Muž a žena v jednom bytě — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Oldřich Dotovský 21. 3. 2013 13:00 +6
To s tím rozpoznáváním barev je podle mě stereotyp vzešlý z nedorozumění. Když to vezmu podle sebe, dokážu bez problému rozeznat rozdíl mezi barvami #ff3210 a #ff3211, což je opravdu skoro nepatrný rozdíl, ale absolutně nevím co je fuchsiová, okrová, meruňková, starorůžová a jiné podobné názvy, které vyčetly ženy z módních časopisů. Bavit se proto o barvách se ženou nepolíbenou grafickým designem je pro mě naprosto zbytečné, ačkoli barvy rozpoznávám velice dobře.
Oldřich Dotovský 21. 3. 2013 13:09 +2 v reakci na Oldřich Dotovský 21. 3. 2013 13:00
V první barvě mám překlep, mělo být #ff3201 - zase až tak dobrej nejsem. :-) (To jen kdyby to někdo zkoušel.)
Jan Majer 21. 3. 2013 13:13 +13 v reakci na Oldřich Dotovský 21. 3. 2013 13:09
Já mám teď pod pracovním stolem koberec v barvách #eaa28d a #e1856b a obávám se, že je to obojí ta starorůžová.
Anna 21. 3. 2013 13:25 v reakci na Oldřich Dotovský 21. 3. 2013 13:09
Já jsem si Vás vyzkoušela, máte pravdu, liší se to. A ani já nejsem schopná popsat tyto barvy jedním slovem. A ještě by mě zajímalo... Jak vidíte za tmy?
Lilian 21. 3. 2013 13:30 +7 v reakci na Jan Majer 21. 3. 2013 13:13
Největší chaos mám v odstínech khaki...a to jsem žena.Ale už několikrát jsem ráno rvala klíče do úplně jiného auta :-) Manžel byl ohromen, že jsem to přece musela poznat už podle zámku...Pak se mě zeptal, jaké máme na kolech puklice...A tím to zabil úplně ...:-D
Johana 21. 3. 2013 13:40 +7 v reakci na Lilian 21. 3. 2013 13:30
Teď jste mě rozesmálo, Liliano :D Sice to nebude o barvách, ale možná spíš o tom, že ženy lépe vnímají "detaily" . Párkrát jsem se dost vehementně dobývala do Octavie a to jezdím ve Fabii, ale obě byly stříbrné....
Oldřich Dotovský 21. 3. 2013 13:43 v reakci na Anna 21. 3. 2013 13:25
Myslím, že dobře. Proč?
Lilian 21. 3. 2013 13:52 +3 v reakci na Johana 21. 3. 2013 13:40
V mém případě byly barvy taky podobné - tmavé...Jednou na mě manžel musel z okna houknout, že to není naše auto ...
Michal 21. 3. 2013 14:09 +2
Osobne nechapu, jak se muze nekdo uzivit tim, ze radi lidem jakou barvu zdi maji mit v kuchyni. Vkus a vnimani krasy je prece subjektivni a kazdy sam si preci vysperkuje domov tak, aby pro nej byl ten nej. :)
Johana 21. 3. 2013 14:31 +9 v reakci na Lilian 21. 3. 2013 13:52
Vás snad viděl jen manžel, ale mně se minulou zimu stala věc, která je mi okolím předhazována ještě dnes. Hodně celý den sněžilo a zdálo se, že nepřestane ani v noci. Vydala jsem se tedy večer omést auto, abych toho neměla ráno tolik. Když jsem byla zhruba v půlce, přihrnul se ke mně soused a moc hezky mi děkoval. Ometala jsem jeho auto a vůbec mi nevadilo, že je větší a parkuje na jiném místě :o
Anna 21. 3. 2013 14:49 v reakci na Oldřich Dotovský 21. 3. 2013 13:43
Protože podle mého soukromého pozorování lidé schopní rozlišovat širokou škálu barev mívají potíže v šeru anebo ve tmě. Ale může to souviset i s oční vadou
Oldřich Dotovský 21. 3. 2013 14:57 v reakci na Anna 21. 3. 2013 14:49
Tak u sebe žádný takový problém nepozoruji.
Anna 21. 3. 2013 15:00 v reakci na Oldřich Dotovský 21. 3. 2013 14:57
Šťastný to muž ! :)
Johana 21. 3. 2013 15:07 +2 v reakci na Michal 21. 3. 2013 14:09
To pak nemůžete ani chápat, Michale, množství žen, ketré si od kadeřnice nechají poradit barvu vlasů, od kometiček styl líčení, od módních návrhářů barvu a střih oblečení :) a jistě by se dalo pokračovat.
Lilian 21. 3. 2013 15:08 +3 v reakci na Johana 21. 3. 2013 14:31
Jj, to je něco v tom stylu :-)))
Anna 21. 3. 2013 15:19 v reakci na Michal 21. 3. 2013 14:09
A co když ten dotyčný je částečně barvoslevpý? A takových lidí je docela dost. Ve Švýcarsku mají kvůli takovým (a kvůli slunci) i rozdílné tvary barev na semaforech.
MartinM 21. 3. 2013 15:21 +2 v reakci na Michal 21. 3. 2013 14:09
To je naprosto jednoduché - interiérový designér mám obvykle mnohem větší přehled o tom, co a za kolik je možné koupit/postavit/modifikovat (protože prostě těch katalogů viděl mnohem víc, prošel mnohem víc obchodů atd.) než osatní lidé. Jeho služeb využijí lidé, kteří vědí co chtějí (umějí to popsat, nakreslit a vysvětlit), ale nehodlají ztrácet čas hledáním a návrhem konkrétních barev a kusů nábytku a vybavení.
