Dusí mě partnerova náladovost: Kolik nejistoty jste schopna zvládnout? — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Milos 21. 8. 2012 08:19
Ma vas rad uz vas pravdepodobne nemiluje byvate v podnajme obcas sa chova pekne rad sa mazna :) Chova sa pekne vzdy ked chce sex? Ak byvate v podnajme moze to mat vplyv tiez lebo zijete v neistote nic nevlastnite preto mozno uvazuje o tom ze pojde zivotom sam ale na druhej strane pride o pravidelny sex a partnerku s ktorou si ako tak rozumie a teda sa nevie rozhodnut. Ak by ste si vzali uver a splacali vlastne hniezdocko lasky nic sa nezmeni akurat bude o to nervoznejsi lebo znova neistota a to dlhodobo kym sa nehnutelnost nesplati. Myslim ze je potrebne ist od seba on sa nezmeni jeho neistota prameni z jeho strachu pred buducnostou.
Linda 21. 8. 2012 09:44 +38
Martina to vystihla naprosto trefně. Přesně jako Lenčin partner jsem se v jednom ze svých vztahů chovala i já. Bylo mi ale tehdy něco málo přes 20 let. S postupem času jsem si uvědomila, že mé chování je manipulativní s cílem získat ujištění o jeho citech, pozornost a ano, i kontrolu nad situací a vztahem. Současně jsem paradoxně ani v daném vztahu být nechtěla, jen jsem neměla odvahu udělat rozhodující krok. Jsem si jistá, že kdybych měla vztah s člověkem, který zná svoji hodnotu a stanovil si hranice, které lidé nemohou překračovat, on sám by se se mnou rozešel po pár mých excesech a moji náladu odmítl tolerovat. To je možná další aspekt k zamyšlení pro Lenku- sebevědomí, sebeúcta, neochota tolerovat určité jednání, které sráží její hodnotu jako člověka a ženy.
Jana z Prahy 21. 8. 2012 10:43 +3
získává z vás energii.. živí se na ní. toť můj názor.
Jana Javorská 21. 8. 2012 11:32 +12
Podobné chování občas zpozoruji i u sebe. Jak ve vztahu, tak dokonce i ve velmi dobrém přátelství. Po intenzivním uvažováním nad těmito neovladatelnými výkyvy sem u sebe našla důvod. Mám za sebou z velké části velmi nepříjemné dětství, kdy sem u sebe neměla nikoho, kdo by mi byl velmi blízký a vždy při mně stál. Díky tomu se teď bráním otevírat se ostatním lidem, a v tom případě, kdy se to stane, začnu být zlá, nepříjemná a odtažitá. Problém je, že jistého člověka mohu mít skutečně ráda a čím víc mi na něm záleží, tím víc se bráním s ním navázat silnější citové pouto. To vše kvůli strachu, že mi bude ublíženo, že ublížim já, nebo že se stane něco, co nás rozdělí. Po celou dobu se chovám mile, přátelsky a pak se ve mně něco zlomí a začnu být nepříjemná, mluvím o rozchodu a o tom, že vztah nemá cenu. Mohu k tomu poradit jedině počkat. Časem se to muže změnit a tato náladovost zmizet. Jinak si opravdu nevím rady pořádně ani u sebe.
Lukas 21. 8. 2012 11:37 +2
Take je mozne ze partnerovi ve vztahu neco chybi, budto obecne nebo primo ze strany partnerky. Zvlast pokud se zmeny nalad projevuji spise po spolecne stravenem case. Na pocatku vztahu jsou intervaly delsi protoze ma trpelivost, ktera postupem casu mizi.
