý genetický potenciál její Julie má? A proč mám stále pocit, že v těch článcích o mateřství o samotné mateřství až tak nejde? Nejsou třeba tyhle dva atributy právě ty, které čtenáře (zajímající se o jistou hloubku v životě, jinak by tenhle web asi nečetli) nějak "ruší"?
Karolína 28. 6. 2013 16:57 +1 v reakci na Ulka 28. 6. 2013 15:46
Proto už také na třídní srazy chodit nebudu a facebook si zakládat taky nebudu :-)
Karolína 28. 6. 2013 17:17 +5 v reakci na Ulka 28. 6. 2013 16:00
Ulko, hezky jste to napsala. Těžce jsem přemýšlela, jestli bych se dokázala k článku nějak objektivně vyjádřit, protože jsem asi přesně ta, kterou podobný článek ruší. O tom, že se často stává, že po otěhotnění jedné ženy v jisté komunitě (práce, klub, sportovní oddíl atd.) následuje lavina, lze jistě napsat článek i velmi fundovaný, o současném výběru jmen apod., taky. Ovšem toto dílko na mne působí opravdu z mimibazaru a velmi rušivě. Vlastně se dá říci, že se mi těhotenství a mateřství ještě více znechutilo, pokud bych ho brala po důvěře v Psychologii coby solidní web jako bernou minci. Že by v tom byly opravdu jisté "atributy", které nejsou ke zkousnutí i pro jiné čtenáře?
Oldřich Dotovský 28. 6. 2013 17:41 +7 v reakci na Karolína 28. 6. 2013 12:31
Tak já mám třeba Facebook kvůli fotkám třináctiletých holčiček stojících ve spodním prádle v koupelně s vyšpulenou pusou a objektivem namířeným tam, kde by jinak byl výstřih. ;-) Ostatní pečlivě filtruju. :-)
Ulka 28. 6. 2013 23:10 +1 v reakci na Karolína 28. 6. 2013 17:17
Tak snad trošku poslouží má vlastní zkušenost, Karolíno - mateřství je jeden z nejkrásnějších životních pocitů... a neustále se stupňuje.... a proměňuje, jak děti rostou, jak vyzráváte Vy... ale krásné je po celou dobu.
Oldřich Dotovský 29. 6. 2013 00:47 +3 v reakci na Karolína 28. 6. 2013 12:40
Skutečná situace v populaci nastávajících a čerstvých matek je dramaticky horší, než jak ji vykresluje seriál Olgy Trampotové. Ta si totiž ještě alespoň zachovává schopnost formulovat několik souvislých vět, které dávají smysl a mají hlavu a patu (jakkoli mě to téma nebaví až přímo otravuje, toto je nutno uznat), a jakýsi (byť velmi mírný) nadhled.
Petra 99 29. 6. 2013 08:24 +1 v reakci na Ulka 28. 6. 2013 12:14
Ulka: I u nás před časem zvířila hladinu Půlnoční bouře, ale myslím, že nenašla pochopení u úřadů. Jinak relativně dost registruji ve svém okolí návrat klasických jmen, jako Anna, Marie, František, Antonín a pod.
Líza 29. 6. 2013 11:14 v reakci na Ulka 28. 6. 2013 16:00
Je snad jasný, že styl je záměrně expresivní a myslím, že se autorka doma dobře baví tím, jak pohoršuje "maloměšťáky", viz např. kouření a pití v těhotenství (několikrát opakované, kdyby to někdo náhodou napoprvé přehlédl) :-D Rebelii a bourání klišé fandím, takže styl je za mě OK. Souhlasím s Ulkou s tím, že to ale zatím není moc o mateřství. Podle mě je to spíš o mentálním rozpoložení slečny, která udělala radikální krok ve svém životě - opustila toho hodného (a z jejího pohledu) nudného přítele a šla po hlavě do známosti s fyzicky přitažlivým a dobře vydělávajícím mužem. Tomu všemu rozumím a chápu to a podobný krok jsem udělala v životě taky a nelituju.. Akorát JAK je ta životní změna podaná, na ostatní působí "haha, vy konvenční a ustrašení blbečci, já jsem to vyhrála a vy ne" :-) Což samozřejmě vyvolává averzi.. Myslím, že články subjektivní články o mateřství (otcovství) na tento web patří, rodičovství je velká změna v psychice (a není směrodatné, zda autor/ka článku vystudoval/a psychologii). Obohacují mě ale spíš články Pavly Koucké. Způsob, jakým zvládá mateřskou se třemi malými dětmi v sobě má něco hřejivého a moudrého, co mi dává naději, že i když to s dětmi jednou bude chvílema pekelné, tak se to dá zvládnout bez vařečky, pokud se neztratí to pochopení a vcítění se do dítěte. Navíc její články jsou SKUTEČNÉ (nejen nějaký výcuc zahraniční literatury, ale zažito naostro na vlastní kůži). Držim palce oběma dámám - Olze i Pavle.
