Pro koho jste andělem? — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Al One 19. 12. 2014 06:44 +9
Kdyby si rodiče nevymýšleli nesmysly o tom, že dárky nosí Ježíšek, ale pravdivě dětem řekli, že je koupili oni, aby jim udělali radost, bylo by na světě o jednu zbytečnou lež míň. Tuhle jsem jel výtahem se svým sousedem a jeho dcerkou a přišla řeč na Vánoce. Povídám úplně bezelstně: "Jo jo, taky ještě koupím nějaký dárky, zrovna jedu do města". Soused se úplně zarazil, zčervenal a začal koktat směrem k dceři něco o Ježíškovi. Trapná situace. Přitom dcerka by Tátu milovala úplně stejně i kdyby věděla už od začátku, že jsou dárky od něj :)
angy1 19. 12. 2014 09:54 +8
Jsem už dost stará, ale přesto všechno pohádky mám ráda. I když vím, že padající hvězda je pouze meteorit v atmosféře, stejně si pokaždé něco přeji. A úplně stejné je to s Ježíškem. Dcerám jsme, když se na to kdysi dávno za reálného socialismu začaly ptát, vysvětlili, že dárky si nosil Ježíšek, ale když umřel na kříži, tak to místo něho dávají rodiče a lidé sobě navzájem, aby na Ježíše nezapomněli. A docela to fungovalo, možná i pro pravidelnou vánoční vycházku do lesa ke krmelci s nadílkou pro zvířata a ptáky.
Silly Jane 19. 12. 2014 15:06 +10
Advent miluji, ale našla jsem si k němu cestu až jako dospělá. Nyní nakupuji dárky ještě před vypuknutím "vánoc" v obchodech, takže v klídku a pohodě. Šílenému reklamnímu masakru se vyhýbám - minimum TV, rádia a obchodních center. Vyrobím si vlastnoručně adventní věnec, pálím svíčky (a nejen ty na věnci), vonné františky a tak nějak bilancuji uplynulý rok a loučím se s ním. Silvestr je pak pro mě tak nějak navíc - spíš jen záminka k jedení jednohubek po osmé večerní. Nejsem katolička, takže do kostelů o vánocích nechodím. Snažím se využít čas pro sebe a na vánoce během adventu jen nakoupím to potřebné - stromek, kapra a suroviny na br. salát. Nepeču cukroví ani vánočku, nemyji okna. Pro některé jsem za línou. A já zase nechápu, když někteří píší o stresu, shonu a konzumu, o čem že to vlastně píší, protože mě se to netýká :-).
A. 19. 12. 2014 15:25 +4 v reakci na Al One 19. 12. 2014 06:44
Dcéra by ho možno milovala rovnako, ale neprišli by tým Vianoce o kúzlo? Ja sa tiež radím k tým, pre ktorých Vianoce bez Ježiška roznášajúceho darčeky kúzlo stratili. Pre mňa sú už Vianoce len tou časťou roka, kedy musí byť všetko upratané, napečené, vyzdobené a v izbe stojí stromček. Žiadne tajomné nadprirodzeno a žiadny dôvod cítiť sa v ten deň výnimočne. Lebo tú výzdobu, pečivo a stromček môže človek kedykoľvek spraviť aj v lete, a sneh tak či tak nebude. :-)
Petra 99 19. 12. 2014 16:55 +2 v reakci na A. 19. 12. 2014 15:25
A. : ...musí ?...
Petra 99 19. 12. 2014 17:03 +1 v reakci na Silly Jane 19. 12. 2014 15:06
Silly Jane: :-). Jaké si kdo Vánoce udělá, takové je má...nějak to ve mně vyvolává podobnost mezi obětmi a tvůrci svého života resp. mezi obětmi a tvůrci svých Vánoc. Nemůže v tom být souvislost?
Lukáš 19. 12. 2014 19:10 +3
Smutek a únava dolehne proto, že jsme štvaní hlava, nehlava advent, neadvent pracovními povinnostmi často právě v době předvánoční a před koncem kalendářního roku. Není možná od věci srovnání s velkou únavou a smutkem, který se dostavuje člověku, jenž se vydal po několika letech konečně k moři někam na letní dovolenou. Pak se teprve celkově zklidní a začně na chvilku "poslouchat sám sebe." Co mu vlastně chce říct jeho duše ... a nebývají to často zrovna příjemné věci. ... Víra v anděla pak pomůže jen pramálo.
