Psychologové během terapeutického výcviku prožívají rozsáhlou životní změnu. Mění se jim postoje, životní nastavení, náhled. Zpracovávají svá raná traumata, rozvíjí se. Podobným procesem pak prochází i klienti v terapii. Důsledkem pak často je, že obě tyto skupiny – čerstvě vycvičení terapeuti i klienti – začnou překopávat svůj život. Opouštějí vztahy, které jim připadají toxické, mění zaměstnání, stěhují se. Z terapeutického hlediska to může být mnohdy zdravý a bezpodmínečně nutný proces. Ale co když jste tím, kdo zůstal na druhé straně?