A. 29. 6. 2013 11:18 +1 v reakci na Oldřich Dotovský 28. 6. 2013 17:41
Jste v pořádku?
Ulka 29. 6. 2013 13:34 +3 v reakci na Líza 29. 6. 2013 11:14
Když mi bylo tak osmnáct, neustále jsem cosi psala a četla, a tak jsem si řekla, že by se mi líbilo být spisovatelkou. Jenže pak jsem pochopila, že ač dokážu psát celkem šikovnou formou, nemám zatím až tak CO sdělit. Takže jsem si řekla, že si musím ještě hodně odžít, prožít a pochopit, naučit se pokoře a vnímat lásku a odlišnosti lidí, aby to, co třeba jednou napíšu, bylo sdělením, které má co říci.
Ulka 29. 6. 2013 13:40 +1 v reakci na Petra 99 29. 6. 2013 08:24
:o) Zajímalo by mne, co stojí za touhou rodičů dávat dětem až tak nekonvenční, ba i komplikovaná, jména? Pocit vlastní nedokonalosti, kterou by mohlo dítě trochu rozčeřit už jen tím jménem?:o)
Oldřich Dotovský 29. 6. 2013 14:54 v reakci na A. 29. 6. 2013 11:18
V naprostém. Díky za optání. ;-)
Petra 99 29. 6. 2013 21:23 +2 v reakci na Ulka 29. 6. 2013 13:40
Ulka: ...proč? třeba jim to něco připomíná a tím to má pro ně význam nebo opravdu chtějí na sebe strhnout pozornost... jméno dítěte mi přijde málo důležité, až konkrétní člověk dá jménu obsah, u komplikovaných jmen si je jistě doma zjednoduší...a dnes je tolik zvláštních jmen, že se už takové dítě nestává snad terčem nadměrné či nepříjemné pozornosti...
Petra 99 29. 6. 2013 21:30 +3 v reakci na Karolína 28. 6. 2013 17:17
Karolína: Pokud bych se (byla bývala :-) ) spolu s partnerem rozhodla pro těhotenství, žádný článek by mi to neznechutil. A obráceně.
Oldřich Dotovský 29. 6. 2013 21:51 +3 v reakci na Petra 99 29. 6. 2013 21:30
Vám možná ne, ale partnerovi by to úplně klidně znechutit mohl. Zhruba takový efekt to má například na mě. A to bych přitom děti jednou asi chtěl. Takže pozor na to. Onehdy jsem si vyslechl pro mě do té doby neuvěřitelné vyprávění jednoho mého kamaráda o tom, co s ním (a jeho vztahem k jeho partnerce) udělala jeho přítomnost u porodu. Možná je na čase, aby se začaly brát do úvahy i potřeby a pocity mužů, když už se toho vašeho divadla musí účastnit.
MartinM 30. 6. 2013 11:35 +2 v reakci na Ulka 29. 6. 2013 13:40
Nedávno jsem četl dvě studie o jménech (nemám odkazy, ale určitě se to dá snadno dohledat): - jedna Německá o tom, že jméno už dopředu ovlivňuje to, jak se k vám budou lidé chovat (protože existují typická jména pro lidi z nižších společenských vrstev - typicky dle seriálů) - jedna Americká o tom, že čím kratší jméno, tím vyšší šance na úspěch v managerských pozicích (v amerických reáliích jsou ideální jména pro managery Tom, Bob, John, Will atp. - pokud se někdo jmenuje William, Jonathan nebo Thomas, doporučují na vizitky psát zkrácenou verzi) Jen takové zajímavosti ...
