Proč porušujeme pravidla — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Šimon Luzum 12. 5. 2015 01:01 +13
Svět je plný zákazů a příkazů co člověk má a nemá dělat. Např. definice práva se každým rokem mění, stejně tak jako se mění pohled na homosexualitu, odlišnou barvu pleti či na eutanázii. Lidé tyto zákony tvoří s vědomím toho, že za 5 - 10 let nebudou relevantní. Pokud jedu rychleji než mohu, tak někdo může přijít o život nebo taky ne. Záleží na mých zkušenostech s řízením vozidla. Ale v porovnání s jízdou pod vlivem alkoholu to bude docela malý přestupek. Záleží na úhlu pohledu. Někdo to odsoudí, jiného to nechá chladným. Jízda na černo? Mohu ospravedlnit slovem Opencard. Miliardové ztráty v podobě dotací daňových poplatníků. Já osobně na černo nejezdím. Opisování ve škole? Za 15 let budete mít Radko elektronickou kontaktní čočku s internetovým připojením. Mrknete okem a budete on line. :) To změní vzdělávací systém jako změnila svět průmyslová revoluce a z opisování se stane relikt dávné minulosti. Stahování filmů? Youtube změnilo svět hudby. Nahrávací společnosti se snažili zadržet oceán koštětem, když se nepřipravily na on line prodej. Dnes už přece máme i Netflix. Jinak jsem ještě prodavače neupozorňoval, protože platím bezkontaktní kartou a daně to je příběh sám pro sebe. Platit daně ano, pokud nebudou tunely Blanka, Opencard, napojení mafie na politiku, nákup armádních letounů Casa, kauza Rop severozápad, kauza Promopro, nákup obrněných transportérů Pandur, IZIP, aféra Gripen, atd., atd. :)
Tomáš 17 12. 5. 2015 09:57 +8 v reakci na Šimon Luzum 12. 5. 2015 01:01
Z toho v podstatě vyplývá že bychom měli jako politickou reprezentaci do budoucna hledat osobnosti které nejlépe stojí mimo systém,preferují duchovní hodnoty a jsou víceméně "švorc" a vůbec jim to nevadí.To bude jako hledat jehlu v kupce sena. :-)
LáďaUO 12. 5. 2015 10:18 +13
Řekl bych, že je třeba rozlišit dodržování (systémem vnucených) pravidel, tzv. morálky a žití podle vnitřního mravního řádu, který nepotřebuje žádná psaná pravidla. Svědomí nemá co do činění s inteligencí nebo majetkovými poměry. Pokušení krást a podvádět má v sobě každý. Je na každém, zda takovému pokušení podlehne a v jaké míře nebo nepodlehne.
Kristina 12. 5. 2015 11:29 +4
Rekla bych, ze kreativni lide posuruji spis zavedene postupy, nez pravidla. Co se tyce porusovani pravidel, tak myslim, ze plati stara pravda "prilezitost dela zlodeje".
Kristina 12. 5. 2015 11:30 +2 v reakci na Kristina 12. 5. 2015 11:29
:-D posuruji je uzasny slovo... Porusuji, chtela jsem napsat.
šave 12. 5. 2015 11:49 +5
Svědomí je plastické. Strach z trestu a vštěpený pocit viny, to je důvod k morálnímu chování.
kristyna. 12. 5. 2015 11:55 +4
Podle me jde daleko vice o to, jak daná společnost funguje, u nás, když někdo příliš důvěřuje s tím, že si myslí, že člověk se bude řídit nějakých napsaných pravidel, tak si pomyslím něco o ňoumovi, například když v supermarketu postaví stánek s ochutnávkou jídla a nikdo u něj nestojí. Je jasné, že každý by si měl vzít pouze jednou, jelikož mu to k ochutnání stačí, ale když to nikdo nehlídá.. A pak mam zkušenost z takového Rakouska, kde stojí na ulici stojany s novinami a u toho je kašička, kam každý má bez kontroly zaplatit a sám si noviny vzít, což u mě vzbudilo pocit, že se tam lidem dává celkem velká důvěra a tím pádem se člověk má tendenci chovat víc tak, aby ji nezneužíval.
