Člověk je živý otazník

Tázání se není způsob získávání informací, tázání se je místem setkání. V něm totiž činíme své já zřetelným, viditelným a zranitelným. Nutno říci, že tázáním zde nemyslíme nutně otázku, ale spíše chvění, rozeznění sebe a jak jen to říct – žitý otazník. Můžeme to zahlédnout, když se podíváme na hvězdy. Budeme-li pozorní, v tom povznášejícím pocitu vytušíme jakési prázdné místo, které potřebuje zaplnit. A to je tázání: Touha po úplnosti.