Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné

Tátova výchova a mé vztahy: I v nich může stále jít o otcovo uznání.

17. 10. 2012

Dobrý den,

můj problém spočívá v mém vztahu s otcem. Jsem jedináček, rodiče spolu již od mého dětství nevycházeli. Vyrůstala jsem v italské domácnosti, kdy jsem se stala důvěrníkem matky. A můj vztah k otci se vyvíjel dost špatným směrem.

Otec je velmi autoritativní a cholerický, má sklon manipulovat s lidmi, občas užívá i fyzického násilí k potvrzení vlastní moci. Dlouho jsem viděla vztah mých rodičů jednostranně a ze všeho vinila otce, s postupem času jsem si uvědomila, že věci jsou složitější.

Ovšem nastavení mé mysli je dětstvím ovlivněno natolik, že je pro mě těžké si otce jakkoli vážit. Toleruji ho, ale automaticky se stavím do opozice k jeho hodnotám a názorům. Mám potřebu neustále bojovat o jeho uznání tím, že s ním budu soupeřit.

Tento vztah se významně promítá do mých partnerských vztahů. Měla jsem jich několik (je mi 25 let) a zdá se, že jsem schopná navázat vztah jen s někým, kdo je submisivní. Takový vztah mě ale záhy přestane bavit. Přitahují mě silní jedinci, kterých bych si mohla vážit. Ale s takovými muži však záhy začnu soupeřit, abych získala jejich uznání, cítím se ohrožená a vztah tak přestane fungovat.

Pozoruji i stejné emoce a fyzické projevy (úzkost, stažené hrdlo) jako při komunikaci s otcem. Neustále opakuji stejné vzorce, ze vztahů unikám, protože mi přestanou dělat dobře. I ze vztahu s mým otcem jsem unikla – omezila jsem komunikaci s ním na minimum.

Mám obavy, že nikdy nebudu schopná navázat dlouhodobě fungující partnerský vztah.

Viola

Názor odborníka


Milá Violo,

z vašeho dotazu mám dojem, že dokážete určit pravděpodobný kořen problému, ale nevíte, jak ho řešit. Cítíte, že vás hodně ovlivnil vztah s otcem, který měl v rodině velmi dominantní roli. Jak sama píšete -  byl cholerický, autoritativní a dokázal využít i fyzickou sílu.

Byla jste jedináček a je pochopitelné, že jste bez sourozence potřebovala v takto rozbouřené atmosféře vytvořit s někým spojenectví. Tím pro vás, zdá se, byla vaše matka, navíc jste ji bránila před otcem, který byl silnější.

Po tak negativní zkušenosti s vlastnostmi jako je dominance a síla je srozumitelné, že je pro vás přijatelnější vyhledávat slabší nebo submisivní partnery, protože ti vás neohrozí. Zároveň vás ale nepřitahují, protože to, o co vám jde, je ocenění od silných partnerů.

Navíc byste ve vztahu se submisivním partnerem možná vytvořila podobný typ dvojice, jako jsou vaše rodiče. Vy byste v páru pravděpodobně byla ta dominantnější, ale s touto vlastností nemáte kvůli otci dobré zkušenosti. Je tedy otázka, nakolik je pro vás přijatelné být v páru dominantní. Pak tedy může být těžké vytvořit vztah se submisivním partnerem, protože vás navíc přitahuje spíše síla, jakou projevoval váš otec.

Zdá se, že opakujete konflikt s otcem ve vašich partnerských vztazích. Tedy, že se silnými a dominantními partnery bojujete o uznání. Ve skutečnosti však pravděpodobně o partnera nejde a bojujete přes ně o otcovo uznání. Opakujete konflikt, který se vám s otcem nezdařil vyřešit, což je u lidí zcela obvyklé. Pokud v nás je něco takto hluboce zakořeněno, máme potřebu to v životě opakovat, dokud situaci nevyřešíme.

Je skvělé, že jste tak rychle získala na svou situaci náhled. Dá se říci, že jste splnila první nutnou věc k vyřešení problému – a to pochopení kořene potíží. Opakování konfliktů v partnerských vztazích je vhodné téma na psychoterapii. Ta by vám pomohla postupně konflikt vyřešit a zapracovat na svých vztazích. Pomohla by vám také přijmout nové vzorce chování a aplikovat je do vašeho partnerského života.

Věřím, že svůj problém úspěšně vyřešíte, protože už máte našlápnuto tím správným směrem!

Tereza Zahrádková

Diskuse 0

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.