Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Pod pokličkou

Kritické komentáře k mým odpovědím v poradně mě inspirují k úvahám, jak být lepší terapeut.

Občas odpovídám v rubrice Příběhy čtenářů a kladu si otázky, jak by odpovědi odborníka měly vypadat, co ještě by mohlo čtenářům pomoci. Rozhodla jsem se poodhalit část zákulisí a poptat se čtenářů, jak by si oni představovali dobrou odpověď.

Každý dotaz vnímám jako naprosto jedinečný – a především příliš stručný, aby bylo možné jednoduše nabídnout řešení. To nejlepší řešení, za kterým si bude klient stát, totiž napadne většinou právě jen člověka, kterého se týká. Terapeut ho může jen doprovázet při hledání vlastní jedinečné cesty a sem tam podat ruku nebo se sehnout pro větvičku na pěšince společné cesty.

Klienty, od nichž mám pouze pár vět v dotazu, nesmím poškodit. Co když klient poslechne „radu“, třeba se vzbouří se a udělá krok, kterého bude litovat a který bude mít dalekosáhlé následky? Kdo je pak odpovědný za škody?

Vnímám všechno dobré, co se dosud klient pokusil udělat, co se mu povedlo nebo co už ví, že se jistě nepovedlo. Tazatele se snažím vždy ocenit a podpořit.

Bez společného počátku není společná přítomnost ani budoucnost.

Používám techniku společného jmenovatele: co je to, co má klient společné s ostatními členy jeho rodiny a společenství? Na tom se s nimi snáze domluví a je možné pokračovat v nějaké společné nebo samostatné budoucnosti. Bez společného počátku není společná přítomnost ani budoucnost.

Technika přerámování

Z technik komunikace je známá technika pozitivního přerámování, kdy věci, které na druhém vnímáme jako negativní, se pokusíme vnímat/přerámovat, aby byly vnímány pozitivní (parter mě prudí – chce pro nás jenom to nejdokonalejší, je náročný).

24. – 25. listopadu 2018

Festival Psychologie.cz podzim 2018

Psychologie.cz

Tak dáme druhému možnost, jak v situaci obstát a nebýt již na počátku poraženým, zahnaným do kouta vzájemné komunikace. Aby namísto hledání společného řešení nemusel usilovat o navrácení vlastní cti a důstojnosti.

Když si odpověď přečtou náhodou lidé, o nichž je v textu řeč, nebo člověk s podobným pohledem na svět, měli by si říci, že v odpovědi sice možná není zcela zohledněn jejich pohled, ale že se s terapeuty docela dá mluvit. A třeba někdy budou ochotni jít do terapie za cílem upravení vztahů.

Někdy je možné použít známý komunikační sendwich – ocenění, do toho vložit sdělení toho, co se nám nelíbí, a pro jistotu „zasendwichovat“ opět oceněním.

Využívejte celý web.

Předplatné

Také by nemělo chybět pár slov o vnímání a snad i interpretaci životní situace, které povzbudí člověka v bádání po krajinách vlastní psýché a povzbudí k dobrodružství objevování neznámého. A v neposlední řadě inspirovat vznik nového vyprávění příběhu o jiném člověku, který podobnou situaci dokázal překonat, naučil se, zvládl.

Také chci podpořit cestu sebepoznání, uznání svých vlastních stránek osobnosti a kultivovat dialog se sebou samým a s lidmi z blízkého okolí, zapojit do řešení další členy rodinného systému.

Co si myslíte vy, jak by měly odpovědi odborníků vypadat, co by v nich nemělo chybět?

Diskuse 0