Dobrý den, je to už pár let, co se znám se svým expřítelem.
Už od začátku to byla láska, lze říci, že láska na první pohled. Každý jsme však úplně jiný. To byl možná důvod, proč náš vztah postupem času začal tržit rány a můj přítel se se mnou několikrát rozešel.
Vždy to byl on, kdo z našeho vztahu vycouval. Je jasné, že jsme nežili v romantické pohádce, sem tam se vyskytly různé hádky, i když obvykle pro maličkosti. Rozchod jsem však nikdy nečekala.
Ten poslední přišel asi před necelým rokem. Byl drsný, plný výčitek z obou stran, cítila jsem strašnou křivdu, nerozuměla jsem tomu. Bylo to kruté období plné hněvu a nenávisti. Nevydrželi jsme to. Po pár měsících všechno začalo znova.
Nikdo se ničemu už ani nedivil. Přátelé na nás dávno ukazovali prstem, že jsme nenormální, ale věděli, že se strašně milujeme. Přesto, že jsem se strašně bála jít s ním opět do vztahu, po jeho vyznání lásky jsem pochopila, že ho nechci ztratit. Že navzdory ne vždy růžové minulosti ho miluji a chci s ním prožít zbytek života. Řekla jsem mu, kde vidím chyby, ze kterých se lze poučit, napravit je a začít znovu.
On to však odmítl. Říkal, jak moc mě miluje, ale nechce se mnou začínat opět nový vztah, který by mohl skončit dalším rozchodem. Chce být pouze kamarád.
Já s ním kamarádka být nemohu. Vždy bych čekala něco víc. Příliš ho na to miluju. Vím, že mu chybím. Tak proč to dělá? Je za tím opravdu jen strach, nebo něco jiného?
Nechci ho ztratit, ale být (pouze) kamarádka by mě asi zabilo…
Eliška
Názor odborníka
Dobrý den, Eliško,
Díky za váš příběh. Píšete v něm o vztahu s vaším expřítelem, který se s vámi po několikáté rozešel. Vyznal vám sice lásku, ale chce být vaším kamarádem, nikoli partnerem.
Z příběhu je viditelná vaše snaha na vztahu pracovat, kterou velice oceňuji. Píšete, že jste příteli sdělila, co vám vadí. Udělal on totéž? Řekl vám, proč s vámi už nechce být? Zkuste se s ním o tom pobavit. Možná, že si vzájemně některé věci objasníte. Možné také je že, v konfrontaci s přítelovým pohledem i vy uvidíte váš vztah v jiném světle. Můžete mu také navrhnout konzultaci v poradně. Záleží pak jen na něm, zda bude mít snahu na vztahu pracovat. V každém případě pak ale budete mít pocit, že jste pro záchranu vašeho vztahu udělala maximum.
Musíte se však také smířit s tím, že je velká pravděpodobnost, že ani tak se přítelův názor nezmění a veškeré vaše návrhy zamítne. V tomto případě máte pravdu, že vzájemné přátelství by vám nejspíš jen ubližovalo. Udělejte si čas na sebe. Věnujte se svým koníčkům. Naberte síly. Pomůže vám to podívat se na váš minulý vztah s větším odstupem.
V tomto případě se také snažte stýkat se svým expřítelem co nejméně. Nechci vám namluvit, že to bude lehké. Ale podle mého názoru jste si nechala pro vás neopodstatněnými rozchody ubližovat dost. A vídání se s vaším expartnerem by bylo jako přisypávání soli do otevřené rány. Dejte mu čas. A dejte ho také sobě. Možná, že váš přítel potřebuje pro vztah dozrát, a potom opravdu oba zjistíte, že bez sebe nemůžete být.
Jestli se tak nestane, tak i když je to pro vás teď asi nepředstavitelné, je pravděpodobné, že se ve vaší budoucnosti objeví někdo, koho budete milovat stejně nebo dokonce ještě více než vašeho expřítele. Svět je přece moc velký na to, aby existoval pro každého jen jeden „pravý“ partner, nemyslíte?
Přeji vám v tomto období hodně sil!
Kateřina Schönová
