Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné

Silný vliv a nadvláda sestry: Nesklouzávejte do naučené role dítěte.

6. 4. 2012

Dobrý den,

mým problémem je má sestra. Je mi 22 let a čekám miminko. To, že ho čekám, jsem se dozvěděla až později (jak říká má sestra – než se s tím dalo něco dělat). Po smrti rodičů mě vychovávala. Už od té doby to nebylo mezi námi dobré.

Vždy mě považovala za hloupou, naivní a tu, co nic nedokáže. A já jsem se podle toho chovala. Když měla sestra svoji první dceru, pomáhala jsem jí. A to kazdý den. Nakonec jsem byla spíš jako chůva s uklízečkou v jednom. Často jsem si kladla otázku, jestli za to nemohu já. Ale i její okolí mi řeklo, že je to tak, jak to vidím.

Minulý rok jsem se pokusila o sebevraždu, nezvládala jsem své okolí, školu a vše kolem. Bylo pro mě těžké začít žít, denně vstávat a vědět, že to bude stejné. Docházet za odborníky mi zrovna nepomohlo. Ale dnes mám nový impuls a jsem za to šťastná (moje miminko). Chci dál žít a být správná mamka. Bohužel na tom nejsem finančně nejlíp, ale i tak vím, že to zvládneme.

Ale radost, štěstí a vůbec všechny nervy mi kazí má sestra. Nikdy nic pro ni není dobré. Doopravdy se snažím. A řekla bych, že z naprosto nezodpovědného člověka se vyklubal zodpovědný a dospělý člověk. Ale doopravdy mě nebaví něco dokazovat. Jediný, komu to chci dokázat, je to mimčo.

Ráda bych svou sestru začala brát takovou, jaká je. Ale jenom ona umí zaútočit tam, kde to nejvíc bolí. Nechci ztratit tu skvělou sestru, která sem tam u ní vykoukne. Ale mám dojem, že pokud to neudělám, tak to nikdy nezvládnu. Co myslíte? Moc děkuji.

Tea

Názor odborníka


Dobrý den, Teo,

v úvodu bych chtěla ocenit vaši odvahu napsat dotaz a svěřit se se svými starostmi. Chápu, že nemusí být úplně snadné svěřovat se se svými osobními tématy, ale již tím, že se nad problémem zamýšlíte a hledáte rady a odpovědi, jste na cestě  k jeho řešení.

V dotazu jste zmínila mnoho důležitých informací. Vaše těhotenství, smrt vašich rodičů, náhradní výchova sestrou. Z vašeho dotazu není ale jasné, zda se sestrou ještě bydlíte nebo již žijete odděleně, zda tedy chcete řešit vzájemné soužití, či vám jde „jen“ o nápravu vašich vzájemných vztahů. Také nevím, zda máte finanční i psychickou podporu partnera nebo jste na vše sama. Pokusím se tedy odpovědět obecněji.

Jako první si probereme celou situaci. Smrt rodičů vás obě jistě velmi zasáhla, píšete o tom, že vztah se setrou se změnil hlavně po smrti vašich rodičů, kdy se o vás starala. Neuvádíte bohužel, kolik bylo vám a vaší sestře let v té době. Je možné, že se smrtí rodičů skončilo mládí a dětství vaší sestry. Stala se napůl rodičem a padla na ní zodpovědnost, na kterou se mnohdy člověk připravuje několik let. Navíc, jestli dobře chápu, má i svou vlastní rodinu, malé děti. V této zodpovědnosti také musela zvládnout smutek ze ztráty rodičů, který jistě cítila.

I vy jste ale jistě prožívala bolestnou ztrátu, byla tu sice vaše sestra, ale ta vám nabízela jen částečnou oporu. I vy jste se najednou musela stát zodpovědnou a dospělou, abyste obě situaci zvládly. Vaše životní role se rázem změnily. Vaše sestra zároveň zůstala v roli sestry. Tak, jak někdy sestry bývají – soupeřivé, ironické, nechápající. A k tomu najednou získala i roli rodiče.  Roli rodiče, který má zodpovědnost, musí vychovávat a může také přikazovat, často kritizovat a zakazovat. Neznám vás ani vaší sestru a nemohu proto posoudit styl vaší komunikace.