Kristina 12. 5. 2015 12:09 +6 v reakci na kristyna. 12. 5. 2015 11:55
Mozna to hodne souvisi i s pripadnym postihem. V CR vime, jak se na zlodejinu hledi, mozna stale podle hesla Kdo nekrade, okrada rodinu, tak se to nebere jako takovy trapas, kdyz se na kradez prijde. Jinde to proste trapas je...
kristyna. 12. 5. 2015 12:27 +1 v reakci na Kristina 12. 5. 2015 12:09
Tak takovy pocit zrovna moc nemam, spis mi prijde ze zrovna v Rakousku jsou jakoby v tomto smyslu shovívavější. U nas mi prijde ze je spíš přístup "no jo, kradeš, jak jinak", kdežto tam "kradeš, asi jsi ve špatné situaci, no, ale ty noviny nech na pokoji".
Kristina 12. 5. 2015 12:43 +1 v reakci na kristyna. 12. 5. 2015 12:27
Jo, u takove drobnosti, z ktere nikdo nezbohatne, jako jsou tistene noviny, to tak asi bude. Jine je to v pripade, kdy se ztraceji vetsi veci.
Anna 12. 5. 2015 15:18 +4
No neviem, pripadám si kreatívna, aj okolie ma považuje za kreatívnu, ale pravidlá pre mňa vždy boli posvätné. Dokonca aj vtedy, ak som nepoznala ich dôvod. Opravdu nerobím nič z toho, čo sa v článku spytujete. Len v škole som skúšala odpisovať, ale strach z odhalenia mi to napokon nedovolil.
Atlaua 12. 5. 2015 17:03 +4 v reakci na Anna 12. 5. 2015 15:18
A v akom smere ste kreatívna? Ja by som totiž povedala, že na umeleckú kreativitu sa to príliš vzťahovať nemusí, skôr na kreativitu v riešeniach. Lepší výraz je pre to práve inovatívnosť. Ale asi nejaký vplyv bude mať aj výchova, ochota riskovať, sebaistota. V každom prípade, vaša osobná skúsenosť nerozporuje závery článku.
Petra 99 12. 5. 2015 17:57 +1 v reakci na Atlaua 12. 5. 2015 17:03
Atlaua: Kreativitu lze chápat i v dalším smyslu- jako být tvůrcem svého života, utvářet si ho (vs. být obětí svého života). A tato kreativita souvisí s výchovou, podobně jako sebejistota, jak píšete. Takový člověk může být schopen spoluvytvářet i své okolí, třeba posunem určitých hranic či pravidel.
Petra 99 12. 5. 2015 18:04 +4
Je rozdíl, zda někdo porušuje pravidla proto, aby se odlišil, vymezil, upozornil na sebe a přitáhl i negativní pozornost (třeba tak volá o pomoc) nebo zda určitý postup třeba v rozporu se zažitými pravidly či zvyklostmi pokládá za správný a konkrétní pravidla za zastaralá a chce je změnit. Svět se vyvíjí a mnohá pravidla kostnatějí.
Lukáš 12. 5. 2015 18:13 +1 v reakci na LáďaUO 12. 5. 2015 10:18
Teď jde o to, jestli lze pokušení krást, podvádět, intrikovat a třeba i zabít považovat za kreativitu. Vezměte si třeba pionýrské doby divokého západu. Pokud odhlédneme od westernových pohádek dá se s dost velkou mírou pravděpodobnosti říct, že první osadníci tam byli hodně kreativní, museli po všech životních stránkách dobře improvizovat, aby úspěšně přežili. Pak tu máme taky současnou kreativitu, která je úspěšná a perspektivní pouze tehdy, když se umí prodat, umí svého tvůrce uživit. Což jsou někdy dvě zcela odlišné schopnosti, které zdaleka nemusí "sídlit" v jedné osobě. Dovednost prodat své schopnosti totiž vyžaduje zcela racionální uvažování, kdežto kreativita je převážně schopnost osedlat své emoce a svoji intuici...
Katka 12. 5. 2015 18:15 v reakci na Petra 99 12. 5. 2015 17:57
Mohla by jste Petro uvest nejaky priklad prosim. Lepe bych si vytvorila predstavu o tom co mate na mysli. Viz. ( " Takový člověk může být schopen spoluvytvářet i své okolí, třeba posunem určitých hranic či pravidel. " )
Atlaua 12. 5. 2015 19:10 v reakci na Petra 99 12. 5. 2015 17:57
Ja myslím, že je vhodné kreativitu chápať v takom zmysle, aký má a nepridávať jej iné pseudovýznami.
