Téma k poslechu: Co se životem
Vyberte si své téma Předplatné
Foto: Thinkstock.com

Vědecká fakta o štěstí

Věděli jste, že štěstí je nakažlivé? Můžeme si je však pěstovat i vlastními silami.

Zdeněk Krpoun

Zdeněk Krpoun

24. 1. 2012

Good luck! Zlom vaz! Vytři jim zrak! Tyto a další ze způsobů, jak druhým popřát štěstí, jsou nedílnou součástí našeho každodenního života.

Lidé dnes nejsou vedeni snahou přežít, tak jak tento člověku vlastní instinkt vymezoval například Charles Darwin, ale spíše myšlenkou postupně si vyšlapat cestu ke štěstí, prostřednictvím které by naplnili vlastní představu o ideálním životě.

Když druzí vidí, že jste doopravdy vnitřně šťastný, ochotně a rádi se nechají nakazit.

Bylo a stále je vyvíjeno čím dál více vysoce kvalitních nástrojů na měření tohoto prožitku, čímž se zpětnovazebně zvyšuje i možnost jeho výzkumu. Jak na tuto snad nejkladnější emoci nahlíží vědecká psychologická komunita a co nám radí?

Proč je dobré být šťastný?

Prožívání štěstí samo o sobě je nezbytnou, ne však dostačující podmínkou k tomu, abychom zvýšili kvalitu života. Řada vědců došla ke zjištění, že šťastní lidé pociťují vyšší míru naděje, jsou optimističtější a celkově lze říci, že své neúspěchy připisují spíše vnějším okolnostemúspěchy pak vnitřním dispozicím a vlastnostem.

S tím je spojena i tendence k seberealizaci (uskutečňování našich potenciálů ve společenském a pracovním životě): kdo je šťastný, častěji dosáhne lepší pozice v zaměstnání,  je houževnatější při dosahování vytýčených cílů, přistupuje k sobě a společnosti odpovědněji a kladné emoce, které dnes a denně prožívá, vyvolává také u ostatních ve svém okolí. Jednoduše, ale prokazatelně řečeno: když druzí vidí, že jste doopravdy vnitřně šťastný, ochotně a rádi se nechají nakazit.

Pěstujeme štěstí

Představte si domov obývaný pečujícími a láskyplnými rodiči, kteří budují pracovní kariéru, zároveň však dbají na kvalitní výchovu a trávení společného času se svými dětmi. Mají vysoké sebevědomí, jsou šťastní a každým dotykem, slovem i skutkem vám dávají najevo, že jste výjimečné dítě.

Zároveň ale jde o rodiče, kteří mají určité nároky. Plnění školních úkolů, dodržování hygieny, účast na sportovních kroužcích a nenásilné ukazování intelektuálních a sportovních vzorů vedou postupně k tomu, že si oba rodiče i jejich ideály zvnitřníte.

Štěstí se daří v prostředí, kde jsou nároky v rovnováze s pozitivním přijetím.

Postupně s rostoucím věkem na sobě budete pracovat tak jako oni a jednou s největší pravděpodobností dosáhnete kvalitního vzdělání a práce odpovídající vašemu potenciálu. Ano, nechali jste se nakazit štěstím svých rodičů a jednou stejným způsobem nakazíte i své děti. Takto funguje cyklus zvyšování kvality života, jeho smyslu i osobní pohody. Všechny aspekty štěstí tak mají připravenou půdu pro růst.

Co když vaše rodinné prostředí podobné znaky nevykazovalo? Vaše cesta ke štěstí může být klikatější, ale rozhodně vám není uzavřená. Štěstí se zkrátka daří v prostředí, kde jsou nároky v rovnováze s pozitivním přijetím. Ne každý se do takového prostředí narodí, každý si je ale může postupně ve svém životě vytvářet.

Dva typy štěstí

Štěstí lze vědecky studovat z více úhlů, stejně jako jej z více úhlů vnímá laická veřejnost. Vědecká komunita v současné době mluví o dvou hlavních proudech výzkumu a rozlišuje eudaimonickéhédonistické štěstí. První z nich splňuje veškeré projevy popsané výše, zatímco to druhé nesleduje nic víc, než jen štěstí prožívat. Dle takového pojetí by náš vnitřní stav, tzv. „naladění pro štěstí“, mělo postupně vést ke zvyšování pocitu štěstí, až do chvíle, kdy nebudeme prožívat nic jiného než štěstí….Vidíte, kde je zádrhel?

