Zklamala jsem sama sebe? Udělejte si z vlastních pocitů spojence. — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Dája 6. 3. 2012 09:40 +4
Dobrý den Rózo, Váš dopis je o tom, jak těžké pro Vás je, že jste zklamala očekávání svých blízkých . Tomu rozumím. Nepíšete ale nic o tom, jak důležitý pro VÁS OSOBNĚ daný obor je, co pro Vás z hlediska budoucnosti znamená se na něj nedostat, jestli byly nějaké alternativy... možná jste to tak napsala jen díky omezenému prostoru, tak jestli budu úplně mimo, tak to berte s rezervou :-) Možná se Vám naopak stalo to nejlepší, co mohlo- získáváte teď čas ujasnit si vlastní situaci, vlastní priority a touhy. Když zjistíte, že daný obor opravdu MOC chcete VY SAMA studovat a hlavně DĚLAT, není důvod, proč byste toho neměla dosáhnout- jste mladá, jak jsem pochopila. Zkuste zjistit, PROČ jste se nedostala a pracovat právě na tomhle.Možná zjistíte, že jste spíš snažila někomu vyhovět- zase jedině dobře pro Vás, neztratíte roky něčím, co Vás zas až tak nebere, a můžete hned teď pracovat na tom, co má pro Vás osobně smysl. I kdybyste teď rok dva měla věnovat hledání toho, co by to mělo být :-)A ještě k tomu, co jste napsala:Nechuť na sobě pracovat-je to akutní demotivace( velmi pochopitelná), nebo je to málo chuti věnovat energii něčemu, co není tak úplně vaše volba?( ještě pochopitelnější?)Pořeba radikální změny- je to potřeba osamostatnit se? V e smyslu nemuset blízkým stále obhajovat svá rozhodnutí, nemuset přemýšlet, jestli jste je zklamala a trápit se tím? Moct si dovolit být sama sebou není o sobectví- nikdo nebude ve Vaší kůži, a proto i máte právo o sobě rozhodovat :-)
Ivana Zonová 6. 3. 2012 10:40 +6
Milá Rózo,přeji pěkný den. Ráda bych ocenila to, že se dokážete svěřit se svými pocity.Věřte tomu, že mnozí lidé zažili obdobná zklamání v životě. Jste umělecky nadaná.Já maluju obrázky. V určité době jsem zvažovala, jestli v tom mám pokračovat. Líbí se totiž jen určitému okruhu lidí a s prodejem se mi nedařilo.Pak jsem viděla jeden film ... Jedna malířka učila děti kreslit.Říkala jim, že nikdy nebudou vědět, kam si lidé jejich obrazy pověsí. Co je ale důležité, aby nikdy neztratili při malování radost. Dělají to hlavně pro sebe - a to jsem si z toho odnesla. Maluju tedy dál, a mám RADOST. Věřím tomu, že jako mladý člověk chcete být šťastná.Co myslíte, že člověka dělá šťastným-jeho schopnosti, nebo vlastnosti?Tématem štěstí se zabýval i Ježíš Kristus. Ve svém slavném kázání na hoře řekl :Šťastní lidé jsou ti ,kteří jsou mírné povahy,milosrdní,čistí v srdci a pokojní. Je zajímavé se nad tím zamyslet. Dřive jsem hodně četla životopisy různých umělců. Mnozí byli ,,velci", ale ne všich ni byli šťastní. Moc bych Vám přála, aby Váš život byl šťastný, ikdyž se některé věci ne vždy podaří. Pokud Vám to udělá radost, napište mi.. Ivana
Hanka 6. 3. 2012 11:17 +11
Dobrý den Lenko. Předně Vám chci říct jedno - hlásila jste se na uměleckou školu - na těchto školách je pravděpodobnost přijetí velmi nízká. Nejde zde o znalosti, o měřitelná data - vaše výsledky posuzují zase jen lidé, kteří sice mají zkušenosti a zřejmě dovedou posoudit kvalitu, ale do značné míry opět rozhodují pocity, jejich vkus, to, nač jsou zvyklí, to, co se jim líbí. Znám ze svého okolí lidi, kteří se na uměleckou školu hlásili, dostali se tam napoprvé, ani se moc nesnažili, znám ale naopak i ty, kteří se hlásili několikrát, několikrát neuspěli, přesto že se zatraceně snažili a pak se jim to najednou podařilo, ani nevěděli proč a jak, nebo se jim to nepodařilo, ale zvládli to, šli dál. Víte co je dobrá zpráva? Umění a tvůrčí práce lze dělat i bez vzdělání v oboru. Rozhodně se neřiďte tím, co si myslí o vašem úspěchu / neúspěchu ostatní. Důležité je, co cítite vy. že na sobě teď nemáte chuť pracovat? To tak také někdy bývá, pokud člověk nedokáže, co dokázat chtěl. Ale často se po nějaké době uleví a chuť znova dostanete. Držte se - nestala se žádná katastrofa. Máte možnost to zkusit znova. Máte možnost to nechat plavat. Rozhodněte se tak, jak to cítíte. A odpusťte sama sobě. (Z vlastní zkušenosti vím, že je to to nejtěžší, ale taky to nejlepší, co pro sebe můžete udělat).
Leňa 6. 3. 2012 12:00 +2
Pěkný článek, a skvělý rozbor pani Novákové...velice odnětné pro mnoho z nás. Děkuji...jdu vybojovat svou vlastní válku. Slečně Roze přeji mnoho sil.
Jitka 4. 9. 2015 12:46
Zkusila bych v sobě najít něco jiného,co by mě bavilo...třeba se poohlédnout i po nějaké soukromé škole...umělecký obor to sice nebude,ale možná Vás bude naplňovat i jiný obor.... Sama jsem si tím prošla předloni,nedostala jsem se na VŠ,kam jsem chtěla...ale vzpamatovala jsem se a přihlásila se na Cevro Institut,kde jsem se tak jako i našla...dneska nelituji ani čas ani investované peníze...
mmm 4. 9. 2015 13:19 +2
Rozo, život vás ještě vícekrát překvapí tím, že vás jakoby bude chtít nasměrovat jinam, než si přejete, ale vězte, že silní lidé pokračují v tom, co je baví a naplňuje, i když se nedostali na VŠ. Dostanou se třeba napodruhé nebo napotřetí a třeba lépe připravení a vyzrálí a kdyby ne, je tolik možných cest které vedou k cíli. Třeba máte nyní příležitost učit se zatím praxí, životem samotným...vzdávat tady něco nemá absolutně smysl a nechávat toho co vás baví, už vůbec ne. No bóže, zkuste to za rok, ale s větší pokorou v srdci..přeji vám hodně inspirace...nezklamala jste nikoho, ani sebe, smějte se na svět. :-)