Vlci a ovce v kauze Prekopová — archivovaná diskuse

Zpět na novou diskusi

Alena 3. 5. 2011 11:45 +34
Výstižná fotka... terapeutka přímo fyzicky prožívá provokaci vzteku u dítěte a radí matce, jak mu třást hlavičkou. Člověk má dojem, že by "na to" nejraději naběhla osobně. Ale ne, chtěla jsem psát o něčem jiném. Kauza Prekopová? Co tak kauza "používání násilí pod terapeutickou zástěrkou na nezletilých dětech", o kterém nakonec fotka vypovídá v první řadě? Nehledě na další možnou kauzu související se snahami zavádění těchto násilných metod do školských a vzdělávacích zařízení. Věřte, že proti těmto úkazům by drtivá většina těch, co se vymezují proti TPO (úmyslně nepíšu Prekopové) protestovala stejnou silou, ať by je propagoval kdokoliv. Ještě malá poznámečka: FB stránky Říkáme NE pevnému objetí se přímo hemží faktickými důkazy a argumenty. Stránky podpory JP obsahují pár vágních výkřiků typu "Jiřinka je obdivuhodný člověk". Žádné výpovědi "zázračně uzdravených". Vypovídá to o něčem? Ale jinak... Díky za článek.
Jola 3. 5. 2011 13:07 +46
Děkuji Vám za článek. Sama patřím do skupiny, které je dle p.Prekop TPO velice prospěšná. Osobní zkušenost se zalehnutím větším a těžším "milujícím" protějškem bych nepřála ani nejhoršímu nepříteli. Nemožnost ani uhnout očima je frustrující, ponižující, svazující - větší bezmoc a bezradnost si těžko dokáži představit. I po letech mne děsí dotyky cizích lidí - emotivní uchopení za loket, snaha pomoci .. běžné projevy lidské náklonosti. Jsem dospělá - a stěží se s tím kdy vyrovnám. Jak tohle někdo může doporučit dítěti - anebo to na něm rovnou praktikovat - nikdy nepochopím a NIKDY se s podobnými metodami ani nesmířím. A upřímně řečeno - je mi vcelku úplně fuk jaká "akademická" kapacita se pod tohle podepíše ... Nepotřebuji "odborníky", abych poznala a uměla pojmenovat násilí.
Ivan 3. 5. 2011 13:16 +6
Dobrý den i když TPO nepraktikuji tato terapie mě zaujala zejména v přijetí dítěte i když má chování ,které se dá těžko zvládnout.Zatímco v TPO dle mě se rodič snaží přijímat dítě ve velice náročné situaci- v ústavech bývávají klienti zpracováni chvaty a psychofarmaky / nesnaží se je přijmout ale pouze zpacifikovat chvaty a přemoci/ Je lepší volit objetí -které provádí rodič,než ,aby nezvladatelné chování později někde v ústavu řešil chvaty pracovník ústavu za zdmi ,v izolaci prostorů pokojů a podobně.Protože z toho bude mít klient ještě větší trauma pokud nebude nadopován tak,aby si nic nepamatoval Tématika ovládání klientů ač chvaty nebo psychofarmaky v ústavech by byla zajisté také zajímavou tématikou ,která by se měla objevit na stránkách psychologie.cz To že se mnohde používají tyto represe mě velice pobuřuje protože si myslím, že chvaty i psychofarmaka omezují klienty v jejich základních právech.Prostory by měly být nadstaveny tak aby byly vypolstrované ,aby zde tyto nekalé praktiky nebyly na klientech praktikovány. Zdravím a doufám,že můj příspěvek nebude smazán
Mgr. Hana Bondarenková 3. 5. 2011 13:59 +26
Pán Ivan, nikto predsa nespochybňuje bežné rodičovské objatie a akceptáciu dietaťa aj v "kríze" citlivý rodič to dokáže odhadnúť a poskutnúť dieťaťu takú mieru pomoci, akú potrebuje (ak nie, mal by pracovať v prvom rade sám na sebe). No TPO je násilie, vždy objíma silnejší slabšieho. Nemôžeme tolerovať násilie ako alternatívu k inému násiliu. Predsa v terapiách nie je buď len TPO alebo psychofarmaká. Je medzi tým ešte celá škála účinných prostriedkov. Rovnako ako si neprajem aby raz moje dieťa niekto premedikovával tak si neprajem ani aby ho niekde v ústave na hodiny zalahával. (A že mám odkazy kde je priamo prepojenie na TPO podľa Prekop a tieto praktiky) Vám by sa páčilo keby niekto vaše dieťa denne zaľahol na niekoľko hodín bez toho aby ho zaujímali jeho fyziologické potreby? Mňa nie, preto odmietam tieto metódy fungujúce na prevahe. Nebránim sa ukľudneniu dieťaťa aj držaním aby som zabránila jeho zraneniu a ani medikácii vo veľmi oddôvodnených prípadoch (napr. silné úzkosti) no v prvom rade treba takýmto javom predchádzať. Aj s autistickými deťmi sa dá dnes pracovať s veľkým efektom bez nutnosti TPO. Pekne ste ale poukázal na jeden faktor "Je lepší volit objetí -které provádí rodič,než ,aby nezvladatelné chování později někde v ústavu řešil chvaty pracovník ústavu za zdmi ,v izolaci prostorů pokojů a podobně.Z toho mi jasne vyplýva, že vnímate TPO ako výchovnú metódu, aby bolo dieťa povolnejšie. "Protože z toho bude mít klient ještě větší trauma." Trauma je vždy trauma..