Atlaua 12. 5. 2015 19:17 +1 v reakci na Lukáš 12. 5. 2015 18:13
Pokušenie nie je kreativita. Kreativita ale umožňuje nájsť lepšie riešenia na to, ako lepšie kradnúť podvádzať, intrigovať a zabíjať bez postihu. A so schopnosťou porušovať pravidlá bez postihu samozrejme rastie aj pokušenie pravidlá porušovať. Kreativita je schopnosť nachádzať nové riešenia problémov, vytvárať nové veci. Je úplne fuk, či ide o riešenie ako lepšie predať produkt alebo lepšie prežiť v nových podmienkach. Schopnosti sú to podľa mňa rovnaké, len vy im dávate inú morálnu váhu. A kreativita ako schopnosť osedlať emócie a svoju intuíciu? A čo tak si nevymýšľať nové a úplne absurdné výklady tohto pojmu? Ja viem, že debata je o kreativite, ale to ešte neznamená, že treba pristupovať kreatívne úplne ku všetkému.
LáďaUO 12. 5. 2015 19:30 +1 v reakci na Lukáš 12. 5. 2015 18:13
Nevím, ty uváděné výzkumy, které mají zdůvodnit podvádění tím, že lidé jsou kreativnější (schopnější vymyslet si různé způsoby, jak něco obejít) neznám a nedával bych jim moc relevanci. Pro mě je pojem kreativita spíš schopnost tvořit z vlastního nitra, přidat něco svého jedinečného (nikoliv jen kopírovat). Kreativní může být umělecký sochař, ale třeba i zmíněný účetní. Kreativita je také schopnost zvládnout originálním způsobem nějaké poměry, podmínky - jak píšete ti pionýři. Možná by šlo výzkum otočit - ti méně kreativní, kteří neumějí tak dobře improvizovat, tak nepodvádějí pouze proto, protože mají zkušenost, že by jim to neprošlo (nedokázali by podvod tak dobře skrýt), nicméně ten potenciál k podvodu v sobě mají úplně stejný jako ti kreativnější. Proto si myslím, že vnitřní mravnost a kreativita spolu samy o sobě nijak zvlášť nesouvisí.
Kristina 12. 5. 2015 20:03 v reakci na LáďaUO 12. 5. 2015 19:30
Taky, kdyz si veźete, o jake "preciny" ma jit: jizda na cerno, opisovani ve skole, atp. Jak asi muzete byt v tomhle kreativni? Je asi par moznosti, kam dat tahaka, je moznost zahrat komedii, proc jedu nacerno... Ale to je vec spis sebevedomi, odvaznosti, rekla bych.
kristyna. 12. 5. 2015 20:20 v reakci na LáďaUO 12. 5. 2015 19:30
Ale podle me v článku nemluví o kreativitě, kterou bychom meli využit k takovému vykonání podvodu, na ktery by se nepřišlo, kreativita je využita v tom smyslu, ze si svuj přečin nejak ospravedlnime, abychom nemeli pocit viny, a ti kreativnějsi takových důvodu vymysli vic. Například pojedu na černo, a jelikoz vím, ze me treba minuly tyden chytnul revizor, tak mam pocit ze mam "předplaceno" pokutou a tak bez nějakých špatných pocitu klidně na černo jeste nejaky cas jezdím.
Petra 99 12. 5. 2015 20:38 +1 v reakci na Katka 12. 5. 2015 18:15
Katka: Prostě když člověku, schopnému si tvořit, žít "vlastní jedinečný život z vlastního nitra", jak hezky píše LáďaUO, jsou stávající pravidla či společenské konvence omezující, iniciuje jejich změnu, posune je, tak tím (pozitivně) ovlivní i jiné lidi, prošlape jim cestu.
Anna 12. 5. 2015 20:40 +1 v reakci na Atlaua 12. 5. 2015 17:03
Je pravda, že som kreatívna v umeleckom smere, z článku som ale nevyrozumela, že by bol dôležitý typ kreativity.
LáďaUO 12. 5. 2015 20:43 +5 v reakci na kristyna. 12. 5. 2015 20:20
No, myslím, že se tady potom tedy mýchají dvě kategorie nebo dvě hodnoty: kreativita + inteligence sloužící k tomu, aby člověk před druhými a před sebou ospravedlnil svůj přečin a prošlo mu to, aby tedy necítil pocit viny (na to je tato forma kreativity, inteligence a určité drzosti velkou výhodou) a kategorie svědomí, což je něco úplně jiného. Svědomí je rovné zrcadlo, které neslouží pro nějaké pobavení, vytvoření zdeformovaného obrazu před druhými, ale slouží nám samotným, sami "spytujeme svědomí", nepotřebujeme nikomu nic vysvětlovat, je to vnitřní záležitost každého člověka (u každého pouze jinak vyvinutá). Před vlastním svědomím nás žádná kreativita, inteligence, drzost, sebevědomí ani nic jiného neuchrání :-).
