Cítím tvou bolest

K tomu, abychom udělali ze světa lepší místo, je empatie špatným rádcem.

19:15
Petra Detersová

Petra Detersová
Psycholožka

8. 10. 2019

Bylo jednou městečko jménem Omelas. A tam žili lidi šťastně, dokonale, bez trápení. Zahrady kvetly, domy byly nové a pohodlné, každý obyvatel měl nekonečný přístup ke všem slastem světa. Nebyl tam král, vůdce, násilí ani otroctví. Podmínkou tohoto štěstí byla jediná věc: že v podzemí jednoho z domů bylo uvězněno jedno jediné dítě. Bylo zanedbané, hladové a přehlížené. Každý obyvatel města o něm věděl a přijal jeho existenci jako podmínku pro svůj šťastný život. Jen občas se stalo, že některý z nich tiše z Omelasu odešel…

Krátká povídka Ursuly Le Guin se sice řadí mezi fantasy, nejednoho psychologa (jako mě) však strhne svou morální hloubkou a zneklidňujícím popisem dilematu, ve které dennodenně žijeme: Jak můžeme být šťastní, když víme o utrpení všude kolem? Čím můžeme přispět a jak to udělat, abychom je neignorovali, ale aby to nás samotné nenutilo trpět výčitkami nebo se vzdát všech radostí? A jak při tom všem nevyhořet a nenechat se vysát?

Tento článek si mohou přečíst jen naši předplatitelé.

Chcete-li pokračovat ve čtení a otevřít si přístup k veškerému obsahu Psychologie.cz, pořiďte si předplatné.

Chci předplatné
Už máte předplatné? Přihlaste se.

Články k poslechu

Osobní maják

Když víme, na čem nám záleží, naše cesta není vždy snadná. Má ale smysl.

8 min

Praktické sebepřijetí

Jste naštvaní na život? Zdá se vám prázdný a nudný? Změňte své uvažování. Jde to!

16 min

Mezi dvěma muži

Pracovat na vztahu, který nefunguje několik let, nebo překonat strach a odejít?

11 min

Máma nemá chuť

Vždycky jsem si milování užívala. Po porodu jsem byla nemile zaskočená.

12 min

Málo jí

Na otázky, jestli a co jedla, už je dcera alergická. Jak s ní o jídle …

10 min

8. 10. 2019

Nastavení soukromí

Můžeme povolit některé další služby pro analýzu návštěvnosti? Svůj souhlas můžete kdykoliv změnit nebo odvolat.

Více informací.