Jola 3. 5. 2011 14:08 +22
Pane Jandeku - možná by bylo rychlejší a účelnější tipy na články posílat přímo redakci - event. na zajímavá témata upozorňovat na FB? Já sice nějak pořád nepobírám, jak rodiče prostřednictvím TPO přijímají rodiče - anebo jaký je rozdíl mezi chvaty a hmaty užívanými při terapii anebo v ústavech. Na druhou stranu - v ústavech TPO přeci nazkoušeli a zprubovali než ji "uvedli mezi obyčejné lidi" .. V tomto Vašem postoji vidím rozpor. Trauma, které způsobí osoba blízká je podle Vás menší? to bychom si jistě hodnotně a dlouho mohli povídat. Mne pobuřuje omezování kohokoli - nejen klientů, ale i dětí, a to bez rozdílu. Proti TPO vystupuji. Za sebe jsem se Vás již ptala, zda jste podobné protiprávní jednání - o němž jak píšete konkrétně víte - oznámil na patřičných místech. Jen doufám, že pro Vás nebude velkým zklamáním, kdyby snad vyšlo najevo, že "se nejednalo o násilí, nýbrž léčebnou TPO".
Lenka 3. 5. 2011 15:16 +26 v reakci na Ivan 3. 5. 2011 13:16
Pane Ivane, pokud nedokážete přijmout dítě i ve vypjatých situacích, tuším, že je problém někde jinde.. Nemám problém své dítě milovat i ve chvíli, kdy má záchvat a nepotřebuji, postiženému dítěti v tu chvíli křičet do obličeje své pocity a trýznit ho ještě víc..
Magdalena Retigová 3. 5. 2011 21:26 +28
Proboha vždyt když obejmu své dítě s láskou,je to úplně jiné než když se používá TPO,jak má dítě postižené PAS pochopit co na něj křičíte,jak vás má vnímat když mu třepete s hlavičkou?!Jak vůbec můžete toto schvalovat,je to jen hrubé násilí-nic víc a pokud někdo tvrdí,že po několika hodinovém trýznění,dítě které padne vysílením vnímá vaši lásku,žije jen v obrovském bludu,pokud to opakujete několikráte tak jsem přesvědčena,že dítě už jen proto že žije v hrůze aby se to neopakovalo,uklidní se dříve pokud je schopno alespon trochu vnímat,ale co jeho psychická stránka,jste přesvědčeni,že dítě je v pohodě a žije štastně,proboha mámi proberte se,ty děti za to nemůžou!!!!!
Blanka 3. 5. 2011 21:41 +23
Ester, krásně napsáno a tleskám za osobní postoj.
S. Veselá 3. 5. 2011 23:42 +11 v reakci na Ivan 3. 5. 2011 13:16
Ivane máte pravdu ,v ústavech klienty zpacifikuje personál a používá u toho chvaty.Myslím si ,že když je potřeba klient zpacifikovat,aby neublíž sobě nebo druhému nejde jinak než použít chvatů.Určitě se na klientovi v této situaci ale neválí x hodin a těch x hodin na něj neřve. Ukažte mi jednoho autistu ,který by jím nebyl po provádění MPO. Že se změní chování po 4 letech je snad normální vývoj. Vám se zdá ,že podání psychofarmak a použití chvatů omezuje klienta v jeho základních právech.... Opravdu by mě zajímalo jaké chvaty máte namysli a jaké právo je v tomto případě porušováno. Ještě bych ráda věděla ,jak vypolstrovaný prostor ovlivní to ,aby klienti nebyli mučeni těmito praktikami?
Shayla 4. 5. 2011 16:43 +6
Nerozumím, takže vy jste si nic o TPO nepřečetla, přesto se k němu takto sáhodlouze vyjadřujete? Proč? To není objektivní.
Ester Danelová 4. 5. 2011 16:54 +16 v reakci na Shayla 4. 5. 2011 16:43
Nebojte se Shaylo, to byl příklad. TPO totiž není jediná sporná terapie v Česku vykonávaná. Ale vyžaduje dost energie všechny ty informace získat - a to je, jak jsem psala, dost náročné, hlavně s vědomím, že se nám nejspíš nebude líbit, co zjistíme. Působí to na Vás dojmem, že jsem si nic o TPO nepřečetla? :-)
Shayla 4. 5. 2011 17:11 +5 v reakci na Ester Danelová 4. 5. 2011 16:54
To jste napsala vy sama, že nebudete číst sedmnáct knížek o přístupu, se kterým nesouhlasíte, proto na mne nepůsobíte věrohodně. Jaká je Vaše praktická zkušenost s TPO?
