Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné

Nechci dělat to, co jsem studovala: Správná cesta nám přináší radost.

24. 11. 2011

Dobrý den.

Táhne mi na dvacátý pátý rok a dokončuji vysokou. Ani na gymplu jsem pořádně nevěděla, co chci jednou v životě dělat. Vybrala jsem si něco, co mě ve skutečnosti moc nezajímalo, ale dobře to znělo. Sama sobě i okolí jsem pak úspěšně nalhala, že má volba je ideální. Byla jsem o tom hluboce přesvědčená, okolí je bohužel přesvědčeno doteď. Zvolila jsem si kariéru, pilně pracovala, obětovala jsem své falešné představě několik zásadních let abych pak zjistila, že jsem to zvorala.

Při studiu jsem se seznámila se svým nynějším partnerem. Moje hodnoty se obrátily vzhůru nohama. Chci rodinu a děti, chci klidnou tichou práci. Není to pobláznění, je to úvaha, která mi v hlavě už chvíli tajně zraje. Ale už je pozdě. Asi mi řeknete, že nikdy není pozdě, ale já se bojím, že je. Protože potřebuju nějak přežít, budu muset do práce, kterou nechci dělat. Ráda bych znova studovala, ale začínat od nuly mě děsí. A to zásadní: moje okolí to vůbec nechápe a viní mě z toho. Partner mi říká, že zbytečně zahazuju to, pro co jsem dosud žila, pro co mám vlohy a co mi jde. Ale já to dělat prostě nechci.

Rodiče moje úvahy mrzí. Na jednu stranu jejich zklamání chápu. Cítím se divně vinná, nezodpovědná. Čas je drahý, mám pocit, že si nemůžu dovolit začít znova a jinak. Možná se ve mně „jen“ bouří hormony, jsem zkrátka ženská, které došlo, že na kariéru kašle, že chce děcka a normální práci. Ale holt nebudu úspěšná a bohatá. A to je chápáno jako selhání, jako divná zrada. Tak nevím, něco je špatně.

Anna

Názor odborníka


Milá Anno,

měla jsem velkou radost, když jsem četla vaše řádky. Uvědomila jsem si, jak jsou dnešní mladí lidé otevření a dokáží velmi reálně zhodnotit sebe a své okolí. Bylo pro mě příjemné zjištění, že již ve svých devatenácti letech dokážete vyjádřit, co chcete. Máte pravdu, je občas velmi těžké jít za svým snem, za svým přáním, za svou představou. Společnost, rodina, přátelé dokáží někdy velmi ostře prosazovat své názory, které často neladí s těmi našimi.

Čím to je? Není to tím, že každý, třeba i podvědomě, sleduje svůj vlastní zájem a předkládá ho jako ten nejlepší pro toho druhého? Ale vždyť každý jsme jedinečný a to, co je pro jednoho skvělé, báječné a nejlepší, pro toho druhého je nepřijatelné, špatné a stresující. Každý z nás je expert na svůj život. Proto také vy jste expertkou na ten svůj. Jen vy víte, co je pro vás právě to nejlepší. Máte pravdu, někdy je těžké na to přijít, ale správně kladenými otázkami a snahou odpovídat na ně pravdivě se určitě k tomu, co vám bude dělat radost, dostanete.

Správná cesta je ta, která nám přináší radost. Jestli se nám stane, že změníme názor a rozhodneme se jít jinudy, než dosud, pak je to v pořádku. Jsme lidé a lidé mění své názory v návaznosti na situace, do kterých se dostanou v návaznosti na své zkušenosti a dosažené poznání.  Každý se rozhoduje v dané chvíli podle toho, jak nejlépe dovede. Je proto logické, že po čase, ve kterém získáte nové zkušenosti a nové znalosti, se rozhodnete jinak.

A že tomu ostatní nerozumí? Jde jen o to, najít takový způsob komunikace, aby váš nový názor přijali. Jakmile ho řeknete sobě, dokážete ho říct i ostatním. Jakmile ho vyslovíte nahlas, sebejistě a s rozvahou, ostatní vaši sebedůvěru ucítí a váš názor začnou akceptovat. Možná ne hned, ale za čas ano, protože pochopí, že vy jste jistá sama sebou, svým rozhodnutím a vírou, že vaše rozhodnutí je v této chvíli právě to nejsprávnější, protože vám přináší radost a štěstí.

Přeji vám hodně sebedůvěry, která vám přinese dosažení vašeho přán

í

.  Milena

Diskuse 0

Milena Židlická

Certifikovaný kouč, mentor

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.