Nový audiobook: Stáhnout
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Případ z jedné školky

Anička při testu nakreslila postavičky s velkými pohlavními orgány. Pro tátu si přišla policie.

Dagmar Halasová

Dagmar Halasová

3. 6. 2011

Bylo to takhle v létě, když pedagogické pracovnice nejmenované školky procházely vzdělávacím kurzem. Měly se naučit lépe komunikovat s dětmi, lépe se jim věnovat. Došlo i na to, že jim na jejich přání bylo sděleno něco z tajů odborné diagnostiky, konkrétně projektivní typ diagnostiky.

Projektivní typ diagnostiky znamená nechat testovanou osobu dotvářet vybraný podnět. Může se jednat o dokončování vět nebo třeba výklad dojmů z různých obrázků. Tentokrát se pedagogické pracovnice dozvěděly něco o projekci kresbou postavy.

Je to sice metoda, která toho již mnoho pamatuje, ale v praxi se stále velmi často používá. A ne jen v poradenské diagnostice. Například při masivním náboru do bezpečnostních sborů před několika lety byla projektivní diagnostika hojně používána společně s kresbou stromu jako doplněk jiných použitých metod.

Během výkladu přednášející vychovatelkám vysvětlil jen základy vyhodnocení a možných výsledků. Nemohl však postihnout a vysvětlit všechny náležitosti, zákonitosti a možné výjimky. Bral to spíš jako oživení výkladu, který byl jinak zaměřen obecněji na komunikaci s dětmi. Vychovatelky metody projektivní diagnostiky velmi nadchla. Hned po návratu do práce ji začaly zkoušet na dětech.

Jedna z nich se nestačila divit, co odhalila. Všechny děti měly z hlediska diagnostiky běžné výsledky, které svědčily na jejich adekvátní vyzrálost, normální směr výchovy a působení rodiny. Až na jednu holčičku.

Říkejme jí třeba Anička. Anička kreslila postavu, která vcelku odpovídala tomu, co nakreslily její vrstevnice. Až na fakt, že vždy kreslila i pohlavní orgány. To by ničemu nevadilo, kdyby nebyly ve výrazně větším měřítku oproti zbytku těla.

Vychovatelka si nevěděla rady. Po diskuzi s kolegyněmi, které byly také přítomné vzdělávání, se dohodly, že to Aničku nechají nakreslit znovu. Potom, co Anička popáté nakreslila postavičky s naddimenzovanými pohlavními orgány, vychovatelky usoudily, že se musí nutně jednat o odchylku, kterou podle proběhlého vzdělávání nutně způsobuje nějaká forma pohlavního zneužívání. Celou záležitost ohlásily na policii.

Policie jednala jednoznačně; otec dívky začal být vyslýchán, hrozila mu vazba během trestního stíhání, aby nemohl ovlivňovat výsledky trestního řízení. Celá rodina byla vystavena potupě.

Následně ovšem vyšetřovatelé došli k překvapivému závěru. Ukázalo se, že se vůbec nejedná o pohlavní zneužívání. Spíš naopak. Několik týdnů předtím se oba rodiče Aničky bavili o tom, že by bylo dobré dceru vybavit několika základními informacemi: že děti nenosí čáp, že se maminka s tatínkem nejdřív mají rádi a tak dále.

Zejména s ohledem na to, že během několika měsíců měla jít Anička do první třídy, řekli si, že by se měla tyto informace dozvědět doma. Maminka úkol svěřila otci, který ve zřejmé roztržitosti koupil encyklopedii pohlavního života pro náctileté a tuto knihu věnoval Aničce.

Anička verzi rodičů při výslechu pod dozorem psychologa potvrdila a případ byl uzavřen. Pedagožky byly pro příště poučeny a na celou věc se dnes už jen vzpomíná.

Soutěž:

Soutěžíme o poukaz na online psychologickou diagnostiku společnosti POINTS Psychometry v hodnotě 2500 korun se zaměřením na vrozené schopnosti a získané charakterové rysy. Diagnostiku získá čtenář, jehož diskusní příspěvek dostane od ostatních do pondělí 6. června do 14:00 největší počet „palců“ (nejvíce čtenářů jejich příspěvky označí jako trefné). Soutěž je „freestyle“, nemusíte se držet níže uvedených otázek k diskusi.

Otázky k diskusi:

  1. Jaké jsou vaše vlastní zkušenosti s projektivní diagnostikou?
  2. Jak podle vás měly vychovatelky postupovat, když už odchylku zjistily?
  3. Jak a kdy by podle vás měli rodiče vysvětlit dětem, jak se dělají děti?
Diskuse 0