S. Veselá 4. 5. 2011 17:56 +19 v reakci na Shayla 4. 5. 2011 17:11
Myslíte si Shaylo ,že záleží na množtví přečtených knih ,k tomu aby člověk nesouhlasil s týráním bezbranných. Je to plýtvání jejich časem.
Daniela 4. 5. 2011 18:10 +3
S.Veselá to by mně tedy zajímalo kolik nejméně je toho třeba znát, abych něco takto kategoricky označila? autorka článku uvádí též kategorická tvrzení a podkládá je tím, že závěr má a tak netřeba blíže se seznamovat ... K násilí v mnohých jeho podobách jsem velmi citlivá, TPO nepranýřuji, ač na první kouknutí by k tomu mohla být vhodná ... stačí být ukáznění v posouzení míry svého poznání a v překážkách, které se nám/si sami do cesty stavíme. \Nebo snad ne?
S. Veselá 4. 5. 2011 18:31 +10 v reakci na Daniela 4. 5. 2011 18:10
Danielo nevím kolik toho potřebujete znát vy.
Ester Danelová 4. 5. 2011 18:43 +27 v reakci na Shayla 4. 5. 2011 17:11
Nenapsala. Je mi líto, že jsem nechtě nabídla i tuto interpretaci. V textu to bylo uvedeno jako možný důvod, proč "odborníci mlčí", jak to v různých jiných článcích autoři uvádějí. Opravdu si nedovedu představit, že by si každý český odborník měl číst o každé sporné záležitosti jen proto, abychom se mohli všichni zodpovědně vyjádřit. Já jsem si četla, protože jsem psala o "alternativních terapiích", neboli terapiích na hraně, diplomovou práci a zabývala jsem se jimi z pohledu vědce dva roky (jejich společnými znaky, účinnými faktory, kulturními jevy, co je provázejí). Věřím ale, že k posouzení, zda o tématu něco vím, by vám mohl stačit už samotný článek. Pokud na vás tedy nepůsobí dost fundovaně, asi s tím už holt nic nenadělám :-). Třeba upřednostňujete jiný styl argumentace, kupříkladu ono slavné "Aničce od sousedů to pomohlo." Ale to vás zklamu, protože mě ještě většinou zajímá, kdo tvrdí, že to pomohlo, podle čeho to poznal, případně jestli bylo důvodem, že se Aničce ulevilo, skutečně to, co si ona osoba myslí, že bylo. A tomu se říká vědecké myšlení a představitelé TPO se s tím odmítají konfrontovat. Praktickou zkušenost s TPO nemám, ani necítím potřebu. Vyjadřuji se jen k věcem, které jsou vidět i zvenčí a ty se nezmění, když se nechám taky zmáčknout.
Ester Danelová 4. 5. 2011 18:51 +16
Pojďme o rovinu výš. Jedním z typických znaků alternativních směrů totiž je, že jejich představitelé a přívrženci ve vzájemné diskusi s lidmi, kteří se ptají a hledají a mají (zatím, pro tu chvíli) jiný názor, napadají místo argumentů a konkrétních názorů samotné lidi/aktéry/autory článků a výroků. Mám pocit, že se to stalo na FB, kde vznikla skupina "proti metodě" a následně skupina "na obranu Jiřiny Prekop". Sporem byla původně metoda - a najednou je to o člověku? Jak se to stalo? Myslím, že to samé se děje i tady. Pokud tedy chcete něco zpochybnit, neptejte se prosím, kolik knížek jsem přečetla, ale pojďme se bavit nad něčím v textu.
Marcela R. 4. 5. 2011 19:08 +20 v reakci na Ester Danelová 4. 5. 2011 18:51
Sporem zůstává metoda sama. Zároveň však je to i o člověku, neboť TPO propagují lidé, těšící se velké oblibě z různých důvodů. Znamená to ale pro mnohé, že to co označí tito propagátoři za dobré, nad tím se jejich obdivovatelé ani nezamyslí a propagují dál v tomto duchu. Neřeší, nepřemýšlí, jen kopírují...
Daniela 4. 5. 2011 19:16 +1 v reakci na S. Veselá 4. 5. 2011 18:31
hezký příklad diskusního faulu, ale máte druhou šanci ...
S. Veselá 4. 5. 2011 19:51 +18 v reakci na Ester Danelová 4. 5. 2011 18:51
Ester především děkuji ,za trefný a skvěle napsaný článek. Myslím si ale ,že situace je pořád stejná. Představitelé a přívrženci neustále mluví o tom ,jaké má kdejaký terapeut charisma a tím je dané že dělá jenom dobře. A to stačí "odborníkům" k tomu ,aby i když s metodou nesouhlasí naznali ,že tento charismatický člověk přece nemůže dělat zle a to co jinému nejde on dokáže. A skupina na FB https://www.facebook.com/ri... pořád kritizuje metodu.
