Kde končí to moje

Dnes bych rád trochu naboural obecně sdílené přesvědčení, že každý je plně odpovědný za své činy a svůj život. Výhradně sám a výhradně za sebe. Nepopírám, že toto přesvědčení má své přednosti. Přijmete‑li je, nemůžete se již na nikoho vymlouvat a víte, že nikdo jiný za vás život nepřetvoří k lepšímu. Obojí může přimět člověka k větší iniciativě. Přesto si myslím, že takové vnímání odpovědnosti má svoji slepou skvrnu: opomíjí vztahovost reality.