K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Využívejte celý web: Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Proč je dobré cítit se špatně

Mít špatnou náladu znamená lépe myslet, mít lepší motivaci i společenský život.

Martina Coufalová

2. 9. 2013

Chceme se radovat a zažívat jen samé příjemné věci. Nechceme být smutní. Jenže jsme, alespoň občas. Naštěstí platí, že všechno zlé na světě je k něčemu dobré, a podle vědců s sebou negativní rozpoložení nese kromě jiného větší pozornost a kritičnost k okolí, bystřejší úsudek a také lepší paměť. Což je dobrá zpráva, ne?

Je jedno, jestli nás opustil partner, propadli jsme u důležité zkoušky nebo jsme přišli o celoživotní úspory. Podobné situace určitě nevítáme. Ale ony nám přesto pomáhají – díky nim se učíme nelpět na svých očekáváních a přáních, díky nim se vyvíjíme a rosteme. Ať se nám to líbí nebo ne, změna je jediná jistota, kterou v životě máme, a smutek nám to připomíná, i když někdy dost drsně.

Hodně o tom ví Joe Forgas, sociální psycholog z univerzity v Novém Jižním Walesu, který strávil zkoumáním smutku posledních pár desítek let. A jestli se přitom sám cítil sklíčený? Ale vůbec ne! Jak uvedl v nejnovějším vydání časopisu Current Directions in Psychological Science, společně s kolegy objevili cosi překvapivého, ba skoro radostného – totiž že mít špatnou náladu znamená lépe myslet, mít lepší motivaci i společenský život.

Samozřejmě musíme mít na paměti, že je řeč o míře smutku, která není patologická ve smyslu klinické diagnózy (mimochodem, patologií může být i dlouhodobá euforie), ale o běžné špatné náladě. A že nejde o to, abychom se v negativních pocitech masochisticky rochnili a setrvávali v nich déle, než je nutné. Spíš, když už jsou jednou tady, proč toho nevyužít?

Nedržet, pustit

„Každá emoce je nesena nějakou energií a smutek či špatná nálada mají energii, která zaměřuje naši pozornost spíše dovnitř. Nakládání se smutkem a to, jak ho prožíváme, je bezpochyby ovlivněno naší osobností a osobní historií, nicméně lze říci, že když jsme smutní, máme tendence stahovat se do sebe, cítíme se zranitelnější a oslabení. Potřebujeme se chránit a můžeme se k sobě i ke druhým chovat opatrněji, obezřetněji a nedůvěřivěji,“ říká k výsledkům výzkumu psycholožka Dagmar Konečná.

Bylo by nesmyslné vyplýtvat veškerou energii na udržení radostné nálady za každou cenu. Střídáním nálad se zachovává naše přirozená rovnováha.

Joe Forgas každopádně svým bádáním potvrdil, že negativní i pozitivní nálady a emoce jsou nám prospěšné stejnou měrou. I podle psycholožky Konečné v nás ke každé emoci, kterou prožíváme, existuje i její polarita, i když si toho třeba nejsme vědomi. V životě se stejně jako den a noc střídá dobrá a špatná nálada, spokojenost i nespokojenost, radost i smutek, a je to tak zdravé, protože se tím zachovává naše přirozená rovnováha.

Bylo by tedy nesmyslné vyplýtvat veškerou energii na udržení radostné nálady za každou cenu. Je lepší, a hlavně zdravější si připustit, že se někdy necítíme dobře. „Bez zvědomění negativní emoce totiž často nejsme schopni dalších kroků a můžeme si uškodit. Přiznat si smutek, dovolit sám sobě být smutný či mít špatnou náladou a nepovažovat to za selhání je tedy jen v náš prospěch. I proto, že se tak můžeme lépe připravit na to, co potřebujeme zvládnout,“ zdůrazňuje Dagmar Konečná.

Dává nám to totiž možnost volby: I když se necítíme ve své kůži, můžeme se rozhodnout vydržet – i za tu cenu, že nás jednání, rozhodnutí či jakýkoli důležitý krok budou stát víc energie. Nebo můžeme dát otevřeně najevo, že máme špatný den, případně vše odložit na jindy.

Očití svědci hádky ve smutné náladě si přesněji vybavovali průběh konfliktu se všemi detaily, zatímco ti šťastní měli větší tendenci zapomínat.

Díky Forgasovým objevům už teď víme, v čem je naše síla, když se necítíme nejlíp. Žádná kuchařka ani přesně daný návod, jak postupovat, neexistují, jisté je jen to, že každý z nás máme nárok se občas cítit smutní anebo ve špatné náladě.

Šest důvodů, proč se radovat ze smutku

1. Lepší paměť

V rámci jedné studie se výzkumníci zeptali lidí, nakolik si pamatují podrobnosti z obchodu, který právě navštívili. Ti, kteří šli do obchodu za pošmourného chladného dne, si pamatovali více detailů než ti, kteří navštívili krám za teplého slunečného dne. Jiná studie ukázala, že očití svědci hádky ve smutné náladě si přesněji vybavovali průběh konfliktu se všemi detaily, zatímco ti šťastní měli větší tendenci zapomínat.

Psycholog Joe Forgas je přesvědčen, že tato zjištění odrážejí fakt, že smutní lidé jsou více naladěni na okolní prostředí, zatímco ti šťastní mají sklony „plynout s proudem“.

2. Přesnější úsudek

Experimentální psychologie mluví o tzv. primacy efektu, tedy efektu prvního dojmu, kdy náš úsudek ovlivňují první informace, jež o člověku, věci nebo události získáme. Když si přečteme dva odstavce o chlapíkovi jménem Jiří, přičemž ten první popíše Jiřího jako klidného a plachého introverta, zatímco druhý se zaměří na některé jeho extrovertní polohy, zapamatujeme si Jiřího jako introverta. Pokud si přečteme stejné informace v obráceném pořadí, vryje se nám Jiří do paměti jako extrovert.

Nicméně Forgas zjistil, že vedle primacy efektu hraje roli i naše rozpoložení: šťastná nálada zvyšuje zaujatost, zato negativní nálada ji maže, což signalizuje, že smutní lidé mají jasnější úsudek.

3. Méně důvěřivosti

Lidé v negativní náladě jsou skeptičtější, nenechají se tolik zmást zdvořilými výmysly a spíš odhalí u druhého neupřímnost.

4. Lepší motivace

Špatně naložení lidé v porovnání s jedinci v neutrálním rozpoložení s větší pravděpodobností setrvají u nelehkého úkolu. Šťastní lidé mají naopak větší tendenci s obtížným úkolem praštit.

5. Více zdvořilosti

Ve srovnání s lidmi, kteří zrovna viděli šťastný film, formulují ti, kteří právě sledovali smutný film, svou prosbu zdvořileji a mileji.

6. Větší smysl pro spravedlnost

Lidé v dalším experimentu měli hrát buď „hru na diktátora“ (obdržíte dejme tomu 10 dolarů a rozhodnete, jak je rozdělíte mezi sebe a jiného hráče), nebo „ultimátní hru“ – dostanete návrh na rozdělení 10 dolarů, ale druhý hráč může říci ne, pokud se rozhodnete nechat si 9 dolarů pro sebe a jemu nabídnout pouze jeden dolar; v tom případě nikdo z vás nedostane ani desetník.

Jak se ukázalo, smutní lidé dávali ve hře mnohem rozumnější a velkorysejší nabídky, zatímco šťastní hráči byli opět více zaměřeni na sebe, tedy sobečtější.

Článek vznikl v dílně našich přátel z magazínu Moje psychologie. V jeho zářijovém vydání najdete další zajímavé články.