Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Nápadů moc, času málo

Někdy spoléháme na kreativitu tam, kde bychom měli prostě makat.

Vladimír Tuka

Vladimír Tuka

9. 8. 2012

Mám nápady, umím nacházet neobvyklá řešení, napsal do redakce Aleš. V poslední době jako by se ale začal v tom „moři možností“ ztrácet.

„Mou silnou stránkou vždycky byla kreativita. Přicházel jsem s nápady, vymýšlel nová řešení. Po pěti letech působení v managementu softwarové firmy jsem se před rokem a půl osamostatnil, vedu vlastní byznys bez zaměstnanců. Zatímco jako jeden z šéfů firmy jsem vždycky vybral zodpovědnou osobu, která mé nápady uvedla do praxe, dnes jsem na realizaci sám – a mám pocit, že moje kreativita začíná být mou slabinou. Stejně jako dřív si systematicky zaznamenávám myšlenky, jak práci a prezentaci vylepšit, kam podnikání posunout, ale většinu nápadů nemám čas realizovat, resp. snaha o jejich realizaci mě stojí cenný čas – a bohužel ani ty realizované nepřinášejí velký efekt. Některé nápady mě odvádějí k úvahám o jiných, promarněných příležitostech k podnikání. To, co jsem považoval za svoji přednost, mě teď vlastně zdržuje. Jenže právě uvádění nápadů do života je to, co mě na mé práci vždycky bavilo. Teď bych se ale měl zaměřit na samotnou práci – tvorbu (část zadávám externě), obchod, jednání s klienty. To je ale čistě vydělávání peněz, prostě živnost, to mě nemotivuje. Potřeboval bych poradit, jak moji potřebu kreativity usměrnit tak, aby sloužila mému podnikání. Zatím jako by šla proti němu.“ Aleš

Aleši, děkuji vám za sdílení vašich myšlenkových pochodů. Jestli správně rozumím, velmi dobře víte, co vás baví a co ne až tolik. Stejně tak víte, co s tím. Jsem kouč a velmi nerad se pouštím cestou rozdávání rad. Vím, že nikdo nezná tak dobře svůj svět jako jeho „vlastník“.

Kreativní proces v mozku uvolňuje látky, jež nám dodávají pocit blaha. Je možné, že tvořit je pro vás nejen přirozené, ale stalo se pro vás i jistou formou závislosti.

Každý máme svůj svět, který nám v zásadě ladí, je v harmonii. Zakládá se na našich hodnotách, zájmech, smyslu. Rada druhého není pak nic jiného než pouhá představa rádce, jak by vypadalo řešení v jeho hlavě. No a příjemce rady pak musí vynakládat větší či menší úsilí, aby radu zpracoval. Připadá mi to často jako mrhání energií.

Jak se tedy vaše slova odrážejí v mé mysli a v mém světě?

Vaše kreativita je cosi, co vás naplňuje a k čemu tedy s velkou pravděpodobnosti máte výrazné vlohy. Zdá se mi také, že jste ve svém podnikání tuto kreativitu začal uplatňovat nejen k řešení odborných záležitostí, ale nasadil jste ji i k zajištění úspěchu své firmy.

Připomíná mi to příběhy tolika dalších podnikatelů, mne nevyjímaje, o kterých tak půvabně, mile a pravdivě psal Michael Gerber ve své skvělé knize E-Myth (česky Podnikatelský mýtus, Management Press, 2004). Za nosnou (a ve vašem případě myslím příhodnou) myšlenku považuji to, že podnikatel musí rozlišovat čas, kdy pracuje „ve firmě“ a kdy „na firmě“.

Proč při práci „na firmě“ ztrácíte motivaci?

Moje zkušenost: když jsem ve firmě, tak jsem ten skvělý odborník, který hledá a nachází originální řešení, jež mi dávají pocit naplnění. A také protihodnotu od těch, pro které řešení nacházím: uznání, peníze…

Myšlenky rozvíjíme, trávíme spoustu času přemýšlením – a výsledek této duševní práce nemáme komu předat k realizaci. Tu nakonec necháme na sobě. Žádný den najednou není dost dlouhý.

I vy myslím velmi rád a s potěšením uplatňujete svoji kreativitu při práci „ve firmě“. Zároveň – vědomě nebo nevědomě – ale trávíte hodně času „na firmě“. Asi víc, než byste si přál. A také tady zapojujete kreativitu. Při práci „na firmě“ ale obvykle chybí okamžité, hmatatelné uspokojení, odměna. Možná proto ztrácíte motivaci.

Pozor, tvůrčí proces může být formou závislosti

Pochopil jsem, že jste si vytvořil jisté dilema, konflikt uplatnění své kreativity. Je možné, že tvořit je pro vás nejen přirozené, ale stalo se pro vás i jistou formou závislosti.

Při tvoření (tvorbě myšlenek) se uvolňují v mozku látky, jež nám dodávají pocit blaha. Po něm všichni toužíme. A tak se někdy stane, že tvoříme i tam, kde bychom měli jen prostě DĚLAT. Pak se může snadno stát, že nás takováto forma závislosti odvede od smyslu toho, co děláme.

Mám s tím své zkušenosti z mého vlastního podnikání. Myšlenky rozvíjíme, trávíme spoustu času přemýšlením – a výsledek této duševní práce nemáme komu předat k realizaci. Tu nakonec necháme na sobě. Žádný den najednou není dost dlouhý. Kreativita, která nám přinášela tolik blaha, je tu najednou jako zdroj utrpení, přepracování, nepříjemných pocitů.

Jaké otázky si položit?

Mohu-li sdílet postřehy ze své „dílny“ (praxe), pak bych tu a tam strávil čas úvahami a hledáním odpovědí na zásadní otázky:

  • Co dává mé práci, mému podnikání, mému životu smysl?
  • Co mi při tom přináší pocit naplnění, seberealizace, radosti… (cokoliv, co je pro vás důležité)?
  • Co z toho už mám?
  • Čemu zejména potřebuji věnovat pozornost?
  • Co naopak není „o mně“?

Nikdo vás nenutí žít nešťastný život. Jako podnikatel máte svou svobodu rozhodovat se. Stejnou svobodu jste využil jako zaměstnanec – rozhodl jste se jít vlastní cestou a podnikat. Rozhodujte se dál podle toho, co je bytostně vaše.

Možná je to opět vaše kreativita, která vám nabídne vhodné řešení konfliktu „kreativita vs. efektivita“. Přeji vám hodně zdaru, trpělivosti a pohody: kreativita jako hybná síla myšlenkových procesů ve vašem mozku to potřebuje.

Diskuse 0