Z vašeho dotazu ale mám dojem, jakoby komunikace vás a vaší sestry byla v rolích dítě – rodič.  Obě dvě se stále vztahujete jedna k druhé v rámci těchto naučených rolí, které vám také brání změnit své chování a komunikaci. Zdá se mi, jako byste se nedokázala stále vymanit z role dítěte, což dává vaší sestře možnost se k vám chovat mocensky a jako rodič vás kritizovat, hodnotit a vyžadovat vaši poslušnost. Jako každé dítě od rodiče chce bezpodmínečné přijetí, podporu, ocenění, ráda byste takové přijetí dostávala i od vaší sestry.

Doporučila bych vám, abyste se více zamyslela nad stylem vaší společné komunikace a učila se v každodenní komunikaci nesklouzávat do naučené role dítěte vůči rodiči (sestra), ale naopak se snažila komunikovat na úrovni dospělý. Změna vašeho přístupu může sestře poskytnout také nové možnosti a prostor pro jinou komunikaci a dovolit ji posunout se od rodiče k dospělému.

Je možné, že vás sestra bere stále jako dítě či mladší sestru, která nemá žádnou zodpovědnost, a věřím, že i přehlíží vaše schopnosti a dovednosti. Z vašeho dopisu jsem pochopila, jak velmi vám záleží na sestřiných názorech. Je samozřejmé, že v ní chcete mít oporu, na druhou stranu vy sama už jste dospělá, čekáte miminko a jste na stejné úrovni jako ona. Budete matka a budujete svou budoucí vlastní rodinu. Vaše sestra a její názory už ustupují v podstatě do pozadí, teď budou důležité vaše názory a postoje, které budete v budoucnu předávat svému dítěti.

Už tím, že se od sestry odpoutáte, jí ukážete, že jste dospělá a svou roli budoucí matky zvládnete. A to ať už se oddělíte tím, že se odstěhujete, pokud máte tu možnost, nebo se přestanete na názory své sestry tolik soustředit. Vím, že je to nepříjemné, pokud vás někdo ponižuje nebo přinejmenším nepodporuje. V této chvíli bych vám ale doporučila, abyste se pokusila srovnat s tím, že podporu od své sestry mít nyní nebudete, ať už z jakýchkoli důvodů. Pokud se s tím srovnáte a budete s tím počítat, nebudete pokaždé zraněná a zklamaná, když podpora od sestry nepřijde.

Další znak dospělosti je také pochopení druhých lidí, v tomto případě vaší sestry. Už to, že pochopíte její motivy, vás zprostí od neustálého ublížení, které cítíte. Pokud ji pochopíte, nebudete její útoky brát tak osobně, protože často s vámi opravdu souviset ani nemusejí. Tímto už se trochu vracíme na začátek. V útocích může být skrytý strach o vás a zodpovědnosti za vás, která na vaši sestru zbyla po smrti rodičů. Musela zvládnout sebe, svou rodinu, smutek ze ztráty rodičů, také váš smutek a ještě zodpovědnost za vás. Nyní se pravděpodobně cítí zodpovědná i za vaše dítě. Proto se musíte stát iniciativní a zodpovědnou. Chápu, že cítíte potřebu se sestřiným útokům bránit, zralejší a dospělejší přístup prokážete, pokud nebudete oplácet také útoky a obviňováním. Začněte žít svůj život, budujte svou budoucnost, kde bude mít vaše sestra spíše vedlejší roli.

Psala jste o tom, že vám docházení na terapii nepomohlo. Chápu, že vás mohlo zklamat, pokud nebyly vaše představy a očekávání naplněny. Přesto bych vám přála, abyste se nenechala  psychoterapií nadobro odradit a hledala odborníka, který vám sedne a bude vyhovovat po odborné stránce i osobnostně. Jsem přesvědčena, že si zasloužíte podporu někoho zvenčí a získat nadhled na svůj život a vztahy.

Přeji mnoho sil a v případě potřeby doporučuji využít služeb poradny či psychologa.

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.