Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Soustředěním k duševní pohodě

Sebeovládání v různých podobách vám zajistí vnitřní rovnováhu a zlepší vztahy s okolím, tvrdí vědci.

Michal Vlasák

Michal Vlasák

21. 3. 2012

Když se sejde několik náročných situací najednou, změníme se. Jsme vystresovaní, vůči okolí nepříjemní, vytváříme si další a další problémy. Naši schopnost zvládnout náročné úkoly tím snižujeme, je to začarovaný kruh. Proč to tak je a co se s tím dá dělat?

Před pár týdny jsem se rozešel s přítelkyní, stěhoval jsem se, blížil se začátek semestru, v práci, kde si přivydělávám na studium, zrovna přibylo úkolů. Měl jsem toho po krk.

Když se mě v těch dnech někdo na něco zeptal nebo po mě snad něco chtěl, odpovídal jsem buď nepříjemně nebo vůbec. Odpovědí mi byla podrážděná reakce tazatele. K větší pohodě mi to rozhodně nepomohlo.

Čím to, že když má člověk řešit více náročných situací najednou, stává se mnohem citlivějším, podrážděnějším a náchylnějším ke vzteklým projevům? A dá se s tím vůbec něco dělat?

Odpověď mi nabídl článek vzniklý spoluprácí tří psychologů z amerických a australských univerzit, uveřejněný v časopise vydávaném Association for Psychological Science.

Pozor, aby vám trénování nepřerostlo přes hlavu. Nepleťte si bojiště se cvičištěm.

V posledních několika letech probíhal výzkum lidského sebeovládání ve spojení s agresí. V jednom z experimentů měli zúčastnění za úkol nesníst čokoládové sušenky, které před nimi ležely na stole. Poté, co bylo jejich sebeovládání „vyčerpáno“, měli mnohem větší sklon k agresivním reakcím.

Mnohem zajímavější je ale druhá část experimentu, která ukazuje že sebeovládání je možné systematicky trénovat a zlepšovat. Účastnící experimentu měli za úkol používat svou nedominantí ruku na všechny činnosti, kde jen to šlo. Díky tomu procvičovali své sebeovládání – jelikož používání levé ruky od praváka vyžaduje určitou míru soustředění.

Po dvou týdnech praktikování tohoto postupu byli spolu s jinými studenty vystaveni situaci, kdy je urazil jiný student a oni ho na oplátku mohli potrestat. Lidé, kteří v rámci experimentu trénovali své sebeovládání, reagovali méně agresivně.

Jak tedy lépe zvládat obtížné situace? Cvičením svého sebeovládání. Kdykoli děláte něco, co vyžaduje vědomou vůli, například se snažíte vyhýbat určitému jednání, sice se tím do určité míry vyčerpáváte, ale na druhou stranu toleranci k takovým situacím z dlouhodobého hlediska posilujete. „Je to jako trénování čehokoliv jiného – za začátku to dá práci,“ říká Thomas F. Denson, jeden z autorů studie.

V běžném životě můžete sebeovládání trénovat všelijak. Pravidelnými návštěvami obchodů s pralinkami, odkud pak odejdete s prázdnou, vypnutím televize v okamžiku, kdy začíná váš oblíbený pořad nebo třeba tím, že si necháte před nosem ujet tramvaj a počkáte na další.

Z těch příjemnějších způsobů doporučuji vyzkoušet zmíněnou záměnu rukou nebo třeba záměrné pozdržení svých reakcí: před každou odpovědí na otázku si dejte povinnou několikavteřinovou pauzu. Kromě procvičování vůle vás to navíc přiměje začít konečně myslet dřív než mluvit.

Ale pozor, aby vám trénování nepřerostlo přes hlavu. Nepleťte si bojiště se cvičištěm. Nedoporučuji například trénovat odříkání při zkouškách ve škole nebo při pracovním pohovoru. I když to jsou zrovna situace, při nichž by si člověk přál, aby pauza potřebná na rozmyšlení trvala opravdu jen pár sekund.

Diskuse 0