Odpojte se a vnímejte — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Oldřich Dotovský 27. 10. 2011 08:12 +3
A teď se, Nelo, přiznejte, co všechno dalšího jste během psaní článku ještě dělala. Dvě věty tam totiž máte dvakrát. :-)
Jan Majer 27. 10. 2011 08:47 +1 v reakci na Oldřich Dotovský 27. 10. 2011 08:12
Chybka při editaci v redakci, opraveno, díky :-)
Jan Majer 27. 10. 2011 11:05 +23
Před deseti lety jsem strávil rok v zahraničí, kde jsem k počítači usedal jednou týdně na půl hodiny v městské knihovně, občas jsem zašel do kina, televizi jsem nesledoval vůbec. Pracoval jsem rukama, ve volném čase četl knížky, hrál si pro sebe na kytaru, chodil po horách, mluvil s cizími lidmi. Po návratu jsem byl zaskočený, jak špatně se mi komunikuje s kamarády, s rodinou. Viděl jsem, jak jsou neskutečně roztěkaní. Jak málo vnímají, jak předvídatelně reagují. U nich se nic nezměnilo, doma při návštěvě nevypínali televizi, kamarádi v hospodě jako by na sebe neuměli vzájemně reagovat, jako by si každý vyprávěl své vtipné repliky bez ohledu na to, co řekl druhý. Něco mi hrozně chybělo, stýskalo se mi po tom klidném, ale v něčem mnohem zajímavějším životě v anglickém Exeteru. Po pár týdnech nebo měsících jsem ale byl zpátky: nepozornost druhých mě přestala rušit a časem jsem sám začal být nepozorný ještě víc. Dnes si znova připomínám, kde jsem a kde bych chtěl být, díky, Nelo :)
Kateřina Šafaříková 27. 10. 2011 11:22 +7
Nelo, vaše články - pro mě osobně - jsou nejlepší, jaké jsem zatím na Psychologii.cz četla. Jste mladá a zabýváte se aktuálními tématy, jako jsou třeba alternativní terapie a vliv Facebooku na komunikaci a vztahy. Podle mě máte lidem co říct. (O spoustě ostatních přispívajících odborníků si to nemyslím. I když je pár těch, kteří taky píšou dobře, jako např. Jan Majer.) Do psaní každého odborníka - ať se jedná o jakékoliv téma - se promítá i jejich osobnost a postoje. Můžu říct, že vy mi připadáte sympatická, zvídavá, otevřená všemu, bez zbytečných předsudků. Pokud bych někdy šla k psycholožce, ráda bych narazila na takovou, jako jste vy. Docela se divím, proč pod články nemíváte mnohem víc komentářů. S tím, jak FB (email a ostatní) ovlivňují vztahy, mám negativní zkušenosti - moje sestry (a to jsou obě už dospělé) pořád jen koukají do Facebooku, bohužel opravdu POŘÁD (i když je třeba vytáhnu na procházku do přírody, tak si Facebook při chůzi čtou na mobilech!!) a nejen, že mě poslouchají na půl ucha, ale mnohdy mi vůbec neodpovídají. Stejně se chovají i ostatním členům rodiny. A protože FB jen tak nezmizí, těžko se to změní. Myslím, že sestry jednou bude mrzet, že si s blízkými víc nepovídaly a neužívaly si víc toho krásného spojení, kterým rodinná pouta jsou. Že promarnily hodiny a hodiny svého života online.