Oldřich Dotovský 21. 3. 2013 15:25 +4 v reakci na Michal 21. 3. 2013 14:09
Bohužel jen opravdu malé procento lidí má nějaký vkus. A ještě ne úplně všichni z těchto lidí mají čas řešit sami zařizování bytu, kanceláří apod. Profíka si za oboje z toho platíte. Je obdivuhodné, jak je ten český přístup "všechno zvládnu sám, na všechno jsem machr, hlavně nikomu za nic nezaplatit" zažraný v myšlení lidí.
Michal 21. 3. 2013 16:41 +1 v reakci na MartinM 21. 3. 2013 15:21
To dava smysl. Diky za odpoved. Tedy, pokud to vnimam spravne, tak pokud se clovek nespokoji s designem a la ikea a nema ke svymu bytu takovej vztah, aby si ho vysperkoval sam, da pruchod sveho individualismu pres designera, kterej za nej vyrobky z katalogu vybere.
Michal 21. 3. 2013 17:03 +3 v reakci na Oldřich Dotovský 21. 3. 2013 15:25
Co je na 'udelej si sam' spatnyho ? Ja zas vidim problem v tom, ze si lidi pomalu najimaj "experty", aby jim zasroubovali zarovku. U vetsich firem je asi rozumne si najmout nekoho, aby mu vybavil kancelare, ale u majitele bytu neni vetsi machr na to, co se mu libi nez prave onen majitel.
MartinM 21. 3. 2013 17:59 +3 v reakci na Michal 21. 3. 2013 17:03
Jenže to je právě velmi zjednodušený pohled, dívat se na práci designéra jako "dělání něčeho, co se líbí". To je sice základ, že musí mít estetický cit, ale taky existuje nějaká ergonomie, nějaké normy (to se týká spíš veřejných prostor než soukromých bytů), nějaké vlastnosti materiálů (např. na některé aplikace musí být splněny speciální protipožární normy) a možnosti jejich opracování. Kolega si třeba nechával udělat návrh nábytku do ložnice, a byl překvapen, že mu designér navrhl i věci, o kterých ani nevěděl, že existují (mechanismy otvírání skříní, kabelovody v tenkých deskách atd.). Ono se to nezdá, ale ten vývoj je i tady rychlý, třeba na Designbloku vystavují spoustu zajímavých moderních věcí do interiéru, a ne každý kdo de tím zabývá denně ví, co vše je vůbec dnes možná udělat - třeba betonové zdi se světlovodnými vlákny, nebo materiál, který je hybridem mezi sklem a dřevem.
Karina 21. 3. 2013 18:06 +2
No, když se ke mně přítel stěhoval, přinesl s sebou opravdu velké množství různých věcí, občas až šíleností... :-) Spousta z nich se vyházelo do kontejneru, zbytek je uschován v komoře či ve sklepě, ze kterých jsem zase musela něco svého vyházet já... Nicméně k pobavení ohledně naší nynější společné domácnosti je jakýsi stavební kámen o váze cca 8kg neznámého původu. Jediné, co o něm vím, že je to výsledek nějakého nočního alkoholového tažení. Nevadí mi natolik, abych nakázala jeho odstranění, nicméně to neznamená, že sdílím jeho vztah k tomuto kameni a že se mi stojící u televize vedle lávové lampy líbí :D Opravdu to nechápu a je mi to záhadou...tvrdí, že "je to přece hezký!" No, jestli se někdy v budoucnu přestěhujeme do většího a začneme spolu budovat od základu novou domácnost (a ne jako teď, že se jeden přistěhuje k "hotovému"), tak už se ho asi budu pokoušet zbavit :-)
pvl23 21. 3. 2013 18:12 +2
Myslim, ze takovato interierova designerka, ktera vnima klientu byt pres oba partnery a nasloucha jim a ne jen vlastnimu egu, je vzacnost.
Šárí 22. 3. 2013 08:38 +4 v reakci na MartinM 21. 3. 2013 17:59
Já mám problém s tím, že tu a tam juknu na nějaký ten pořad typu "Jak se staví sen" a výsledek práce designérů se mi skoro nikdy nelíbí. Spousta plastu a "moderny" a skoro žádný pocit útulnosti, jistoty a pohodlí. Přijde mi to jako takové samoúčelné exhibice. Podobným dojmem na mně působí většina interiérů v designových časopisech-spousty dlouhých holých "hladových zdí", kdeco prosklené za každou cenu... opravdu nic, co by mně lákalo vyhledat služby takových profesionálů.
MartinM 22. 3. 2013 11:24 +2 v reakci na Šárí 22. 3. 2013 08:38
Interiérový designér je jen člověk, poskytující službu zákazníkovi. Stejně jako výše zmíněný kadeřník nebo krejčí - když víte po čem toužíte a řeknete mu to, tak dostanete to, co chcete. Když nevíte po čem toužíte a neumíte to popsat, pravděpodobně dostanete něco, co nechcete. Někdo má radši dlouhou holou zeď, proti které si může házet tenisákem, aniž by měl obavu, že trefí zarámovanou fotografii dávno mrtvéhopsa, nebo jinou pietní památku - každému dle jeho libosti.
Michal 22. 3. 2013 12:53 v reakci na MartinM 21. 3. 2013 17:59
ok, diky za odpoved