Dobrý den.
Mám dotaz na to, jak řešit (podle mě) přehnané nároky mé přítelkyně na hygienu a úklid naší domácnosti. Dříve jsem to byl schopen ustát, poslední dobou ale začínám být popudlivý a v podstatě každý večer, kdy jsme spolu, se kvůli tomu pohádáme.
Jsou to věci, které jsou podle mě banální, např. hrnek neuklizený ze stolu, papírový kapesník nehozený do koše, špatně otočená peřina, nezavřené dveře u skříně. Podle ní to jsou ale věci, na kterých je nutné trvat, protože jinak bychom zašli ve špíně. V některých věcech se jí snažím vyjít vstříc, ale některé (např. ten neuklizený hrnek) jsou nějak pod mojí rozlišovací schopností a já si prostě vůbec neuvědomím, že ten hrnek na tom stole stojí.
Z jejího pohledu jsem ale sobec, který se přeci nebude obtěžovat odnesením hrnku, když na to má doma služku. Celý tenhle problém je možná zatím spíše úsměvný, ale mně připadá, že to je začátek řetězové reakce, která na sebe bude nabalovat další věci. Přítelkyně teď nedávno otěhotněla a my místo těšení se na miminko spolu řešíme „naše úklidové malichernosti“.
Nejsme vůbec schopni si sednout a probrat naši budoucnost. Kromě toho mám dvě děti z předcházejícího manželství, které u nás tráví zhruba 2–3 dny týdně. S přítelkyní mají výborný vztah. Řekl bych, že lepší už snad být ani nemůže. Ale dcera se blíží do puberty a obávám se, že pak tyto „hygienické spory“ vypuknou i mezi ní a přítelkyní. Někdy mám pocit, že ve skutečnosti je jádro problému někde jinde, ale nevím kde.
Děkuji za odpověď.
J
Názor odborníka
Dobrý den,
hodně jsem přemýšlel, co napsat. Přiznám se, že vám nedokážu dát radu typu: „Udělejte to a to a bude po starostech“. Můžu se vámi ale podělit o myšlenky, které mě v té souvislosti prolétly hlavou.
Jako klinika mě hned napadlo, zda potíže vaší přítelkyně nejsou za hranicí toho, co lze ještě považovat za (byť hodně širokou) normu. Na úvod svého dotazu se zmiňujete o hygieně a úklidu, ale dále už píšete jen o úklidu. Jak jste to myslel s tou hygienou? Stupňují se postupně její požadavky na pořádek a čistotu? Dělá i věci, které jiní lidé nedělají (jako je mytí klíčů, platebních karet, mobilního telefonu)? Bojí se špíny jako nečistoty nebo je za tím strach z nákazy či kontaminace? Pokud by to totiž tak bylo, šlo by u ní o obsedantně kompulzivní poruchu, což je záležitost, která se (ideálně) léčí kombinací farmakoterapie a psychoterapie.
Pokud to tak není a jde skutečně jen o přehnané (nikoli však chorobné) požadavky na čistotu a pořádek, nabízím následující postřeh. Z pohledu vaší přítelkyně je fakt, že neuklízíte dle jejích představ, vykládán jako výraz vašeho sobectví. Zde je důležité si uvědomit, že vy se můžete na její snahu změnit vaše chování dle jejích požadavků dívat zase jako na projev sobectví jejího. A dva lidé vnímající se navzájem jako sobci – to je velmi špatný výchozí bod pro domluvu.
V této situaci je zapotřebí, aby se vám podařilo přítelkyni nějak sdělit, že neuklizený hrneček neznamená útok proti ní (jak ho zřejmě chápe). Dobrým řešením se v takových případech jeví oboustranně akceptovatelná dohoda o tom, co oba považujete za důležité uklízet, mýt, skládat a rovnat. Protože přítelkyně považuje za důležité všechno, je asi na vás, abyste definoval hranici, kterou pak budete respektovat. Cokoli bude za ní, už bude čistě věcí přítelkyně.
Myslím si, že nejlépe se vám takové dohody podaří dosáhnout s pomocí párového terapeuta, který bude facilitovat vaši dohodu a nepřipustí, abyste skončili u nekonstruktivní hádky. Zní to možná příliš krutě, ale pokud se vám k takové dohodě nepodaří dopracovat, neshody váš vztah postupně rozleptají jako kyselina.
Držím palce.