Tatiana 27. 10. 2011 17:14 +2
Pekny clanok Nelo. Sama som sa v nom uplne nasla. Taktiez studujem a pracujem, a viem, ako tazko sa vracia k rozrobenej praci po rozptyleni sa ci uz najnovsim clankom na aktualitach alebo sledovanim aktivit "kamaratov" na socialnych sietach. Pred tyzdnom som sa rozhodla zrusit si svoj ucet na Facebooku a vo volnych chvilach (ak sa nejedna o vynimocnu situaciu) som si dovolila pocas pauzy medzi ucenim chodit len na 3 webove stranky(youtube, univerzitne stranky a psychologie.cz :), na e-mail chodim len rano a vecer. Za posledny tyzden som sa naucila viac nez dva krat viac ako tyzden pred nim a este k tomu sa citim omnoho lepsie (hlavne kludnejsie). Tiez som zitila, ze mi viac vyhovuje poslat smsku, ak sa potrebujem s niekym dohodnut, vyhnem sa tak dlhym a casto aj zbytocnym rozhovorom (radsej sa s kamaratmi porozpravam nazivo, a len s tymi, s ktorymi sa porozpravat chcem :) Neviem, ako dlho mi toto predsavzatie vydrzi, ale urcite to odporucam vyskusat (napriklad na Facebooku sa da deaktivovat ucet tak, ze sa tam da hocikedy vratit bez straty ulozenych informacii, takze clovek moze odist aj na dlhsie, a pritom ho po navrate nezavali kopa zbytocnych emailov ci pozvanok). Myslim, ze je to dobry sposob, ako si aspon trochu zlepsit koncentraciu :)
Zdenka 27. 10. 2011 22:29 +8
Škoda. K nápadu, že bych mohla žít jinak, jsem dozrála až jako postarší člověk. Nikdy mne nenapadlo, že bych měla něco měnit. A že bych to chtěla! Jsem až moc akční a myslela jsem si, jednou jsem taková, tak podle toho taky žiju. Ale v poslední době, a to taky díky tématům na psychologii, mě už ten přeaktivní život leze krkem. A já to změním. Mám před sebou zimu, kterou budu trávit v teple na španělském ostrově. A to je velká příležitost. Už to, co dávám do kufru, plány na skromné a zdravé stravování, na minimální útraty, na zdokonalování se v jazycích. Dostatek času a klidu promýšlet si další pěkný den a právě tak klidně si ho prožívat. To bude velká změna. Těším se, že další kus života budu kočírovat jen já sama.
Michal Kadlec 28. 10. 2011 12:12 +5
Výborný článek. Asi proto,že v mnoha příkladech nacházím sám sebe. Tušil jsem co vše dělám špatně,ale konečně to někdo pojmenoval:-) Jak mne online svět připravuje o spoustu času a nedělám co je třeba na 100 %. A už vím jak na to. Díky. Krásný den
Marek 28. 10. 2011 15:02
dobrej článek, ale stejne me nejvic dostalo, že pod nim je sdilet a doporucit na facebooku :D
Martin 28. 10. 2011 15:28 +7 v reakci na Marek 28. 10. 2011 15:02
No, evidentně jste nečetl pozorně, není to článek proti Facebooku nebo technologiím, ale proti naší nestřídmosti. Viz: „Nejsem rozhodně proti novým technologiím a médiím. Myslím, že pokrok je úžasná věc. Problém je, když se člověk nedokáže odpojit ani na chvíli. Jak to pak vypadá s jeho efektivitou?“
Nela Wurmová 29. 10. 2011 22:36 +11
Moc děkuji za pochvalné komentáře. Jsem opravdu ráda, když mám pocit, že moje články někomu něco dají a že to mé spisování má nějaký smysl. To má pak člověk hned takový povznášející pocit užitečnosti a motivace pro další psaní :) Všem přeji příjemný život offline ;)
Veronika Šléglová 31. 10. 2011 16:24 +2
Připojuji se k pochvalným komentářům - další z mnoha Neliných článků, které mě nakoply. Díky za ně :-) Minimálně jsem si uvědomila, že na tom ještě nejsem tak špatně, abych potřebovala aplikaci "Freedom" - to je také to jediné co mě na článku nepříjemně překvapilo - to opravdu lidé potřebují aplikaci na to, aby byli schopní být aspoň chvíli offline? To jsme na tom opravdu tak špatně? Za sebe a za své okolí říkám ne - já jsem schopná (i přesto, že jsem několikrát denně na Facebooku) pracovat i studovat zaráz a jde to docela dobře. Přítel byl schopný (i přesto, že je několikrát denně na soc.sítích, jednoduše online) si jednoho magistra udělat s červeným diplomem a druhého úspěšně dokončuje a stejně tak mám kolem sebe množství online přátel, kteří zvládají vše a mnohem víc. Se střídmostí souhlasím, ale někdo to prostě dovede zvládat vše a být offline je stejně fajn (a třeba) jako být online. Navíc - rozptýlení tady byla vždy, nejde jen o internetovo-facebook-twitterovou prokrastinaci, když se prostě někomu nechce, vždy objeví něco, co ho na chvíli zaměstná, aby nemusel dělat "nepříjemné povinnosti". Nemyslím si, že by tohle virtualita nějak umocnila. Ale jak říkám, určitě je výborné o tom psát, aby to lidi taky občas napadlo :-) Díky Nelo!
Kateřina Kusáková 29. 11. 2011 15:01 +2
Super, Neli :) hned to použiju při psaní eseje (aneb není nad to prokrastinovat nad článkami proti prokrastinaci :) ale tenhle je poslední, slibuju :))