Ulka 30. 6. 2013 12:12 v reakci na MartinM 30. 6. 2013 11:35
Já Vám věřím:o), nemusíme hledat. Něco na tom je --- když si představím muže pod jménem William, je to představa muže kreativního, nedbalý styl a rozčepýřené vlasy. Kdežto Will je pro mne manažer v proužkované košili a se seřazeným účesem i lejstry na stole. Teď marně přemýšlím, jak bych bych přistupovala k pětačtyřicetileté Půlnoční bouři:o)
Ulka 30. 6. 2013 12:27 +5 v reakci na Oldřich Dotovský 29. 6. 2013 21:51
Oldřichu, nenechávejte se válcovat jen jedním pohledem .. čtěte články Lucie Kalafutové, Pavly Koucké, příspěvky Petry99, mne a mnoha jiných žen tady, které to mateřství vnímají trošku jinak, než je zatím vnímá Olga. Každá jsme prostě jiná. A co se týká účasti muže na porodu - tak já doufám, že snad každý muž, jenž je svéprávný, si určí sám, zda se ho chce účastnit či ne. Stejně tak rodící žena. Co mi přijde jako katastrofa - když tatínek si porod svého následovníka trůnu natočí na video a to pak rozešle hromadným mailem známým. Tady by bylo dobré, kdyby takový muž bral v potaz pocity své ženy, protože si neumím představit ženu, která by toužila, aby porod jejího dítěte shlédli sousedé, kolegové kolegů apod.
Kristina 30. 6. 2013 14:26 +1 v reakci na Ulka 30. 6. 2013 12:12
Ulko, mozna Vas "mate" Pulnoci Boure jen proto, ze zijete v Cechach. Ve Skandinavii je bezne davat podobna jmena, treba dcera nasich pratel se jmenuje Slunce Magnolie Fialka a nikoho to nezarazi. A kdyby se ji jmeno casem nelibilo, muze si ho kdykoli zmenit... Petactyricetileta Pulnocni Boure - treba nekde na urade? Moje srdce by zaplesalo... u ni by clovek jiste pochodil s cimkoli originalnim, atypickym, odvaznym... :-) ;-)
Kristina 30. 6. 2013 14:46 +2 v reakci na Oldřich Dotovský 29. 6. 2013 21:51
Tak trochu Vas zasvetim do toho naseho divadla.... Otec u porodu mel nekdy na zacatku devadesatych let jasny duvod.... ochranu partnerky pred necitlivymi zdravotniky. Zeny si pri porodech diky pristupu udravotniku pripadaly proste spatne. V teto dobe se uz moc dobre vi, jak je osemetne mit partnera u porodu, ze jsou veci, co by partner nemel videt, pokud partnerka chce, aby pro nej zustala sexualne pritazliva... ja o tom vedela pred deseti lety, Vy to pisete tak, jak byste objevil Ameriku. A jake je mozne reseni? Pravda je, ze v ceskych porodnicich se toho moc na pristupu k rodickam nezmenilo, to vim ze sve trictvrte roku stare zkusenosti... muz je u partnerky po dobu kontrakci, na vlastni porod odejde z mistnosti a vrati se, az kdyz je po vsem. Takhle jsme to udelali my a vse je ted po vsech strankach ok.
