Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Odvrácená tvář mateřství

Maminkou se žena nerodí, ale stává. Vzájemný vztah matky a dítěte se vyvíjí a prohlubuje postupně.

Lucie Kalafutová

Lucie Kalafutová

19. 2. 2013

Jako každá naše životní role, i role matky ukrývá své stinné stránky, věci, o kterých ženy příliš nemluví. Jsou to převážně jejich pocity, které v nich vyvolávají nepříjemný ostych. A právě proto, že jsou tyto pocity až tabuizované, ženy nevědí, že jsou zcela běžné a není třeba se kvůli nim cítit provinile.

Mateřství se v nás ženách začíná formovat již v těhotenství. Hormonální změny ve spojení s myšlenkami, které se nám honí hlavou, nás vedou k pochopení, že nás čeká nová sociální role. Poprvé jsme od svého okolí nazývány maminkami. Uvědomujeme si však, co toto označení obnáší?

S tvrzením, že těhotenství je nejkrásnější období života ženy, většina těhotných příliš nesouhlasí. Nevolnosti, nateklé nohy, prudké změny nálad, neustálé nutkání na malou… Budoucí maminky prožívají v tomto období také strach. Obávají se výsledků screeningových vyšetření a obecně o zdraví a život svého potomka. Na druhé straně se bojí i o sebe a především pociťují úzkost při pomyšlení na porod dítěte, mají strach z porodních bolestí a z poranění.

Porodem to začíná

Přichází na svět člověk, u kterého si těžko vysvětlujeme, že je to právě ta bytost, co s námi prožila přibližně čtyřicet týdnů. V těchto okamžicích prvního setkání maminky přemýšlí nad tím, jestli je jejich pocit náklonnosti k tomuto stvořeníčku dostatečný. Budu dobrá máma? Zvládnu to? Dokážu se o něj postarat?

To, jak žena vnímá a prožívá tyto okamžiky, záleží na její psychice, důležitá je i podpora partnera či rodiny a v neposlední řadě má vliv také přístup zdravotnického personálu v porodnici.

Na jedné straně je maminka nepopsatelně šťastná, na straně druhé psychicky labilní.

Maminka potřebuje vedle praktických rad, jak se postarat o dítě, především podporu. Potřebuje pochválit, ne jen poučovat a kritizovat, protože se cítí nejistá v tom, co dělá.  A právě v těchto okamžicích přichází uvědomění si toho, že se něco dost podstatného změnilo. S příchodem dítěte už nejsme zodpovědné jen za svůj život.

Po návratu do domácího prostředí začíná pro novopečenou maminku další náročné období. Úzce souvisí s hormonálními poporodními změnami, které v ženském těle v šestinedělí probíhají. Přitom se hlavní pracovní náplní stává kojení, vyměňování znečištěných plen a celková péče o novorozence. Na jedné straně je maminka nepopsatelně šťastná a na straně druhé psychicky labilní.

Ženy, které dříve neprokazovaly sebemenší známky nějaké psychické nestability či dokonce patologie, se v tomto období stávají rozladěnými až hysterickými. Vysoké sebevědomí některých z nich upadává až na nejnižší úroveň. Tyto zvraty v chování nejsou způsobeny pouze hormonálními výkyvy, ale pramení také z nedostatku spánku.

10. listopadu 2018

Zvládání emocí v pěti krocích (seminář)

Radka Loja

Většině maminek nezbývá čas ani síla na sebe, na partnera, na svoje záliby. Ve většině případů ženy uvádějí, že se v tomto období cítí jako na kolotoči. Stereotyp provází mateřskou i rodičovskou dovolenou a dá se říci, že to k ní i patří. Dítěti je třeba se přizpůsobit nejen režimem, ale i tempem.

Proč tolik křičí?

I později zažívají maminky psychicky vypjaté situace a jejich nervy jsou díky ratolestem napjaté jako špagáty. Například babykolika je dokáže dohnat přímo k panickým stavům. V takových chvílích bývají maminky vyděšené a pociťují, že jako matky naprosto selhaly. Křik dítěte je trápí jednak tím, že si nejsou jisté příčinou, a na straně druhé drásá jejich duši.

Některé maminky se přiznávají, že po několika probdělých nocích a prokřičených dnech začaly být vůči dítěti agresivní – uchylí se ke křiku na dítě či jsou schopny dítě prudce vhodit do postýlky. Poté se sice jejich napětí uvolní, ale naopak mají výčitky svědomí.

Pokud se žena skutečně necítí psychicky v pořádku, je dobré informovat o tom lékaře nebo konzultovat s laktační poradkyní.

Dalším z velice náročných období je období vzdoru u batolat. Takový malý vzteklý despota, který se vám na veřejnosti svalí k zemi a prosazuje svoje zájmy, to je skutečná zkouška nervů. Dětský negativismus a vzdorovité chování dokáže vytočit i zaručené flegmatičky. Zkušené matky tvrdí, že překonání období vzdoru u malých dětí je takovou malou státnicí před pubertou.

Co pomůže čerstvým maminkám zvládnout náročné chvilky:

  • dostatečná podpora od nejbližších, především partnera, který je tolerantní, netlačí na ženu a snaží se jí pomáhat
  • v těhotenství pomůže předcházet obavám dostatek informací, je vhodné navštívit předporodní kurzy
  • vybrat si porodnici podle doporučené kvality péče a přístupu zdravotnického personálu
  • neklást na sebe vysoké požadavky a očekávání a držet se tzv. při zemi
  • uvědomit si, že maminkou se žena nerodí, ale stává, že se vzájemný vztah matky a dítěte vyvíjí a prohlubuje postupně
  • nepřetěžovat se –  domácnost už není možné zvládat jako před narozením miminka
  • pokud se žena skutečně necítí psychicky v pořádku, informovat o tom lékaře nebo konzultovat s laktační poradkyní
  • co nejvíc odpočívat a případně si zajistit hlídání, aby se mohla v klidu vyspat
  • najít si alespoň chvilku, kdy se bude věnovat jen sama sobě či svým zájmům, i mimo domov
  • vymezit si čas pro příjemné chvilky strávené s partnerem (např. zajít na večeři, do kina apod.)
  • dodržovat základy psychohygieny

Tato doporučení považuji za stěžejní z hlediska mých osobních zkušeností a mojí praxe laktační poradkyně, kdy mám možnost maminky v takových situacích sledovat a konzultovat.

Je třeba si připustit, že děti nám sice celý život servírují velké porce starostí, ale na druhé straně nám chystají i spoustu radostných a šťastných chvilek. Tento článek nemá nikoho vyděsit a odradit, ale měl by potenciální maminky připravit na to, co je pravděpodobně bude čekat. Maminky, které už toto období mají za sebou, se v textu mohly poznat.

Co pro vás jako matku bylo nejtěžší? Co vás nejvíc překvapilo? Jak jste tyto obtíže dokázala zvládnout?

Diskuse 0

Lucie Kalafutová

Sociální pedagog a poradce