LáďaUO 12. 5. 2015 20:45 +1 v reakci na LáďaUO 12. 5. 2015 20:43
pardon, samozřejmě "míchají", nikoliv "mýchají" :-)
Petra 99 12. 5. 2015 20:48 +2 v reakci na Atlaua 12. 5. 2015 19:10
Atlaua: 1+1=2. Pojem kreativita nelze takto jasně a stručně vyjádřit. Strýček Google hned v několika prvních odkazech říká, že to je např. životní dovednost, překvapivost řešení, důmyslnost, netypičnost, originalita, vynalézavost, spontánnost, nekonvenčnost, nekonformita, hravost,... Vše z toho lze uplatnit v obyčejném lidském životě.
lawa 12. 5. 2015 20:54 +2 v reakci na šave 12. 5. 2015 11:49
to bych právě netvrdila, nemyslím si, že strach z trestu by měl být důvod k morálnímu chování. Spíš uvědomění si následků svých činů - že to bude možná pro mě zisk, ale spoustě lidem ublížím. A pak budu mít na svědomí jejich trápení já. Může mi být úplně jedno, jestli mě za to někdo potrestá, nebo nepotrestá - ale pokud si budu vědoma toho, že ubližuju lidem - a jsou to lidé stejně jako já... přece taky nechci, aby kdokoliv dělal zle mně. Takže si myslím, že by mělo platit - jak chceme, aby se chovali lidé k nám, tak se chovejme my k nim.
Katka 12. 5. 2015 21:16 v reakci na Petra 99 12. 5. 2015 20:38
Neco konkretniho ( priklad ) by bylo? V clanku padly nejake priklady o porusovani pravidel ale co mate na mysli Vy? Mluvite o posunu pravidel ( jakych napriklad? ) k proslapani druhym cestu a ke schopnosti spoluvytvaret okoli?
klara o. 12. 5. 2015 21:19 +5 v reakci na Petra 99 12. 5. 2015 20:48
Praktický příklad? Třeba když přecházíte na červenou. Svíti, ale zleva ani zprava nic nejede. Všichni stojí, ale vy jdete. Přidá se jeden, přidá se druhý, ostatní pořád čekají. Na druhé straně silnice stojí maminka s dítětem. Vy kolem nich profrčíte a říkáte si, že tomu dítěti asi nedáváte dobrý příklad. Ale pak to kreativně přehodnotíte - mladej, mysli a nečekej na pokyn dopravního podniku, uč se samostatnostně rozhodovat! A hned je vím líp. Navíc se dostanete dál než ostatní a hlavně jste tam rychlejc.
kristyna. 12. 5. 2015 22:27 +1 v reakci na LáďaUO 12. 5. 2015 20:43
No me prijde, ze se to prolíná, mit spatne svědomí znamena i citit za neco vinu, nebo ne? A kdyz si svuj čin dostatečně a do detailu zdůvodnime, tak, abychom vinu necítili, máme pak i čisté svědomí :)
LáďaUO 12. 5. 2015 22:55 +2 v reakci na kristyna. 12. 5. 2015 22:27
Vina je pocit, který nám byl vnucen autoritou. Cítíme se provinile, protože nesplňujeme něčí (nějaké autority) požadavky, pravidla apod. Kdo má právo nás soudit a tvrdit, že jsme vinni? Jedině naše svědomí :-). A pak záleží na tom, jak ho máme vyspělé, co všechno dokážeme vidět a přiznat si. Něco si jen tak pro sebe nebo pro druhé odůvodnit, jen tak ospravedlnit, vykroutit se z toho, to není totéž jako projít procesem spytování svědomí, možná něčím jako "pokání", následným odpuštěním sobě atd. Samozřejmě intenzita závisí na spáchaném přečinu.
Hrozinka 13. 5. 2015 06:52 +1 v reakci na Anna 12. 5. 2015 15:18
Tak nějak. Moc s článkem nesouhlasím, tipuji, že se v těch studiích měřili spíše až "následky" - chci říct, že si myslím, že k tomu, aby byl člověk řekněme bohatý, potřebuje mít určitý charakter, vlastnosti, mezi které patří zřejmě i něco, co je popisováno v článku. Osobně velmi souzním s výrokem Kanta o hvězdném nebi :-) Ale již jsem zjistila, že lidé mají své mravní zákony velmi, velmi odlišné.
radka_gottwaldova 13. 5. 2015 08:42 v reakci na Hrozinka 13. 5. 2015 06:52
a co zminene poznatky Zimbarda, ze stačí lidi posadit do velkého a drahého auta, aby se začali chovat jinak?