zuzu 21. 8. 2012 11:45 +3
mlady muz zapasi sam so sebou, vo svojom vnutri. mozno ale este ani sam nevie presne definovat, co ho tazi, aky ma vlastne problem. no kedze to, co popisujete poznam z vlastnej priamej skusenosti, tak sa v nom biju viacere veci: spolocny dlhodoby vztah, spolocne byvanie a kazdodenne zdielanie bezneho zivota, pocit, ze sa stava "usedlejsi" vs. varovna kontrolka "ved som si este poriadane neuzil" vs. pohodlnost a zvyk a to ze Vas ma urcite pod kozou a viac nez len rad...v tomto pripade by som nepovedala, ze ide az tak o vasu sebauctu apod., jeho naladovost je prejavom jeho myslienkovych pochodov -mozno by chcel este nieco zazit,ale nechce Vas stratit, mozno by uz aj chcel pevny partnersky vztah,ale este sa na to uplne neciti...dolezite je narovinu o tom komunikovat a vylozit karty na stol,aj ked mozno nedojdete k ziadnemu konkretnemu rieseniu ,alebo si navzajom poviete veci, kt. ste ani netusili. Lebo casom moze podobny pocit zacat nahlodavat aj Vas a potom to uz pojde len jednym smerom...drzim palce!
martina 21. 8. 2012 11:47 +1
ide iba tam, kam ho sama pustite nakoniec sa aj zacnete vyhybat spolocnym chvilam, aby ste nevyvolali zvysok, budete uz cakat aj to zle, horsie, ked to zacnete brat ako sucast vztahu
MichalS 21. 8. 2012 11:50 +28
"...akorát mě už tak nemiluje. Ale říká, že mě má rád." - a to je dle mého celkem jasnou příčinou jeho nálad. Protože on potřebuje někoho milovat a ne ho mít "jen" rád. A to mu právě dochází po delších společně trávených chvílích. Dojde mu, že už Lenku plně nemiluje a že touží po něčem větším. Po té prvotní lásce, která je na začátku vztahu. A v ten okamžik začne uvažovat čistě logicky a bez citů, protože ví, že s Lenkou už této lásky nedosáhne. A po rozumové úvaze nabídne i jediné logické řešení - rozchod. Jenže pak se vyspí a s ránem je včerejší rozhodnutí, vedoucí k těžkým krokům a přeorganizování života, pryč - "Vždyť je nám vlastně dobře, tak proč se rozcházet? Co bych tím získal?" A najede zpět na režim slušného "mám tě rád" chování. Než se mu opět nějak připomene potřeba opravdové, vášnivé lásky.
-jb- 21. 8. 2012 12:04 +6
Mozna ze partner vysava energii, ale mozna ze ji jen balancuje... Behen vikendu se "musel na oko", "aby ostatni nerekli", chovat slusne, treba vetsinu nebo vsechny veci platil a zarizoval on, aby udelal radost nebo aby se zavdecil, aby se partnerka dobre bavila, treba drzel celou tu dobu jazyk za zuby, aby nevyjel, a ted chce nejakou kompenzaci. Kdyz clovek hodne vyda, chce take hodne nazpet. Tohle bych nepripisoval ani tak traumatum z detstvi, jako tomu, jak to fungovalo v partnerove/partnercine rodine, jak se k nemu/ni chovali rodice, jak se rodice chovali k sobe navzajem... Jestlize ve vztahu existuji nejaka tajemstvi, ven s nimi, uprimnost predevsim, rikat veci na rovinu (at uzbude slovnik vice ci mene vybiravy). A at uz potom vztah bude pokracovat anebo nikoli, ulevi se obema stranam.
Jirka 22. 8. 2012 04:43 +5
MUŽ A ŽENA MAJÍ SPOLEČNĚ NĚCO TVOŘIT. Vstah, prostředí, nejlépe obojí. V ideálním případě to znamená: poznávat se navzájem při zábavě i práci - sblížit se tak, až se vezmete a začnete spolu žít - rozhodnete se mít děti - máte a vychováváte děti - spolu stárnete(potud má osobní zkušenost) - posluožíte si až do smrti. Nepřehodili jste někde pořadí? Pak se stává to, co popisujete, jste takzvaně přechození a cestou jste se zadrhli. Nejste na něm příliš závislá? Pokud ano, dejte si roční pauzu. Během ní osamostatněte své myšlení. Naučte se radovat se i bez něho a poohlédněte se po jiném vztahu. Nebo se pak němu vraťte, to už vám bude jasné proč jste se k sobě vrátili, a nebudete tak rozbolavělí, chtěli jste to tak.