A. 19. 12. 2014 20:48 +2 v reakci na Petra 99 19. 12. 2014 17:03
Jaké si kdo Vánoce udělá, takové je má... podobne ako pri iných témach, aj toto platí len do určitej miery. Áno, môžem rozhodnúť o tom, kedy, ako, koľko – a či vôbec – budem upratovať, piecť, variť, zdobiť, nakupovať. Čo aj robím. Ale o tom, ako sa správajú ľudia okolo mňa, rozhodovať nemôžem. Kto chce mať Vianoce podľa svojich predstáv, s istotou ich také bude mať jedine ak počas nich bude sám. Ale čo ak nie je podľa jeho predstáv byť sám?
Hanča 20. 12. 2014 07:15 +4 v reakci na A. 19. 12. 2014 15:25
Také já si myslím, že by Vánoce přišly pro děti bez Ježíška tak trochu mimo mísu. Chybělo by tam to kouzlo, chyběla by tam ta snaha o vytvoření co nejlepší atmosféry pro dětský úsměv. Zůstal by jen pragmatický realismus dospělého člověka, který by možná došel až k tomu, že je to stejně všechno na nic, že co potřebuje si může koupit během roku sám apod. Myslím si, že Vánoce by měly být o zastavení se a setkávání. Zastavení se po tom celoročním shonu. Myslím, že dávno pryč už je doba, kdy muselo být do štědrého dne všechno dokonalé, vnímám to jako čas, kdy můžeme být konečně pořádně chvíli se sebou a spolu navzájem i s těmi, se kterými se tak často není příležitost setkat, když je volna víc a pro většinu. Vzpomínám, jak jako malá jsem měla nádherný prožitek z toho, že jdeme na hřbitov zapálit svíčku. A ještě se k tomu už stmívalo. Tolik světýlek. :-) Dnes už vidím jen hroby. Proto jsem pro Ježíška, pro dětskou radost, víru v kouzla.... pragmatický realismus dospěláka je někdy příliš realistický. Není to škoda? :-)
Hanča 20. 12. 2014 07:35 +8 v reakci na Hanča 20. 12. 2014 07:15
Ještě vám musím napsat jednu věc, co mě letos fakt dojalo. :-) V dětském kolektivu, ve kterém pracuji, nám přibyl během školního roku Rom, ale jak poleno. Některé nejmenší děti ho dokonce na začátku okukovaly a ptaly se, či je z Afriky. :-) Neposmívaly se, prostě si myslely, že z Afriky být může. Teď před Vánoci prohlásil. "Paní vychovatelko, mě je to celkem jedno, jestli dostanu nějaké dárky, hlavně že pobudu s rodinou." Bylo to úsměvné od tak malého kluka a také neskutečně milé a hřejivé. :-)
Kristina 20. 12. 2014 09:47 +1 v reakci na Hanča 20. 12. 2014 07:35
Hanco, ja ten obrazek trosku nabouram, jo... :-D a neni prave to, ze dite rekne, ze mu nejde o darky, ale o to, aby pobylo s rodinou, takove nedetske? Neni v tom znat prave ta masirka dospelych, ukazovani, oc ma o tech Vanocich jako jit? Jinak... Ja na Jeziska jako dite asi nikdy neverila. Ale Vanoce jsem milovala, nebyly o nic min magicke... To prekvapeni, tajemstvi, teseni se tam bylo stejne. Sama jsem svym detem udelala opak, cpala jsem jim, ze detem nosi darky Jezisek i presto, ze jim uz vrstevnici rikali, ze je to blbost. Ja holt urcila, ze je jeste cas na pohadky. Ted uz dospeli synove mi nedavno rekli, ze svym detem ani nahodou nebudou rikat o Jeziskovi, ze tu celou situaci kolem nej, jak jsem ji pojmula ja, videli jako lez a trapas. A muj muz to ma kupodivu uplne stejne, jako mi synove. Takze ted dvoulete dceri prinese darky sice Jezisek, ale jak uz ji nekdo naprasi, ze Jezisek neni, hned priznam barvu... :-)
Hanča 20. 12. 2014 10:41 v reakci na Kristina 20. 12. 2014 09:47
Kristino, klidně nabourávejte. :-) Mě je jedno, že je ten výrok takový dospělácký, nedětský. Možná se mi chtěl ten kluk taky jen zalíbit a ví už, co na dospěláky zabere. Každopádně z toho vnímám, že je v té rodině víc prioritou pobýt spolu, než se předhánět ve značkových hadrech, mobilech, tabletech....a to je mi moc sympatické. :-) S tím Ježíškem - moje děti jak už byly větší a věděly, že není, tak hrály se mnou tu hru, že je. :-) A vždycky u toho byla sranda. My jsme to měli prostě zase takhle. :-) No...já holt někdy ulítávám do těch růžových obláčků a je mi v nich dobře/aspoň, že už to o sobě fakt vím :-)/, přestože v reálném životě vím, že Ježíšek fakt neexistuje. :-)
Monika Hodáčová 20. 12. 2014 18:45 +2 v reakci na Al One 19. 12. 2014 06:44
Určitě si nemyslím, že víra "na dárky od Ježíška" je na Vánocích to hlavní. To je poselství lásky, naděje, víry v dobro... Také znám křesťanskou rodinu, kde dárky dávají rodiče a nemám pocit, že jejich děti jsou nějak ochuzeny, naopak prožívají Vánoce určitě plněji než tam, kde jde jenom o ty dárky. Zároveň ale nemají potřebu ostatním dětem jejich víru vyvracet či kritizovat. Zase jde hlavně o toleranci a citlivý přístupu.
