Štěstí na zkoušku i napořád — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Zdenka 23. 3. 2015 16:02 +9
Myslím, že naučit se říkat "ne" se víc lidí v životě nenaučí, než naučí. Podle mne je to hodně důležité. Jednak se zbavíte lidí či povinností, které byste udělali s nechutí. Hlavně ale, hodně to člověka posílí. Když se mi to začalo dařit, cítila jsem se postupně jistější a dnes, když jsem si jista že "ne" tak to dál nevysvětluju a taky o tom dlouho potom nepřemýšlím. Není pravda, že je správné každému a vždycky vyhovět. Někdy to prostě nejde.
Karolína 23. 3. 2015 17:28 +8
I když toto děláme a plně ovládáme, ne vždy se můžeme zachovat podle sebe, tak jak bychom chtěli a bylo nám to příjemné. Například v práci, zejména pokud jde o práci s lidmi. Těžko se mohu vyhnout jednání s klientem, který mi je navýsost nesympatický. A přitom jak ráda bych ho odbyla větou, "promiňte, ale jste mi nesympatický, počkejte si na mého kolegu, ten snad s Vámi bude komunikovat." Avšak s takovýmto přístupem, bych si práci dlouho neudržela. Někdy je hold nutné se překonat, přenést se přes své emoce a s chladným rozumem se zákazníkem dojednat, co je potřeba.
Lukáš 23. 3. 2015 19:16 +3
Hodně zajímavé postřehy ... rozhodovací proces souvisí s vyjádřením a projevem emocí ... můžu potvrdit ... je to vidět třeba na Alzheimerově chorobě. ... Aristoteles zahrnoval do procesu sebepoznání také poznání pravdy o sobě - myslím si, že dnešní psychologie už moc nevede lidi k otázce jménem proč? Proč jsem takový, ... proč se mi to stalo, proč pocházející z minulosti jako by už "nebylo moderní." Je to ale pořád stejně důležitá otázka. "Nebudete tím, kým si myslíte, že si druzí myslí, že jste, ale autonomní osobností." Trochu bych to upravil : "Nebudete tím, kým si druzí myslí, že jste. Bude Vám jedno, co si negativního si případně druzí myslí o vás. Budete jednat bez ohledu na jejich posuzující názor."
Katka 24. 3. 2015 09:24 +1 v reakci na Karolína 23. 3. 2015 17:28
Karolino to co pisete by mohlo byt o tomhle: -" Nebudete se ztrácet v událostech, ale budete nad nimi mít kontrolu." Clovek ktery umi zachazet se svymi emocemi je ten ktery je "pouhym" pozorovanim umi rozplynout a vedome bez emoci dal jednat. Jeho jednani bude pak i uplne jine nez ve vleku nerozpustene emoce.
monikah 24. 3. 2015 10:11 +7
...přesně tohle se mi děje v posledních letech - že poslouchám víc sebe - po těžkých a zásadních změnách v mém životě, kdy jsem se rozhodla naložit se svým životem podle vnitřního kompasu... ...je zvláštní, že vlastně stačí tak málo: vyhovět sobě a svým potřebám, pak mám více síly a ochoty jít vstříc i lidem kolem mě... ...žít v souladu se svým vnitřním nastavením vlastně stojí mnohem méně energie, než jít proti němu ...až je mi někdy líto těch let za mnou, které jsem protrpěla s vidinou, že jednou bude líp..
Petra 99 25. 3. 2015 19:24 +1 v reakci na Katka 24. 3. 2015 09:24
Katka: Myslíte, že lze takto rozpustit (nikoliv potlačit) pláč v situaci, když se "nehodí" plakat?
Katka 25. 3. 2015 21:34 v reakci na Petra 99 25. 3. 2015 19:24
Petro Nevim jakou mate na mysli situaci kdy se " nehodi" plakat. A proc se to nenodi? Kdo o tom rozhoduje jestli se to hodi?
Petra 99 26. 3. 2015 17:34 +1 v reakci na Katka 25. 3. 2015 21:34
Katka: Tuším, že mě nabádáte, abych se řídila sebou, ne okolím. Rozumím, spíše to myslím tak, že JÁ NECHCI třeba brečet v některých situacích, chci se vyplakat v soukromí a knedlík v krku tlačí slzy do očí. Lze podle Vás v dané chvíli momentální emoci rozpustit? Pokud se slzy vtlačí zpět, může zas za chvíli selhat hlas, když se něco projednává třeba v práci...
Katka 27. 3. 2015 11:13 v reakci na Petra 99 26. 3. 2015 17:34
Vas neznam Petro, neznam ani podrobnosti o tech situacich ktere mate na mysli,ani okolnosti ani podnety ani hlubsi priciny toho co Vasi emoci spousti.  Tohle vsechno je o hlubsim zkoumani a prace na sobe od ktere se odviji ty schopnosti s emocemi umet pracovat o kterych jsem mluvila. Tezko bude okamzite mistrem ten kdo to neovlada , kdo nepokrocil v teto praci a uceni.  O tom zvladani - byt v tom uz mistrem byl muj prispevek pod textem Karoliny ktera psala o nesympatiich. A konkretne na to jsem zareagovala textem.  Nevim jak dalece jste na tom ,ani o co se konkretne jedna ve Vasem pripade( jak pisu na zacatku) proto Vam take nemuzu odpovedet primo a jednoznacne na Vasi otazku.  Nevim co- jaky podnet a proc spousti a v jakych situacich tu tendenci, pocit plakat.  K zachazeni s emocemi je potreba pruprava, Procistovani,trenovani, sebepoznavani, sebepozorovani, meditace apd.  Clovek by se potreboval naucit byt alespon par hodin nebo minut denne sam a sam sobe ,svemu nitru venovat pozornost.  :)
Petra 99 28. 3. 2015 07:52 v reakci na Katka 27. 3. 2015 11:13
Katka: Jdu dále cestou necestou, přes hory a údolí, v čase nečase a budu na ní hledat další směrovky a rozcestníky...Ď. za Vaše komentáře.
Katka 28. 3. 2015 15:44 v reakci na Petra 99 28. 3. 2015 07:52
Preji hodne uspechu vyslapane skrze udoli po pahorky. ;) A kdo hleda ten i nachazi. Tak zlomte vaz. :). Vsechno jde. A vite co? Nemate v tomto pripade vubec zac,protoze to malo nestoji ani za rec. ;)