Samochvála nesmrdí — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Martin Kašpar 18. 7. 2011 13:10 +16
Myslím, že je trochu odvážné tvrdit, že v Písmu svatém jsou bludy, a to se neřadím mezi žádné křesťanské horlivce. Souhlasím, člověk by se neměl hanět nebo si nadávat za své nezdary, zdravé sebeocenění i malých úspěchů určitě pomáhá zlepšovat vlastní self-evaluation i self-esteem. Nicméně kde chybí také zdravá pokora a sebereflexe, nemůže vzniknout nic zdravého. Kolik namyšlené arogance je mezi námi? Takže bych se držel zásady všeho s mírou.
Věrka 18. 7. 2011 14:48 +11 v reakci na Martin Kašpar 18. 7. 2011 13:10
Nemyslím si, že by takoví ti arogantní namyšlenci měli zdravé sebevědomí. Naopak si myslím, že sami mají spíš nízké sebehodnocení, a proto si "honí ego" na ostatních. Můžou být třeba i objektivně v něčem dost dobří, ale zároveň dost možná trpí tím, že "to není dost", a tak se pořád za něčím honí, něco si dokazují. Jinak pane Vařáku, díky za článek a uvidím za měsíc :)
Martina 18. 7. 2011 19:39 +6
Mám kolem sebe i takové lidi, kteří se pořád s někým srovnávají a tím pádem podceňují. To by bylo čtení pro ně. Mě se líbí, umět si občas říci:"Tak to jsem zabojovala, to jsem dobře rozhodla, to se mi povedlo." Myslím, že to ani nemusím říkat někomu anebo, nemusím to někam vytrubovat. Uznat si dobré věci sám pro sebe a v sobě. A nepochybovat o sobě. Těch, co si celý život myslí, že jsou lidi kdovíkolikáté kategorie je hodně a je to na škodu všem. Neumí se ozvat, plují s proudem, jsou sobě a ostatním k ničemu. Líp by se mi žilo mezi těmi sebevědomými.
Jana 18. 7. 2011 22:53
Určitě článek k zamyšlení a asi to může fungovat. Opačně, když se člověk setká s někým kdo má nabubřelé ego, asi jste to zažili:)Uvedu příklad, čeho jsem byla svědkem: laborantka (defakto no name - nevýznamná) se cítila dotčená, že jí nepozdravil ředitel nemocnice, sama mi to řikala. Někdo má o sobě opravdu vysoké mínění.
Adam Gamrot 19. 7. 2011 00:10 +3
Zdravím, Jsem křesťan a soudím, že dle Písma máme všichni hodnotu Božího syna, resp. jsme dítky Božími. Jistě neseme v sobě onu hříšnou nedokonalost Adama, který si neodpustil vitamíny :D, jejiž vědomí dává potřebnou sebereflexi avšak prvně zmíněné - hodnota Krista a zároveň vědomí, že jsme byli stvoření milujicím Bohem je osvěžující a především povzbuzující - tzn. vyvažuje to druhé tím, že člověk (nejen) v Božích očích má hodnotu nekonečnou. Jinak děkuji za pěkný článek s kterým až na výše zmíněnou připomínku lze jen souhlasit.
Michal Tiller 19. 7. 2011 15:53 +9
Článek / návod se mi docela líbí. Jen škoda toho paušálního odkazu na křesťanské základy. Křesťanství v sobě nese i to, co říká článek. To jen vlády používající katolickou víru k řízení lidí to dost překroutily. Podle mě, je vědomí, že svou nedokonalost jsme sdědili (dědičný hřích/hříšnost) a přesto jsme hodni milování (Bůh nás miluje), je to, o co se lze opřít a v klidu se snažit být lepší. Mrzí mě, že lidé tak často nerozlišují víru od církve a skutečnou církev, která je spolkem věřících od centrálně řízené církve, která obchoduje s přístupem k bohu a lží řídí lidi. Jedna neuvážená paušalizace a hned vede pozornost od hlavního tématu článku, co?... :)
Terka 21. 7. 2011 16:03 +2
Je dobré, udělat si z vlastní mysli svého pomocníka a neživit v něm nepřítele, ale... Všeho moc škodí!
tomas_mara 5. 8. 2011 14:39 +2
Omlouvám se za dotaz příliš nesouvisející s článkem, ale zajímalo by mě, jakým stylem k sobě hovoří lidé, kteří jsou například od narození chluší (a můžem přidat i slepotu, ať je to ještě těžší). Vytvoří si pak každý jedinec nějaký svůj vlastní jazyk, nebo celá tahle vnitřní komunikace a přemýšlení probíhá ještě úplně jinak? Když zkouším přemýšlet bez použití jazyka (ať už rodnýho nebo jinýho), nedokážu to, nedokážu myslet a vnitřně nemluvit.
Lucia Boldizsarova 6. 12. 2011 13:18 +3 v reakci na Věrka 18. 7. 2011 14:48
Absolutny suhlas Verko. Arogantny clovek nie je clovek so zdravym sebavedomym. Naopak, je to clovek s nizkou sebauctou, ale jeho ego mu napomaha a jej naplnenie zneuzivat ostatnych.