Dobrý den,
chtěla bych znát názor někoho dalšího na můj příběh, mé pocity. Mohlo by mi to pomoci v náhledu na situaci. Jsem ve vztahu dva roky. Asi před rokem jsem se dozvěděla, že můj přítel měl poměr (asi jen tříměsíční) s mou blízkou kamarádkou, ale ještě před začátkem našeho vztahu. Byl to pro mě šok, byla jsem na ni naštvaná. Asi o to víc, že mi to neřekla, když jsem s ní mluvila o svém vztahu. Ale i na něj a asi i na tu skutečnost jako takovou.
Oni mi tvrdili, že o nic nejde, bylo to před vztahem, ale já mám pocit, že něco takového náš vztah dost ovlivnilo. Naštvaná jsem byla hlavně proto, že mi teprve teď docházely věci, kterým jsem nerozumněla ze začátku našeho vztahu, jako reakce a chování přítele (i když měl zájem o vztah, pak zase mluvil o tom, že potřebuje větší svobodu). Nějak jsme to překonali, zůstali jsme spolu, i když to nebylo jednoduché.
S přítelem nyní plánujeme společné bydlení, fungujeme spolu. Ale on si i po takové době na ni občas vzpomene, jak mi řekl. Poměr s ní byl pro něj zřejmě silný, ale prostě nedopadl. Mám obavy, že pro něj nejsem ten originál, že nás má spojený, srovnává nás, mluví o ní méně kriticky než o mě.
Moje dilema je tedy v tom, že si nejsem jistá, zda není moje reakce přehnaná a jde vlastně jen o mou pýchu – že jsem pro něj ta druhá. Nebo zda je má reakce v pořádku (popravdě, pokud by to nebyla blízká kamarádka, neřešila bych to tolik, je to pro mě větší ohrožení) a může to i nadále náš vztah radikálně ovlivnit.
Díky za odpověď.
Inka
Názor odborníka
Dobrý den, Inko,
děkuji vám za dotaz. Napíšu vám, co mne napadalo při čtení vašich řádků. Čtu o příběhu dvou lidí, kteří spolu překonali těžkosti, plánují společné žití. Zdá se, že spolu dost otevřeně mluvíte i o tématech, která jsou pro vás citlivá. Nedivím se vám, že ve vás zůstává nepříjemný pocit ze zjištění poměru mezi kamarádkou a partnerem. Chápu, že mohlo dojít k narušení důvěry, když jste zjistila, že vaši dva blízcí lidé věděli něco, co se vás týkalo a neřekli vám to. Posiluje to dojem nějakého spojenectví, nedivím se, že to může vyvolat obavy, srovnávání, nejistotu.
Nevím, jakým způsobem jste se o poměru dozvěděla, ale říkám si, že je moc dobře, že jste to s přítelem probrali. Ideální je, když se taková věc podaří vyjasnit, probrat, odžít všechny nepříjemné pocity a uzavřít. S partnerem i s kamarádkou. Tam si nejsem jistá, jaký vztah spolu teď máte. Zda jste si to vyjasnily i vy dvě mezi sebou. Myslím, že by to mohlo pomoci.
Inko, ještě k těm vašim pochybnostem a představám o tom, že jste pro partnera „ta druhá“. Kde se vlastně tahle představa bere? Myslím, že je přirozené, že si partner občas vzpomene na někoho, s kým „něco měl“. Jejich vztah skončil a on je teď s vámi. Pravděpodobně k tomu má dost dobrých důvodů. Zkoušela jste si je někdy sama pro sebe vyjmenovat? Ptáte se, jestli není problém v tom, že jste moc pyšná. Nevím, jestli je to pýcha, spíš přemýšlím nad tím, jak moc sama sobě věříte, jak jste se sebou spokojená. Věřím, že pokud byste našla více jistoty v tom, že partner chce být s vámi, ať už se v jeho minulosti dělo cokoli, pomohlo by to i vašemu vztahu.
Hodně sil a spokojenosti!
Jana Brzkovská
