Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Strach je cítit

Strach či znechucení mají svůj pach. Pokud se bojí lidé kolem vás, dost možná začnete taky.

Michal Vlasák

Michal Vlasák

2. 1. 2013

Vědci dříve obecně měli za to, že lidé nedokáží komunikovat pomocí chemických signálů a chemoreceptorů, protože nemají tak vyvinuté „čichové“ orgány jako většina zvířat a neumí tedy vnímat chemické signály. Dlouho jsme si mysleli, že výhradním lidským komunikačním prostředkem je řeč a zrak. Není to tak.

Jdete do obchodu pro pár věcí. Nakonec se tam zdržíte dvě hodiny a koupíte spoustu věcí, které vlastně vůbec nechcete. Sedíte v kině a díváte se na film, který by vás normálně vůbec nevyděsil, ale přesto cítíte zvláštní úzkost. Jste s pár známými v noci v lese a okolní zvuky znějí tak nějak děsivěji. Náhoda, nebo je za tím něco víc? Odpověď nabízí i nedávný výzkum emocí.

Tento výzkum proběhl na Utrecht University v Nizozemsku. Oblastí zájmu byla souvislost chemických signálů a emocí. V podstatě šlo o to, že výzkumníci získali pot od deseti mužů, a to buď

  • v neutrální situaci
  • při sledování děsivých scén (z Kubrickova The Shining)
  • nebo při sledování scén nechutných (Jackass z produkce MTV).

Následně 36 ženám promítali zrakové podněty, zatímco jim nevědomky dali přičichnout k těmto pachům.

Ač si to neuvědomujeme, emoční stavy lidí v našem okolí nás ovlivňují.

Ženy, které ucítily “pot strachu”, vykazovaly zvýšené oční pohyby, rozšířené zorničky a celkově jejich obličej vypadal víc “vystrašeně”. Obdobně patřičnou reakci (znechucený obličej) vyvolal i “pot znechucení”.

Nevědomá reakce

Toto chování je ovšem podle vědců nevědomé. K této hypotéze se přiklání například i pořad Mythbusters z produkce televize Discovery Channel. V epizodě 193 autoři pořadu zjišťují, že pokud má člověk poznat z pachu emoci, pak správnost odpovědí není vyšší než při pouhém tipování. Výjimku ovšem tvoří situace, kdy je člověk trénovaný. Když měl emoci rozpoznat odborník na pachy, uspěl v pěti z šesti případů.

Závěry jsou tedy zřejmé: ač si to neuvědomujeme, emoční stavy lidí v našem okolí nás ovlivňují. Nejvýraznější je tento účinek údajně v případě, když máme reagovat na neurčitý podnět. Obzvláště vnímaví k pachům býváme také v situacích, kdy nám ostatní smysly nemohou sloužit, například ve tmě a v tichu.

Vnímání pachu je tedy jedna z dalších příčin, proč se občas necháváme strhnout davem, nebo býváme s lidmi v našem okolí “na stejné vlně”, aniž bychom je museli znát.

DE GROOT, J. H. B., M. A. M. SMEETS, A. KALDEWAIJ, M. J. A. DUIJNDAM a G. R. SEMIN. Chemosignals Communicate Human Emotions. Psychological Science. 2012–11–13, roč. 23, č. 11, s. 1417–1424. ISSN 0956–7976.

Diskuse 0