Foto: Thinkstock.com
odemčené

Pár poznámek k psychologickému profilu Satana

Psychiatrie považuje „posedlost ďáblem“ za projevy těžké psychické poruchy.

Radkin Honzák

Radkin Honzák
Psychiatr

1. 11. 2013

Psychiatrii se věnuji teprve něco málo přes padesát let. Posedlých ďáblem jsem za tu dobu viděl minimálně. Vždy u lidí trpících psychózou.

K zajímavému tématu článku Psychologický profil Satana mám několik (spíš diskusi rozšiřujících) poznámek. Nejprve nezbytná otázka: Kde se tu sebral Satan? V Edenu vystupuje ještě jenom Had, „nejchytřejší ze všech živočichů polních“, a žádná pekelná bytost. Je sice podlý (taky se jenom plazí), ale není tu vůbec řeč o nějakém jeho nadzemském původu.

V Novém zákoně pokouší Ježíše, nabízí mu vládu nad světem a jeho kamarádi s chutí lezou do lidí.

Satan se objevuje teprve v Knize Job, když se mírnixtýrnix dostaví s dalšími božími syny před Hospodina, který se ho (udiveně?) ptá: Odkud jdeš? Na to dostane ledabylou a neurčitou odpověď puberťáka, že se procházel po zemi.

Satan tu vůbec vystupuje suverénně jako rovnocenný partner Jahveho a nakonec se s ním – s tatínkem – vsadí, zda pokusný králík Job vydrží být Hospodinu věrný. Řádí přitom víc než čtvrtodenní zimnice, za blahovolného přihlížení okolí.

Podrobnější genealogii Satana zachycuje až Kniha Ezechiel, kde se dozvídáme, že byl v Edenu ozdoben všemi drahokamy, zářivý cherub a ochránce, na svých cestách bezúhonný. Pak se jeho nitro naplnilo násilím a Jahve ho srazil. Ale i to je zahaleno do podobenství o králi Týru.

Daleko častěji se pak pohybuje v Novém Zákoně. Ježíš ho viděl jako světlo padající z nebe a autor Zjevení ho popsal jako draka se sedmi hlavami a deseti rohy. Také teprve v novozákonních textech jsou podrobnější zmínky o pekle. Nicméně je zde už zmiňován často, pokouší Ježíše a nabízí mu vládu nad světem a jeho kamarádi s chutí lezou do lidí.

Je – podobě jako Jahve a andělé – mužského rodu, protože důsledně je veden jako on.

Jak vypadá Bůh?

To je stejně naléhavá otázka. Starozákonní Jahve je patriarchálně tvrdý a podle Junga (Odpověď Jobovi) představuje separovaný mužský princip (se svou manželkou Sofií = Moudrostí, s níž byl podle apokryfních pramenů sezdán, se rozvedl, protože ho furt umravňovala).

Mužský přístup však nese typické mužské chyby: napřed odpadne (odpadlictví, ať od ideologie – Freud, či politické jednoty – mnoho příkladů až po dnešek, je typicky mužská záležitost; ženy neodpadávají, pouze mohou být nevěrné) polovina andělů v čele se Satanem, pak člověk k obrazu Stvořitele uplácaný se nechá oblbnout ženou, pro změnu svedenou hadem.

Trest v podobě vyhnání z Edenu také nic dobrého nepřinesl. Kain hned zabil Abela, a tak to jde dál, až se na to namíchnutý Jahve už nemůže koukat a ve vojenském stylu („co je mokré, to je čisté!“) spláchne vše potopou.

Bader popisuje čtyři archetypy Boha: autoritativního, dobrotivého, kritického a distantního. Ďábel je negativem každého.

Pak začne kultivovat ženský princip, a tím je kmen Israel. Plodem tohoto snažení je Job. Jahve, podle Junga oslněn Jobovými kvalitami, zatouží stát se člověkem. Výsledkem tohoto snažení je Ježíš, k jeho zrození je však nutné přibrat zpátky ženský princip. Mariánský kult převzatý a transformovaný ze středomořské Isais tuto podmínku splňuje.

Psychotici a hysterky

Nicméně bereme‑li v potaz aktuální dnešní podobu Satana, nemůžeme vynechat dnešní podobu (archetyp) Boha. Paul Froese a Christopher Bader v publikaci America´s Four Gods popisují čtyři v současnosti živé archetypy: autoritativního, dobrotivého, kritického a distantního. Ďábel je pak pochopitelně negativem každého.

Využívejte celý web.

Předplatné

Psychiatrii se věnuji teprve něco málo přes padesát let. Posedlých ďáblem jsem za tu dobu viděl minimálně (také žijeme ve společenství, jehož náboženstvím je atheismus a konzum), vždy u lidí trpících těžkou poruchou – tedy psychózou.

Posedlé hysterky už se za mého života nevyskytovaly. Daleko častěji posedávají v hlavách lidí duchové ničemů, kteří patrně bloudí v Samsáru a nemají žádné definitivní zakotvení. I tihle posedlí bývají většinou psychotici.

Články k poslechu

Živoucí tělo

Je naší spojkou se světem, přesto ho málokdy doopravdy vnímáme. Jak to napravit?

10 min

Citově mimo

Druhý vás poslouchá, ale jako by neslyšel. Proč se někdy nedokážeme na blízké naladit?

8 min

Ve špatném vztahu

Co nás tam drží? Nevědomky si přehráváme staré vzorce a zranění. Kudy ven?

12 min

Hranice v rodině

Babičky chtějí vídat vnučku častěji, mně jejich přítomnost nedělá dobře.

11 min

Lidoop v zrcadle

Martin Burget přináší zajímavosti z oboru psychologie.

11 min

1. 11. 2013

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.