Sebekritika? Opatrně s ní... — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Lida 9. 5. 2011 09:20 +5
Pokud se neurony pretizi uzkosti a sebektitikou, uchazi nam aktualni deni - svata pravda! Resim v posledni dobe jednu vec a musim se v tom hodne korigovat, abych diky sve sebekritice a sebehodnoceni, ktere nemaji s aktualnim stavem mozna az tak moc spolecneho, neprisla o pritomnost. Protoze jen v pritomnosti muzu na svem problemu poradne zapracovat.
Julie 9. 5. 2011 12:43 +13 v reakci na Lida 9. 5. 2011 09:20
Já jsem natolik propadala (a občas ještě propadám) sebekritice a autoakuzacím, samozřejmě rovněž pochybnostem, že jsem se vůbec nemohla posunout dopředu, efektivně pracovat a žít svůj život. Nicméně tento článek mi k uvedenému problému příliš nepomohl.
František Růžička 9. 5. 2011 19:35 +10
...mne pripada clanek take AZ PRILIS UCEBNICOVY... vsunuty "ozivujici dialog" v uvodu sedou zed nenaboural ani trochu... spis jsem mel po precteni pocit, ze nasledujici slova tzv. falesne exponoval : vyzniva komicky. ---- Skoda podobne zahozeny sance...tema zajimavy a soucasny az az...
Lenka Nováková 12. 5. 2011 15:30 +9 v reakci na František Růžička 9. 5. 2011 19:35
Milý pane Františku Růžičko, věřím, že díky své profesi pochopíte, proč využívám nabízené příležitosti a pro své sdělení si vybírám právě váš komentář. Chtěla bych vám poděkovat za kritiku. Poctivě přiznávám, že mi moc radosti neudělala a trošku mě i potrápila, než mi došlo, jak skvěle jste mi nahrál. Vaše vyjádření je zajímavou shodou okolností právě za článkem o tom, jak by měla zpětná vazba vypadat, aby se provinilec netrápil (stačí mu jeho vlastní pochyby), ale naopak aby se dozvěděl, kudy vede jeho cestička. Vaše slova potvrzují, jak snadné je zveřejnit vlastní soud a zároveň jak těžké je čtenářům - svědkům poskytnout pozitivní příklad, že zpětnou vazbu lze vyslovit třeba jako instruktivní, korektivní, podporující nebo oceňující. Proto i já za váš komentář přidávám TREFNÉ! ... pokr.
Lenka Nováková 12. 5. 2011 22:07 +4 v reakci na Lenka Nováková 12. 5. 2011 15:30
PS pro čtenáře: Pokusila jsem se kritiku Františka Růžičky, která mi nebyla příjemná, interpretovat takovým způsobem, který je pro mě evidentně výhodný. Říká se mu přehodnocení, v mém vlastním životě se mi velmi osvědčuje a upřímně jej doporučuji. Když jsem jej vědomě začala uplatňovat, nebylo snadné se dostat z vlastních emocí. Pomáhá mi, když si svou emoci dokážu uvědomit, třeba když pojmenuji: jsem naštvaná. A pokud svůj mozek přinutím, aby se zamyslel, jak moc jsem naštvaná třeba na škále 1 ---10, už je to docela dobré. Čísla emoce nemají. A pak se pokouším si uvědomit, co skutečně mou emoci vyvolalo, co mě naštvalo a situaci nově interpretovat, třeba že místo útoku na mé spisovatelské dovednosti čtenář jen vyjádřil svůj názor bez jakýchkoliv dalších úmyslů. A mně se dokonce podařilo najít si v ní své BINGO a to opravdu nemá nic společného s panem Františkem Růžičkou, jehož práce si velmi vážím, ale je to jen výlučně projevem hravé kreativity mého mozku, když vášně opadly :-)