K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné

Učitel mě ponižuje: Jeho hrubé chování je jeho problém, ne váš.

5. 10. 2012

Dobrý den,

studuji velice neužitečný obor, ale protože občas mívám pocit, že jsem v něm dobrá, rozhodla jsem se pro doktorát. Zároveň ale vím, že svým oborem se asi těžko někde uživím.

Doktorát mi nikdo nenavrhoval, přihlásila jsem se sama z vlastního zájmu. Nicméně můj školitel mě teď neustále ponižuje a dává mi najevo, jak jsem v podstatě úplně blbá a neschopná a dělá ze mě pitomce i kvůli detailům.

Je pravda, že zas až tak skvělá ve svém oboru nejsem, protože už mi pár let chybí motivace (i když občas vstane z mrtvých) a rozhodně nemám znalosti ani čas na to, abych měla tak obrovský přehled jako můj školitel. Ale tím, že mě takto ponižuje, mě o veškerou motivaci obírá, že pak nemám vůbec zájem cokoliv dělat, protože vím, že to bude celé špatně.

Promluvit s ním nejde, neboť jde o velice formální vztah. Řešit to s kýmkoliv jiným nepřichází v úvahu – nechci znít, že si stěžuju. Výměna školitele také nejde – vzhledem k odbornému zaměření. Ale když vidím u ostatních doktorandů, jak mají se svým školitelem přátelský vztah, tak mě tohle velice mrzí a pochopitelně to pak svádím na sebe (že nejsem dost dobrá). O to víc jsem pak frustrovaná a motivace upadá.

Co bych potřebovala, je povzbuzení, uznání, ocenění a podpora a vlídná slova, ale toho se asi nedočkám – co byste mi radili? Nechat doktorát nebo si zkusit promluvit jako dva normální lidi? Pořád mám pocit, že jsem před svým (povýšeným) školitelem ubohá malá školačka, co zase zapomněla domácí úkol. Už na to nemám nervy.

Líska

Názor odborníka


Milá Lísko,

podívejme se na vaši situaci a zkusme si předložit možnosti a podněty k přemýšlení. Rozhodnout se pak musíte sama.

Pro doktorandské studium jste se rozhodla sama a měla jste pro to své důvody. Je na vás, zda budete chtít studium ukončit, nebo se situaci pokusit řešit. Můžete se rozhodnout jakkoliv a nikdo nemá právo vám do toho hovořit. Při rozhodování je ale důležité udržet si nadhled a nenechat se ovlivnit současným rozpoložením. Doporučuji podívat se na vše s odstupem času.

Představte si třeba, že je rok 2015 a vy se ohlížíte do minulosti. Můžete si udělat jednoduchou analýzu:

- rozdělte si list papíru na čtyři části,
- na levé straně se zabývejte nejdříve klady, pak zápory svého rozhodnutí studium dokončit,
- na pravé straně pak vyjmenujte klady a zápory rozhodnutí studium nedokončit,
- porovnejte obě varianty a zvažte, která je pro vás výhodnější.

Najděte co největší počet argumentů. Neporovnávejte ale množství možných kladů a záporů, které si uvědomíte. Nejde zde o kvantitu. Nedívejte se na rozhodnutí ani pohledem „co by tomu řekli ostatní“. Udělejte kvalitní rozhodnutí sama za sebe a pro sebe!

Pokud se rozhodnete studovat dál, opět jsou zde dvě možnosti:

A) Řešit to, co vás trápí, přímo se školitelem. Chce to kus odvahy a rozvahy, aby takový rozhovor proběhl pokud možno v klidu a zůstal v rovině faktů. Je dobré využívat „já“ jazyk. Respektive popsat, jaké typy chování školitele ve vás vyvolávají negativní pocity. Ověřit si, zda je vaše vnímání správné (skutečně si myslí, že jsou vaše studijní výsledky nedostatečné?). Ideální je rozhovor zakončit novým nastavením pravidel komunikace. Pochopitelně to vše pouze pokud na takovýto rozhovor váš školitel přistoupí. Ale to už je na něm. Vy jste pro to udělala maximum.

B) Pokud se rozhodnete nejednat přímo, navrhuji vám zkusit změnit postoj k přístupu vašeho školitele. Možná vám to bude připadat poněkud bláznivé, ale zkuste to vidět následovně: Váš školitel vás má skutečně školit. Ne ale pouze váš studijním obor, ale také to, jak se s podobným chováním vypořádat. A to se vám může v životě hodně hodit. Můžete se tedy na něj dívat jako na učitele, který vás naučí takovéto situace ustát, jeho neadekvátní reakce ignorovat a soustředit se na to podstatné, čímž je dokončení studia. Může to znít paradoxně, ale je možné, že mu za jeho „školení“ budete jednou vděčná. Mimochodem svůj postoj můžete změnit i v případě, že se rozhodnete situaci řešit přímo.

Ať se rozhodnete jakkoliv, velmi vám pomůže uvědomění, že ponižující chování kohokoliv vůči vám je věcí právě toho člověka. Ne vaší! Pokud tedy děláte vše, jak nejlépe dovedete, pak máte čisté svědomí. Případné negativní hodnocení a komentáře kohokoliv by vás pak neměly zasáhnout. Krásně to popisuje Don Miguel Ruiz ve svých Čtyřech dohodách. Držte se tedy jeho třetí dohody: Neberte si nic osobně!

Přeji hodně zdaru, ať se rozhodnete jakkoliv.

Diskuse 0

Vít Šrámek

Kouč, lektor a poradce osobního rozvoje

www.leadershipcoach.cz

Nenašli jste odpověď na svůj problém?

Pokud máte roční nebo dvouleté předplatné, můžete nám poslat svůj dotaz.