Nejistota z budoucnosti: Zavřete dveře strachu, ne vašim cílům.

10. 11. 2011

Dobrý den,

v září jsem odmaturovala a nyní jsem nastoupila jako brigádník – dělník. A najednou mám hroznou úzkost, že tuhle práci budu vykonávat po celý život a to mě děsí. Chci dosáhnout víc, mít lepší pracovní zařazení, chci, aby na mě rodiči byli pyšní.

Jenže na to, co by mě bavilo, potřebuji praxi a tu nemám v dnešní době šanci sehnat. Mám hrozný pocit nejistoty a bojím se budoucnosti. Bojím se, co bude dál a jak bude můj život vypadat.

Nikola

Názor odborníka


Milá Nikolo,

děkuji vám za důvěru, se kterou se na nás obracíte. Rozumím vašim pocitům, ale říkám si, že je škoda, jak stručně jste situaci popsala. Přesto se vám pokusím sdělit alespoň to, co mě k tomu napadá.

Píšete, že jste v nedávné době úspěšně odmaturovala, k čemuž vám chci úvodem pogratulovat. Už jen fakt, že jste to zvládla, ukazuje na vaši cílevědomost a zodpovědnost, což jsou vlastnosti, které vám budou dále pomáhat na cestě k vytouženému pracovnímu zařazení a na které můžete být právem pyšná.

Dále uvádíte, že chcete, aby z vás rodiče měli radost. To poukazuje na dobré vztahy mezi vámi. Uvažuji tedy o tom, zda jste s nimi své pocity probírala. Pokud vím, že se mám o koho opřít, zbavuji se velké části nejistoty. Možná vás podpoří v cestě za vašimi sny. Každopádně zásadní je, že budete se svým rozhodnutím spokojená vy.

Bohužel neuvádíte, co konkrétně byste v budoucnu ráda dělala, zato si předem zavíráte pomyslné dveře dvěma tvrzeními. Jednak říkáte, že potřebujete praxi, kterou nemáte. Dá se očekávat, že čerstvý absolvent SŠ zatím praxi nemá, nerozumím však, proč se domníváte, že ji není možné v dnešní době sehnat. Z jakých zdrojů tato informace pochází? Protože nepíšete, co je oborem, který by vás zajímal, nemohu vám poradit, jakým směrem snahu zaměřit. Obecně však často platí, že čím více informací a různorodých zkušeností máte, tím více zvyšujete svou šanci uspět. Také je možné, že v rámci rozšiřování obzorů narazíte třeba na další obor, který vás zaujme a vydáte se nakonec docela jinou cestou. V USA je například celkem běžné, když někdo změní svou kariéru 5–6krát během produktivního období života.

Podle toho, co píšete, nyní víte, co by vás bavilo – další výhoda na vaší straně. Mnoho lidí překvapivě v této situaci není. Vědí jen, co je nebaví, nedokáží však vymezit, čemu se naopak věnovat chtějí. Vy tento krok již máte za sebou. Co zbývá, je pracovat s představou svého ideálu. Ptejte se sama sebe: co o oboru vím? Co mi naopak ještě není jasné? Jaké jsou přesné požadavky zaměstnavatelů? Jakou kvalifikaci potřebuji? Kdo by mi mohl poradit? Kdo v oboru pracuje? Z jakých zdrojů se mohu něco přínosného dozvědět? Pokuste se shromáždit co nejvíce podobných informací.

Dalším krokem je snaha o vizualizaci vašeho vysněného cíle. To znamená, specifikujte si pro sebe, jak konkrétně vypadá cesta, kterou musíte projít, abyste se stala tím, čím toužíte být. Jste mladá, cílesměrná, avšak plná obav, které vás blokují. Zkuste je na jeden den odhodit a chovejte se, jako byste již na své cestě byla. Sledujte své pocity, shromažďujte informace, mluvte o tom s rodiči a dalšími lidmi, k nimž máte důvěru a kteří by vás mohli podpořit.

Chápu, že jste v této fázi plná nejistoty a obáváte se budoucnosti. To jsou pocity, které občas zažívá každý. Nenechte se však rozházet, uvědomte si, že váš život je jen ve vašich rukách a pokud si vytvoříte silnou vizi svého snu, která bude realistická a nesmlouvavě za ní půjdete, nevidím důvod, proč jej nedosáhnout. V nedávné době mě zaujalo sdělení francouzské psycholožky Claude Halmos, která říká: Náš život je k tomu, k čemu chceme, aby byl. Prosté, ale pravdivé. Nemyslíte?

Otevřít diskuzi 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.