Foto: Thinkstock.com

Za co, pane Bože…

Naše česká mysl je naprogramovaná tak, že jsme věčně nespokojení. I když není důvod.

Ze seriálu: Psycho

Náročné životní situace zahrnují stres, deprivaci, frustraci a konflikt. Každý z nás má čas od času pocit, že se ocitá ve všech těchto stavech. Někdy dokonce najednou.

Jsme podráždění a nešťastní. Ze škol, z rodičů, z přátel, z prací, z počasí… V podstatě úplně ze všeho. Naše mysl je zkrátka naprogramovaná tak, že jsme věčně nespokojení, že si neustále musíme na něco stěžovat.

Věta Za co, pane Bože, za co? zní příliš často z našich úst i z éteru. Možná bychom se nad ní měli zamyslet. Většina z nás si totiž ani v nejmenším nedovede představit, jak doopravdy taková frustrace či deprivace vypadá.

Nevím, jestli jste ve zprávách zaznamenali reportáž týkající se války v Sýrii. Přes tři tisíce mrtvých dětí. Ty, které přežily, nemají kde bydlet, do čeho se obléknout, co jíst. Hygiena minimální, o lékařské péči nemluvě.

Osmiletý chlapec říká naprosto vyrovnaně na kameru, že před jeho očima výbuch zabil kamaráda a kamarádova tátu. Nestěžuje si, přijímá to. Stejně stará holčička popisuje, co je nutné udělat v případě, že začne bombardování.

Že by se těmto dětem nechtělo vstávat do školy? Ony většinou školu nemají. Učí se na ulici. Ne jak počítat a číst. Jak přežít. To, že půl kilometru od nich čas od času vybuchne granát, se stalo běžnou součástí jejich života.

A my?

Soustrastně upíráme naše zraky na televizní obrazovky a na monitory počítačů. Horlivě diskutujeme, nešetříme peprnými výrazy na tvory, snad ne ani lidské, kteří takovéto utrpení způsobují. O chvíli později potichu sedíme a na pár minut jsme šťastní za to, co máme, jak žijeme.

Využívejte celý web.

Předplatné

Druhý den ráno ale zazvoní budík a my opět vstáváme s vidinou dalšího úmorně dlouhého pracovního nebo studijního dne, kdy nám všichni polezou na nervy a všechno bude opět špatně.

Pojďme přemýšlet. Proč by naším obvyklým stavem měla být nespokojenost? Máme možnost měnit okolní svět k lepšímu, ale předtím se musíme přestat litovat. Není důvod.

Psychologie.cz je společným dílem...

...psychologů a psychoterapeutů a vás, čtenářů. My píšeme, natáčíme, radíme, upřímně sdílíme naše profesní i osobní zkušenosti. Vy nám posíláte náměty a skládáte se na honoráře autorů a provoz webu. Díky tomu můžeme psát a mluvit jen o věcech, které dávají smysl. Nemusíme brát ohled na vkus masového publika ani na zájmy inzerentů – na našem webu nenajdete jejich reklamy ani PR články.

Jako předplatitelé získáte neomezený přístup k hlavnímu obsahu, budete moci kdykoli sledovat naše online kurzy a přednášky, otevře se vám možnost využívat naši poradnu a také ulevíte očím, protože články budete moci nejen číst, ale i poslouchat. Platba je jednoduchá a bezpečná. Pro představu: roční předplatné vás vyjde na 31 korun týdně, to je jako deci vína nebo jedno malé pivo. Připojte se k nám a podpořte nás. Děkujeme.

Varianty předplatného

Články k poslechu

Nevím, co chci

Uvízli jste na mrtvém bodě a nejste si jistí vůbec ničím? I to je součástí …

10 min

Jak to bylo?

Pamatujete si události jinak než ostatní členové rodiny? Přečtěte si, jak odlišné vzpomínky vznikají.

10 min

Vykolejení

Co se s námi děje ve chvílích, kdy se necítíme být sami sebou? Kam to …

26 min

Konflikt není konec

Děti si nemyslí, že se hádáte kvůli nim. Co tedy potřebují slyšet? Povídáme si s …

19 min

Životní mapa

Naše touhy a sny se mohou realizovat, pokud stojí na pevných základech.

17 min

Otevřít audio sekci
Psycho
Seriál

Vítejte v rubrice Psycho, kde se laskavý obor psychologie potkává s každodenní realitou a nabízí čtenářům krátké provokativní podněty k zamyšlení a diskusi.

Více autorů

  • Štěstí