K poslechu: Vánoční audiobook
Vyberte si své téma Přístup k hlavnímu obsahu
Foto: Thinkstock.com

Smícholog musí jít příkladem

Smích jako lék, jako fitness emocí? Učitel jógy smíchu doporučuje tříměsíční kúru.

Bára Procházková

29. 6. 2011

Prostě se začněte z ničeho nic nahlas smát. Aby to šlo lépe, snažte se třeba napodobit tučňáka běžícího za rybou. Po pár minutách začne předstíraný smích přecházet ve smích přirozený a tělo se uvolňuje. Smát se můžete kdykoli, kdy se pro to sami rozhodnete, říká učitel jógy smíchu Petr Fridrich (40), který využívá smích jako lék.

Čemu jste se dnes zasmál?
Mám pravidelný ranní rituál. Trochu se do toho musím nutit, ale než otevřu oči, tak se usměju. Ne nahlas, prostě jen protáhnu koutky úst tak, abych vstával s úsměvem. Pak se pět až deset minut směji jen tak.

Je jeden smích, nebo více druhů smíchu?
Smích je něco jako papily na prstech u rukou či u nohou, každý má svůj vlastní, originální. Francouzský vědec Guillaume Duchenne zkoumal v 19. století úsměvy a mimiku tváří a našel asi 20 základních typů úsměvu. Nakonec však zjistil, že existuje jen jeden plnohodnotný. To je ten, kdy se nesmějí pouze ústa, ale zvednou se lícní svaly, přimhouří se oči a pohne se i čelo.

Proč jóga smíchu pracuje s pohybem? Nestačí třeba jen sedět?
V angličtině je propojení mezi pohybem a emocemi jasnější – motion a emotion. Skrz tělo se pokoušíme emoce rozpohybovat. Pokud má někdo deprese nebo je ve stresu, projevuje se to také na jeho těle. Lidé se uzavírají do sebe, vyhýbají se očnímu kontaktu a dívají se směrem dolů. Tělo má nastaveno program, aby se uzavíralo. My ho dokážeme otevřít.

To znamená, že vůbec nemusím být šťastná, abych se mohla smát?
Právě že ne a to je to největší kouzlo. Štěstí je subjektivní věc závislá na spoustě vnějších podmínek. Podobně je to u humoru, protože člověk musí myšlenkově zpracovat to, co vidí nebo slyší, musí to pochopit, rozhodnout, jestli je to vtipné a jestli se chce smát. Naopak stav radosti si můžete uměle navodit zevnitř. Tím, jak se snažíme rozpohybovat radost tělem, není závislá na žádných dalších okolnostech. Smějeme se jenom proto, že jsme se rozhodli smát. Skrze pohyby svalů a různých částí těla náš mozek dostává signál, že se smějeme, protože rozeznává pohyby, které má v sobě zakódované jako smích. Poté se spouští biochemické reakce, kdy mozek začne uvolňovat endorfiny a serotonin. Tělo se předstíraným smíchem emocionálně rozeběhne a pak přejde do přirozeného smíchu.

K čemu je to vlastně dobré?
Je to takový fitness emocí. Člověk se stane emocionálně stabilnějším, je odolnější vůči nepříjemným situacím a více si užívá příjemných věcí. Chemické látky, které vyplavuje mozek,  potlačují bolest a dávají nám pocit větší sebedůvěry. Bránice, která se pohybuje, zároveň masíruje vnitřní orgány. Celé to posiluje imunitní systém. Psychiatr Karel Nešpor smích využívá k léčbě závislostí, protože můžeme jednoduše říct, že mozek se chová podobně, když mu dodáme kokain nebo když se směje.

Jak často se musím smát, aby to fungovalo?
Doporučujeme v kuse 10–15 minut denně, protože teprve poté se v těle chemické reakce nastartují. Jde vlastně o fyzické cvičení, místo toho, že budu deset minut běhat, budu se deset minut smát. Pokud je někdo v depresi nebo ve stresu, je ideální tříměsíční kúra.

Nepotřebujete nářadí, tělocvičnu, výstroj nebo míče, prostě potřebujete jen vlastní rozhodnutí, že se zrovna budete smát.

Pro lidi je těžké kolébat se z ničeho nic jako tučňák, překročit určitý práh trapnosti. Co potřebujeme, abychom překročili svůj stín?
Pomáhá, když vidíte, že se smějí ostatní. Smícholog tedy musí jít příkladem, musí se pouštět do nejroztodivnějších věcí a vždy vše nejprve ukázat. Také se musíte cítit bezpeční a nesmí být kolem vás lidé, se kterými máte nějaký vážný konflikt nebo někdo, kdo se vám bude posmívat. Vtip je v tom, že já sám sobě si dovolím, že se budu smát.

Proč je smích nakažlivý?
Existuje teorie o zrcadlových neuronech. Emoce, které člověk vidí a slyší u jiných lidí, v jeho mozku vyvolávají podobné stavy. Proto je při józe smíchu důležitý oční kontakt, který emoce pomáhá přenášet.

Když čte někdo tento rozhovor v tramvaji, v čekárně u lékaře nebo v práci, jak by se mohl občerstvit smíchem, aby se necítil trapně?
Tak ať si dá telefon k uchu a předstírá, že s někým telefonuje a ten druhý říká něco vtipného. Je to jednoduchá věc. Nepotřebujete nářadí, tělocvičnu, výstroj nebo míče, prostě potřebujete jen vlastní rozhodnutí, že se zrovna budete smát.

Článek vyšel v týdeníku Respekt.