Katka 13. 5. 2015 09:50 +2 v reakci na radka_gottwaldova 13. 5. 2015 08:42
No Radko co na to rict. :-). Lide jsou jako loutky a dokonce si to ani neuvedomuji. Rikam ze ne s kazdym clovekem by mu to vyslo. Lid jsou ruzni. Nekomu staci malo a je ovlivneny, nekdo jiny zustane naopak stale sam sebou. Nedotcen iluzi ktera na nej doleha. Je jich ale podle mne asi podstatne mene. :)
Kristina 13. 5. 2015 10:11 +2 v reakci na Katka 13. 5. 2015 09:50
Treba lide nejsou loutky, ale chovaji se podle toho, jake maji (socialni) postaveni ve skupine. Snad znate i od sebe, ze zapojujete svoji osobnost jinak, kdyz jste "vedouci" a jinak, kdyz jste "vedena". Jinak Zimbardovy experimenty jsou uzasna vec. Znate je?
Katka 13. 5. 2015 10:31 v reakci na Kristina 13. 5. 2015 10:11
Muj nazor zustava.
kristyna. 13. 5. 2015 12:27 +1 v reakci na LáďaUO 12. 5. 2015 22:55
S tim souhlasím, ale abychom se vrátili zpet k tematu - kdyz si vezmeme 2 lidi, kteri dosáhli nejvyššího stupně poznání, svědomí jim tedy funguje na plné obrátky, jeden ma vysokou schopnost kreativity ve smyslu nalézat různá reseni, druhy tuto schopnost rozvinutou moc nema. Koupi si jízdenku, ale po cestě na zastávku jim spadne do kanálu, ten kreativnější si ji koupit nepůjde s tim, ze za ni již zaplatil, dopravnímu podniku tedy penize za jízdenku dal, a tak pojede bez špatného svědomí na černo. Ten mene kreativní si ji koupit půjde, jelikoz zhodnotí, ze je to jeho vina ze si nedal na jízdenku pozor, a jde si koupit jízdenku znovu, jelikoz na černo se jezdit nesmí. Ten kreativní tedy podváděl, nekreativní nepodvadel, ale troufám si rict ze svědomí maji oba čisté. :)
monikah 13. 5. 2015 12:36 +1
Takže nejsem podvodnice, když poruším pravidla - jsem kreativec!!! Mnohem stravitelnější, dík!
Hrozinka 13. 5. 2015 13:02 v reakci na Kristina 13. 5. 2015 10:11
"Treba lide nejsou loutky, ale chovaji se podle toho, jake maji (socialni) postaveni ve skupine. " To asi ano, ale neznamená to, že by se chovali všichni STEJNĚ. Souhlasím s Katkou, že u všech by ten experiment nevyšel.
radka_gottwaldova 13. 5. 2015 13:08 +1 v reakci na Hrozinka 13. 5. 2015 13:02
to ale neznamená, že nás to neovlivňuje...každého jinak asi, a určitě existují i vyjímky, které vůbec, ale to existují u všech závěrů výzkumů...
kristyna. 13. 5. 2015 13:13 +1 v reakci na radka_gottwaldova 13. 5. 2015 13:08
Taky si myslim ze nejak to ovlivňuje témeř vzdycky, staci si představit ze jeden den člověk pracuje jako nemytý bezdomovec hrou na paličky na ulici a druhý den jako primář nemocnice. I kdyby byl člověk uvnitř stále sám sebou, vlivem okolí by vnímal odlišné pocity a ty by ovlivňovaly jeho chování.
Hrozinka 13. 5. 2015 13:16 +1 v reakci na šave 12. 5. 2015 11:49
Šave, strach z trestu je nedobrý a nestabilní důvod k morálnímu jednání. Myslím, že u takového jedince dochází častěji k porušení "jeho" morálních zásad. Právě, že je třeba, aby je převzal za své, byly mu přirozené.
Hrozinka 13. 5. 2015 13:24 v reakci na radka_gottwaldova 13. 5. 2015 13:08
To máte samozřejmě pravdu. Ve mně tedy takové závěry výzkumu vyvolávají poněkud depkoidní nálady (pořád jsem naivně doufala, že lidstvo není tak zkažené :-D ) , nicméně to docela zapadá do obrazu dnešní společnosti.