Ulka 30. 6. 2013 14:59 +1 v reakci na Kristina 30. 6. 2013 14:26
Já Vám nechci brát iluze, Kristino, ale nezapomeňte, že jméno paní Půlnoční bouři dali rodiče, nikoli si ona sama. A tak se mohlo stát, že podědila po dědečkovi z tatínkovy strany zcela jiné vlastnosti, než je kreativita a flexibilita. Takže taková úřednice Mgr. Bc. Půlnoční bouře Odstrčilová, DiS. Vás klidně může odpálkovat nelidským formulářem stejně jako Jana Nováková:o)
Oldřich Dotovský 30. 6. 2013 14:59 +1 v reakci na Ulka 30. 6. 2013 12:27
Já nemám obavu, že by to všechny ženy viděly stejně. Mám obavu, že ta moje to bude vidět stejně - a že se to nedozvím dřív než k tomu dojde, přičemž pak už bude pozdě s tím něco dělat. :-) Jinak nemám v okolí žádného muže, který by se veřejně chlubil fotkami z ultrazvuku (to je ještě docela neškodná varianta), natož videem z porodu. Vím, že takoví jsou, ale považuji to spíše za extrém.
Oldřich Dotovský 30. 6. 2013 15:07 v reakci na Kristina 30. 6. 2013 14:46
Vy jste to možná před deseti lety věděla, můj kamarád, "obyčejný kluk z vesnice", se to dozvěděl až když to před dvěma roky vyzkoušel. Navzdory tomu, že jeho partnerka chodila na všechny možné předporodní kurzy, nacvičování a nevím co ještě, četla o tom apod. Takže to "se uz moc dobre vi" je asi dost relativní.
Ulka 30. 6. 2013 15:10 +1 v reakci na Oldřich Dotovský 30. 6. 2013 14:59
Oldřichu, jste vnímaný člověk, věřte mi, že to poznáte dřív, než ta Vaše bude "v tom". Je to o hodnotách, které člověk má propojené, a ty se pak promítnou i do mateřství. To víte, že jí trochu hrábne z hormonů, ale nad tím se zasmějete, max. chytíte za hlavu, ale to, jak má věci nastavené, těhotenství zcela nezmění. A jak má věci nastavené, budete vědět už dříve, a zřejmě se ženou, která je má nastavené zcela jinak, než je milo právě Vám, nebudete zakládat rodinu.
Ulka 30. 6. 2013 15:11 v reakci na Oldřich Dotovský 30. 6. 2013 14:59
Jinak mi se stalo už dvakrát, že partneři jedné mé kamarádky a jedné známé mi, a dalším tak dvaceti lidem, doručili video nebo fotky právě z jejich porodu ...
Ulka 30. 6. 2013 15:20 +1 v reakci na Kristina 30. 6. 2013 14:46
Ano, máte pravdu. Nicméně my to měli s partnerem vymyšleno přesně, jak jste to udělali Vy - společný čas u kontrakcí a pak "ahoj, čekej na mně až odrodím". Jenže sestřičky už tak znaveného partnera, který po své noční službě se udržoval v kondici kelímky kávy z automatu, dostrkaly dovnitř do sálu s tím, že přece není žádné béčko a když to vydržel tak dlouho... naštěstí partner posbíral zbytky pudu sebezáchovy a zůstal mi stát za hlavou, což bych nazvala aktem "vlk se nažral a koza zůstala celá" .. následky neměl on ani já žádné:o)
Kristina 30. 6. 2013 15:26 v reakci na Ulka 30. 6. 2013 14:59
Ano, jiste... Takova pani by si svoje neobvykle jmeno jiste zmenila, i o moznosti zmeny jmena se ve svem prispevku zminuji.
