Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Pohyb jako antidepresivum

Výzkumy prokázaly vysokou účinnost pohybu jako léku na depresi.

Zdeněk Krpoun

Zdeněk Krpoun

29. 2. 2012

Trpíte depresí nebo splňujete některé depresivní příznaky a s jejich léčbou spoléháte čistě jen na léky? Domníváte se, že každý jednou dosáhne věku, ve kterém bude fyzické cvičení jen snem, stěží proveditelným v reálném životě? Skutečnost je překvapivě jiná.

Většina lidí je přesvědčena, že při depresi je třeba obrátit se pro pomoc výhradně na psychologa nebo psychiatra. Lze proti ní ale bojovat i jiným způsobem: fyzickou aktivitou a cvičením bez podpory odborníka v bílém plášti.

Ne každý je ale ochoten důvěřovat při tak závažných problémech, mezi které se deprese řadí, jen vlastnímu úsilí a oddat se léčbě prostřednictvím aerobiku nebo joggingu. Léky se tak pro mnohé stávají spásou a blokují přitom hledání alternativních řešení.

Následující poznatky, které byly několikrát experimentálně potvrzeny, poskytují oporu těm, kteří by nikdy předtím ničemu jinému kromě léků při léčbě deprese nevěřili. Zároveň mohou motivovat i seniory k většímu výdeji fyzické energie a ukázat jim, že zmůžou víc, než si dosud mysleli.

Vědci z Univerzity Durham v Severní Kalifornii zkoumali průběh a léčbu deprese u starších lidí. Odhalili přitom silný účinek fyzického cvičení při odstraňování symptomů deprese.

Diagnóza: deprese

Zkoumanými osobami byli dobrovolníci aktuálně diagnostikovaní ambulantním lékařem nebo psychiatrem pro těžkou depresi (dle DSM, což je Diagnostický a statistický manuál užívaný k správnému diagnostikování mentálních poruch ve Spojených státech, šlo o tzv. „major depression“). Účast na výzkumu podléhala následujícím podmínkám:

  • věk padesát a více let,
  • z minulosti nesmí být lékařská zpráva o diagnostikování deprese nebo jakékoli jiné psychiatrické nemoci,
  • nepřítomnost jakéhokoli dalšího onemocnění, které by vyžadovalo dlouhodobější léčbu, omezení nebo péči.

Tato kritéria účasti na výzkumu byla zvolena proto, aby se předešlo pozdějšímu přičítání výsledků právě zdravotním rozdílům mezi účastníky. Bylo tak zaručeno, že byli všichni přibližně stejně zdravotně, věkově a psychicky způsobilí.

Pacienti byli před výzkumem standardním způsobem diagnostikováni pro depresi na základě rozhovorů a dotazníků. V nich měli souhlasně nebo nesouhlasně odpovídat na výroky typu Pozoruji u sebe nezájem o okolní dění, Pořád si něco vyčítám nebo Dělat běžné činnosti mě vyčerpává. Poté byli zcela náhodně rozdělení do tří skupin, které se lišily způsobem léčby depresivních symptomů.

  1. V první skupině byli pacienti léčeni pouze farmakologicky: užívali běžné antidepresivum na předpis „sertralin“.
  2. Účastníci výzkumu ve druhé skupině také užívali podle předpisu daný medikament, ale navíc třikrát týdně navštěvovali hodiny aerobního cvičení.
  3. Konečně třetí skupina pouze třikrát týdně navštěvovala aerobní cvičení, sertralin však neužívala.

Po čtyřech měsících pravidelného dodržování léčebného režimu (rozdílného pro každou ze skupin) došlo k zlepšení depresivního stavu všech zúčastněných pacientů bez ohledu na způsob léčby. Senioři byli pravidelně podrobeni klinickému vyšetření obsahujícímu rozhovor s psychiatrem a psychologem a vyplňovali dotazníky zjišťující míru deprese.

Léčit, nebo vyléčit?

Po deseti měsících se deprese některým vrátila, u jiných se naopak projevovaly kladné účinky léčby i nadále, a to nejvýrazněji ve třetí, „nefarmakologické“ skupině seniorů.

U třetí skupiny nastal relaps pouze u 9 % vyšetřených seniorů, což byl nejúspěšnější výsledek několikaměsíční terapie ze všech tří léčených skupin.

Bylo zjištěno, že 38 % pacientů z první skupiny, kterým byl indikován pouze sertralin, opět prokazovalo známky deprese – došlo u nich k relapsu (znovuobjevení symptomů nemoci). Depresivní symptomy opětovně vykazovalo také 31 % členů druhé skupiny (té, ve které zkoumané osoby kombinovaly cvičení s užíváním léků). U třetí skupiny nastal relaps pouze u 9 % vyšetřených seniorů, což byl nejúspěšnější výsledek několikaměsíční terapie ze všech tří léčených skupin.

Pohyb – významná alternativa léků

Dané závěry snížily nutnost předepisování léků při léčbě depresivních a neurotických poruch a vedly k podpoře větší důležitosti jiných nefarmakologických forem léčby.

Není totiž žádným překvapením, že antidepresiva dlouho byla (a ještě dnes mnohými pacienty jsou) nadužívána, což má za následek silné vedlejší účinky – zvýšení hmotnosti, ztrátu sexuální touhy, bolesti hlavy, únavu nebo snížení motivace.

Využívejte celý web.

Předplatné

Zdravý životní styl, jehož součástí je i pravidelný pohyb, má tedy při léčbě deprese své nezastupitelné místo. Nemusí se přitom jednat o zvedání desítek kil v posilovně nebo běhání maratonu. I pouhá odpolední procházka na čerstvém vzduchu může navodit blahodárné léčebné účinky. Zkrátka mějme na paměti zlaté přísloví „Ve zdravém těle zdravý duch“.

Literatura:
Lyubomirsky, S. (2008): The HOW of happiness. London: Sphere.
Babyak, M., Blumenthal, J. A., Herman, S., Khatri, P., Doraiswamy, M., Moore, K. et al. (2000): Exercise treatment for major depression:Maintenance of therapeutic benefit at 10 months. Psychosomatic Medicine, 62, (5), 633–638.

Diskuse 0