S. Veselá 4. 5. 2011 21:04 +16 v reakci na Daniela 4. 5. 2011 19:16
Nechtěla jsem už komentovat,ale pro vysvětlení Danielo, já na vás neútočím.Každý pro utvoření si názoru na "nějakou věc" potřebuje něco jiného a v jiných dávkách. http://www.youtube.com/watc... Tohle není léčení dítěte ,ale pomoc rodiči se vyrovnat s vlastním problémem a dítě se k tomu pouze využije. Kdyby tomu bylo jinak musel by zalehávaný souhlasit. A hned je tu rozpor.Jak se můžou porovnávat prožitky toho ,kdo s MPO souhlasí s prožitkem toho ,kdo se mu usilovně brání. To je přece nesmysl.
Lenka Majerová 5. 5. 2011 09:49 +15
Děkuji paní Ester za článek.Mám autistickou dcerku a nikdy bych po TPO "nesáhla".Myslím,že mám dost zdravého rozumu a nepřestanu se podivovat nad tím,kolik lidí zdravý rozum nemá.TPO nemá s objímáním a prouděním lásky vůbec nic společného !
Markéta 5. 5. 2011 10:13 +4 v reakci na Ivan 3. 5. 2011 13:16
No to je pořád dokola, když v ústavu znehybňují klienta chvaty a léky, tak je přece lepší ho zalehnout a držet násilím pár hodin:)).......dvě různý možnosti a obě špatný, to je jako když paní doktorka srovnává nepřijemnou TPO s návštěvou dítěte u zubaře, která je přece nutná:))))......Ona klidně srovnává svou šarlatánskou metodu s prací lékařů , kteří skutečně léčí.....je to blázinec a já věřím tomu, že tím, jak proti tomu protestujeme, se nakonec tuhle absurditu podaří zastavit..... Lidi si přečtou na netu protesty a zapojí zdravý rozum a tohle šílené divadlo skončí .
Shayla 5. 5. 2011 10:15 +5 v reakci na Ester Danelová 4. 5. 2011 18:43
Jste odborným redaktorem tohoto odborného periodika. Píšete článek na odborné téma, ve kterém napíšete "Co je pravým důvodem, proč se tak těžko vyjadřuje k terapiím jako je tato? Moc je neznáme. Proč bych si četla sedmnáct knížek o přístupu, se kterým nesouhlasím?" "Dívám se a jsem dítětem: malá, bezbranná, sama. A navíc bez možnosti utéct." Pokud byste takovýto článek napsala na svůj blog, je mi to opravdu jedno. Ale já jsem tyto stránky považovala alespoň do určité míry za odborné, očekávám určitou míru kritického myšlení. Můj názor je takový, že jste na základě jednoho videa ve filmu spláchla celou terapii pevným objetím, o níž zkušenosti nemáte praktické žádné, teoretické nedostatečné. To dítě tam není samo, má tam matku. Váš článek na mě opravdu nepůsobí tak, že by Vás skutečně zajímalo, komu to pomohlo, podle čeho to poznal atd. Beru ten článek jako Váš osobní názor, nikoli odborný článek.
Lenka Majerová 5. 5. 2011 11:35 +22
Paní Ester,děkuji za váš článek.Já nejsem žádný odborník,jsem maminka dcerky s autismem . TPO říkám NE a nikdy bych ji své dcerce "nedopřála"!! I když mám postižené dítě,nechybí mi zdravý rozum a jen mě udivuje kolika lidem,kteří TPO obhajují,ano !V dílech J.P. se zneužívá slovo láska a objímání ve prostěch TPO. TPO s láskou a objímáním nemá nic společného !
S. Veselá 5. 5. 2011 14:25 +15 v reakci na Shayla 5. 5. 2011 10:15
Nemůžu souhlasit.Já jsem naopak z článku načerpala spoustů věcí. Kvalitu článku snad nesnižuje projev osobního názoru.
leona dolejšová 5. 5. 2011 14:50 +21 v reakci na Shayla 4. 5. 2011 17:11
A jaké je vaše praktická zkušenost s TPO, paní Shalyo?? Nechala jste se někým zalehnout na několik..tedy i např 4 hodiny a to 4 násobnou vahou?? Pomočila jste se při tom? Špatně se vám dýchalo? Měla jste žízen,úzkpst atd atd atd..a nikdo nerespektoval vaše pocity?? Toto vše jste zažila???Anebo vám někdo podrazil nohy,zabalil vás di deky a zalehlo vás třeba i několi lidí?? Máte prosím tuto osobní zkušenost vy sama?? Jaké to pro vás bylo??A co so myslíte,jaké je takové chování po stránce právní?? Děkuji za odpověĎ.