MartinM 30. 6. 2013 16:07 +1 v reakci na Ulka 30. 6. 2013 14:59
Nejlepší je změnit si jméno proto, že vám numerolog řekl, že vám to blbě vychází, takže nebudete nikdy šťastná. Ale tak co, stojí to jen tisícovku (+ pár tisíc na další doklady) a trochu obíhání úřadů. Mimochodem existuje pěkná povídka od pana Isaaca Asimova "Pište mé jméno se S", která ukazuje, že jedna malá změna písmena ve jméně může mít dalekosáhlé dopady na osud celého světa :)
Karolína 30. 6. 2013 16:10 +1 v reakci na Oldřich Dotovský 29. 6. 2013 14:54
Perfektní. Tyto fotky jsou tak otřesné, že si snad ten Facebook založím. Bez registrace se dostanu jen na Omlazení, kde najdete totéž, ale tak o deset let starší. To už ale není ono... Proč asi nejsou stejné fotky kluků, s objektivem namířeným tam, kde by jinak taky něco bylo? :-)
Karolína 30. 6. 2013 16:32 +6 v reakci na Ulka 28. 6. 2013 23:10
Já to chápu, většina lidí to tak má - a pokud se snažím najít nějaké důvody pro mateřství, lidé mi sdělí POCIT. Což je ovšem nesdělitelné a hlavně jde o to, že celý život bojuji s tím, že mi někdo předestírá pocity, které jsou obecně očekávány... a u mne se nikdy nedostavily, či se s popisem budoucích pocitů prostě neidentifikuji (což platí i pro daleko obecnější články zde, např. od pí Koucké atd.). Není na ně prostě terén. A tak se snažím najít aspoň nějaké objektivní důvody pro mateřství. A když už pocity, tak takové, které bych ocenila. A pak objevím článek, jako je tady tenhle. Na webu, který pokládám za seriózní, článek typu "Jé, já jsem těhotná, jak se to mohlo stát?". Vážně je to nadhled? A já mám, po náhledu do tohoto světa, k nějakému mateřství zase dál než do Japonska.
Kristina 30. 6. 2013 17:09 +2 v reakci na Oldřich Dotovský 30. 6. 2013 15:07
Jiste, ze je to relativni, asi jako vsechno...kdo se o to zajima, ten vi, kdo ne, ten nevi...
Oldřich Dotovský 30. 6. 2013 17:32 v reakci na Karolína 30. 6. 2013 16:10
Založte si Facebook a nahrajte lepší fotky. Už se těším. ;-)
Ulka 30. 6. 2013 18:13 +2 v reakci na Karolína 30. 6. 2013 16:32
Karolíno, a co? Prostě nemáte (možná zatím, možná na furt) pro mateřství ten správný terén, jak píšete. Oceňuji, že to o sobě víte a s tím pracujete ve svých úvahách dále. Svůj pocit jsem Vám už napsala, jestli ho oceníte, je na Vás:o) Mohla bych ho rozvést, že mateřství je tvorba, zábava, věda a vývoj, píseň, pohlazení, úžas, uvědomění si priorit i jiných věcí. A taky musím říct, že jsou záležitosti, které se moc slovy vypovědět nedají. A také, že tak, jak to vnímám já, Vy byste to vůbec vnímat nemusela.
Ulka 30. 6. 2013 18:14 v reakci na Kristina 30. 6. 2013 15:26
Ano, zmiňujete. Co by ta paní udělala, je těžko odhadnout.
Kristina 30. 6. 2013 19:08 v reakci na Ulka 30. 6. 2013 18:14
:-) uplne stejne, jako jak skutecne by pusobil Will a William. Slo mi jen prihlasit se k zalibe v neobvyklych jmenech a tim tak nejak podporit rodice Pulnocni Boure, kteri to tenkrat od uradu schytali...
MartinM 30. 6. 2013 21:09 v reakci na Kristina 30. 6. 2013 19:08
Já si pamatuju, že kdysi byl případ, že rodiče v USA chtěli pojmenovat své dítě Adolf Hitler. A úřady jim to nepovolily, přičemž nikdy nesdělily reálný důvod, proč to nejde (kromě toho, že je to "divné") - to že se tak někdo už dřív jmenoval přeci není důvod. Ale vy byste jim dam štempl dala a mohli jsme mít malého Hitlerka :)
MartinM 30. 6. 2013 21:13 v reakci na MartinM 30. 6. 2013 21:09
Tedy, omlouvám se, teď jsem se dočetl, že to jméno nakonec dostal. Přesto je zajímavé, určitě z něj bude skvělý úředník.
Kristina 30. 6. 2013 21:31 v reakci na MartinM 30. 6. 2013 21:13
Ctete dal a dozvite se, ze jim obe deti odebrali... A narychlo Vam napisu, neb mam dojem, ze diskuse mezi nami dvema je k nicemu, Vy se vzdy jen snazite me nejak nachytat... ja byt urednikem, beru to jako propagaci fasismu a stigmatizaci ditete a toto jmeno - Adolf Hitler - nepovolim. Ale s nalezitym vysvetlenim. Jsem pro to, co je bezne ve svete. Pro pestrost jmen. A pro jejich moznou zmenu, kdyz se nositeli nebude libit. On treba takovy Martin v latine znamena Martovi zasveceny nebo bojovnik... Pouzivame stejna jmena, jako je treba Pulnocni Boure, jenze v latine, rectine, hebrejstine...
