Poradna
odemčené

Komplikovaný partner

Vidím na svém novém partnerovi vliv jeho narcistní matky. Bojím se o svého syna… Může se partner vůbec změnit?

Pavla Koucká

Poradnu zveřejňujeme bez audio verze.

27. 9. 2016

27. 9. 2016

Jsem rozvedená matka dvou dětí – syn 9 a dcera 11. Před rokem jsem začala žít s komplikovaným partnerem, který do svých 40 let žil se svou naprosto narcistní matkou (v nedávno uvedeném článku je přesně popsaná právě ona) a její tvrdou a bezcitnou výchovou je velmi ovlivněný. Projevuje se to zejména na jeho vztahu k mému synovi, na kterého má přímo alergii.

Syn je hodný, poslušný, výborně se učí, občas něco zapomene a tak podobně, jako jeho vrstevníci. Partner ho neustále shazuje, buzeruje za každou hloupost, nebo naopak ignoruje. Vůbec s ním nenavázal žádný pozitivní vztah. Sám problém vnímá a chce ho řešit. Je ale vůbec reálné, že s odborným vedením dosáhneme zlepšení? Partnera miluji a vím, že jinak je to moc hodný člověk. S dcerou problémy nemá.

Co mohu udělat pro to, abychom situaci zvládli a mohli žít spokojený rodinný život? Teď se na společné chvíle netěším, bojím se jich, neustále trnu, co mezi nimi dvěma opět vybouchne, syn je ušlápnutý, začal koktat, i když se snažím s ním mluvit a snažím se konflikty změkčit. Jsem bezradná a mám strach, že toto není možné vyřešit, jakkoliv je partner ochoten navštěvovat poradnu a pracovat na tom.

Bojím se, že vzorce z domova, které jsou zvrácené a chorobné, jsou tak hluboko zažrané, že je nelze zvládnout. Máme nějakou naději? Nechci nechat synovi zničit už tak rozvodem poničené dětství. Doma je nepříjemná atmosféra, nic nefunguje, jak v normální rodině má…

Ivana, 40 let

Názor odborníka

Milá Ivano,

děkuji vám za důvěru. Když jsem četla váš dopis, vnímala jsem vidinu krásné nové rodiny kdesi v dálce, a realitu, v níž je matka chránící své dítě, protože skutečnost je od snu na hony vzdálená.

Z vašeho dopisu se zdá, že váš partner dělá vašemu dítěti to samé, s čím se v dětství sám setkával. Řadě rodičů se to ale daří obráceně – skrze identifikaci s dítětem, ke kterému se chovají láskyplně, hojí svá dávná zranění.

  • Vidí se i on ve vašem synovi?
  • Kde se jeho averze bere?
  • Čím to, že vztah s dcerou se mu vcelku daří?
  • Co ho k tomu samotného napadá?

To jsou však otázky pro vašeho partnera, a spíše do psychoterapie. Tu vašemu partnerovi velmi doporučuji. Věřím, že pokud skutečně terapii nastoupí a vytrvá, pokud bude ochoten projít i nepříjemnými stavy a poznáními – bude to mít pozitivní vliv na něj samotného, jeho vztahy i atmosféru doma.

Co dělat teď?

Háček je v tom, že terapie bývá během na dlouhou trať, a potřeba ochránit dítě je tu velmi naléhavě již nyní. V této souvislosti bych se soustředila na změnu chování. Ta se vašemu partnerovi může podařit i dříve, než si pořeší všechna svá dávná traumata, vztahy, city a další záležitosti.

Nemůžete tlačit na to, aby měl syna rád, můžete však (a skoro až musíte) vyžadovat slušné, respektující, ohleduplné chování.

Stávající chování partnera vašeho syna traumatizuje a atmosféra doma je nezdravá pro všechny zúčastněné. Pro normální fungování rodiny je nutné, aby své chování změnil, a to prakticky hned. Pokud by nedošlo k zásadnímu posunu k lepšímu, pak bych jako máma zvažovala když ne rozchod, tak minimálně oddělené bydlení. A to až do doby, dokud se situace zásadním způsobem nezlepší.

Ivano, ptáte se, zda máte naději. Máte. Je výborné, že váš partner problém nahlíží a chce ho řešit. To je první podstatná podmínka změny! Dále se uvidí.

Držím palce, Pavla Koucká

Pomohl vám článek?

Otevřete si přístup k celému webu.

  • tisíce článků
  • audioverze článků
  • videa z přednášek
  • audiobooky
  • online kurzy
  • a mnoho dalšího...
Chci předplatné

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.