Nejlepší články k poslechu: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Přibývá duševně nemocných?

Přibývá lidí, kteří vyhledávají pomoc psychiatra, nikoli duševně nemocných.

Oldřich Vinař

24. 1. 2011

Včera mě televize informovala, že v průběhu necelých deseti let vzrostl u nás počet nemocných v ordinacích psychiatrů téměř o polovinu (na 149 %). Komentátoři hned věděli proč: ve světě přibývá stresu, a to vede k duševním poruchám.

Nezpochybňuji fakt, že přibývá lidí, kteří pomoc psychiatra vyhledávají. Nepřibývá však duševně nemocných a už vůbec nikde není doloženo, že by přibývalo stresu – a že by stres byl vždy lidskému zdraví škodlivý.

Modelem duševní nemoci může být depresivní porucha. Na špatnou náladu a nedostatek radosti si stěžuje mnoho lidí. Jestliže je utrpení, které je s podobnými příznaky spojeno, vysoké a způsobuje hendikep v praktickém životě, diagnostikujeme depresivní poruchu jako jedno z duševních onemocnění.

Jsem smutný, ale léčím se

V USA chtěli ověřit, zda depresivních nemocných skutečně přibývá. Jako reprezentativní vzorek obyvatelstva vyšetřili dvacet tisíc lidí. Zjistili, že 15 % z nich mělo nějaké příznaky deprese a přibližně u 6 % obyvatelstva to bylo tak vážné, že to svědčilo pro nemoc: pro depresivní poruchu.

Po deseti letech toto epidemiologické šetření opakovali. Lidí s depresivními příznaky nepřibylo a nepřibylo ani nemocných deprersivní poruchou. Zaznamenali dokonce nepatrný pokles.

Rozdíl byl však v počtu nemocných, kteří se pro depresivní poruchu léčili. Po deseti letech  jich bylo dvakrát tolik. Nepřibývá tedy nemocných, přibývá těch, kteří se léčí. Nejsou důvody předpokládat, že  u jiných duševních poruch je tomu jinak než u té depresivní.

Jak je to se stresem? Přesná definice stresu praví, že je to stav, kdy organizmus mobilizuje své síly a v krvi dochází ke zvýšení koncentrace stresových hormonů, především kortizolu.

Patří to ke zcela normální adaptaci lidského organizmu na podněty okolí. Člověk si při adrenalinových sportech (parašutismus, potápění, horolezectví) tyto podněty přivolává a nezraní-li se,  je to zpravidla jeho zdraví prospěšné. Zvýšuje to odolnost a posiluje sebevědomí.

Rozlišujte stres, distres a eustres

26. – 30. září 2018

Řídím svůj život (seminář)

Psychologie.cz

K vysoké koncentraci kortizolu v krvi dochází také tehdy, když se člověk do stresové situace nedostal ze své vůle. Nemůže-li se z takové situace dostat, jako třeba když se při povodni zachránil útěkem na střechu domku a nemůže dělat nic než čekat na helikoptéru, není „jen“ ve stresu, ale v distresu.

Distres mozek poškozuje a může vést i k duševní poruše. Míra svobody  rozhoduje, jde-li o „neutrální“ stres, nebo distres, eventuálně o eustres, kdy nám stres vyloženě dělá dobře a vyhledáváme ho. Nebylo náhodou, že se průměrná délka dožití u nás rychle a výrazně prodloužila po pádu komunistické diktatury.

Antropologové zjišťují, že se průměrná výška člověka dramaticky zvyšuje. V první polovině minulého století byli udiveni, že nárůst výšky je větší u dětí ve městě než u dětí na venkově. V té době totiž byla výživa venkovských dětí daleko kvalitnější než dětí ve městě. Vysvětlení se našlo v množství podnětů, které na organizmus dopadají. Městské děti – i když třeba podvyživené – měly těchto podnětů nepochybně víc.

Politici žijí dlouho

Využívejte celý web.

Předplatné

Můžeme se ptát, zda je pro zdraví lepší, když člověk neměří 160, ale 185 cm nebo víc. Nevím. Pohled na světové státníky ukazuje, že je mezi nimi pozoruhodně mnoho dlouhánů. Nicolas Sarkosi a Silvio Berlusconi jsou výjimkami, jež potvrzují toto pravidlo. Leckterý psychiatr dodá, že jejich úspěch souvisí s napoleonským komplexem. Stresová zátěž, jíž jsou státníci vystaveni, není malá. Zpravidla žijí dlouho.   

Zůstává otázka, zda lidem v nesnázích může pomoci psychiatr a zda je to prospěšné pro jejich zdraví. Platí-li i zde zákon poptávky a nabídky, dá se odpovědět, že ano, poněvadž jinak by jich v ordinacích psychiatrů nepřibývalo.

Je zde však důležitější argument. Dám bolest hlavy jako příklad. Lékaři se shodují – a potvrzuje to Světová zdravotnická organizace -, že nejméně 95 % bolestí hlavy je psychogenních, tedy že mají původ v duševních problémech. Z hlediska perspektivního cíle léčby je výhodnější odstraňovat příčinu než mírnit její následky.

Psáno pro Lidovky.cz.

Diskuse 0