MartinM 30. 6. 2013 21:49 +3 v reakci na Kristina 30. 6. 2013 21:31
Ale já s vámi v podstatě vůbec nediskutuju, ani se vás nesnažím nachytat. Líbí se mi, že se vám líbí pestrost života, tak si domů kupte nějaké barevné obrázky, ale až budete své dítě pojmenovávat, vezměte prosím v úvahu, že Půlnoční Bouře bude mezi vrstevníky stejný chudák, jako malý nešťastník Adolf Hitler (aniž bych věděl, jak moc se jeho jméno podepsalo na jeho smutném osudu - jisté je, že s tím mají něco společného jeho rodiče a ti jsou vyšinutí - a o "normálnosti" rodičů Půlnoční bouře si vůbec nedělám iluze).
MartinM 30. 6. 2013 21:57 v reakci na MartinM 30. 6. 2013 21:49
Tím chci říct, že obecně - úřad je od toho, aby bránil oprávněné zájmy dítěte (protože to jméno si bude moct změnit - v 15, možná až 18 letech), nikoliv potutelnou radost rodičů, jakou úžasnou věc se jim podařilo vymyslet.
Kristina 30. 6. 2013 22:03 v reakci na MartinM 30. 6. 2013 21:49
Dekuji za radu, ale mam uz deti tri a pozor! pojmenovane... skoda, ze jsem Vas nepoznala drive, abyste me poucil. Ale Vas nahled se v leccems rovna nahledu stare komunisticke urednice, tak jsem asi o moc neprisla, vidte... Neberte si do ust rodice Pulnocni Boure, nic o nich nevite... a jestli necitite jemny rozdil v pojmenovani ditete Adolf Hitler a Pulnocni Boure, je to Vas problem...
Kristina 30. 6. 2013 22:11 +1 v reakci na MartinM 30. 6. 2013 21:57
Ano... urady v zapadni a severni Evrope jsou hloupe, protoze atypicka jmena respektuji, jen ten cesky urad je nejchytrejsi a nejzodpovednejsi...
Oldřich Dotovský 30. 6. 2013 22:12 v reakci na Kristina 30. 6. 2013 22:03
Kristino, možná nadbytečná otázka: Vy ty rodiče znáte?
MartinM 30. 6. 2013 22:30 +2 v reakci na Kristina 30. 6. 2013 22:03
Když dochází argumenty, vytahuje se komunismus ...
Kristina 30. 6. 2013 22:51 +1 v reakci na Oldřich Dotovský 30. 6. 2013 22:12
Osobne je neznam. Jen v dobe, kdy jim vzali Pulnocni Bouri, jsem se o jejich "pribeh" podrobne zajimala. Povazuji je za slusne a normalni lidi a vadi mi, ze se o nich pise v diskusi s despektem. Neni jejich problem, ze lidi drazdi jejich volba jmena pro dceru. Udelali to, co je jinde bezne, ale to se opakuju.
Kristina 30. 6. 2013 22:52 v reakci na MartinM 30. 6. 2013 22:30
Anebo kdyz se vidi, ze diskuse nema cenu. Preberte si to jak chcete...
Petra 99 1. 7. 2013 07:10 v reakci na Oldřich Dotovský 29. 6. 2013 21:51
Oldřich: Vztah kamaráda k partnerce účast u porodu posílila, nebo naopak? A (ne)hrát divadlo či (ne)být do divadla vtažen jinak je na každém. A když budete VNITŘNĚ rozhodnut, že dítě chcete, tak Vás žádný článek neovlivní. A pokud ovlivní, nebudete rozhodnut vnitřně, protože se necháte zviklat vnějšími okolnostmi.
