Foto: Thinkstock.com

Práce, nebo život?

Přemýšlíte někdy o rovnováze mezi prací a životem? Oddělovat jedno od druhého je chyba.

Lenka Vávrová

Lenka Vávrová

14. 6. 2011

Říkáte si někdy, že máte tolik povinností, že vám nezbývá čas na skutečný život? Kvůli práci se nemůžete dostatečně věnovat rodině a svým koníčkům…

I já toužím po rovnováze. A kdo ne? Nedávno se mi do rukou dostala audionahrávka Vědomý business, která je originální adaptací knihy Freda Kofmana. A hned v první kapitole jsem na tuto otázku dostala překvapivou odpověď:

Pojetí rovnováhy mezi prací a životem nás podle Kofmana může vést k předpokladu, že když člověk pracuje, nežije!

Šokovalo mě to! A začala jsem pozorně poslouchat. To bychom také potom mohli chtít rovnováhu mezi jídlem a životem nebo partnerským vztahem a životem. To už zní opravdu divně…

Přesto je hodně lidí přesvědčených, že jejich práce a život jsou určité polarity. Tenhle přístup nás pak vede jen k průměrnému životu. Polovinu času víme, co děláme a plně si uvědomujeme, že nás to baví (náš život), ale druhou polovinu jako bychom nežili, jen automaticky plníme, co se od nás očekává, jedeme na autopilota (naše práce).

Žijte naplno i v rachotě

Kofman říká, že to, co nás dělá lidmi, je skutečnost, že máme vědomí. Můžeme aktivně věnovat pozornost tomu, co je pro nás důležité, můžeme jít za svými cíli, můžeme se rozhodovat.

Učíme se odlišovat, co nás činí šťastnými a co naopak vede k naší nespokojenosti. Díky tomu si pak můžeme vytvářet smysluplný život, který vede ke štěstí, k radosti, k naplněným vztahům, k pocitům vnitřní integrity.

Ale co když pracuji a moje mysl je někde jinde? Nemohu se dočkat, až bude padla a zaklapnou za mnou dveře? Teprve potom přeci začínám žít, teprve potom zapínám své vědomí…

Nebylo by ale lepší žít svůj život aktivně a vědomě i tehdy, když pracujeme? To stojí za úvahu, co myslíte?

Nové souvislosti

Když o tom přemýšlím, napadá mě úzká souvislost s uměním žít naplno v přítomném okamžiku. „Být přítomný v současné chvíli znamená být všímavý ke všemu, co se kolem nás a v nás odehrává. A je vlastně úplně jedno, co v danou chvíli děláme,“ napsal před časem Jan Smetánka na Psychologii.cz v článku Žij tady a teď. To platí pro veškerý náš čas. Pracovní doba nemusí být výjimkou.

Ano, stojí za to být při své práci aktivní a vnímaví, pracovat s plným vědomím… Ale co to konkrétně znamená? Napadají mě teď nové souvislosti. Myslím, že úplně jednoduše můžeme zkusit pojmenovat to, co se s námi v každém okamžiku děje. Jsme lidské bytosti, máme vědomí, dokážeme tady a teď vnímat, prožívat, přemýšlet a taky mluvit. A právě naše komunikace s okolím je podle mě nejvhodnější příležitostí, na které si může každý z nás vyzkoušet schopnost „být vnímavý a aktivní v každém okamžiku“.

Komunikace probíhá neustále. I když právě nemluvíte, něco o sobě svému okolí sdělujete, vysíláte (neverbální komunikace). Když koučuji komunikační dovednosti, na začátku se vždycky soustředíme na úplný základ úspěšné komunikace: na schopnost dobře přijímat podněty druhých. A prvním předpokladem této schopnosti je, že umíme svému okolí naplno věnovat pozornost. Hned vysvětlím.

Vystrčte anténu

Představte si, že jste rádio. K tomu, abyste mohli dobře fungovat, musíte mít nějakou energii. Tomu může odpovídat vaše bdělost. Abyste vůbec mohli ze svého okolí přijímat signály, potřebujete anténu – tou mohou být vaše aktivní smyslové orgány. Tyto „antény“ mohou fungovat efektivněji. Mohou signály ve vašem okolí aktivně vyhledávat – podobně jako radar.

25. února 2017

Nenechte sebou manipulovat (seminář)

Jitka Ševčíková

V ten okamžik jste to vy, kdo vědomě pátrá, sleduje a vnímá své okolí. Teprve, když jste takto aktivní, dokážete svému okolí, ale i svému aktuálnímu stavu bytí naplno věnovat pozornost. Děláte to vědomě, a to je klíčem k úspěchu.

Musím se přiznat, že mě příjemně zamrazilo, když jsem poslouchala Kofmanovy kapitoly věnované komunikaci. Kofmanův pohled je v souladu s přístupem, který používám při své práci videokouče. Kofman někdy dokonce používá naprosto stejný slovník pro pojmenování efektivních komunikačních prvků. Učí principům takzvané autentické komunikace, díky které můžete:

  • otevřeně sdílet své názory a zároveň respektovat názory druhých – rozdílnost názorů vnímá Kofman jako cenný zdroj vzájemného obohacování se
  • konstruktivně vyjednávat – a tím otevřít bránu k úspěšné spolupráci s druhými lidmi
  • být mistrem svých emocí – dokázat pracovat se svými emocemi tak, aniž byste se je snažili potlačovat nebo obracet proti svému okolí.

A to jsou principy, které nám pomáhají k naší vnitřní integritě, úspěchu a štěstí.

Je moje práce užitečná?

Těší mě, že konečně žiji svou prací. Vědomě a naplno! Přitom se rozhodně nepovažuji za workoholika. Někdy jsem naopak vědomě líná!

Stav flow, plynutí

Maďarský psycholog Mihaly Csikszentmihalyi pojmenoval „flow“ neboli stav plynutí, psychologii optimální zkušenosti. Chtěl pochopit, co přivádí některé lidi do stavu radostné extáze. Do stavu, o němž někdy mluví sportovci, kdy všechno jakoby plynulo samo, bez vynakládání většího úsilí. Je to onen pozoruhodný stav, kdy se efektivita sama od sebe zvyšuje a lidé jsou šťastní, uvolnění a vydávají ze sebe to nejlepší. (kniha „O štěstí a smyslu života“, nakladatelství LN 1996)

Ráda druhým pomáhám k úspěchu, to mě baví a dodává mi to energii. No a když se mi nedaří, něco dlouho odkládám, prostě to není ono, zastavím se. Tady a teď. A snažím se úplně jednoduše (ale vědomě!) nějak vyhodnotit situaci. Položím si a hned také zodpovím pár otázek:

Skutečně tě baví, co právě teď děláš?

Zažíváš při práci pocit plynutí, stav flow, jak jej popsal M. Csikszentmihalyi? Jde ti práce od ruky, dokážeš se do ní úplně ponořit, že ani nevnímáš čas?

Má to pro tebe smysl, je to důležité?

Věříš tomu, co děláš? Je to pro tebe užitečné a je to zároveň  užitečné i pro svět okolo tebe?

Využívejte celý web.

Předplatné

Rozloučím se dnes citátem Charlese Schwaba, který je pro mě velkou inspirací: „Nejlepší místo pro úspěch je tam, kde jste, s tím, co máte.“

Otázka k diskusi:

Jaké otázky si pokládáte vy, když cítíte, že věci nesměřují správným směrem?

Otevřít diskuzi 0

Lenka Vávrová

Psycholog a akreditovaný videotrenér

www.videokouc.cz