Dobrý den.
S přítelem jsem čtyři měsíce, vše je perfektní, rozumíme si. Jediný problém je v tom, že je lakomý. Nepotřebuji, aby za mě platil a kupoval drahé dárky. Za celé čtyři měsíce jsem nedostala nic, nezaplatil mi ani pití a ještě chtěl po mě, abych platila za něj.
Jsem studentka, výdělek mám pouze o prázdniny. On má stálou práci. Když jsem se ho ptala, proč bych měla obdarovávat já jeho, řekl mi, že mám víc peněz. Prý má na útratu už jen sedm tisíc. To je mimochodem celý můj výdělek za prázdniny. A on by pak neměl na rybaření, cigarety atd.
Jak mám tuto situaci řešit? Nechci o něj přijít, ale tímto se mi naprosto hnusí.
Mia
Názor odborníka
Dobrý den, Mio,
děkuji vám za váš dopis a za ochotu se s námi podělit o to, co vás trápí. Pokusím se vám v těchto řádcích nabídnout svoje myšlenky, které mě při četní vašeho dopisu napadaly. Bohužel mezi nimi nenajdete univerzální rady, protože je sama neznám. Pokusím se však nabídnout prostor k zamyšlení a různé pohledy na vaší situaci.
Píšete o tom, že je váš přítel lakomý a za celou dobu vztahu vám nic nekoupil, ani za vás neměl tendenci nic zaplatit. Naopak si přeje, abyste za něj platila vy. První, co mě napadá, je to, zda jste si tohoto jeho rysu chování všimla již před tím, než jste spolu začali chodit nebo až v poslední době. Byl váš přítel v minulosti již takový, nebo v jeho chování došlo k nějaké změně? Odpovědi na tyto otázky nám mohou ledacos napovědět.
Pokud se váš přítel choval stejně již před vztahem, tzn., že za vás nebyl ochotný platit, pozvat vás někam nebo vás něčím obdarovat, je celkem pochopitelné, že se jeho chování nezměnilo ani poté, co jste spolu začali chodit. Možná by bylo zajímavé zjistit, kde jsou kořeny tohoto chování. Mě osobně napadá, že může jít například o naučené chování z primární rodiny, z minulého vztahu. Je možné, že se partner tomuto chování naučil a protože v minulosti fungovalo, aplikuje ho i v současnosti.
Pokud u vašeho přítele došlo k změně chování, tzn., že v minulosti pro něj nebyl s placením problém a aktuálně je, přišlo by mi zajímavé prozkoumat, co se v době, kdy ke změně došlo, stalo. Všimla jste si něčeho, co by mohlo mít na tuto změnu vliv?
Hned v závěsu za otázkou, kdy jste si všimla partnerovi tendence neplatit za vás, mě tlačí další myšlenka, tentokrát směřovaná přímo na vás. Co pro vás osobně znamená, když za vás partner platí? S čím máte toto chování spojené, Mio? Přemýšlím nad tím, že může jít o jakýsi důkaz toho, že příteli na vztahu s vámi záleží, možná také o určité společenské dogma, že by se takto muži měli k ženám chovat. Z jakého důvodu vám vlastně vadí, že za vás přítel neplatí?
Jako významné vnímám také to, že jste partnerovo chováním (i když možná nedobrovolně v rámci zamilovanosti) akceptovala. Je tedy možné, že si váš partner může myslet, že vám toto jeho chování nevadí. Napadá mě, že první pomocí v takové situaci může být obyčejný upřímný rozhovor mezi vámi, kde byste mohla příteli vysvětlit, že vám toto jeho chování vadí. Společně byste pak mohli hledat kompromis, který bude přijatelný pro obě strany. Jak by podle vás mělo vypadat přijatelné řešení? A jak by ho viděl váš přítel?
Pokud jste spolu již hovořili a společný rozhovor neměl vámi požadovaný efekt, můžete začít uvažovat, jak moc vám přítelův postoj k penězům vadí či nevadí. Byl by to pro vás důvod k ukončení vztahu? Byla byste ochotná i přesto ve vztahu pokračovat? Existuje něco, čím vám partner tento nedostatek vynahrazuje?
V rámci vztahu to někdy může vypadat trochu jako na burze. Každý zde něco nabízí a každý se pro sebe snaží něco získat. Většinou je snaha, aby zisky a náklad byly v rovnováze – přeloženo do řeči vztahu – ideální vztah by měl vypadat tak, že do něj každý investuje stejnou měrou, kterou pak ze vztahu něco dostává. Ale jak už to tak bývá, ideály se v reálném světě moc neobjevují. Každý pár má tuto situaci zařízenou jinak a jde pak o to, jak to oběma partnerům vyhovuje. Kdybyste se nad vaší situací podívala pohledem této teorie, jak by tato burza vypadala ve vašem vztahu, Mio? Jakou jsou na tom vaše náklady a zisky?
Další, co mě při četní vašeho dopisu zaujalo, je rozpor, který vnímám mezi prvním a posledním řádkem vašeho dopisu. Na prvním řádku popisujete, že je „vše perfektní, rozumíme si“, poslední pak končíte slovy, že se vám přítel svých chováním „naprosto hnusí“. Na mě osobně to působí jako velké polarity. mezi kterými nic není. Pokud bychom spolu hovořily, měla bych tendence se vás ptát, jak jste s partnerem spokojena v dalších oblastech vztahu, a zjišťovala bych, zda je vaše nespokojenost spojená pouze s nechutí vašeho přítele platit a dávat vám dárky.
Využívejte celý web.
PředplatnéOdpovědi na tyto otázky nemusíte určitě hledat sama. Protože víc hlav víc ví, můžete vaši situaci probrat s někým, ke komu máte důvěru, případně se můžete (sama nebo ideálně s přítelem) obrátit i na odborníka.
Budu vám držet palce, Mio.
M. Kovářová