leonaDolejšová PhDr Mgr 5. 5. 2011 14:57 +20
Vážená paní Ester. Děkuji za článek. Píšete,že pravda se hledá těžko a že vy jste ji našla.Já se už jen na podobných diskusích opakuji. Ale pokud holt psychologové a psychoterapeuti/ kupř též typu prodavačka,masérka,ap./ v tomto nemají "jasno", tak právo v tomto ohledu jasno má PR'AVO a bude zřejmě úkolem právníků,aby s k této "terapii" vyjádřili jednoznačně..neb jak vidíme,různé "dojmologie" a "psychologizování" je jen matením veřejnosti a jistě bychom v takovém chování,jednání i "argumentování" našli spousty důvodů,které tyto "odborníky" motivují k jejich zcestným úvahám,racionalizacím atp.
Ester Danelová 5. 5. 2011 19:03 +17 v reakci na leonaDolejšová PhDr Mgr 5. 5. 2011 14:57
Píšu pouze to, že jsem našla svoji pravdu: tedy odpověď pro sebe (nikoli obecně platnou pravdu, to by bylo hodně smělé). Nicméně souhlasím s tím, že právní aspekt má v celém problému velmi důležité místo.
leona dolejšová 7. 5. 2011 09:03 +14 v reakci na Shayla 4. 5. 2011 17:11
Já bych si osobně praktickou zkušenost představovala tak,že se nechám na několik hodin zalehnout 4násobným slonem,během zalehnutí mě nechají pomočit,bez pití..jak jsem se dočetli,může se to odehrávat i ve tmě...atd atd..ale tuto osobní zkušenost in vivo si tedy ráda odpustím...na to mám dostatečně rozvinutou představivost.
Romana 7. 5. 2011 18:06 +2
Velmi inspirativní článek. Měla jsem teď sama možnost absolvovat relaxační cvičení zaměřené na vzájemný dotyk rukou. Takové cvičení dává šanci víc si uvědomit tu zmiňovanou sílu dotyku. Když si vyzkoušíte se několik minut soustředěně a procítěně dotýkat ruky druhého člověk víc si jej uvědomujete a skrze něho i sebe, můžete zacítít hlubokou reciprocitu. Pokud se něco takového děje nepřirozeně příliš rychle (nebo dokonce na silný direktivní povel někoho dalšího a ne jako nabídka), pak to samozřejmě musí být velmi intenzivní a rychlé, ventilují se při tom emoce jak tornádo. Tak si říkám, pro koho je asi vhodné pustit do duše takové tornádo??Dokážu si představit hodně lidí, kteří to chtějí, vnímají to jako hrdinství a odvahu a ono to do určité míry tak je, ale je v tom podle mě taky hodně rizika. Je to jedna možnost a je to intenzivní a nebezpečná možnost a není pro každého. Absolvovala jsem několik sezení rodinných konstelací a i když s terapií pevným objetím přímou zkušenost nemám, myslím, že to je co do intenzity a rychlosti analogický proces terapeutické změny jako u konstelací. Může rychle a silně způsobit velké změny v lidském životě. Jenomže se domnívám, že takové změny by měly být v souladu s celou lidskou bytostí – když proventiluju a rozbouřím a změním svůj způsob emočního prožívání a hranice svého těla (terapie pevným obětím), bylo by vhodné takhle přestrukturovat i způsob myšlení a vztahování se k druhým, schopnost hledat řešení a nejen ventilovat emoce.
Romana 7. 5. 2011 18:10 +9
Zajímalo by mě, jak zajistí terapie pevným obětím ten balanc mezi složkami prožívání (afektivní, kognitivní a tělesnou) a jak zajistí ten balanc v rozložení těch prožitků v čase a v intenzitě, dost pochybuju o tom, že to zajistí v dostatečné míře. Rychlá a snadná řešení totiž podle mě nefungují. Takže se v tuhle chvíli přidávám k názoru Ester a také odmítám terapii pevným objetím, resp. terapii pevným objetím v násilné a rychlé a traumatizující podobě, jak ji provozují někteří terapeuti. Díky za článek, který dává výborná vodítka pro zodpovědné rozhodování, jestli TPO je nebo není vhodným terapeutickým přístupem. Jenom se ještě přidávám k zdůraznění faktu, že na rozdíl od dospělých, se děti nemohou samy rozhodovat, jakou projdou terapií. Takže když je rodič dravec a rozhodne se to risknout, tak má dítě smůlu. Může umřít nebo projít těžkým traumatem a nést si v sobě třeba celý život hodně hnusnou a brutální zkušenost, jestliže natrefí na terapeuta,který nedodržuje základní etické principy. A mezi TPO terapeuty takoví očividně jsou. Zajímala by mě konkrétní jména těchto terapeutů, kteří nepostupují eticky (a v čem není jejich přístup správný), abych před nimi mohla ochránit sebe i lidi kolem sebe.