Katk 13. 5. 2015 13:56 v reakci na radka_gottwaldova 13. 5. 2015 13:08
Ano tak ( je to tvar nasi spolecnosti ) a zaroven to neznamena ze to ovlivnuje kazdeho. :-) Kdyz nektere vyjimky nejsou ovlivnitelni takrka vubec ale znamena to naopak z velke casti to jak mnoho lidi ve spolecnosti neni panem sveho sveta vedomi. ( velice kostrbate vysloveno )
Hrozinka 13. 5. 2015 14:07 v reakci na Katk 13. 5. 2015 13:56
Katko to je zajímavé, takhle mě to nenapadlo. Bývala jsem na tyhle plastické, lehce ovlivnitelné lidi naštvaná (protože to ovlivňování se zhusta děje k ne zrovna pozitivním záležitostem), s věkem jsem se přesunula ke shovívavosti, a vy mi teď vysvětlíte, že by mi jich vlastně mohlo být líto ... Člověk si musí prostě vždycky najít něco dobrého na svém černoovcovství, aby se z toho nepomátl :-)
Kristina 13. 5. 2015 14:19 v reakci na Hrozinka 13. 5. 2015 14:07
Damy, nechte na hlave... Az se treba ocitnete ve vezeni jako vezni, napiste sem svoji zkusenost, jak vas tahle pozice vubec, ale vubec neovlivnila ve vasem chovani. Rada si to prectu... ;-)
Katka 13. 5. 2015 14:22 v reakci na Hrozinka 13. 5. 2015 14:07
Inu ne Hrozinko, v mem komentari neni obsahem aby Vam jich bylo lito. Za slovy v mem vedomi je obsahem - uplne pochopeni s nimz jde ruku v ruce prave i shovivavost a soucit. Pro mne neni litost a soucit totez. Protoze nekdy je litost nektereho cloveka takova ze clovek lituje druhe proto ze oni neumi neco tak jako ja sam, cimz vlastne sam sebe nevedome nebo i vedome povysuje. Tak takhle ne.
Katka 13. 5. 2015 14:29 v reakci na Kristina 13. 5. 2015 14:19
Kristino ted uz Vam ti teda povim otevrene co si myslim kdyz uz se opakujete. ;) Rozeznavate osobne take predevsim rozdil mezi skutecnym prostredim a hranym? Experiment s veznici neni pro mne osobne totez jako byt ve veznici skutecne relne veznem. Byt vedouci a byt vedana ( Vas priklad ) je pro me osobne take o necem zasemzcela jinem. Vybiram si takovou pozivi vedome v relanem zivote podle toho jak to citim. Jak potrebuju. Nikoli nevedome. Nevim kolikrat jsem ridila velke, male exkluzivni auto ale nijak to nic nezmenilo na tom kym jsem kdyz si sednu naopak do trabantu. :)
Katka 13. 5. 2015 14:34 v reakci na Katka 13. 5. 2015 14:29
Nejsem auto, nejsem ani prostredi ani to co nosim, jsem-li si toho prave plne vedoma v te ci one situaci. :) Stale ale neni hra na vezne totez jako byt skutecnym veznem.
radka_gottwaldova 13. 5. 2015 14:38 +3 v reakci na Katka 13. 5. 2015 14:34
jenom poznamka...vetsina lidi si mysli, ze prave oni by se nechovali jako ta vetsina, ze prave oni by se chovali jako hrdinove v kriticke situaci a pdobne, ale lze jen tezko odhadnout nase reakce dokud v te situaci nejsme...
Katka 13. 5. 2015 15:03 v reakci na radka_gottwaldova 13. 5. 2015 14:38
Ano souhlasim. Vsechny mozne predstavy ( jen predstavy ) nemusi korespondovat s konkretni situaci kdyz by prave uz probihala. Na druhou stranu ma-li clovek uz nejake konkretni situace za sebou, vi presne jak se zachoval a dost mozna by to priste zvladnul tak nejak njakym smerem " podobne " ( nikdy se nic neopakuje presne stejne ) To co je ale alfou omegou z meho hlediska,je vedomi, to jedine nemusi a muze reagovat ( byt ovlivneno ) na prostredi a nemusi a nemuze na nej reagovat uplne opakovatelne stejne ( nic se neopakuje uplne stejne ) A jak uz jsem rekla, experiment a jeho prubeh a vysledek zavisi na cloveku. Nekdo tak jiny jinak. Protoze a protoze.....
Kristina 13. 5. 2015 15:05 v reakci na Katka 13. 5. 2015 14:34
Katko, snazila jsem se uvest jine priklady, nez je rizeni draheho auta, abych Vas navedla na to, ze i nematerialisticky jedinec meni sve chovani. Nemusi na tom byt vzdy neco spatneho, proste se clovek zaradi do hierarchie a podle toho se chova. Nepovedlo se, nevadi. Kdyz myslite, ze Vy ovlivnitelna nejste, brat Vam to samozrejme nebudu.
Kristina 13. 5. 2015 15:08 +1 v reakci na radka_gottwaldova 13. 5. 2015 14:38
Presne tak... Nedavno jsem videla dokument o lidech, co prezili potopeni lode. Byli zdeseni z toho, ze primo v "akci" mysleli jen na sebe, nepomohli ani zranenym, ani detem... Zpetne z toho maji vycitky svedomi a pred tim? Dali byl ruku do ohne za to, ze oni by pomohli...
Hrozinka 13. 5. 2015 15:10 v reakci na radka_gottwaldova 13. 5. 2015 14:38
Asi máme na mysli každá jiné situace. Nemluvím o hrdinství, takové mínění o sobě fakt nemám. Spíš - jet furt podle předpisů, i když sedím ve formuli (ale uprostřed města), protože VÍM, jakou mají ty předpisy funkci, nepřejít na červenou, když všichni ostatní jdou - protože to dítě na druhé straně silnice má právo vidět, že kdyby náhodou taky chtělo čekat na zelenou, tak nebude samo, má právo na pohádky, na rytíře ... Je mi nedobře z těch experimentů, kdy stačí uniforma nebo funkce k tomu, aby se z člověka stalo zvíře.
Katka 13. 5. 2015 15:19 v reakci na Kristina 13. 5. 2015 15:05
Kristino prosim soustredte se. Ja nemicham hrusky s jablkama. Proto Vam pisu ze Vas priklad je o necem zase uplne jinem. Jestli jste si vsimla reagovala jsem na Radku konkretne ohledne toho experimentu s autem. Mezi to jste vesla Vy s necim dalsim. To co pisu za sebe sama neni o tom co si myslim ale o tom co o sobe ze svych dosavadnich zkusenosi vim, takze me to vzit nelze. A jak pisu. V kazde nove situaci prichazi zaroven nova vyzva" a pak se zase ukaz Katko " Zvladnu nezvaldnu to ted nevim, vedet to vim a kdyz to probiha . Jsem li si toho vedoma.
Hrozinka 13. 5. 2015 15:21 v reakci na Kristina 13. 5. 2015 15:05
Nechci mluvit za Katku, ale za sebe bych řekla, že různí lidé jsou ovlivnitelní různými faktory, nicméně tady jde spíš o to, že někdo má určité zásady natolik "zažrané", že některé věci prostě neudělá, pominu-li situace ohrožující život, ale ty nejsou ani předmětem článku.
Hrozinka 13. 5. 2015 15:22 v reakci na Katka 13. 5. 2015 14:22
Jj, chápu, souhlasím, špatně jsem se vyjádřila.
Katka 13. 5. 2015 15:23 v reakci na Kristina 13. 5. 2015 15:08
Ten kdo boji se smrti a u koho ruku v ruce s tim vzplane boj o sve vlastni sobecke ja, ten vzdy "prohraje " Jini to maji zase jinak. :)
Katka 13. 5. 2015 15:24 v reakci na Hrozinka 13. 5. 2015 15:10
To je to michani hrusek a jablicek. :)
Hrozinka 13. 5. 2015 15:31 v reakci na Kristina 13. 5. 2015 15:08
To je takový argument .... V článku se píše o jízdě na černo a vy vytáhnete Titanic. Chápu to jako vaši obranu postoje "pravidla jsou od toho, aby se porušovala"
Katka 13. 5. 2015 15:35 v reakci na Hrozinka 13. 5. 2015 15:31
Nejen to. ;) Z meho hlediska je i tohle hra. Takova hra vedomi- zaklickovat, klickovat, ovlivnit (?) :-) A je vlastnr jedno jestli vedome nebo uplne nevedome. :)
Kristina 13. 5. 2015 15:53 +1 v reakci na Hrozinka 13. 5. 2015 15:31
Ne, nezastavam takovy nazor. Evidentne si nerozumime. V diskusi jsem se uz vycerpala, takze dekuji za ni, Katko a Hrozinko.
Jozzin 13. 5. 2015 19:16
Já si myslím že je to ze zvědavosti co nastane v případě porušení něčeho předepsaného že kam až mi dovolí zajít,nebo nás k tomu dohání tíživá životní situace existují typy lidí kteří se snažia pravidla dodržovat ale jsou i situace kdy je musí porušit a ti kteří je ustavičně porušují a nic se jim za to nestane.