Petra 99 1. 7. 2013 07:20 +1 v reakci na Ulka 30. 6. 2013 18:13
Ulka: + mateřství je zajímavé, obohacující, smyslupné, naplňující, oboustranně formující, ale někdy také stresující, znejisťující, šokující :-)
Petra 99 1. 7. 2013 07:29 v reakci na Ulka 29. 6. 2013 13:34
Ulko, máte nějakou oblíbenou spisovatelku? Mám na mysli jednu konkrétní a ani by mě to nepřekvapilo :-)
Petra 99 1. 7. 2013 07:31 +3 v reakci na A. 29. 6. 2013 11:18
A.: Vy jenom ještě neznáte našeho Oldřicha :-)
Oldřich Dotovský 1. 7. 2013 07:45 +1 v reakci na Petra 99 1. 7. 2013 07:10
Čistě VNITŘNÍ rozhodnutí není rozhodnutí, ale následování pudů. Preferuji tedy brát v úvahu vnější okolnosti. Jinak vztah kamaráda k partnerce to málem zabilo. Co vím, tak už to překonali, ale jeden čas to vypadalo opravdu hodně zle.
Ulka 1. 7. 2013 11:29 v reakci na Petra 99 1. 7. 2013 07:29
Žádná konkrétní mne teď nenapadla. Koho máte na mysli, Petro?
Ulka 1. 7. 2013 11:50 +2 v reakci na Kristina 30. 6. 2013 22:52
Kristino a MartineM, malý výcuc z E. Fromma (Mít nebo být) o lidech, kteří na svém tvrzení nelpějí, a tím spoluvytvářejí nové myšlenky (a o to přece jde, ne?): „Konverzace se tak stává dialogem, přestává být výměnou zboží (informací, znalostí, pozic) a nezáleží na tom, kdo má pravdu. Soupeři se k sobě přibližují jako v tanci a rozcházejí se nikoli s triumfem nebo lítostí – což je stejně sterilní – ale s radostí.“
Kristina 1. 7. 2013 13:18 v reakci na Ulka 1. 7. 2013 11:50
Myslim, ze mam cit pro to, kdy se diskutuje a vytvareji se mezi diskutujicimi nove pohledy. Vymenu nazoru mezi mnou a Martinem vnimam jinak... Mne slo o prezentovani jasneho, utvoreneho a v jinych statech praktikovaneho systemu. Svoboda v davani krestnich jmen proti urednimu stanoveni hranic, jaka jmena se muzou davat. Vsechna pro a proti jsou jiz zpracovana a odzkousena jinde...
Oldřich Dotovský 1. 7. 2013 14:08 v reakci na Petra 99 1. 7. 2013 07:31
Jak našeho? Já jsem jenom svůj! ;-)
Petra 99 1. 7. 2013 22:13 v reakci na Ulka 1. 7. 2013 11:29
Ulka: Betty Mac Donaldovou ?
Petra 99 1. 7. 2013 22:17 +2 v reakci na Oldřich Dotovský 1. 7. 2013 14:08
Oldřich: Enfant terrible NAŠEHO diskusního kroužku :-)
Petra 99 1. 7. 2013 22:23 +1 v reakci na Oldřich Dotovský 1. 7. 2013 07:45
Oldřich: Ano, vnější okolnosti při rozhodování bereme v úvahu. Ale asi ne článek ve formě fejetonu...?
Ulka 2. 7. 2013 06:45 v reakci na Petra 99 1. 7. 2013 22:13
Vejce a já? Od Betty jsem četla jen tuto knížku a dost dobře nechápu, proč ne další, když tato byla perfektní (líbila se Vám?). A mám na ni úsměvnou vzpomínku. Bylo to hodně dávno, jela jsem ranním vlakem, vedle mne kamarád, a chtěli jsme zdřímnout. Jenže naproti nám seděla paní a četla si. Když už jsme zabírali do spánku, přišel první výbuch smíchu. Pak druhý... začali jsme se s kamarádem řehtat taky, nevědě čemu. A paní nám začala z knížky předčítat. Jízdu jsme vyloženě prořvali smíchem, spolu s neznámou čtenářkou, pasáže byly k nezaplacení. Ještě ten den jsem skončila v knihovně a dořehtala to doma (a později dopřemýšlela:o).
