Proč se ženy mění v muže

Žena, která nemá důvěru v muže, těžko s partnerem vybuduje vyvážený vztah.

Tereza Zahrádková

Tereza Zahrádková

6. 12. 2017

Objevují se názory, že se ženy v dnešní době ocitají až příliš v mužské energii, například když se zaměřují na budování kariéry a odkládají mateřství. Muže vnímá okolí často naopak jako nezralé a slabé. Dohromady pak muži se ženami nezřídka vytvářejí vztahy, kdy je žena nastavena převážně samostatně, bez důvěry v muže a jeho oporu. Tím muži ve vztahu ubírá prostor, možnost se o ni postarat a stát se zralým, pokud ještě nedospěl.

Jako by samy ženy měly strach opřít se o muže, ztratit kontrolu, mít v muže důvěru. Místo toho si pečlivě hlídají, aby ony samy měly věci pod kontrolou. Mnohé ženy jsou nesmírně výkonné – plánují, jsou zaměřené na cíl, zvládají se postarat o rodinu i mít úspěch ve své práci. Kde se v ženách tyto tendence berou?

Teorií je určitě více. Já bych se dnes s vámi podělila o některé z nich, ke kterým jsem došla na základě setkávání se svými klientkami.

Ženy z domova neopečované

Tyto ženy musely rychle vyrůst a převzít zodpovědnost v rodině, kde se nedalo o rodiče opřít. Otec byl třeba typ muže, který neplnil, co slíbil, když už něco začal, nechával to rozdělané, nebyl na něj jednoduše spoleh a matka nedokázala nebo nechtěla celou zodpovědnost převzít na sebe. V dospívající dívce se tak nemohla vytvořit důvěra v muže nebo důvěra v silnější vůbec, protože v jejím dětství byli ti nejsilnější rodiče – a zklamali. Dítě získalo pocit, že se o sebe musí postarat samo.

Ženy z rodiny, kde otec zklamal

Dívka vyrůstající v rodině, kde otec selhal a nechoval se jako muž, si odnáší pocit, že muži jsou slabí, nebo jimi dokonce vnitřně pohrdá. V takové rodině je často velmi silná matka, která se dokáže o všechno postarat a stará se i o to, kde by měl fungovat muž. Ten buď doma není nebo není ochotný se starat, nepřebírá zodpovědnost za sebe ani za děti, sám se chová spíše jako dítě a vyžaduje péči od manželky spíše jako od matky. Dítě zažívá otce jako prvního muže ve svém životě, a jelikož máme tendenci si tento vzorec kopírovat i do vztahů k ostatním mužům v naší dospělosti, vyrůstá žena s pocitem, že mužům se nedá věřit a jsou neschopní.

Ženy s dominantními rodiči či rodičem

Ženy, které vyrůstají s příliš dominantní matkou či otcem, zažívají v dětství pocity bezmoci. Mají pocit, že o sobě nemohou rozhodovat, rodič má nad nimi kontrolu. Nemohou mít vlastní názor, nenaučí se ani uvolnit a důvěřovat druhým. Dívka vyrůstající s dominantním a kontrolujícím rodičem se naučí spíše pocitu, že pokud se uvolní, padne ještě do větší moci svého rodiče a přijde o všechnu svou osobnost. Proto v dospělosti raději vystupuje jako samostatná žena s vlastními cíli, do kterých si nenechá mluvit. Má konečně moc nad svým životem a nenechá si ji vzít. Paradoxně si však vybírá slabé partnery, u nichž se znovu ujišťuje, že mužům se nedá věřit. Její nevědomí, které si ještě pamatuje ty nepříjemné emoce bezmoci a utlačování, je ale za slabého muže rádo. Ví, že takový nad ní nikdy nebude mít tu moc, kterou zažila v dětství s rodiči.