Petra 99 13. 5. 2015 19:49 +1 v reakci na Katka 12. 5. 2015 21:16
Katka: No třeba ve firmě si šéf vytvoří taková pravidla, ve kterých nejde o to, aby něco co nejefektivněji fungovalo, ale aby si prosadil svou. Někdo se podřídí, někdo si udělá po svém v tichosti a někdo nahlas a poukáže na nedostatečnost či neefektivitu pravidel stávajících. Příklad klary o. trochu níže lze taky použít.
Petra 99 13. 5. 2015 19:57 v reakci na monikah 13. 5. 2015 12:36
monikah: Nejsou pravidla jako pravidla, vy asi myslíte právní a mnoho morálních norem a pravidel, hlavně ty asi měla na mysli i autorka článku. Ale diskuse se nám díky kreativitě, kterou zmínila autorka, rozšířila i za hranice, oddělující poctivost od nepoctivosti , k překračování zavedených hranic:-). A morální normy a hlavně společenské konvence jsou taky poplatné době.
lawa 13. 5. 2015 20:16 v reakci na Hrozinka 13. 5. 2015 13:16
přesně...
Katka 13. 5. 2015 20:59 v reakci na Petra 99 13. 5. 2015 19:49
Dekuji Petro za dokresleni. Ted tomu rozumim uplne. :)
Lukáš 14. 5. 2015 18:02 v reakci na kristyna. 13. 5. 2015 12:27
Ten první je "splachovací" a možná má rád nejistoty a adrenalin, ten druhý byl sociálně tak "ochočen," že mu velí vnitřní perzekutor jít cestou nařízení a sepsaných pravidel. Nejde tedy nejspíš až tak o otázku kreativity, ale úplně něčeho jiného ...
Ladislav 19. 5. 2015 12:08 +3
Kreativní (geniální) osobnosti pravdla porušují a proto se vývoj někam posunuje. A samozřejmě to může být jak pozitivní (Holmes) tak negativní (Moriarty). Poslechněte si, jak hraje Mozarta Glenn Gould. Porušení "klasických" pravidel. V článku zmiňovaný Jobs pravidla porušoval. Technici řekli, že to nejde, ale on to stejně udělal. Zároveň často parkoval na místech pro vozíčkáře :) Prostě osobnost vynálezce se nenechá svázat ani společensky přínosnými pravidly. Jde to ruku v ruce. Já osobně pravidla porušuju vždycky, když si myslím, že jsou špatná, resp. když mám pocit, že jsou moc obecná. Prostě přemýšlím nad tím, proč to pravidlo vzniklo a jaký má účel. A sám vyhodnotím, jestli ho dodržím nebo ne. Obecně jsou pravidla pro zkrocení masy a já se necítím být ovečkou. Takže je porušuji často a rád :)
annagyb 19. 5. 2015 14:44 +1 v reakci na Ladislav 19. 5. 2015 12:08
Já se od ukončení adolescence považuji za průměrnou a s dodržováním pravidel nemám problémy, když vím, co předcházelo jejich vzniku - je nás prostě moc a nějaká pravidla, která lidstvu umožní přežití, jsou nutná. Sama za sebe se nemohu zbavit dojmu, že lidé hodledbající se svou kreativitou či nekonformostí jsou ve skutečnosti velmi nejistí a mají neustálou potřebu si něco dokazovat. Ale úplně stejně nemám potíže říci policii (správnímu orgánu KÚ, že silniční pravidlo (nebo jiný předpis), za které mne kritizují, je zastaralé, a jejich povinností je na to upozornit a tím pádem vyvolat změnu.
Ladislav 19. 5. 2015 15:36 +4 v reakci na annagyb 19. 5. 2015 14:44
No ona jsou pravidla, se kterými člověk problém nemá, takže je dodržuje. A pak pravidla, která vás úplně serou. A potom máte na výběr: buďto je dodržovat a cítit se mizerně ... anebo je porušit. Ja volím, pokud to jde, tu druhou možnost. Pravidla nám dávají určitý pocit bezpečí: dodržuj je a nic se ti nestane. Tudíž, pokud je chceme porušit, musíme na sebe vzít odpovědnost, která s tím souvisí. A problém je právě v tom, že hodně lidí dělá věci, aniž by přebírali zodpovědnost při nějakém maléru. Stát to proto musí nějak regulovat a nastavuje pravidla pro všechny. Příklad: placení zdravotního pojištění nebo povinné ručení.