Nechávám se zneužívat: Naučte se navázat vztah k sobě. — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Paja 20. 3. 2013 09:34 +13
Zdravím Vás,jak Vám již hezky napsala paní Kovářová tak nejdůležitější je první krok, který jste již učinila, o svém problému se snažíte uvažovat v širším úhlu pohledu, tedy že hledáte chybu i ze své strany, což ne každý dokáže, hlavní příčina nejspíš může být způsobem výchovy a negativní zážitky v dětství, které vás v podstatě naprogramovaly k tomu že vyhledáváte partnery kteří jsou si v podstatě něčím podobný. Jak správně říkáte mají na to velký vliv naše myšlenkové vzorce, s těma se dá v podstatě jednoduše pracovat tak aby pracovali pro náš prospěch a ne proti nám.Zřejmě nejrychlejší by bylo se obrátit na odborníka, který vám s tím může pomoci. Bylo by důležité přehodnotit svůj vztah vůči sobě, opět se začít mít ráda a teď zřejmě se mnou nebudete souhlasit ale bylo by důležité, pokud to dokážete, odpustit všem účastněným tedy i sobě.Vím že z vaše úhlu pohledu se zdá zvláštní odpustit někomu, kdo vám ublížil, ale to že někoho držíte ve svých negativních vzpomínkách tak mu tím dáváte obrovskou sílu a moc nad Vašim životem, každý svůj krok(tedy i v oblasti vztahů) posuzujete podle svých negativních vzpomínek. Pokud odpustítee tak získáte obrovskou volnost,pževezmete svůj život do svých rukou a dáte ostatním lidem možnost aby vás měli rádi takovou jaká jste uvnitř sebe, tedy, krásná, vstřícná. milující td.
Kristýna 20. 3. 2013 09:57 +10
Emo, myslím, že vztahu schopná jste. Momentálně nejste v dobré životní situaci, protože nejste s mužem, kterého milujete, ale víte, že vztah s ním neměl budoucnost. Jste sama ve 40 letech se 3 dětmi. Je to těžké, vím to moc dobře, protože jsme pároví tvorové a nechceme být sami, potřebujeme sdílení druhého člověka, ať se jedná o city, sex nebo přátelství. Myslím, že věci se v životě nedějí náhodou a že vaše samota má nějaký smysl. Potřebujete čas, abyste se srovnala sama se sebou a s tím, co opravdu chcete. Proto asi nyní musíte být sama bez partnera a možná to bude i dlouho trvat, ale věřte, že všechno zlé je k něčemu dobré. Přejde to a bude zase dobře. Jenom nelamte věci přes koleno, nesnažte se za každou cenu s někým být, protože když chcete za každou cenu s někým být, slevujete ze svých nároků, někdy člověk "bere" i to, co by si normálně nevzal a tím trpí i jeho sebevědomí.
Jana 20. 3. 2013 10:28 +7
Paní Evo, kladu si podobné otázky de facto ve stejném věku jako Vy (s obdobnou životní zkušeností). Mám za sebou více let terapie a moje osobní zkušenost je, že zrání je proces dlouhodobý... Není lehké se změnit, i když je vám racionálně jasné, že si svým přístupem ubližujete. Někdy vítězí touha a naděje (být schopna zralého blízkého vztahu) a někdy strach a rezignace (a starý model fungování). Provází mi to stále. Nelituji toho vykročení, jen jsem si myslela, že jak píše Paja "s myšlenkovými vzorci se dá v podstatě jednoduše pracovat". V mém případě to tak nebylo a není. Přesto tuhle cestu vnímám jako přínosnou. Mým komentářem směřuji k tomu, že třeba také můžete v počátku ev. terapie narazit na rozpor mezi svojí představou o své změně (a její rychlosti) a realitou. Je dobré nerezignovat, vnést to jako téma do terapie a netlačit na sebe příliš...
Tati 20. 3. 2013 23:32 +2
Dobrý deň Emo, podobnú otázku som už viacej krát mala chuť sama do poradne napísať. Mám síce len 27rokov, ale vaše pocity dlhšie zažívam. Tiež mám za sebou ťažké detstvo a zložitú rodinnú situáciu, ktorá ma negatívne poznačila a odrazila sa i v mojich vzťahoch a tiež som po ťažkých rozchodoch začala byť skeptická, či niekto, kto vyrastal v tak nefunkčnom rodinnom prostredí a nepoznal, ako majú prejavy lásky naozaj vyzerať, môže normálne fungovať vo vzťahu. Len pred časom som si začala všímať ako nielen vo vzťahoch s partnermi, ale i s kamarátmi, či kolegami akoby som opakovala nepríjemné situácie z detstva. Zhruba pred rokom som začala na sebe pracovať prostredníctvom metód ako konštelácie, kyneziológia, začala som i navštevovať terapeutku a čítať rôzne knihy, vďaka ktorým som začala viac rozumieť príčinám svojich najväčších trápení. Priznám sa, že táto cesta sebarozvoja je nesmierne bolestivá a dlhá,ale verím, že sa na ňu oplatí vydať. Mám pocit, že sa takto dostávam stále bližšie sama k sebe, a myslím že môžem i zvýšiť svoje šance na to, aby som našla rovnocenný a plnohodnotný vzťah, v ktorom sa cítim dobre. Ešte by som vám chcela odporučiť jednu knižku, ku ktorej som sa prednedávnom dostala, a tiež mi veľmi otvorila oči, volá sa Nekalé vztahy a napísala ju Barbara E. Hort. Želám Vám veľa odvahy na Vašej ceste sebarozvoja!
Lenka87 21. 3. 2013 13:54 +1 v reakci na Tati 20. 3. 2013 23:32
Držím Vám palce! Sama za sebe můžu říct, že se dříve či později výsledek dostaví :)
Tati 21. 3. 2013 23:17 v reakci na Lenka87 21. 3. 2013 13:54
Ďakujem za povzbudenie Lenko :)