Romana 7. 5. 2011 18:17 +5 v reakci na Jola 3. 5. 2011 13:07
Upřímná a smutná výpověď, ale hezky a jednoduše napsaná. Často mi přijde, že se spousta lidí víc řídí jednoduchostí a cenou i v takových oblastech jako je péče o sebe nebo své blízké. To je asi ten kámen úrazu.
Magdalena Retigová 8. 5. 2011 00:22 +21
Sama mám auti syna a vím jak je pro něj delší dotek nepříjemný,TPO jak už jsem se zminovala je jen hrubá síla používaná na bezbraných dětech,pro které je jedna z nejnepříjemných věcí,pokusila jsem se o to a zažila jeho reakci a to podotýkám neležela jsem na něm,jen jsem se ho pokusila obejmout tak aby se nemohl hýbat,tak co je to zapsycholožku,terapeutku která toto doporučí,navíc když jsem pak viděla dokument a zjistila jak se to dělá správně zhrozila jsem se,takže řeči typu proudění lásky absolutní nesmysl,je to zrůdnost,což takhle až přijde někdo s návrhem,typu co dělali Spartané slabím a nemocným,jen že bude mít zvučné jméno,stádo ovcí bude hlásat bezmyšlenkovitě to samé??????
MUDr.Sausen Sládková 8. 5. 2011 21:02 +29
Milá paní doktorko, napsala jste to skvěle a výstižně! Ocenila jsem, že jste vypíchla to, co člověku bere dech: cíle terapie je dosaženo, objeví-li se v očích dítěte třpyt. Čekají též na třpyt v očích autisty??? Napadá mne Orwelova knížka "1984", kde po úspěšné provedené převýchově týraný nakonec svého mučitel začne milovat... Odbočím teď od psychoterapie do mediciny. Vám se totiž podařilo velmi výstižně popsat podstatu svízelnosti boje v medicíně obecně. Mám na mysli různé zvláštní metody "léčení". Váš popis přesně sedí na to, proč lékaři-odborníci nakonec dopředu vzdávají marný boj. Myslím boj se supy, kteří se živí na bolesti a neštěstí rodin s vážně nemocnými a dokáží z nich vytahat statisíce pod příslibem vyléčení.
Mgr. Hana Bondarenková 10. 5. 2011 18:36 +9 v reakci na Romana 7. 5. 2011 18:10
Pani Romana tu je zoznam, či je úplný netuším, terapeuti sa aj naďalej školia. http://www.prekopova-pevneo...
Juhascikova 1. 6. 2011 12:19
Dobry den slecno Danelova, jen me zajima, jestli jste hledala vice o smrti a jeji pricine deti,ktere uvadite v clanku.Ono,kdyz clovek zna okolnosti a hlavne zazemi techto deti,nabyva dojmu,ze TPO podle J.Prekopove s jejich umrtim nema nic spolecneho.Bohuzel tyto jmena pustobi jako bubak a laik se nikdy nedovi skutecnou realitu.Je mi lito techto deti,ale mam za to,ze se staly obeti (ve vsech pripadech) svych "nemocnych" adoptivnich rodicu;-( Odpurcum TPO prisly naramne vhod (ono jmena mrtvych deti pusobi hodne drsne,co si budeme nalhavat) a zneuzili je pro svoji antipropagandu teto terapie.Nejsem ani zastance a ani odpurce,zatim hledam odpoved,kterou vy jste uz nasla.Ovsem zastavam nazor objetivnich informaci;-) Preji hezky den a spoustu dobrych clanku.D.Juhascikova
Ester Danelová 1. 6. 2011 14:26 +12 v reakci na Juhascikova 1. 6. 2011 12:19
Například o Candace najdete více pod hypertextovým odkazem v textu článku. Jmenuji zde pouze případy úmrtí přímým důsledkem procesu holdingových terapií, kde držení většinou prováděli terapeuti spolu s adoptivními rodiči a dítě zahynulo nejčastěji následně po převozu do nemocnice. Děti se tedy staly obětí svých adoptivních rodičů A svých "terapeutů". TPO je jeden z typů holdingových terapií a její aplikace zatím k žádnému úmrtí nevedla, to nikde netvrdím, byla by to velká chyba. Jen zdůrazňuji, že použití síly není v terapii dětí bezpečné.