Monika Hodáčová 20. 12. 2014 19:42 +1 v reakci na A. 19. 12. 2014 20:48
Myslím, že si trošku protiřečíte. V jedné větě píšete, že na Vánoce podle svých přestav by jste musela být sama, a hned v další, že podle Vašich představ není být sám. Ale právě tady se rozhodujeme, rozhodujeme se o prioritách a postoji. Pokud je prioritou být s někým, pak přijímám, že asi budu muset učinit nějaký kompromis, ale tím se přece nepřipravuji o naplnění poselství Vánoc, ba právě naopak.
Petra 99 20. 12. 2014 21:16 +1 v reakci na Monika Hodáčová 20. 12. 2014 19:42
Monika Hodáčová: Já komentáři A. rozumím tak, že sama o Vánocích být nechce, ale předpokládá, že druzí ji je neumožní prožít podle jejich představ, protože se nechovají podle jejich představ. Já v tom vidím postoj oběti. A. : Najdete v sobě alespoň ostrůvek vlastní radosti, radosti nezávislé na druhých?
Markéta-trollinkA 21. 12. 2014 20:39 +3 v reakci na Monika Hodáčová 20. 12. 2014 18:45
já osobně bych se přimlouvala za verzi "Ježíšek radí-našeptává mamince a tatínkovi, jaké dárky koupit", Ježíšek jakože-nosí dárky tady u nás, třeba v Americe i v křesťanských rodinách to mají jinak. pamatuji si moje zklamání z rodičů, že mi lhali, pak už jsem dlouhou dobu nevěřila ničemu, co mi řekli. například jsem zkoušela asi půl roku nečistit si zuby, jestli mě pak budou bolet.
MartinM 21. 12. 2014 22:02 v reakci na Kristina 20. 12. 2014 09:47
Docela by mě zajímalo, jestli existuje nějaké srovnání, kolik dětí (nebo do kolika let) věří v existenci Ježíška v ČR, oproti víře v Dědu mráze či svatého Mikuláše (nebo Santa Clause) v jiných zemích. Přijde mi, že z hlediska logiky je mystika Santa Clause taková ucelenější, komplexnější (protože tam je zahrnuto všechno - jak se informace o přáních na severní pól dostanou, jak jsou dárky vyráběny, jak funguje distribuční síť, ...). Kdežto teorie o přinášení dárků Ježíškem poměrně brzo dostane tak velké nevysvětlitelné trhliny, že už ji nejde zcelit a udržet, a dítě ji dle principu Occamovy břitvy v 4-5 letech úplně klidně rozloží.
A. 29. 12. 2014 11:22 +1 v reakci na Monika Hodáčová 20. 12. 2014 19:42
Na kompromis sú však potrebné dve strany, nielen jedna... Kvôli rodinným konfliktom som sa tieto Vianoce odhodlala stráviť sama, bez rodiny. Bol to taký experiment, či mi samota nedá viac než frustrácia zo spoločnosti. Dopadlo to nerozhodne. Ono je to ale samozrejme problém presahujúci Vianoce, ktorý sa cez sviatky len vyhrotí.
A. 29. 12. 2014 11:23 +1 v reakci na Petra 99 20. 12. 2014 21:16
Byť šťastný či aspoň spokojný bez druhých sa dá zopár rokov, ale nie donekonečna.