Děláme to všichni. Na pracovní poradě jsme probírali připomínky k novému metodickému materiálu, který musí odpovídat platným legislativním normám. Jde o teoretickou práci s náročným textem, ale většina vysokoškolsky vzdělaných kolegů si nezúčastněně čmárá prasátka, domečky, kytičky či nejrůznější čárky.

Když si nyní zpětně prohlédnu své zápisy z přednášek, zaujme mě jejich výtvarná stránka. Kresbičky v rozích papírů, vyšperkovaná písmenka, ozdobné krajky na okrajích, ozdobné, nebojím se napsat až secesní rohy sešitu… Jde o doodling.

Doodle je skicování, bezcílné kreslení, kdy se naše mysl zaobírá něčím jiným a ruka čmárá. Slovo doodle bylo poprvé použito na počátku 17. století a znamenalo bláznovství a pošetilost; dnes znáte např. google doodle. Jsou to jednoduché kresby, které mohou mít smysl, jejich tvar a styl je však většinou nepravidelný.

Doodle dělají lidé po celém světě: při telefonování, při nudných poradách, nejčastěji však studenti na nudných přednáškách, kdy začínají podřimovat a ztrácet zájem o výklad. Doodluje se nejčastěji na okraje poznámek, popřípadě na zadní strany sešitů, neurčité tvary postupně získávají smysl. Tvoří se ozdobná písma, karikatury osob, technické či organické motivy, různé textury, někdy i sofistikovanější obrázky či mandaly.

Nicméně v této činnosti může jít o mnohem víc než jen o nezúčastněné čmárání. Nejde jen umělecký dojem, i když denní setkání s uměním je bezesporu povznášející. Napadlo mě se na tento fenomén podívat z psychologické stránky.

Kreativní nicnedělání

Mnozí doodleři se za svou činnost stydí, kresbičky schovávají, vyhazují. Cítí se jako primitivové. Jenže je to naopak: doodling má velký relaxační potenciál. Tato činnost by se měla rozvíjet jako cílená relaxace.

Při doodlingu platí jen málo pravidel, ale ta hlavní zní:

• můžete dělat cokoliv, když to opakujete
• nic není špatně, vše se počítá.

Pravidelné opakování jednoduchých kroků a zaměření na detail vede k rozvoji meditativního, uvolněného soustředění.

Doodling vede také k posílení kreativity a sebedůvěry. Věřme si, že dokážeme zaplnit prázdnou stránku, ovládnout celý prostor bílého papíru, že zkrotíme černý fix či propisku natolik, že vytvoří originální a jedinečný tvar. (Pokud si zpočátku nevěříme, můžeme použít některý z doporučených vzorů a upravit si jej podle sebe.)

Zenové kresbičky také pomáhají trénovat koncentraci, což ocení všichni, kteří mají problémy se soustředěním – od hyperaktivních dětí po unavené dospělé. V kreslení přinášíme pravohemisférovou protiváhu slovům, která potřebují vizuální doprovod, podporujeme denní snění a poskytujeme prostor pro kreativní řešení problémů out of the box. Patří mezi důležitá cvičení pro rozvoj tvořivého myšlení.

Každá čárka se počítá

Jak začít? Dobrá zpráva je, že jste jistě už začali. Vybarvili jste si písmeno v diáři, přikreslili pár čárek k číslům, ozdobili poznámky k poradě… jen tuhle činnost kultivujte.

Vyhledejte si zentangle, což je kultivovaná, „zenová“ varianta doodlingu. Je možné se vyškolit v kreslení vzorů zentangle: každý den si nacvičíte nový vzor, ze kterých pak vytváříte sofistikované kresby. K dostání jsou návodné knihy či omalovánky pro dospělé – Daily Zen Doodles atd…

Mně se osvědčilo kreslit s klienty mandaly, tzv. „zendaly“. Tvar je daný a jen se dotváří zdobením. Klienti se učí zpracovat velký tvar rozdělením na menší. A postupně zjišťují, že to, co vypadalo jako velmi složité umění, je sled jednoduchých kroků. Některé se naučili, jiné se zrodily v jejich vlastních hlavách.

Často sedí nad kreslením soustředěně třeba hodinu, zajímá je výsledek, mají pocit uspokojení, vytržení z každodennosti… a to už je něco víc než čmárání. Je to poznání, které se dá přenést dál než jen do kreslení.