Eva 21. 6. 2011 10:11 +7
Možno... možno na princípe pevného objatia niečo môže byť. Verím že môže. ALE - Ako sa píše aj v článku - moc dotyku má tak veľké účinky... A keď k tomu prirátame obmedzovanie osobnej slobody dieťaťa, "ubližovanie" od vlastného rodiča - osoby dieťaťu najbližšej (pretože z hľadiska toho dieťaťa to JE ubližovanie akýkoľvek môže mať rodič dobý úmysel), a k tomu ešte prežitok niečoho, čoho sa autistické dieťa tak desí... Všetko toto dokopy v sebe nesie toľko potenciálneho nebezpečenstva (aj keby len v prípade nezvládnutej "terapie"), že nikto nemá právo toto všetko riskovať bez poriadnej - ale naozaj PORIADNEJ záruky že "vieme čo robíme". Tým myslím - jednak dôkazové bremeno na strane propagovateľov metódy. A ten dôkaz aj s vysvetlením by teda musel byť fest presvedčivý. Veď prečo sa obyčajné lieky na čokoľvek nepustia na trh bez riadnych dlhodobých skúšok? A prečo by sme teda mali vystavovať naše deti niečomu tak hroznému bez patričných dôkladných testov?! - a jednak dôkladne školených terapeutov. Ako môžeme tak citlivú "terapiu" zveriť niekomu, kto prešiel len krátkym kurzom? Kde berieme istotu že to zvládne? Nikde som sa zatiaľ nestretla s tým, žeby propagátori tejto metódy upozorňovali na nejaké nebezpečenstvá a pod. A to je pre mňa najväčším dôkazom aby som im neverila. Nechápem, že vo vyspelej spoločnosti je možné takúto drastickú "liečebnú" metódu prevádzať bez patričných testov a overení.
Martin Pechr 24. 7. 2011 23:55 +8
Přijde mi, že v TPO jde o záměrné zlomení ega dítěte, přičemž ego obyčejně bývá lámáno v průběhu života každého člověka vlivem okolností do nichž se dostává z různých důvodů (nemoc, ztráta blízké osoby, ztráta zaměstnání, trauma a mnoho jiného), člověk se stává pokornějším, získává jiný pohled na život a hodnoty, věřím, že takové zlomení ega nemá přijít od rodiče v útlém věku, ale přinese jej "život" každému v nějaké podobě, jaká je pro něho přijatelná a snesitelná, podle toho také, jak je schopen své ego sladit s nevědomými procesy (s bohem)... ...věřím, že TPO může "vykazovat léčebný efekt", nicméně dosažení žádoucího výsledku bez starosti o to, jakým způsobem k němu došlo je dle mého soudu v psychoterapii nepřípustné. "Účel světí prostředky" je pravidlo, které v psychoterapii nelze přijmout, jelikož ta je záměrná a záměrně je možno využívat pouze prostředky s kladným energetickým obsahem, nikoliv opačně, to bychom nakonec mohli ordinovat jakékoliv ubližování jako záměrnou léčebnou možnost a ve školách zavést tělesné tresty a takto bychom mohli pokračovat. Dle mého soudu např. záchvatové projevy dítěte mají výpovědní hodnotu a jejich příčina bude velmi pravděpodobně takového charakteru, že pouhé odstranění záchvatů jakožto příznaků bych považoval za chybu a nedostatečně odvedenou práci terapeuta, dost pravděpodobné by bylo, že prvně by se měli vyléčit právě rodiče dítěte.
Martin Pechr 25. 7. 2011 00:22 +16
...jako asistent v chráněném bydlení pro klienty s mentálním postižením bývám svědkem toho, jak tito velmi často dobře prospívají právě s nárůstem svobody a možností, které v ústavech neměli a velmi často klesá nutnost jejich medikace i použití restriktivních opatření, zatímco velmi dobrý účinek na zlepšení jejich stavu má právě trpělivá a vytrvalá asistence, která vykazuje stále nižší kontrolu nad klientem a stává se postupně dohledem s navigací... ...nemalým aspektem s léčebným efektem bývá otevřenost, důvěra, určitá forma a úroveň vztahu, přijetí apd. ...kdysi má malá dcerka podstoupila vyšetření EEG, pouze kvůli jakýmsi unáhleným obavám, poněkud tehdejší průběh připomínal TPO, přístup personálu byl poněkud chladný a my se ženou nezkušení, pro dceru to byl nepříjemný šok, a my rodiče jsme těm z jejího pohledu "zlým" lidem pomáhali ji zkrotit .. ..dodnes toho litujem, bylo to k ničemu, snad se to na ní nepodepsalo... ŘÍKÁM NE TĚMTO TERAPIÍM...
Markéta 25. 7. 2011 08:53 +17 v reakci na Martin Pechr 24. 7. 2011 23:55
Problém je v tom že paní doktorka Prekopová se vůbec neumí do dítěte vcítit, sama děti nemá a dětskou duši naprosto nechápe. Zlobení a neklid dítěte považuje za nešvar , který je třeba potlačit a vůbec to pro ni není žádná informace. Přitom je údajně psycholožka . Paní doktorka ovšem umí o své terapii přesvědčit hodně lidí, používá k tomu lži a manipulaci a je až neuvěřitelné , jak se jí daří nesmyslnou terapii šířit.
