Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné

Daří se mi, ale nemám sebedůvěru: Myslete víc na to, v čem jste silný.

1. 10. 2012

Dobrý den,

jsem zdravý a relativně spokojený třicetiletý muž, který nemá žádné závazky a žije celkem uspokojivý a slušný život. Partnerský svazek funguje bezchybně a podporu partnera mám ve všech svých záležitostech a rozhodnutích.

Pracovně si plním prakticky vše, co jsem si předsevzal, vypracoval jsem se z nuly na celkem úspěšného obchodního manažera. Stálo mě to hodně sil a odříkání, ale na druhé straně jsem byl odměněn osobním rozvojem. Poslední dva roky ale ve mně vyklíčily obavy, jestli vše, co jsem udělal a dělám, činím správně.

Před půl rokem jsem změnil zaměstnání a vybral jsem si obor, který mě zajímá a nutí myslet. Protože jsem v tomto oboru nováčkem a ne úplně nejmladším, mám čím dal tím větší obavy ze své sebedůvěry. Asi bych to popsal tím, že si říkám, jestli na to vůbec mám, jestli to, co dělám, dělám dobře. Cíle, které jsem si na počátku dal, se mi začínají vzdalovat, a to jen díky tomu, že nevěřím sám v sebe.

Mám pocit, že kdokoliv jiný (v osobním i pracovním životě) je lepší a dynamičtější než já a při porovnání sil musí být jistě úspěšnější. Možná to pramení i z toho, že u mě v dětství nebyl přirozený vůdčí vzor a tak nějak jsem si vždy určoval sám, kam budu směřovat a co budu dělat.

S postupem času a přibývajících let bych to ale asi popsal takovou pandořinou skříňkou. Vím, že bych měl být hrdý, že jsem vlastními silami v dosavadním životě uspěl, ale má sebedůvěra mě nahlodává a ničí.

Děkuji, budu si cenit vaší odpovědi.

Martin

Názor odborníka


Dobrý den, Martine,

při pohledu na váš příběh se mi vybavil náš obvyklý „kritik“, kterého každý z nás v té či oné míře v sobě živíme. Tvrdou prací jste dosáhl úspěchů a z nich pramenící sebedůvěry, sebevědomí. Připadá mi, že jste věděl o svých úspěších a zároveň jste jim vnitřně (zejména v posledních dvou letech) přestával věřit.

Často si více všímáme toho, co nám nejde nebo co jsme neudělali podle svých původních představ. A pak – i když výsledek je až na 99 % v pořádku – naši pozornost poutá ono jedno procento nebo nějaká chybička. Tu míváme tendenci dopodrobna analyzovat.

Všímejte si víc svých silných stránek

Zvláštní je, jak málo analyzujeme to, co nám jde, co se nám daří. Z jakýchsi neznámých příčin vnímáme to, co nám jde, jako samozřejmost, které není třeba věnovat pozornost.

Zkuste se upřímně zamyslet na tím, co umíte, co zvládáte, čeho dosahujete jakoby mimochodem, a porovnejte to s tím, co se momentálně nedaří. Ten poměr možná bude překvapivý. Je opravdu dobré vědět, v čem jsme dobří, a na tom stavět: co se potřebujeme naučit, abychom byli ještě lepší?

To je myslím, Martine, jeden ze směrů uvažování, který by vám mohl dát svěží a posilující pohled sebe a realitu, kterou vytváříte.

Nebo hledáte smysl?

Možná však je jádro vašich pochybností v něčem jiném. Když jsem pročítal váš dotaz, vstupovala mi na mysl otázka, zda se více nejedná o něco daleko hlubšího. Napadlo mne, zda za tím vším není absence smyslu toho, co děláte. Z vašeho popisu se mi zdá, že hovoříte více o vnějších záležitostech:

  • cíle
  • úspěch
  • porovnávání s druhými.

Když nám to, co děláme, dává smysl a zároveň je to v souladu s tím, co dává smysl našemu životu, máme hodně vnitřní síly. Nepotřebujeme si klást otázky ohledně motivace, nepotřebujeme se porovnávat s druhými, nepotřebujeme se zamýšlet nad úspěchy a neúspěchy.

Pochybnosti se rozptylují. Věříme v to, co děláme, a pak to v každém okamžiku děláme, jak nejlépe umíme. Zároveň také vidíme, co nám schází k tomu, abychom smysl našeho konání ještě více naplnili. Nacházíme vnitřní míry a hodnocení.

Jsem si vědom, že jsem svou úvahou sklouzl na intimní, niterné téma. Věřím, že vám i tyto úvahy budou alespoň inspirací  k zamyšlením.

Přeji příjemný podzimní čas.

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.