Dobrý den,
s manželkou jsem pět a půl let a svoji jsme dva roky. Oba dva jsme vcelku temperamentní a hádky či výměny názoru u nás nejsou něčím výjimečným. Jenomže teď je tomu rok, co se nám narodila holčička, a mně tohle už úplně v pohodě nepřijde.
Myslel jsem, že jakmile se narodí prcek, vše se zklidní, že se něco změní. Bohužel se nic moc nemění. Teď to beru samozřejmě ze svého pohledu, ale já dnes vnímám, že jsem se hodně uklidnil (asi díky vnímání „hle, jsem táta“), a při vyostřené hádce jsem spíš v pozadí a nechci se hádat.
Od narození prcka se snažím vlastně vůbec nehádat a nechávám většinou vykřičet manželku. Ta vždy vybouchne a mně to přijde, jako by si vybíjela zlost. Křičí, sprostě nadává, „kope kolem sebe“, hází věcmi, mlátí dveřmi a drží ji to téměř vždy až dvě nebo tři hodiny. Na to, že sám sebe považuju za temperamentního, mám už po půl hodině dost.
Věřím, že za tyto manželčiny stavy můžu i já – když se na to ale dnes dívám, hádky z mého pohledu doopravdy vznikají kvůli drobnostem a podle mě i blbostem. Většinou si druhý den uvědomí, že to přehnala, ale vždy si najde nějaký důvod, proč tak vyjela (menstruace, životní problémy atd.) a nechce to řešit. A v tom je ten problém. Výmluvu si dneska najde každý na všechno.
Chci to změnit. Jak jemně naznačit manželce, že tady vnímám problém a mělo by se začít něco dělat? Pokud to budeme řešit, za kým máme jít? Psychiatr, psycholog… Kam mají vůbec vést mé kroky?
Díky.
Petr
Názor odborníka
Dobrý den,
děkujeme za váš dotaz a upřímnost, se kterou nám píšete. Ve svém dotazu nám popisujete různé konfliktní situace, které vznikají mezi vámi a vaší manželkou. Žádáte nás o nějakou radu, jak s manželkou o tom mluvit a případně kam se obrátit o odbornou pomoc.
Hádky by měly mít pravidla a hranice
Po přečtení vašeho dotazu si cením především toho, že si společné problémy uvědomujete a velmi trefně jste je dokázal pojmenovat a částečně i nalézt nějaké příčiny a spouštěče těchto událostí. Na druhou stranu si myslím, že podobné situace, které popisujete, zná z nějakého vztahu, ať už partnerského, přátelského nebo pracovního, každý člověk. V odborných diskuzích a literatuře se hodně píše a mluví o tom, že „konstruktivní hádka“ může být velmi užitečná a má tu moc, že dokáže spustit různé procesy, které mohou mít velmi užitečný, ale i destruktivní potenciál. Jednoduše řečeno, dobře se pohádat nemusí být vůbec na škodu, ale mělo by to mít svá pravidla a pevné hranice.
V dotazu popisujete, že jste oba velmi temperamentní a hádky nejsou ničím vyjimečným. Napadá mě, že můžete vyzkoušet řízenou hádku. Pokud ucítíte, že se k nějaké hádce schyluje a uvědomíte si ji, můžete si nastavit nějaká pravidla, například slovo „stop“, a celou hádku vest řízeně. Z praxe to může vypadat tak, že oba budete mít stejný čas na vyjádření svých názorů, budete mít prostor pro emoce a v závěru naleznete nějaké řešení, se kterým budete oba souhlasit. V praxi jsem se s tím setkal a některým párům to velmi vyhovuje, ale samozřejmě záleží na vás, protože každý preferuje něco jiného. Můžete o tom s manželkou promluvit a společně se nějak dohodnout a případně vyzkoušet.
Důležité je o problému mluvit
Ptáte se nás, jak máte manželce naznačit, že hádky vnímáte jako problém. Jako u všeho, tak i u celého vztahu je důležitá komunikace. Zkrátka je potřeba o všech věcech a událostech ve vztahu mluvit. Pokud někdy vycítíte vhodnou příležitost, můžete s manželkou toto téma otevřít a společně si o tom promluvit. Je fajn mluvit právě o vašich emocích, co cítíte, jak vám je, když se hádáte a jak na vás působí manželčino chování v situacích, které popisujete. Máte pravdu v tom, že nikdy není vina jen na jedné straně, ale vždy za celý problém či hádku mohou oba dva partneři a každý do té situace přispívá svou mírou.
V dotazu píšete, že vám přijde, že manželka vždy bouchne kvůli nějaké blbosti a tím si na vás vybíjí zlost. Říkám si, že je možné, že ji samotnou trápí nějaké osobní problémy, které neumí sama v sobě zpracovat. Tím samozřejmě neomlouvám její chování, ale třeba i ona sama těmito událostmi volá o pomoc a hledá nějaké řešení. Je možné, že neví, co má dělat a nerozumí svému chování a výbuchům, ale to už jsou pouze nepotvrzené otázky a spekulace. Jen ona sama a vy jste nejlepšími odborníky na svůj vlastní život a vztah. Velmi vhodné je v takových to chvílích udělat manželce zrcadlo a popsat jí, jak se chová a jak to na vás působí. Tím si může mnohé uvědomit a nahlédnout tak na své chování vůči vám.
Pomoci mohou i odborníci
Vaše další kroky mohou vest i k nějakému odborníkovi. V dotazu nějaké zmiňujete, ale jako mnohem vhodnější alternativa mi přijde navštívit manželskou poradnu nebo párového terapeuta. V těchto poradnách pracují většinou odborní psychologové, kteří se zabývají vztahy a mohou vám v bezpečném prostředí nabídnout svoji pomoc a vzájemné sdílení. Na začátku můžete přijít sám, domluvit si společnou schůzku a poté to probrat doma s manželkou. Můžete to vyzkoušet, jako další alternativu na zlepšení vašeho vztahu.
Případně samozřejmě máte možnost navštívit nějakého psychoterapeuta a individuálně s ním probrat vše, co potřebujete, a sdílet s ním vaše problémy nebo dilematické otázky kolem vašeho vztahu. Myslím si, že všechny situace mohou pro vás být velmi vyčerpávající a i vy sám byste měl pečovat o sebe a své potřeby. Mluvit o svých emocích a nedusit je v sobě.
Pevně věřím, že řešení pro vás existuje a může váš vztah posunout novým a lepším směrem. Držím vám palce na vaší cestě.
Využívejte celý web.
PředplatnéS pozdravem
Filip Brož
Pomohl vám článek?