Zkuste si představit, kdyby při štěstí šlo jen o to, jak se cítíte. Kde vzkvétají ony tolik vychvalované plody štěstí? Kam se poděla seberealizace? Jak zvýšit úroveň kvality života? Tato odborníky ne příliš přijímaná definice je kruhová. Jak poznáme, že jsme šťastní? – Protože cítíme štěstí. A proč pociťujeme štěstí? – Protože jsme šťastní.

Štěstí je stav, který se lze naučit – nejen prostřednictvím pomoci odborníků, ale vaším přístupem k životu.

Od dob, kdy je člověk člověkem, se úspěch a s ním spojené štěstí poměřovalo hodnotou a přínosem pro sebe, rodinu a společnost. V oblasti sportu, profesní kariéry, umění nebo vzdělání platilo, že štěstí je výsledkem úrovně vynaloženého výkonu  a vnitřního pocitu. Ačkoli se i mezi erudovanými badateli z vědeckých kruhů najdou oponenti tohoto vymezování pocitu štěstí, platí dnes více než kdykoli dříve, že štěstí je něčím, co prostřednictvím našeho snažení ústí v „šťastné“ výsledky.

Jak velké je to vaše?

A co právě vy, jste šťastní? Zkuste zodpovědět jen několik ze sady otázek, které vědci pokládají respondentům během výzkumů. Skórujte tak, že každé otázce přiřadíte body od jedné do sedmi, kdy jednička vyjadřuje naprostý nesouhlas a sedmička naopak naprostý souhlas.

A nyní otázky:

  1. V mnoha ohledech se můj život blíží mé ideální představě o něm.
  2. Jsem spokojen se svým životem.
  3. Pokud bych mohl žít svůj život znovu, téměř nic bych nezměnil.
  4. Dosud došlo v mém životě k naplnění toho, co jsem kdy  chtěl.
  5. Mé životní podmínky jsou excelentní.

Pokud jste v tomto minitestu z maximálního počtu 35 bodů dosáhli 25 a více, jste šťastní. Pokud ne, nezoufejte. Štěstí je stav, který se lze naučit. Nejen prostřednictvím pomoci odborníků, ale vaším přístupem k životu.

První krok je nastavovat si cíle adekvátní vašim možnostem – cíle, které vyžadují úsilí, ale zároveň jsou reálné. Takovéhoto cíle velmi pravděpodobně dosáhnete, což zvýší váš pocit štěstí a bude vás motivovat k další práci.

Druhým krokem je mít o sobě realistické mínění, ani příliš nízké, ani přehnaně vysoké. Nízké sebevědomí nám brání poměřit se s výzvami a tedy i růst; pád z příliš velké výšky při kontaktu s každodenní realitou zase hodně bolí. Součástí šťastného života je tedy i sebepoznání, protože pouze člověk, který dobře zná sám sebe, si může klást odpovídající cíle.

Využívejte celý web.

Předplatné

Třetí a nejdůležitější krok je zabarvení brýlí, prostřednictvím kterých pohlížíme na naši minulost a náš osobní život. Objektivní události samy o sobě mají na naše prožívání menší vliv, než to, jak je vnímáme a jaký význam jim přisuzujeme.

Zkrátka a dobře, chcete být šťastní? Tak přestaňte hledat zázraky a jděte do sebe. Máte štěstí ve vlastních rukou.

Literatura:
Argyle, M. (2001): The psychology of happiness. East Sussex: Routledge.
Diener, E., Emmons, R.A., Larson, R.J., Friesen, W. (1985): The satisfaction with life scale. Journal of Personality Assessment, 49 (1), 71–75.
Diener, E. (2000): Subjective well-being: The science of happiness and proposal for a national index. American Psychologist, 55, 56–67.
Boniwell, I. (2008): Positive psychology in a nutshell. London: Personal Well-Being Centre.

Diskuse 0