Foto: Thinkstock.com

Úzkost není nepřítel

Skutečným nepřítelem není úzkost samotná, ale to, kvůli čemu ji máme.

Tereza Zahrádková

Tereza Zahrádková

29. 4. 2013

Co když nám pocity úzkosti či deprese i k něčemu slouží? Skutečným nepřítelem není úzkost samotná, ale to, kvůli čemu ji máme. Zkuste prozkoumat, co jste díky úzkosti či depresi získali nebo čemu jste se díky nim vyhnuli.

Každý, kdo zažil dlouhodobě chorobnou úzkost či depresi, nebo mu byla dokonce diagnostikována, ví, jaké omezení to pro život znamená. Úzkost je nepříjemný emoční stav bez jasné příčiny v danou chvíli. Tím se výrazně liší od strachu, který má vždy jasný zdroj.

U deprese jde o dlouhodobý pokles nálady projevující se různými příznaky jako je pocit viny, smutek, pocit bezcennosti či nízké sebedůvěry. Obojí se léčí pomocí psychoterapie a léky. Obě metody jsou účinné. Pojďme se ale společně podívat ještě na jednu doplňující možnost, která by nám mohla pomoci.

Bojíte-li se například uzavřených prostorů, nejezdíte nejdřív jen výtahem, později už máte potíže i v uzavřené tramvaji a metru. Poté už neprojdete ani užším tunelem.

Přirozenou tendencí člověka trpícího depresí či úzkostí je rychle se takových pocitů zbavit. Utíká před nimi. Bere je jako nepřítele. Příkladem může být úzkost. Ta přichází ze začátku jen občas a nečekaně, poté se začne plíživě rozšiřovat ve vašem životě. Je to boj se strachem, se sebou samým. Jenže sám sobě člověk utéct nemůže. Bojíte-li se například uzavřených prostorů, nejezdíte nejdřív jen výtahem, později už máte potíže i v uzavřené tramvaji a metru. Poté už neprojdete ani užším tunelem. Strach má přirozenou tendenci rozšiřovat se, pokud před ním utíkáme.

Před čím ale vlastně utíkáme? Úzkost či deprese jsou jen povrch všeho. Proč jste si pustili do života něco, co vás zcela ochromilo? Pokud totiž úzkostí či depresí trpíme, nedokážeme často myslet vůbec na nic jiného. Co když nám pocity úzkosti či deprese i k něčemu slouží?! Skutečným nepřítelem není úzkost samotná, ale to, kvůli čemu ji máme.

Jádro věci

Zkuste prozkoumat, co jste díky úzkosti či depresi získali nebo čemu jste se díky nim vyhnuli. Úzkost a deprese někdy fungují jako pokrytí pro nás mnohem hůře přijatelných pocitů. Nechcete si přiznat nefungující partnerský vztah, bojíte se dospělosti, a tak stojíte na místě, máte strach z vlastní neschopnosti v práci? Možná také utíkáte před pocity opuštěnosti či vlastního nepřijetí nebo unikáte traumatickým vzpomínkám.

Pokud berete léky nebo docházíte na terapii, neznamená to, že máte léčbu přerušit a prožívat úzkost a depresi ještě hlouběji.

Zkuste úzkost a depresi nebrat jako protivníka a neutíkat před nimi. Berte je jako dočasného pomocníka, který vás má v životě něco naučit nebo pomoci zakrýt hlubší strachy, se kterými jste dříve neuměli bojovat. Úzkost může být signálem, jakou cestou se vydat.

  • Žijete dlouhodobě v ponižujícím partnerském vztahu, nedokážete odejít, a najednou se začínají objevovat pocity úzkosti? Možná je to signál, že už je čas jít. Co nedokázal ovlivnit rozum, napovídají emoce.
  • Cítíte se opuštěně a objevila se deprese? Možná toužíte po pozornosti a péči a nedokážete si o ni říci jinak. Nebo jste se potřebovali zastavit a musela zasáhnout až nemoc či deprese, abyste to udělali.

Důležité je pevné rozhodnutí, že jste schopni se na svět podívat otevřenýma očima a čelit svým strachům, protože to je jediná cesta. Čelit svým strachům je cesta k osvobození. Vzpomeňte si na pocity vítězství, když jste někdy svůj strach překonali. Se strachem to tak je. Když před ním utíkáte, rozšiřuje se a vy máte stále méně odvahy i do věcí, kterých jste se dříve tolik nebáli. Stejně tak je to i opačně, čím více strach překonáte, tím více odvahy získáte i do překonání dalších překážek.

Pokud berete léky nebo docházíte na terapii, neznamená to, že máte léčbu přerušit a prožívat úzkost a depresi ještě hlouběji. Naopak jste na cestě k úspěchu, jen se na té cestě zkuste podívat na pocity deprese či úzkosti i trochu jinak, jako na signál ke změně.

Pokud ještě depresí či úzkostí netrpíte, přestaňte být otrokem svého strachu a začněte mu čelit. Naslouchejte svým emocím a signálům svého těla. Zkuste emoce nepotlačovat, ale přivítejte je a vnímejte, co vám napovídají, protože jinak se možná ozvou mnohem silněji – formou úzkosti nebo deprese.

Otevřít diskuzi 0