Videosemináře: Učebna
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Posilujte sebevědomí svých dětí

Za všech okolností své děti chvalte. Budou mít lepší život a pevnější zdraví.

Martin Doležal

Martin Doležal

3. 9. 2010

Téma sebevědomí se zdá být nesmrtelné. Ať už míníme náhodně sestavené návody na zvýšení sebedůvěry, nebo seriózní vědecké studie, stále se objevují další a další příspěvky.

V prvém případě je důvodem neutuchající poptávka po jednoduchých návodech na lepší život. Ty mají novináři rádi – psát takové články bývá snadné. Vědce pak k bádání v oblasti sebevědomí motivuje vypovídací hodnota získaných poznatků. Díky nim vysvětlují a předvídají nejen lidské jednání, ale třeba i zdraví.

Vědci sebedůvěru se sebevědomím nezaměňují. Když už tyto pojmy užívají, pak v návaznosti na odborné výrazy typu sebebrzdící strategie či výkonové cíle. Hned za českým ekvivalentem většinou nacházíme v závorce původní název. Při překladu se totiž vždy ztratí část původního významu, ale hlavně takové pojmy zpravidla reprezentují ucelenou teorii, s níž je těsně spjato i autorství.

Na poli sebedůvěry je řadu let hegemonem Kanaďan Albert Bandura se svou teorií vnímané osobní účinnosti (self-efficacy). Člověk s vysokou vnímanou osobní účinností věří ve vlastní schopnost zvládat určité aktivity a životní situace. Takové přesvědčení podle autora čerpáme ze čtyř hlavních zdrojů: z osobní a zástupné zkušenosti, na základě názorů druhých lidí a konečně z pocitů souvisejících s aktuálním tělesným stavem.

Osobní zkušenost

Když se nám něco povede, obratem si v dané činnosti více věříme, a proto pro následující pokus za stejných podmínek roste pravděpodobnost, že se opětovně zadaří. Vyjádřeno lidově – když se daří, tak se daří.

Jenže po světě chodí nemalé procento lidí s tendencí interpretovat osobní události ve světle vnějších příčin. Typicky jejich skutky způsobuje nebo významně ovlivňuje Bůh, štěstí, případně smůla.

Jakým způsobem si má vyložit hluboce věřící křesťan vlastní úspěch, když zastává ideu všemohoucího Boha a zároveň jsou na něj kladeny požadavky pokory?

Odpověď by byla asi podobně paradoxní jako samotná otázka. Nicméně sekulární i nábožensky založené rodiny mají možnost vybudovat u svých dětí zdravý základ interpretování úspěchu dříve ještě předtím, než jejich potomci začnou přemýšlet o abstraktních pojmech.

Simona Hoskovcová z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy ztotožnila koncept vnímané osobní účinnosti s psychickou odolností předškoláků. Z jejího výzkumu vyplývá například to, že je výhodné místo konkrétní instrukce navést dítě na správné řešení otázkou tak, aby mělo pocit, že našlo řešení samo: „Nemohla by být ta bílá kostka jinak, co myslíš?“

Vnímaná osobní účinnost nese prvky specifičnosti, její míra je tedy pro různé činnosti různá. Tímto se zásadně liší například od generalizovaného optimismu – obecné víry ve zdárný průběh věcí.

Z Bandurovy teorie můžeme vyvodit požadavek na podporu dítěte ve všech situacích, kde hrozí frustrace. Neměli bychom a priori očekávat přenos vysoké vnímané osobní účinnosti mezi různými situacemi.

10. listopadu 2018

Zvládání emocí v pěti krocích (seminář)

Radka Loja

Zástupná zkušenost

Prostřednictvím pozorování chování druhých si utváříme názor na to, zda danou činnost zvládneme a zároveň se tak učíme ji zvládat. Atraktivními pro učení pozorováním jsou lidé, jimž se dostává v porovnání s ostatními více odměn.

Bandura ve svých pokusech ukázal, jak se děti učí agresivnímu chování pozorováním. Nepřímo se tak zasloužil o to, že nám dnes při nákupu počítačových her pomohou s rozhodováním věkové ratingy PEGI. Nechceme přece, aby si naše děti vytvářely důvěru ve vlastní schopnost řešit konfliktní situace pěstmi. Anebo možná chceme, protože v našich končinách jsou doporučené věkové hranice PEGI většinově ignorovány.

Názory druhých

Ostatní lidé ovlivňují naši vnímanou osobní účinnost také tím, jak posuzují náš výkon. Kladné hodnocení výkonu má výraznější dopad, pokud je doprovázeno reálným úspěchem. Čili chválit za odpovídající výkon, při zřejmém nezdaru lze vyzdvihnout alespoň snahu.

Jak uvádí Hoskovcová, je vhodné děti kladně hodnotit i na obecné úrovni („Ty jsi ale šikovný chlapec.“). Naopak v případě nezdaru by vychovatelé neměli hodnotit negativně dítě jako osobu, ale jeho výkon, přičemž je vhodné podtrhnout dočasnost stavu („Ta kresba se ti zrovna dnes nepovedla.“).

Podobně můžeme jednat i s dospělými, a když už skutečně musíme vyjádřit kritický názor, respektujme druhého člověka alespoň tím, že před samotnou kritikou uvedeme dvě tři pochvalné poznámky.

Tělesný stav

Pocity ohrožení a různé vegetativní příznaky, jako jsou pocení, zrudnutí a bušení srdce, znamenají riziko neúspěchu, potažmo snižují vnímanou osobní účinnost. Emočně labilní jedinci jsou proto ve sféře vnímané osobní účinnosti poněkud znevýhodněni, což je zároveň jednou z možných příčin častějšího výskytu psychických poruch v této populaci.

Využívejte celý web.

Předplatné

Vnímaná osobní účinnost ovlivňuje naše zdraví dvojím způsobem. Jednak ve značné míře určuje zdravotně relevantní rozhodnutí (např. důvěru dospívajícího ve vlastní schopnost navrhnout partnerovi použití kondomu), jednak působí na fyziologické procesy (například na sympatický nervový systém a na imunitní systém). Pojďme být konkrétnější.

Bandura se svým kolegou přesvědčivě prookázal vliv vnímané osobní účinnosti na tvorbu T-lymfocytů, jež usměrňují imunitní funkce. S nárůstem důvěry ve vlastní schopnost vypořádat se s určitým stresujícím podnětem lidé vykazovali větší buněčnou imunitu. Netřeba zdůrazňovat nosnost takových zjištění pro psychoterapii ve zdravotnictví.

I proto Bandurovo dílo dodnes inspiruje ohromné množství výzkumů v různých oborech a patří k dobrému tónu uvést na něj alespoň jeden odkaz v každé obecnější učebnici psychologie.

Diskuse 0