Andrea 5. 8. 2011 12:38 +3 v reakci na Markéta 25. 7. 2011 08:53
Mila pani Marketa, Vasa reakcia je plna osobnej zlosti a pritom neobsahuje ziadne argumenty,ci overene informacie. Uvadzate Vas osobny rozporuplny postoj, ktory je na urovni ziaka zakladnej skoly. Ak uz chcem napadnut niekoho terapeuticky postup potom po prve uvediem preco s danou terapiou nesuhlasim a co ma priviedlo k tomuto nazoru.Oznacit niekoho za manipulatora a klamara je dost odvazne a moze to hranicit s ociernovanim mena danej osoby, co je dost pod uroven dospeleho cloveka. TPO je terapiou, ktora funguje v praxi narozdiel od niektorych inych metod, samozrejme ale ju musi robit osoba, ktora presla treningom, tu dodam,ze niektore pripady, ktore su medializovane neboli pod hlavickou TPO ale realizovane vseliakymi sarlatanmi, ktori si podobne ako vela ludi tu precitali clanky a uz sa povazovali za skusenych. Mozno by stacilo zajst osobne na prednasku a potom sudit...
JJitka Hodáňová,PhDr. 11. 10. 2011 10:14 +6
Dr.Prekopová přinesla známou metodu,která se dá uplatnit u dětí,které se výrazně sebepoškozují a je jim třeba zabránit,aby si neublížily.pOužívání této metody šířeji je nerespektováním individuálních projevů,přání,potřeb,zrání a vývoje jedince a to nehovořím o emocionálním vývoji a zrání.Při masivním prosazování jedné metody bychom měli brát v úvahu i to,že rodiče např. s autistickým dítětem,kteří nejsou připraveni na rodičovství a výchovu dětí vůbec a navíc mnohdy jsou sami nevyzrálými osobnostmi,velmi rychle a rádi sáhnou po jakékoliv metodě,která je jednoduchá,bez přemýšlení a znalosti podstaty chování dítěte a která je navíc uspokojí tím,že udělali všechno pro blaho a nápravu svého dítěte.Jde o pohodlný návod a zjednodušený pohled na dodání dítěti pocitu jistoty,bezpečí a lásky.Pokud tato metoda selže jsou z kola venku,oni udělali všechno pro své rodičovské svědomí.Ukázky metody jsou nedůstojné psychologa,jde o převahu silou a váhou,cit tam chybí,svou "lásku"k dítěti řvu,dítě se podvoluje,protože nemá fyzickou převahu.Bude si v pozdějším věku vynucovat cit fyzickou převahou a násilím?Mám pocit,že dr.Prekopová preferuje moc nad ostatními a ne spolupráci s klientem na základě důkladného poznání.Jako psycholog s dlouholetou praxí s hyperaktivními dětmi s její metodou nemohu souhlasit a nesouhlasím a o to více u dětí autistických.Jaké jsou výsledky dlouhodobého sledování výsledků prosazované metody?Prosím o její reakci.Předem děkuji. PhDr.Jitka Hodáňová
Alena Uváčiková 11. 2. 2013 13:04 +1
iří X. Doležal položil před měsícem v Reflexu závažnou otázku: proč se odborná veřejnost k takto rizikové metodě nevyjadřuje? Odpověď našel ve slově strach. Pan Šturma, zastánce TPO a předseda Českomoravské psychologické společnosti (mající až příliš jasné stanovisko), je prý mocný pán a pěkně s námi – jinak smýšlejícími – zatočí. Toto vyjádření je tak neseriozní až je snad žalovatelné.Dr.Šturma rozhodně není člověk, který by měl chuť či ambice se někomu mstít, s někým a to kýmkolv zatočit. Nejsem příznivkyní metody pevného objetí a plně se ztotožňuji s vyjádřením, MUDr.Pótheho na toto téma. Kolega Šturma vyznává jiný názor, ale je zcela vyloučeno aby se choval, tak jak mu přisuzuje J.X.Doležal. Snad postupuje pouze podle sebe soudím Tebe a zneužívá svou moc, kterou mu dnes v již bulvárním Reflexu poskytují.
Lenka Šimonková 2. 8. 2014 14:53 +2
Dobrý den, sama jsem TPO absolvovala. Nejdřív já, pak i můj manžel a nakonec jsem prováděla pevné objetí i se svou dcerou. Pod vedením zkušeného psychologa a terapeuta TPO. Musím říct, že nešlo o žádnou agresi ani provokaci hněvu. Na dcerce jsem opravdu neležela, jen jsem ji přidržovala rukama a i toto přidržení bylo pružné. Naše vzájemné pouto se po prvním objetí opravdu změnilo. Myslím, že pokud je TPO prováděna správně, není nijak na škodu. Nedokážu však říct, jak to je u autistických dětí.
Lenka Šimonková 2. 8. 2014 14:55 v reakci na Alena 3. 5. 2011 11:45
Dobrý den, musím nesouhlasit - na fotografii terapeutka radí matce jak uchopit hlavičku dítěte, aby si neublížilo. TPO navíc není jen pro děti, je to terapie pro kohokoliv. Děkuji.
Hana 6. 5. 2015 19:55
Nechápu, jak je možné tohle povolit, kde je liga lidských práv nebo Veřejný ochránce práv?