Petra 99 2. 7. 2013 17:12 +1 v reakci na Petra 99 1. 7. 2013 22:23
Oldřich: Ještě trochu jinak: vnější okolnosti se spolu s vědomými i nevědomými vnitřními impulsy přetaví do jednoho celku, ze kterého vzejde VLASTNÍ rozhodnutí, už pro danou chvíli nezávislé na vnějších podnětech. Co tahle?
Petra 99 2. 7. 2013 17:24 v reakci na Ulka 2. 7. 2013 06:45
Ulka: VŠE od Betty se mi líbí, četla jsem to opakovaně už od mládí, v době složitého dospívání syna bylo "Dusím se ve vlastní šťávě" mou kultovní literaturou :-), jasně, týká se výchovy jejich dcer. A "Morový sloup"jsem si připomněla vloni v zasádrovaném stavu. A Paní Láryfáry jsme četli dětem před spaním. A Vejce a já je prostě klasika. To mě jen tak napadlo v souvislosti s Vaší zmínkou o spisovatelství :-)
Ulka 2. 7. 2013 20:24 v reakci na Petra 99 2. 7. 2013 17:24
Dám na Vás, díky za tipy.
Petra 99 2. 7. 2013 20:48 v reakci na Ulka 2. 7. 2013 20:24
Ulka: U nás vyšla ve více vydáních její knížka Co život dal a vzal, kde kromě dvou výše zmiňovaných děl je ještě Kdokoliv může dělat cokoliv. A těch dětských knížek s paní Láryfáry je asi 4-5. A pokud vím, víc toho nenapsala. Líbí se mi na nich nadhled a vtip.
olga_trampotova 3. 7. 2013 10:56 +2 v reakci na Ulka 28. 6. 2013 16:00
Milá Ulko, moje dítě totiž MÁ dokonalý genetický potenciál, neb je potomkem naprosto dokonalého Nadsamce, heč! Je radost o tom psát, tak proto to píšu. Proč čtenáře ruší "tyhle dva atributy" se zkuste zeptat jich. Posílám velmi nekorektní pozdrav vymáchaný v těhotenských hormonech. Pac a pusu!
Raduse 3. 7. 2013 11:12 +4 v reakci na olga_trampotova 3. 7. 2013 10:56
ted jde o to, zda se o tom snazi pani Olga presvedcit nas nebo i sama sebe...
Kristina 3. 7. 2013 12:11 +4 v reakci na olga_trampotova 3. 7. 2013 10:56
Kazda Trampota ma svou mez... aneb pycha predchazi pad! :-D ;-) A posilam vam taky nekorektni pozdrav, pro zmenu vymachany v laktacnich hormonech. Pacek shledacek! Pane Majere, neslo by tohle psani prendat do neplacene casti? At se pobavi i ostatni... Ne, neodpovidejte, je to jen rypnuti...
mavelie 3. 7. 2013 12:24 v reakci na Jan Majer 28. 6. 2013 09:47
Škoda, že je potřeba takhle obhajovat jednu z chytrých, vzdělaných, vtipných, optimistických, aktivních, zdravě sebevědomých mladých žen, co se umí radovat ze života a mají míru ironie přesně v tom zeleném políčku "tak akorát". Tahle juniorka mi dělá velkou radost. Zkrášluje mi den. Začínám se snad i těšit na svoje miminko, co někdy možná bude. A to se zatím nikomu jinému nepovedlo. Kdyby takových bylo kolem mě víc, bylo by mi líp.
.Ella. 3. 7. 2013 16:46 v reakci na Kristina 3. 7. 2013 12:11
(tento diel už v neplatenej sekcii je)
Raduse 3. 7. 2013 17:00 v reakci na Karolína 30. 6. 2013 16:10
prave ze jsou...nekdy je to stejne komicke...
Ulka 3. 7. 2013 18:57 v reakci na olga_trampotova 3. 7. 2013 10:56
Tak ať Vám to nadšení dlouho vydrží:o)