Žena s příliš pečujícími rodiči

Dívka vyrůstající v příliš pečujícím prostředí se často cítí zneschopňována. Rodiče za ni všechno udělají, všechno umí lépe, ona nic nemusí nebo ani nesmí, aby si neublížila. Taková dívka buď podlehne svému pocitu neschopnosti a bezmoci, nebo se naopak v jejím životě prosadí opačný extrém – začne vše dělat sama a odmítá pomoc druhých.

Strach z bezmoci

To, co spojuje všechny ženy, které se obávají více se uvolnit do ženské energie, je pocit bezmoci, který kdysi zažily. Ať už to byla bezmoc pramenící z moci rodičů nad dívkou, nebo naopak z bezmoci rodičů, kteří se neuměli nebo nechtěli postarat. Taková žena má v sobě přirozeně uložené strachy, aby bezmoc znovu nezažila, a tak se snaží mít stále moc nad svým životem.

To má však svou daň. Mnohdy si k sobě přitahuje slabé muže, se kterými nikdy neokusí ženskou energii. Odkládá mateřství, protože se bojí, že přijde o svou samostatnost a bude se muset spolehnout na svého muže. Je sama a nemůže najít toho pravého, protože se bojí blízkosti, nebo je z ní kariéristka, které se muži obávají.

Jeden můj klient hledající tu pravou mi vyprávěl o setkání ženou, o kterou měl zájem. Je to muž, který by se o ženu rozhodně uměl postarat a uměl by jí dát lásku. O svém setkání se ženou, která se mu líbila, však řekl: Ona mě vůbec nepotřebovala. Takovou bych nechtěl – co bych v takovém vztahu dělal… A tak se i tady asi bude opakovat stejná historie jako u všech příliš samostatných žen.

Zastaví se u ní až muž, který vlastně sám potřebuje péči, kterého bude její samostatnost a výkonnost přitahovat, protože s ní nebude bojovat o mužskou energii. Proč by to dělal, když sám je ještě jako dítě a nikdo ho doma nenaučil, jak se má chovat správný chlap, který je ženě oporou.

A pak, přestože na něj tato žena nadává jako na muže, který je slabý a nepomůže jí, spolu mají děti a vše se opakuje. Dítě-dívka zažívá silnou matku a slabého otce, takže se naučí, že musí být silná. Dítě-chlapec doma zažije, že tatínek je slabý a matka se o něj stará příliš, takže se nenaučí být silný a ochraňovat druhé.

Rovnováha sil v osobnosti

Jak může žena rozeznat, jaká energie v jejím životě aktuálně převládá?

Žena s převažující mužskou energií

  • potřebuje neustále nějaký cíl
  • má potřebu mít věci stále pod kontrolou
  • neumí si nechat pomoci nebo o to nestojí
  • plánuje, řídí, nedůvěřuje druhým, že udělají práci či jiné povinnosti stejně dobře jako ona
  • neumí se příliš uvolnit
  • nerada přijímá věci tak, jak přijdou
  • neumí se do života položit a nechat se „unášet proudem“, i když si to může dovolit

Žena s převahou ženské energie

  • je uvolněná
  • důvěřuje druhým
  • ráda si nechává pomáhat a druzí rádi pomáhají jí
  • dokáže přijmout i věci, které se jí nelíbí, aniž by prožívala úzkost, že to musí změnit
  • dokáže být i zdravě pasivní
  • nepospíchá, potřebuje si nově příchozí věci nejdříve prožít a uvědomit, jak jí s nimi je
  • je zodpovědná sama za sebe a umí dávat prostor druhým
  • dobře si uvědomuje své pocity a emoce a je s nimi v kontaktu
  • řídí se spíše svou intuicí než racionálními myšlenkami (to ale neznamená, že se chová iracionálně)

Důležité je, aby jedna energie zcela nepřevážila tu druhou, aby té jedné energie v nás nebylo příliš, protože obě jsou důležité, abychom mohli žít vyrovnaný a harmonický život.

Diskuse 0

Nejlépe hodnocený komentář: